Indie se vzepřela Trumpovi. Ruské ropy se nevzdá, píše NYT

Nahrávám video
Expert Václav Loula k indickým nákupům levné ruské ropy
Zdroj: ČT24

Indie bude i nadále kupovat ruskou ropu, navzdory výhrůžkám postihy od prezidenta USA Donalda Trumpa. S odkazem na indické činitele to uvedl list The New York Times (NYT). Agentura Reuters tento týden napsala, že indické rafinerie nákupy „černého zlata“ přerušují. Kremlu zisky ze zlevněné ropy poskytují významnou finanční podporu v době západních sankcí.

Trump ve středu oznámil, že uvalí na zboží z Indie 25procentní clo a k němu přidá další postihy, pokud Dillí nepřestane nakupovat ropu z Ruska, které vede válku na Ukrajině. V pátek se pochvalně vyjadřoval o zprávách, že Indie skutečně nákupy omezuje.

„Doneslo se mi, že Indie už nebude kupovat ropu z Ruska,“ uvedl šéf Bílého domu před novináři. „To jsem slyšel. Nevím, jestli je to pravda, nebo ne. Je to dobrý krok. Uvidíme, co bude,“ dodal prezident.

Dva vysoce postavení indičtí úředníci ale v sobotu americkému deníku řekli, že k žádné změně politiky nedošlo. Jeden z nich uvedl, že vláda nedala ropným společnostem žádný pokyn, aby dovoz z Ruské federace omezily.

„V Indii je šedesát procent kapacity zpracování ropy státní sektor, který zatím pozastavil nákupy ruské ropy, proto jsme v poslední době svědky toho, že se tankery hromadí u indických přístavů. Čtyřicet procent je soukromý sektor, který zřejmě bude preferovat, že ruská ropa má cenový bonus a je za 58 dolarů za barel, což může hrát roli, že (indické) rafinerie ji budou dál zpracovávat,“ uvedl vedoucí stálé komise pro paliva Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.

Indie od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 velmi výrazně zvýšila nákupy ruské ropy. Z Ruska nyní pochází více než třetina indického dovozu této suroviny – proti méně než jednomu procentu před válkou.

Načítání...

Tlak Západu slábne

Asijská země denně dováží více než dva miliony barelů ropy a je po Číně druhým největším dovozcem ruské ropy. Zpočátku kvůli tomu čelila tlaku ze strany Spojených států a Evropy, které žádaly, aby hospodářské vztahy s Moskvou přerušila. Nyní se ale podle NYT zdá, že se tón mění.

Dillí se mohlo podařit západní spojence přesvědčit, že jeho rozšířené nákupy levné ruské ropy – za cenový strop stanovený Evropskou unií a skupinou ekonomicky vyspělých zemí G7 – jsou dobré pro udržení světových cen této suroviny pod kontrolou, uvedl americký deník.

Podle některých úředníků či analytiků může být Trumpovo soustředění na indické nákupy ruské ropy vyjednávací taktikou před uzavřením první fáze obchodní dohody mezi oběma zeměmi. Číně a Turecku, což jsou také významní dovozci ruské ropy, šéf Bílého domu nehrozí.

Ruská ropa přitom není pro Indy nenahraditelná. Asijské země mohou teoreticky dovážet surovinu z jiných států, jako je Brazílie, Kanada, Emiráty, sdělil Loula. „Je tu ale i faktor, který byl i v západních zemích, že ruskou ropu musí nahradit rafinerie určitými technologickými úpravami na ropy z jiných destinací, které jsou kvalitativně mírně odlišné,“ upozornil expert.

Indická „neutralita“

Dillí dosud nepřistoupilo k oficiálnímu odsouzení ruské vojenské agrese na Ukrajině. Země se také zdržela hlasování v případě všech klíčových rezolucí o Ukrajině v OSN, jež odsuzovaly postup Kremlu. Asijská velmoc zároveň opakovaně zdůraznila potřebu mírového řešení konfliktu.

Indická zahraniční politika je tradičně konzervativní, vysvětlil dříve webu ČT24 postoj Dillí indolog Zdeněk Štipl z Ústavu asijských studií Univerzity Karlovy. Počátky politických a strategických vazeb Indie na Rusko se datují do dob studené války.

„Ne úplně rychle hodí přes palubu někoho, s kým byla v partnerství, a vztah k Sovětskému svazu a posléze k Rusku od devadesátých let byl vždy mimořádně nadstandardní. Sovětský svaz vždy hájil zájmy Indie na mezinárodní scéně. Kdykoli se třeba v Radě bezpečnosti objevilo téma Kašmíru, Sověti to vetovali. A Rusko to dělá dodnes. Na druhou stranu Indie podporovala některé sovětské a pak ruské zájmy. Když třeba Sovětský svaz v roce 1956 vtrhnul do Maďarska, tak to Indové neodsoudili, totéž okupace Československa v roce 1968,“ připomíná expert.

Pokud jde o postavení země na mezinárodní scéně, Indie premiéra Naréndry Módího hlavně nechce být na nikom závislá, protože se považuje za jednu z mocností a přeje si multilaterální svět, konstatoval Štipl. „Říká se tomu autonomní strategie, kdy razí ryze svoji pragmatickou zahraniční politiku, která je opřená o to, že se považují za velký stát, kterému bylo v devatenáctém století uškozeno, když se s ním přestalo počítat jako s klíčovou velmocí, a teď o to znovu stojí,“ popisuje expert.

Klíčoví obchodní partneři

Hodnota obchodu mezi oběma zeměmi dosáhla mezi lety 2023 a 2024 téměř 65 miliard dolarů (1,38 miliardy korun), především díky silné spolupráci v oblasti energetiky.

Moskva byla pro Indii dlouhodobě největším dodavatelem zbraní, napsala dříve na webu stanice Deutsche Welle. Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru se ale ruský podíl v posledních letech značně snížil, když klesl ze 76 procent v letech 2009 až 2013 na 36 procent v letech 2019 až 2023.

Indie se tak v posledních letech snažila diverzifikovat své zahraniční zdroje vojenského vybavení a stále více nakupovala zbraně od západních zemí, včetně Francie, Itálie a USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 1 hhodinou

Pákistán podle AFP zaútočil na vojenské základny Talibanu v Afghánistánu

Pákistánské letectvo zaútočilo na vojenské základny Talibanu v Afghánistánu. Výbuchy jsou podle agentury AFP hlášeny z Kábulu a provincií Kandahár a Paktía. Podle Islámábádu jde o odvetu za afghánské údery podél společné hranice. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté od loňského října, kdy při hraničních střetech zahynuly desítky lidí. Pákistán viní svého souseda z podpory odnože hnutí Taliban, která chce svrhnout vládu v Islámábádu a nahradit ji režimem radikálního islámu.
00:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jednání USA a Íránu přinesla podle Ománu pokrok a budou brzy pokračovat

Čtvrteční nepřímá jednání Íránu a Spojených států o jaderném programu Teheránu v Ženevě přinesla pokrok. Budou po domácích konzultacích brzy pokračovat, oznámilo podle agentury Reuters ománské ministerstvo zahraničí, které schůzku zprostředkovalo. To rovněž podle agentury AFP sdělilo, že se v příštím týdnu uskuteční ve Vídni technické diskuze mezi USA a Íránem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kubánská pobřežní stráž zastřelila čtyři lidi na člunu. Prý plánovali teror

Kubánská pobřežní stráž zabila ve středu večer čtyři lidi, kteří z Floridy vpluli do kubánských vod na motorovém člunu. Šest dalších zranila. Později je ministerstvo vnitra v Havaně označilo za „protivládně smýšlející Kubánce“ dříve hledané za plánování útoků v zemi. Na člunu prý měli několik zbraní a výbušnin a chtěli na ostrově rozpoutat teror. Ministr zahraničí USA Marco Rubio uvedl, že se nejednalo o operaci Spojených států. Rusko tvrdí, že incident je provokací USA s cílem vyvolat konflikt.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nemám informace o Epsteinových zločinech, ptejte se Trumpa, řekla Clintonová výboru

Bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová výboru americké Sněmovny reprezentantů pro dohled sdělila, že nemá žádné informace o trestné činnosti sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Nevzpomíná si, že by se s ním kdy setkala. Zákonodárce vyzvala, aby se na finančníka zeptali nynějšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu by podle ní měl vypovídat pod přísahou. Clintonová své úvodní prohlášení adresované zákonodárcům sdílela na sociální síti X.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Německá kontrarozvědka zatím nesmí vést AfD jako prokazatelně extremistickou

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), tedy německá civilní kontrarozvědka, zatím nesmí Alternativu pro Německo (AfD) jako celek označovat za prokazatelně pravicově extremistickou a na základě toho ji sledovat. Rozhodl o tom podle agentury DPA správní soud v Kolíně nad Rýnem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Polsko stojí před nebezpečím války, varoval v parlamentu Sikorski

Všichni si uvědomujeme ohrožení, situace je vážná, řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na úvod svého vystoupení před poslanci. Polsko, jehož vzdušný prostor loni na podzim narušily ruské drony, čelí sabotážím, žhářským útokům, záplavě dezinformací a dvěma až třem tisícům kybernetických útoků denně. Většinu se daří odrazit, ale míra tohoto jevu musí vyvolávat znepokojení, uvedl ministr podle webu Onet.
před 11 hhodinami

Grónsko se hodlá bránit americkým investorům

Grónsko kvůli obavám z politické motivace amerických investorů zpřísní pravidla, chce zabránit hlavně nežádoucím nákupům nemovitostí, uvádí to zdroje agentury Reuters. Pomoct by měl připravovaný zákon o prověřování zahraničních investic.
před 11 hhodinami
Načítání...