Čínský akciový trh by letos mohl překonat Wall Street

Čínský akciový trh by letos mohl překonat Wall Street, píše agentura Reuters. Čínský index CSI300, který zahrnuje největší firmy registrované na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, v závěru letošního obchodování přidal 36,1 procenta a uzavřel na osmiměsíčním maximu 4096,58 bodu. Letošní zisky amerických indexů se zatím pohybují pod třiceti procenty.

Index šanghajské burzy SSE Composite letos stoupl o 22,3 procenta na 3050,12 bodu. Americký širší index S&P 500 zatím vzrostl o 28,5 procenta a Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, přidal před posledním dnem obchodování 22,01 procenta.

Investoři podle agentury Reuters setřásli obavy z hospodářských dopadů americko-čínské obchodní války a nakupovali akcie čínských spotřebitelských společností a technologických firem. Povzbuzují je také pekingské pobídky a reformy kapitálového trhu.

Výkonnost jednotlivých ekonomických odvětví se ale výrazně lišila. Zatímco technologické akcie letos přidaly díky vládní podpoře 60 procent a akcie výrobců spotřebního zboží dokonce 80 procent, za vývojem širšího trhu zaostaly akcie cyklických odvětví, jako například energetiky.

„Na konci roku 2018 se investoři akcií zbavovali ze strachu z nevídané obchodní války. Dnes jsou klidnější, protože znají všechny karty, které Washington má, a jsou si jistější protiopatřeními čínské vlády,“ řekl agentuře Reuters analytik Wu Kchan ze společnosti Shanghai Shanshan Finance. Dodal ale, že ve spotřebitelském odvětví a v odvětví technologií už jsou patrné známky přehřátí.

V roce 2018, kdy americký prezident Donald Trump formálně s Čínou zahájil celní válku, se čínské akcie propadly o 25 procent. To bylo vůbec nejvíce z hlavních světových trhů.

V prvním čtvrtletí roku 2019 ale přidal CSI300 28,6 procenta, protože se zdálo, že se obě strany dohodnou. V květnu, kdy se americko-čínské rozhovory ocitly na mrtvém bodě, se akcie pohybovaly nahoru a dolů podle zpráv, které přicházely. V prosinci poté, co Washington a Peking uzavřely prozatímní obchodní dohodu, zamířily opět vzhůru a přidaly více než šest procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 11 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...