Důvěra v německou ekonomiku se výrazně zhoršila. Stojí za tím strach z obchodní války a tvrdého brexitu

Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v říjnu zhoršila mnohem víc, než se čekalo. Podíl na tom mají zejména obavy ze stupňující se obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy a z takzvaného tvrdého brexitu. Vyplývá to ze zprávy výzkumného institutu ZEW. Obavy o vývoz  –kvůli případné obchodní válce – má i třetina českých exportérů.

Analytici oslovení agenturou Reuters očekávali pokles indexu důvěry institutu ZEW na minus 12 bodů. Namísto toho se však snížil ze zářijových minus 10,6 bodu na minus 24,7 bodu. A klesl i ukazatel současné hospodářské situace na 70,1 bodu ze 76 bodů v předchozím měsíci. U tohoto indikátoru analytici přitom čekali pokles na 74,5 bodu.

Washington a Peking spolu vedou spor o cla, který ohrožuje globální růst a který podle ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové může ublížit těm, kteří pouze „nevině přihlížejí“. A podnikatelé mají obavy i z výsledků jednání o vystoupení Británie z Evropské unie. Podle některých představitelů EU je totiž takzvaný tvrdý brexit – tedy odchod Británie bez dohody – stále pravděpodobnější.

Prezident ZEW Achim Wambach uvádí, že dalším důležitým faktorem, který se podepisuje na pesimismu investorů, je politická nejistota v Německu. Současná berlínská vládní koalice je vnímána jako nestabilní. Tento dojem ještě zvýšil výsledek víkendových voleb v Bavorsku, kde sesterská strana vládnoucích konzervativců kancléřky Angely Merkelové utrpěla výrazné ztráty.

Německá ekonomika měla podle očekávání v letních měsících zpomalit. Ministerstvo hospodářství ale ve čtvrtém čtvrtletí počítá se zrychlením růstu. Odhad letošního celoročního růstu ale vláda snížila na 1,8 procenta z dřívějších 2,3 procenta.

obrázek
Zdroj: ČT24

Třetina českých exportérů očekává, že obchodní válka ohrozí vývoz

Téměř třetina českých exportérů očekává, že by obchodní válka mezi EU a USA ohrozila jejich vývoz. Za největší rizika pro tuzemský export považují vývozci kurzové změny a nedostatek pracovních sil. Za poslední rok se vnímání těchto dvou rizik zvýšilo nejvíc, vyplývá z letošního ročníku Exportního výzkumu DHL. Exportéři naopak vidí největší příležitosti u vývozu do Německa, Ruska a Číny, která si tak polepšila v žebříčku o dvě pozice.

Meziročně pak vzrostl o 22 procent podíl exportérů, kteří považují za pravděpodobné zpomalení ekonomiky EU. Negativní vývoj očekává 59 procent z nich, v případě české ekonomiky pak 52 procent podniků.

Téměř třetina exportérů zastává názor, že by případná obchodní válka mezi USA a EU ohrozila jejich aktivity. Dvě třetiny českých vývozců se však necítí významně ohroženy.

Výrazně více než loni vidí exportéři jako možná rizika pro český vývoz celní bariéry (osm procent) a globální situaci celkově (18 procent) s důrazem na rizika plynoucí z restrikcí a sankcí, například vůči Rusku. Začínají se také objevovat obavy z případné další globální krize.

Exportérům se obecně nicméně daří, přibývá však těch, kteří čekají zhoršení v podmínkách pro export. Co se týče výhledu pro příštích 12 měsíců, 48 procent exportérů očekává stagnaci v objemu vývozu, nárůst pak předpokládá 46 procent. Meziročně však podíl vývozců očekávajících stagnaci objemu exportu vzrostl o osm procentních bodů.

O Čínu je zájem

V posledních dvou letech roste podíl firem považujících Čínu za největší exportní příležitost do budoucna, je to však z výjimečně nízké hodnoty z roku 2016. Letos se tak Čína vrátila na hodnoty z let 2014 a 2015.

Exportní potenciál vidí v Německu 30 procent podniků, v Rusku 13 procent, v Číně osm procent.

Největší příležitosti pro český export vidí firmy především v ekonomické oblasti, a to hlavně v nových trzích a u nových obchodních partnerů, dále pak v inovacích a ve vyšší konkurenceschopnosti českých výrobců. Více než loni hledí exportéři na politickou situaci jako na možnou příležitost českého vývozu. Exportní výzkum se uskutečnil na vzorku 301 firem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 6 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 16 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled