Evropské akcie zahájily páteční obchodování poklesem na nejnižší hodnotu za tři měsíce. Může za to propad automobilek Volkswagen a Fiat Chrysler po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že uvalí clo na veškerý mexický dovoz. Propad evropských akcií navázal na pokles akcií v Japonsku, kde hlavní index Nikkei kvůli ztrátám akcií automobilek uzavřel nejníže za tři a půl měsíce, napsala agentura Reuters. Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy stoupá riziko, že cla Trump uvalí i na evropská auta.
„‚Miluji cla.' Tak se americký prezident Donald Trump letos v únoru vyznal z jedné ze svých lásek. A letošní květen byl pro něj vskutku ,měsícem lásky'. Lásky ke clům. Jeho májová láskyplnost však nevěstí nic laskavého pro zbytek světa, a už vůbec ne pro malé otevřené ekonomiky typu České republiky,“ komentuje nejnovější Trumpův krok Kovanda.
Naposledy se Trump zaměřil na Mexiko. Pohrozil, že na dovoz od svého jižního souseda uvalí clo ve výši pěti procent, jestliže země nezastaví ilegální příliv přistěhovalců do USA. Clo plánuje Trump zavést od 10. června, přičemž jeho sazbu bude postupně navyšovat tak, že k 1. říjnu už bude činit 25 procent. Clo bude platit do doby, než se podaří zastavit nelegální migraci z Mexika. Trumpovo rozhodnutí by přitom mohlo přerušit dodávkové řetězce v době, kdy mezi investory rostou obavy z recese.
Panevropský index STOXX 600 zahájil páteční obchodování poklesem o 0,9 procenta. Index německých akcií DAX, který je obzvláště citlivý na problémy v zahraničním obchodu, se propadl až o 1,3 procenta.
Ztráty na počátku obchodování zaznamenaly všechny sektory. Index evropských automobilek se snížil o 2,7 procenta, hlavně kvůli tříprocentnímu propadu akcií firem Volkswagen a Fiat Chrysler. Obě automobilky mají silné napojení na Mexiko. Ztrácely i akcie bank Santader, Sabadell a Bilbao, které podnikají v Mexiku.
Hrozba zahýbala i výnosy dluhopisů
Další globální obchodní napětí, které posiluje obavy z recese, také způsobilo pokles výnosů desetiletých státních dluhopisů Německa na minus 0,201 procenta. Výnosy německých dluhopisů jsou tak nyní blízko rekordního minima z července 2016, tedy z období po britském referendu o odchodu z EU. Do negativního pásma se dostaly také výnosy desetiletých dluhopisů Nizozemska, a to poprvé od roku 2016.
„Pokud tak Mexiko situaci s imigranty rychle nevyřeší, zmíněného 10. června v podstatě zanikne severoamerická zóna volného obchodu NAFTA. Stalo by se tak po více než čtvrtstoletí jejího trvání, protože příslušná dohoda USA, Kanady a Mexika o jejím ustavení vstoupila v platnost se začátkem roku 1994,“ konstatuje Kovanda.
Otazník se navíc nyní podle něho vznáší i nad dalším osudem úmluvy USMCA, tedy jakési NAFTA 2.0, kterou zmíněná trojice zemí dojednala loni, avšak která ještě musí být ratifikována.
„Trumpova láska ke clům, jak je stále patrnější, vskutku představuje ‚lásku až za hrob'. Prezident riskuje, že pohřbí své šance na znovuzvolení v příštím roce. Svým krokem vůči Mexiku rozhořčí i podstatnou část amerických průmyslových nebo zemědělských producentů, kteří ze severoamerického volného obchodu těží,“ míní Kovanda.
Napjaté vztahy s Čínou
Naplno se tak podle něho ukazuje, že Trump je v uvalování cel ochoten zajít hodně daleko. Dál, než se ještě před měsícem soudilo, kdy už byla na stole málem dohoda o obchodním smíru s Čínou.
„Zato dnes Peking Spojené státy obviňuje z ‚ekonomického terorismu'. To jen podtrhuje, jak citelně – a varovně – zhoustlo jen za necelý měsíc napětí ve světových obchodních vztazích. Čína v nejbližší době přijde s protiúderem,“ zdůrazňuje Kovanda.
Jedním z takových může být například omezení čínského vývozu takzvaných prvků vzácných zemin, zejména jejich těžké varianty, to by mohlo závažně ochromit celý americký průmysl. „Prvky vzácných zemin jsou přítomny v každém automobilu, který se v USA vyrobí,“ dodává.
Agentura Bloomberg také v pátek uvedla, že čínská vláda už skutečně má plán omezení vývozu vzácných kovů do Spojených států připravený, a pokud si to vývoj napjatých obchodních vztahů vyžádá, přistoupí k němu.
„Peking bude pevně chránit své národní zájmy a nemůže akceptovat, aby jeho vlastní zásoby vzácných zemin byly využívány k potlačování rozvoje Číny,“ prohlásil mluvčí ministerstva obchodu Kao Feng. Dodal, že Čína je ochotna pokrýt „legitimní potřeby zbytku světa“.
Podle zdrojů Bloombergu zatím není zřejmé, jaké podmínky mají být naplněny, aby vláda restrikce uvalila, ani jak by přesně byly zavedeny. Peking rovněž bere v úvahu, že by USA mohly vůči opatřením vznést námitky u Světové obchodní organizace (WTO).
Podíl Číny na dovozu vzácných kovů do USA činí podle dat americké vlády zhruba 80 procent, na druhém místě je daleko za ní Estonsko s šesti procenty, následují Francie a Japonsko se třemi procenty.
Čína se na světové těžbě vzácných zemin podílí asi 80 procenty a ještě vyšší podíl má na těchto prvcích ve zpracované podobě. Patří k nim dysprosium, které je součástí magnetů používaných v automobilech a široké škále spotřebního zboží, nebo ytterbium, které se využívá například k léčbě rakoviny a monitorování zemětřesení. Pro své chemické a fyzikální vlastnosti se ke skupině řadí rovněž ytrium, přestože je mezi vzácnými kovy nejlehčím prvkem. Důležité je ve výrobě osvětlení a plochých obrazovek.
Blokáda na dodávky magnetických kovů by podle americké společnosti Technology Metals Research mohla mít na celé USA zničující dopad. Jak uvedl spoluzakladatel firmy Jack Lifton, kromě automobilového průmyslu se tyto prvky používají ve spotřebičích, jako jsou vysavače nebo pračky, a tento seznam je prakticky nekonečný. Na globální produkci magnetických kovů se Čína podílí 95 procenty.
Riziko cel na evropská auta roste
„Nyní, když už spadly všechny masky, se zdá být jen otázkou času, kdy Trump projeví svoji ‚lásku' také vůči Evropské unii. Zvláště ‚miluje', jak známo, německá auta. Obě strany Atlantiku se dívají skepticky na to, že by nějaká průlomová jednání vůbec mohla začít. Takže riziko, že v listopadu uvalí Trump cla právě i na evropská auta, stoupá,“ doplňuje Kovanda.
Pokud by se tak stalo, dynamika automobilového sektoru by dále oslabila. V listopadu navíc může své první hodiny mimo EU odpočítávat Británie. A tvrdý brexit by byl pro všechny zátěží, i pro český automobilový průmysl a příslušné subdodavatele, varovali už dříve mnozí ekonomové.
Po pátečních událostech je tak podle Kovandy zase o něco pravděpodobnější, že na růst z prvního čtvrtletí, který dle zpřesněného hlášení ČSÚ předčil očekávání vykázaným tempem 2,6 procenta, už tuzemské hospodářství v dalších čtvrtletích nenaváže. „Bude-li světová obchodní atmosféra dále houstnout svým květnovým tempem, český růst za letošek nedosáhne ani dvou procent,“ dodává Kovanda.
