Indie se vzepřela Trumpovi. Ruské ropy se nevzdá, píše NYT

Nahrávám video
Expert Václav Loula k indickým nákupům levné ruské ropy
Zdroj: ČT24

Indie bude i nadále kupovat ruskou ropu, navzdory výhrůžkám postihy od prezidenta USA Donalda Trumpa. S odkazem na indické činitele to uvedl list The New York Times (NYT). Agentura Reuters tento týden napsala, že indické rafinerie nákupy „černého zlata“ přerušují. Kremlu zisky ze zlevněné ropy poskytují významnou finanční podporu v době západních sankcí.

Trump ve středu oznámil, že uvalí na zboží z Indie 25procentní clo a k němu přidá další postihy, pokud Dillí nepřestane nakupovat ropu z Ruska, které vede válku na Ukrajině. V pátek se pochvalně vyjadřoval o zprávách, že Indie skutečně nákupy omezuje.

„Doneslo se mi, že Indie už nebude kupovat ropu z Ruska,“ uvedl šéf Bílého domu před novináři. „To jsem slyšel. Nevím, jestli je to pravda, nebo ne. Je to dobrý krok. Uvidíme, co bude,“ dodal prezident.

Dva vysoce postavení indičtí úředníci ale v sobotu americkému deníku řekli, že k žádné změně politiky nedošlo. Jeden z nich uvedl, že vláda nedala ropným společnostem žádný pokyn, aby dovoz z Ruské federace omezily.

„V Indii je šedesát procent kapacity zpracování ropy státní sektor, který zatím pozastavil nákupy ruské ropy, proto jsme v poslední době svědky toho, že se tankery hromadí u indických přístavů. Čtyřicet procent je soukromý sektor, který zřejmě bude preferovat, že ruská ropa má cenový bonus a je za 58 dolarů za barel, což může hrát roli, že (indické) rafinerie ji budou dál zpracovávat,“ uvedl vedoucí stálé komise pro paliva Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.

Indie od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 velmi výrazně zvýšila nákupy ruské ropy. Z Ruska nyní pochází více než třetina indického dovozu této suroviny – proti méně než jednomu procentu před válkou.

Načítání...

Tlak Západu slábne

Asijská země denně dováží více než dva miliony barelů ropy a je po Číně druhým největším dovozcem ruské ropy. Zpočátku kvůli tomu čelila tlaku ze strany Spojených států a Evropy, které žádaly, aby hospodářské vztahy s Moskvou přerušila. Nyní se ale podle NYT zdá, že se tón mění.

Dillí se mohlo podařit západní spojence přesvědčit, že jeho rozšířené nákupy levné ruské ropy – za cenový strop stanovený Evropskou unií a skupinou ekonomicky vyspělých zemí G7 – jsou dobré pro udržení světových cen této suroviny pod kontrolou, uvedl americký deník.

Podle některých úředníků či analytiků může být Trumpovo soustředění na indické nákupy ruské ropy vyjednávací taktikou před uzavřením první fáze obchodní dohody mezi oběma zeměmi. Číně a Turecku, což jsou také významní dovozci ruské ropy, šéf Bílého domu nehrozí.

Ruská ropa přitom není pro Indy nenahraditelná. Asijské země mohou teoreticky dovážet surovinu z jiných států, jako je Brazílie, Kanada, Emiráty, sdělil Loula. „Je tu ale i faktor, který byl i v západních zemích, že ruskou ropu musí nahradit rafinerie určitými technologickými úpravami na ropy z jiných destinací, které jsou kvalitativně mírně odlišné,“ upozornil expert.

Indická „neutralita“

Dillí dosud nepřistoupilo k oficiálnímu odsouzení ruské vojenské agrese na Ukrajině. Země se také zdržela hlasování v případě všech klíčových rezolucí o Ukrajině v OSN, jež odsuzovaly postup Kremlu. Asijská velmoc zároveň opakovaně zdůraznila potřebu mírového řešení konfliktu.

Indická zahraniční politika je tradičně konzervativní, vysvětlil dříve webu ČT24 postoj Dillí indolog Zdeněk Štipl z Ústavu asijských studií Univerzity Karlovy. Počátky politických a strategických vazeb Indie na Rusko se datují do dob studené války.

„Ne úplně rychle hodí přes palubu někoho, s kým byla v partnerství, a vztah k Sovětskému svazu a posléze k Rusku od devadesátých let byl vždy mimořádně nadstandardní. Sovětský svaz vždy hájil zájmy Indie na mezinárodní scéně. Kdykoli se třeba v Radě bezpečnosti objevilo téma Kašmíru, Sověti to vetovali. A Rusko to dělá dodnes. Na druhou stranu Indie podporovala některé sovětské a pak ruské zájmy. Když třeba Sovětský svaz v roce 1956 vtrhnul do Maďarska, tak to Indové neodsoudili, totéž okupace Československa v roce 1968,“ připomíná expert.

Pokud jde o postavení země na mezinárodní scéně, Indie premiéra Naréndry Módího hlavně nechce být na nikom závislá, protože se považuje za jednu z mocností a přeje si multilaterální svět, konstatoval Štipl. „Říká se tomu autonomní strategie, kdy razí ryze svoji pragmatickou zahraniční politiku, která je opřená o to, že se považují za velký stát, kterému bylo v devatenáctém století uškozeno, když se s ním přestalo počítat jako s klíčovou velmocí, a teď o to znovu stojí,“ popisuje expert.

Klíčoví obchodní partneři

Hodnota obchodu mezi oběma zeměmi dosáhla mezi lety 2023 a 2024 téměř 65 miliard dolarů (1,38 miliardy korun), především díky silné spolupráci v oblasti energetiky.

Moskva byla pro Indii dlouhodobě největším dodavatelem zbraní, napsala dříve na webu stanice Deutsche Welle. Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru se ale ruský podíl v posledních letech značně snížil, když klesl ze 76 procent v letech 2009 až 2013 na 36 procent v letech 2019 až 2023.

Indie se tak v posledních letech snažila diverzifikovat své zahraniční zdroje vojenského vybavení a stále více nakupovala zbraně od západních zemí, včetně Francie, Itálie a USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 24 mminutami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 38 mminutami

Omezení prodeje a dvojí ceny. Na Slovensku začalo platit nařízení o naftě

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. V praxi by řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou měli na Slovensku platit vyšší cenu za naftu než domácí motoristé.
10:02Aktualizovánopřed 53 mminutami

Kreml podporuje a vyzbrojuje Teherán, tvrdí zpravodajské služby

Z Íránu se stává nová Ukrajina, a to ve smyslu kolbiště velmocí, které spolu nebojují napřímo. V konfliktu na Blízkém východě si ale Moskva s Washingtonem vyměnily role. Spojené státy – stejně jako před čtyřmi lety Moskva – doufaly v rychlou operaci. To jim shodně nevyšlo. Kreml nyní podle zpravodajských služeb výrazně podporuje a také přímo vyzbrojuje Teherán. Oddaluje tak pád režimu ajatolláhů a Bílý dům nutí pokračovat v konfliktu a vyčerpávat zásoby zbraní.
před 2 hhodinami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
před 5 hhodinami

Arménie odmítla před volbami ruskou „humanitární pomoc“. EU do země vyšle misi

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
před 5 hhodinami

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Ochránce společnosti“ Orbán potřebuje hlasy rodin a seniorů

Maďarský premiér Viktor Orbán bude v polovině dubna usilovat o svůj šestý mandát, přičemž zemi vládne nepřetržitě od roku 2010. U moci se drží díky důrazu na sociální a rodinnou politiku, snaží se vykreslit jako aktivní ochránce společnosti. „Svou vládu představuje jako obranu Maďarska, ochranu suverenity a historické kontinuity,“ říká historik Andrej Tóth. Orbánovi se současně za dobu vládnutí podařilo zakročit proti veřejnoprávním médiím, soudům, nevládním organizacím či právům menšin.
před 6 hhodinami
Načítání...