Cíle Pekingu jsou dlouhodobé, Čína se snaží vrátit do časů, kdy byla světovou jedničkou, soudí exministr Mládek

54 minut
Devadesátka ČT24: Americká cla na čínské zboží
Zdroj: ČT24

V současném obchodním vyjednávání mezi Spojenými státy a Čínou nejde o obchodní válku, ale o strategickou soutěž mezi dvěma největšími vahami světa, řekl v pořadu Devadesátka ČT24 investiční bankéř Ondřej Jonáš. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) to přirovnal k boji o světovou dominanci. Oba tak reagovali na současnou fázi, kdy Američané od pátku zvýšili clo na některé čínské zboží z 10 na 25 procent.

Jonáš připomněl, že k současnému vyhrocení situace došlo před několika dny. Ještě minulý týden se totiž zdálo, že americko-čínské obchodní vyjednávání směřuje ke zdárnému výsledku. Oba týmy se dohodly na 150stránkové smlouvě. Když ji však čínská strana ukázala svému prezidentovi, ten vetoval její – z pohledu Američanů – nejdůležitější části. 

Americký prezident Donald Trump pak po dvou dnech „vybouchnul“ a reagoval právě zvýšením cel. Spojené státy tedy od pátku zatížily dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard dolarů (4,6 bilionu korun) clem ve výši 25 procent místo dosavadních deseti. Jak napsala agentura Reuters, jde zhruba o 5700 různých kategorií zboží.

Jonáš doplnil, že tato cla se vztahují jen na zboží, které ještě nebylo v Číně naloženo na lodě. Tedy veškeré produkty, které jsou už na oceánech, tomuto clu podléhat nebudou. Zbývají tak dva, možná čtyři týdny „na okénko pro klid zbraní“. Spíše jde o to, zabránit rapidní sestupné tendenci, kdy by si obě strany začaly dělat nepříjemné odvety, naznačil investiční bankéř. 

Mládek dodal, že pokud se tomu nepodaří zabránit, tak máme problém všichni, a velký. 

Jonáš se domnívá, že v zásadě není dohoda možná, protože oba systémy jsou tak rozdílné, že „jediné, v co můžeme doufat, je klid zbraní“.  Cíle obou stran jsou podle něho tak různé, že si nedovede představit text, který by odsouhlasily. 

Dodal, že Američané míří ve smlouvě na celou řadu administrativních, regulačních a právních základů čínské autoritativní moci, jako je monitorovatelnost a vymahatelnost práva, ochrana duševního vlastnictví či investic. „Ale nedovedu si představit, že by na to Čína přistoupila,“ řekl Jonáš. Zmínil i to, že jak americký, tak čínský prezident jsou „oba alfa samci, zvyklí prosadit svou, zvyklí, že jim nikdo neodmlouvá“. 

Současný spor obou velmocí pak Jonáš přirovnal k „páření velkých slonů, kdy je dobré stát hodně stranou“. S tím souhlasil i Mládek. Dodal, že jde o základní postoj, byť se těžko ostatním dodržuje. Vedlejší škody tak mohou dopadnout jak na Evropskou unii, tak na Česko. 

Mládek tak očekává, že k dohodě dojde, ale spíše půjde o to, jak dlouho to bude trvat. Zmínil, že USA jsou velmocí číslo jedna a podle dlouhodobých projekcí by se na toto místo mohla dostat kolem roku 2100 Čína. Nyní to tedy možná Američané „uhrají,“ ale problém je v tom, že Číňané hrají v delším horizontu. „Jde jim o to, aby jednali do roku 2020, a pak si myslí, že budou na koni.“ 

Pozici Američanů (a Západu obecně) podle Mládka oslabuje soustředění na krátkodobost cílů, kdy se politici věnují častým volbám a firmy zase reportům čtvrtletních výsledků pro burzu. 

Jonáš k tomu dodal, že Čína se snaží o návrat k minulosti, kdy byla ona světovou jedničkou. V tom jim pomáhá i ublíženecký pocit z minulých proher (dvě opiové války s Brity, britský imperialismus, okupace Japonskem).

Mládek doplnil, že podle nejrůznějších západních studií byla Čína nejméně do roku 1800 největší ekonomikou světa. „Poslední dvě století Číňané berou, že to byla pro Čínu špatná století,  a chtějí udělat vše pro to, aby to napravili,“ řekl bývalý ministr. 

Mládek se také domnívá, že největší problém nejsou dnes ani tak tarifní bariéry (cla), jako ty netarifní. Tedy požadované nejrůznější certifikáty či hygienické normy, které jsou schopny zabrzdit obchod. Navíc v případě nedohody Číny s USA budou čínští výrobci hledat náhradní trhy a to by mohla Evropa, a tedy i Česko negativně pocítit. „Proto je v našem zájmu, aby se konflikt vyřešil,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 14 mminutami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 44 mminutami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 16 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 16 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
včera v 06:00
Načítání...