Světová obchodní organizace (WTO) rozhodla, že cla uvalená administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa na čínské zboží v hodnotě přes 200 miliard dolarů (4,5 bilionu korun) jsou v rozporu s jejími pravidly.
Americká cla na čínské zboží jsou v rozporu s pravidly, rozhodla Světová obchodní organizace
Jde o první rozhodnutí WTO namířené proti clům, která Trumpova administrativa v uplynulých letech uvalila na řadu zemí, včetně spojenců, píše agentura AP. Organizace se ve svém rozhodnutí postavila proti argumentu Trumpovy administrativy, že Čína je zapojena do praktik poškozujících zájmy USA.
Trump opakovaně obviňuje WTO, že vůči Spojeným státům postupuje nespravedlivě. Rozhodnutí WTO teoreticky umožňuje Číně uvalit odvetná cla na americké zboží. Ještě před tím se ale Spojené státy mohou proti rozhodnutí odvolat.
Odvolací orgán WTO je však nyní nefunkční, protože Washington blokuje jmenování jeho nových členů.
Jak zareagovala Čína a jak USA
Čínské ministerstvo obchodu označilo rozhodnutí WTO za „objektivní a spravedlivé“. Vyzvalo Spojené státy, aby toto rozhodnutí respektovaly.
Washington se k rozhodnutí WTO vyjádřil kriticky. „Zpráva (WTO) potvrzuje, co Trumpova administrativa říká čtyři roky: WTO je zcela neschopná zastavit škodlivé praktiky Číny,“ uvedl americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer. Dodal, že USA poskytly „rozsáhlé důkazy“ čínských krádeží duševního vlastnictví a že WTO nepřišla s žádným řešením této záležitosti.
„Spojeným státům musí být dovoleno bránit se proti nekalým obchodním praktikám,“ prohlásil Lighthizer. „Trumpova administrativa nedovolí Číně využívat WTO k získání výhod na úkor amerických pracovníků, podniků a farmářů,“ uvedl rovněž.
Když ještě byla naděje na smír
Peking a Washington v polovině loňského prosince oznámily, že dosáhly první fáze obchodní dohody. Ta je zatím největším krokem k vyřešení celní války mezi dvěma největšími ekonomikami světa, která v uplynulých letech rozbouřila finanční trhy a zpomalila globální hospodářský růst.
V polovině ledna tuto dílčí dohodu ve Washingtonu oficiálně podepsali americký prezident Trump a čínský vicepremiér Liou Che. Později se však vztahy mezi oběma zeměmi opět zkomplikovaly, a to mimo jiné kvůli koronaviru, vývoji v Hongkongu či novým americkým opatřením namířeným proti čínským technologickým firmám.
Čína a USA vedou tuto obchodní válku od jara 2018, kdy 8. března prezident USA Donald Trump podepsal dekret o uvalení cel na dovoz oceli a hliníku, výjimku přiznal Kanadě a Mexiku. Cla na dovoz oceli stanovil na 25 procent, cla na dovoz hliníku na deset.
O dva týdny později Trump podepsal dekret, kterým uvalil cla na některé další zboží z Číny. Ta pak reagovala také zavedením cel na část zboží ze Spojených států. Poté začala spirála amerických cel na další zboží a podobných čínských protiopatření.
Čína zároveň podala 23. srpna 2018 u Světové obchodní organizace stížnost na USA kvůli dovozním clům uvaleným na čínské zboží.