Indie se vzepřela Trumpovi. Ruské ropy se nevzdá, píše NYT

9 minut
Expert Václav Loula k indickým nákupům levné ruské ropy
Zdroj: ČT24

Indie bude i nadále kupovat ruskou ropu, navzdory výhrůžkám postihy od prezidenta USA Donalda Trumpa. S odkazem na indické činitele to uvedl list The New York Times (NYT). Agentura Reuters tento týden napsala, že indické rafinerie nákupy „černého zlata“ přerušují. Kremlu zisky ze zlevněné ropy poskytují významnou finanční podporu v době západních sankcí.

Trump ve středu oznámil, že uvalí na zboží z Indie 25procentní clo a k němu přidá další postihy, pokud Dillí nepřestane nakupovat ropu z Ruska, které vede válku na Ukrajině. V pátek se pochvalně vyjadřoval o zprávách, že Indie skutečně nákupy omezuje.

„Doneslo se mi, že Indie už nebude kupovat ropu z Ruska,“ uvedl šéf Bílého domu před novináři. „To jsem slyšel. Nevím, jestli je to pravda, nebo ne. Je to dobrý krok. Uvidíme, co bude,“ dodal prezident.

Dva vysoce postavení indičtí úředníci ale v sobotu americkému deníku řekli, že k žádné změně politiky nedošlo. Jeden z nich uvedl, že vláda nedala ropným společnostem žádný pokyn, aby dovoz z Ruské federace omezily.

„V Indii je šedesát procent kapacity zpracování ropy státní sektor, který zatím pozastavil nákupy ruské ropy, proto jsme v poslední době svědky toho, že se tankery hromadí u indických přístavů. Čtyřicet procent je soukromý sektor, který zřejmě bude preferovat, že ruská ropa má cenový bonus a je za 58 dolarů za barel, což může hrát roli, že (indické) rafinerie ji budou dál zpracovávat,“ uvedl vedoucí stálé komise pro paliva Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.

Indie od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 velmi výrazně zvýšila nákupy ruské ropy. Z Ruska nyní pochází více než třetina indického dovozu této suroviny – proti méně než jednomu procentu před válkou.

Načítání...

Tlak Západu slábne

Asijská země denně dováží více než dva miliony barelů ropy a je po Číně druhým největším dovozcem ruské ropy. Zpočátku kvůli tomu čelila tlaku ze strany Spojených států a Evropy, které žádaly, aby hospodářské vztahy s Moskvou přerušila. Nyní se ale podle NYT zdá, že se tón mění.

Dillí se mohlo podařit západní spojence přesvědčit, že jeho rozšířené nákupy levné ruské ropy – za cenový strop stanovený Evropskou unií a skupinou ekonomicky vyspělých zemí G7 – jsou dobré pro udržení světových cen této suroviny pod kontrolou, uvedl americký deník.

Podle některých úředníků či analytiků může být Trumpovo soustředění na indické nákupy ruské ropy vyjednávací taktikou před uzavřením první fáze obchodní dohody mezi oběma zeměmi. Číně a Turecku, což jsou také významní dovozci ruské ropy, šéf Bílého domu nehrozí.

Ruská ropa přitom není pro Indy nenahraditelná. Asijské země mohou teoreticky dovážet surovinu z jiných států, jako je Brazílie, Kanada, Emiráty, sdělil Loula. „Je tu ale i faktor, který byl i v západních zemích, že ruskou ropu musí nahradit rafinerie určitými technologickými úpravami na ropy z jiných destinací, které jsou kvalitativně mírně odlišné,“ upozornil expert.

Indická „neutralita“

Dillí dosud nepřistoupilo k oficiálnímu odsouzení ruské vojenské agrese na Ukrajině. Země se také zdržela hlasování v případě všech klíčových rezolucí o Ukrajině v OSN, jež odsuzovaly postup Kremlu. Asijská velmoc zároveň opakovaně zdůraznila potřebu mírového řešení konfliktu.

Indická zahraniční politika je tradičně konzervativní, vysvětlil dříve webu ČT24 postoj Dillí indolog Zdeněk Štipl z Ústavu asijských studií Univerzity Karlovy. Počátky politických a strategických vazeb Indie na Rusko se datují do dob studené války.

„Ne úplně rychle hodí přes palubu někoho, s kým byla v partnerství, a vztah k Sovětskému svazu a posléze k Rusku od devadesátých let byl vždy mimořádně nadstandardní. Sovětský svaz vždy hájil zájmy Indie na mezinárodní scéně. Kdykoli se třeba v Radě bezpečnosti objevilo téma Kašmíru, Sověti to vetovali. A Rusko to dělá dodnes. Na druhou stranu Indie podporovala některé sovětské a pak ruské zájmy. Když třeba Sovětský svaz v roce 1956 vtrhnul do Maďarska, tak to Indové neodsoudili, totéž okupace Československa v roce 1968,“ připomíná expert.

Pokud jde o postavení země na mezinárodní scéně, Indie premiéra Naréndry Módího hlavně nechce být na nikom závislá, protože se považuje za jednu z mocností a přeje si multilaterální svět, konstatoval Štipl. „Říká se tomu autonomní strategie, kdy razí ryze svoji pragmatickou zahraniční politiku, která je opřená o to, že se považují za velký stát, kterému bylo v devatenáctém století uškozeno, když se s ním přestalo počítat jako s klíčovou velmocí, a teď o to znovu stojí,“ popisuje expert.

Klíčoví obchodní partneři

Hodnota obchodu mezi oběma zeměmi dosáhla mezi lety 2023 a 2024 téměř 65 miliard dolarů (1,38 miliardy korun), především díky silné spolupráci v oblasti energetiky.

Moskva byla pro Indii dlouhodobě největším dodavatelem zbraní, napsala dříve na webu stanice Deutsche Welle. Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru se ale ruský podíl v posledních letech značně snížil, když klesl ze 76 procent v letech 2009 až 2013 na 36 procent v letech 2019 až 2023.

Indie se tak v posledních letech snažila diverzifikovat své zahraniční zdroje vojenského vybavení a stále více nakupovala zbraně od západních zemí, včetně Francie, Itálie a USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 48 mminutami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 59 mminutami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
před 2 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 2 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 4 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 5 hhodinami
Načítání...