Důvěra v německou ekonomiku se výrazně zhoršila. Stojí za tím strach z obchodní války a tvrdého brexitu

Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v říjnu zhoršila mnohem víc, než se čekalo. Podíl na tom mají zejména obavy ze stupňující se obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy a z takzvaného tvrdého brexitu. Vyplývá to ze zprávy výzkumného institutu ZEW. Obavy o vývoz  –kvůli případné obchodní válce – má i třetina českých exportérů.

Analytici oslovení agenturou Reuters očekávali pokles indexu důvěry institutu ZEW na minus 12 bodů. Namísto toho se však snížil ze zářijových minus 10,6 bodu na minus 24,7 bodu. A klesl i ukazatel současné hospodářské situace na 70,1 bodu ze 76 bodů v předchozím měsíci. U tohoto indikátoru analytici přitom čekali pokles na 74,5 bodu.

Washington a Peking spolu vedou spor o cla, který ohrožuje globální růst a který podle ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové může ublížit těm, kteří pouze „nevině přihlížejí“. A podnikatelé mají obavy i z výsledků jednání o vystoupení Británie z Evropské unie. Podle některých představitelů EU je totiž takzvaný tvrdý brexit – tedy odchod Británie bez dohody – stále pravděpodobnější.

Prezident ZEW Achim Wambach uvádí, že dalším důležitým faktorem, který se podepisuje na pesimismu investorů, je politická nejistota v Německu. Současná berlínská vládní koalice je vnímána jako nestabilní. Tento dojem ještě zvýšil výsledek víkendových voleb v Bavorsku, kde sesterská strana vládnoucích konzervativců kancléřky Angely Merkelové utrpěla výrazné ztráty.

Německá ekonomika měla podle očekávání v letních měsících zpomalit. Ministerstvo hospodářství ale ve čtvrtém čtvrtletí počítá se zrychlením růstu. Odhad letošního celoročního růstu ale vláda snížila na 1,8 procenta z dřívějších 2,3 procenta.

obrázek
Zdroj: ČT24

Třetina českých exportérů očekává, že obchodní válka ohrozí vývoz

Téměř třetina českých exportérů očekává, že by obchodní válka mezi EU a USA ohrozila jejich vývoz. Za největší rizika pro tuzemský export považují vývozci kurzové změny a nedostatek pracovních sil. Za poslední rok se vnímání těchto dvou rizik zvýšilo nejvíc, vyplývá z letošního ročníku Exportního výzkumu DHL. Exportéři naopak vidí největší příležitosti u vývozu do Německa, Ruska a Číny, která si tak polepšila v žebříčku o dvě pozice.

Meziročně pak vzrostl o 22 procent podíl exportérů, kteří považují za pravděpodobné zpomalení ekonomiky EU. Negativní vývoj očekává 59 procent z nich, v případě české ekonomiky pak 52 procent podniků.

Téměř třetina exportérů zastává názor, že by případná obchodní válka mezi USA a EU ohrozila jejich aktivity. Dvě třetiny českých vývozců se však necítí významně ohroženy.

Výrazně více než loni vidí exportéři jako možná rizika pro český vývoz celní bariéry (osm procent) a globální situaci celkově (18 procent) s důrazem na rizika plynoucí z restrikcí a sankcí, například vůči Rusku. Začínají se také objevovat obavy z případné další globální krize.

Exportérům se obecně nicméně daří, přibývá však těch, kteří čekají zhoršení v podmínkách pro export. Co se týče výhledu pro příštích 12 měsíců, 48 procent exportérů očekává stagnaci v objemu vývozu, nárůst pak předpokládá 46 procent. Meziročně však podíl vývozců očekávajících stagnaci objemu exportu vzrostl o osm procentních bodů.

O Čínu je zájem

V posledních dvou letech roste podíl firem považujících Čínu za největší exportní příležitost do budoucna, je to však z výjimečně nízké hodnoty z roku 2016. Letos se tak Čína vrátila na hodnoty z let 2014 a 2015.

Exportní potenciál vidí v Německu 30 procent podniků, v Rusku 13 procent, v Číně osm procent.

Největší příležitosti pro český export vidí firmy především v ekonomické oblasti, a to hlavně v nových trzích a u nových obchodních partnerů, dále pak v inovacích a ve vyšší konkurenceschopnosti českých výrobců. Více než loni hledí exportéři na politickou situaci jako na možnou příležitost českého vývozu. Exportní výzkum se uskutečnil na vzorku 301 firem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 12 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 13 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 19 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 20 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 21 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
2. 4. 2026
Načítání...