Cíle Pekingu jsou dlouhodobé, Čína se snaží vrátit do časů, kdy byla světovou jedničkou, soudí exministr Mládek

Nahrávám video
Devadesátka ČT24: Americká cla na čínské zboží
Zdroj: ČT24

V současném obchodním vyjednávání mezi Spojenými státy a Čínou nejde o obchodní válku, ale o strategickou soutěž mezi dvěma největšími vahami světa, řekl v pořadu Devadesátka ČT24 investiční bankéř Ondřej Jonáš. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) to přirovnal k boji o světovou dominanci. Oba tak reagovali na současnou fázi, kdy Američané od pátku zvýšili clo na některé čínské zboží z 10 na 25 procent.

Jonáš připomněl, že k současnému vyhrocení situace došlo před několika dny. Ještě minulý týden se totiž zdálo, že americko-čínské obchodní vyjednávání směřuje ke zdárnému výsledku. Oba týmy se dohodly na 150stránkové smlouvě. Když ji však čínská strana ukázala svému prezidentovi, ten vetoval její – z pohledu Američanů – nejdůležitější části. 

Americký prezident Donald Trump pak po dvou dnech „vybouchnul“ a reagoval právě zvýšením cel. Spojené státy tedy od pátku zatížily dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard dolarů (4,6 bilionu korun) clem ve výši 25 procent místo dosavadních deseti. Jak napsala agentura Reuters, jde zhruba o 5700 různých kategorií zboží.

Jonáš doplnil, že tato cla se vztahují jen na zboží, které ještě nebylo v Číně naloženo na lodě. Tedy veškeré produkty, které jsou už na oceánech, tomuto clu podléhat nebudou. Zbývají tak dva, možná čtyři týdny „na okénko pro klid zbraní“. Spíše jde o to, zabránit rapidní sestupné tendenci, kdy by si obě strany začaly dělat nepříjemné odvety, naznačil investiční bankéř. 

Mládek dodal, že pokud se tomu nepodaří zabránit, tak máme problém všichni, a velký. 

Jonáš se domnívá, že v zásadě není dohoda možná, protože oba systémy jsou tak rozdílné, že „jediné, v co můžeme doufat, je klid zbraní“.  Cíle obou stran jsou podle něho tak různé, že si nedovede představit text, který by odsouhlasily. 

Dodal, že Američané míří ve smlouvě na celou řadu administrativních, regulačních a právních základů čínské autoritativní moci, jako je monitorovatelnost a vymahatelnost práva, ochrana duševního vlastnictví či investic. „Ale nedovedu si představit, že by na to Čína přistoupila,“ řekl Jonáš. Zmínil i to, že jak americký, tak čínský prezident jsou „oba alfa samci, zvyklí prosadit svou, zvyklí, že jim nikdo neodmlouvá“. 

Současný spor obou velmocí pak Jonáš přirovnal k „páření velkých slonů, kdy je dobré stát hodně stranou“. S tím souhlasil i Mládek. Dodal, že jde o základní postoj, byť se těžko ostatním dodržuje. Vedlejší škody tak mohou dopadnout jak na Evropskou unii, tak na Česko. 

Mládek tak očekává, že k dohodě dojde, ale spíše půjde o to, jak dlouho to bude trvat. Zmínil, že USA jsou velmocí číslo jedna a podle dlouhodobých projekcí by se na toto místo mohla dostat kolem roku 2100 Čína. Nyní to tedy možná Američané „uhrají,“ ale problém je v tom, že Číňané hrají v delším horizontu. „Jde jim o to, aby jednali do roku 2020, a pak si myslí, že budou na koni.“ 

Pozici Američanů (a Západu obecně) podle Mládka oslabuje soustředění na krátkodobost cílů, kdy se politici věnují častým volbám a firmy zase reportům čtvrtletních výsledků pro burzu. 

Jonáš k tomu dodal, že Čína se snaží o návrat k minulosti, kdy byla ona světovou jedničkou. V tom jim pomáhá i ublíženecký pocit z minulých proher (dvě opiové války s Brity, britský imperialismus, okupace Japonskem).

Mládek doplnil, že podle nejrůznějších západních studií byla Čína nejméně do roku 1800 největší ekonomikou světa. „Poslední dvě století Číňané berou, že to byla pro Čínu špatná století,  a chtějí udělat vše pro to, aby to napravili,“ řekl bývalý ministr. 

Mládek se také domnívá, že největší problém nejsou dnes ani tak tarifní bariéry (cla), jako ty netarifní. Tedy požadované nejrůznější certifikáty či hygienické normy, které jsou schopny zabrzdit obchod. Navíc v případě nedohody Číny s USA budou čínští výrobci hledat náhradní trhy a to by mohla Evropa, a tedy i Česko negativně pocítit. „Proto je v našem zájmu, aby se konflikt vyřešil,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 9 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 9 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 19 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...