Cíle Pekingu jsou dlouhodobé, Čína se snaží vrátit do časů, kdy byla světovou jedničkou, soudí exministr Mládek

Nahrávám video
Devadesátka ČT24: Americká cla na čínské zboží
Zdroj: ČT24

V současném obchodním vyjednávání mezi Spojenými státy a Čínou nejde o obchodní válku, ale o strategickou soutěž mezi dvěma největšími vahami světa, řekl v pořadu Devadesátka ČT24 investiční bankéř Ondřej Jonáš. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) to přirovnal k boji o světovou dominanci. Oba tak reagovali na současnou fázi, kdy Američané od pátku zvýšili clo na některé čínské zboží z 10 na 25 procent.

Jonáš připomněl, že k současnému vyhrocení situace došlo před několika dny. Ještě minulý týden se totiž zdálo, že americko-čínské obchodní vyjednávání směřuje ke zdárnému výsledku. Oba týmy se dohodly na 150stránkové smlouvě. Když ji však čínská strana ukázala svému prezidentovi, ten vetoval její – z pohledu Američanů – nejdůležitější části. 

Americký prezident Donald Trump pak po dvou dnech „vybouchnul“ a reagoval právě zvýšením cel. Spojené státy tedy od pátku zatížily dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard dolarů (4,6 bilionu korun) clem ve výši 25 procent místo dosavadních deseti. Jak napsala agentura Reuters, jde zhruba o 5700 různých kategorií zboží.

Jonáš doplnil, že tato cla se vztahují jen na zboží, které ještě nebylo v Číně naloženo na lodě. Tedy veškeré produkty, které jsou už na oceánech, tomuto clu podléhat nebudou. Zbývají tak dva, možná čtyři týdny „na okénko pro klid zbraní“. Spíše jde o to, zabránit rapidní sestupné tendenci, kdy by si obě strany začaly dělat nepříjemné odvety, naznačil investiční bankéř. 

Mládek dodal, že pokud se tomu nepodaří zabránit, tak máme problém všichni, a velký. 

Jonáš se domnívá, že v zásadě není dohoda možná, protože oba systémy jsou tak rozdílné, že „jediné, v co můžeme doufat, je klid zbraní“.  Cíle obou stran jsou podle něho tak různé, že si nedovede představit text, který by odsouhlasily. 

Dodal, že Američané míří ve smlouvě na celou řadu administrativních, regulačních a právních základů čínské autoritativní moci, jako je monitorovatelnost a vymahatelnost práva, ochrana duševního vlastnictví či investic. „Ale nedovedu si představit, že by na to Čína přistoupila,“ řekl Jonáš. Zmínil i to, že jak americký, tak čínský prezident jsou „oba alfa samci, zvyklí prosadit svou, zvyklí, že jim nikdo neodmlouvá“. 

Současný spor obou velmocí pak Jonáš přirovnal k „páření velkých slonů, kdy je dobré stát hodně stranou“. S tím souhlasil i Mládek. Dodal, že jde o základní postoj, byť se těžko ostatním dodržuje. Vedlejší škody tak mohou dopadnout jak na Evropskou unii, tak na Česko. 

Mládek tak očekává, že k dohodě dojde, ale spíše půjde o to, jak dlouho to bude trvat. Zmínil, že USA jsou velmocí číslo jedna a podle dlouhodobých projekcí by se na toto místo mohla dostat kolem roku 2100 Čína. Nyní to tedy možná Američané „uhrají,“ ale problém je v tom, že Číňané hrají v delším horizontu. „Jde jim o to, aby jednali do roku 2020, a pak si myslí, že budou na koni.“ 

Pozici Američanů (a Západu obecně) podle Mládka oslabuje soustředění na krátkodobost cílů, kdy se politici věnují častým volbám a firmy zase reportům čtvrtletních výsledků pro burzu. 

Jonáš k tomu dodal, že Čína se snaží o návrat k minulosti, kdy byla ona světovou jedničkou. V tom jim pomáhá i ublíženecký pocit z minulých proher (dvě opiové války s Brity, britský imperialismus, okupace Japonskem).

Mládek doplnil, že podle nejrůznějších západních studií byla Čína nejméně do roku 1800 největší ekonomikou světa. „Poslední dvě století Číňané berou, že to byla pro Čínu špatná století,  a chtějí udělat vše pro to, aby to napravili,“ řekl bývalý ministr. 

Mládek se také domnívá, že největší problém nejsou dnes ani tak tarifní bariéry (cla), jako ty netarifní. Tedy požadované nejrůznější certifikáty či hygienické normy, které jsou schopny zabrzdit obchod. Navíc v případě nedohody Číny s USA budou čínští výrobci hledat náhradní trhy a to by mohla Evropa, a tedy i Česko negativně pocítit. „Proto je v našem zájmu, aby se konflikt vyřešil,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 52 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 13 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 17 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...