Na vyšší rodičovskou pro všechny nemáme v resortu peníze, říká Maláčová. Proti kompromisu je ale opozice

Nahrávám video
Události ČT: Spory o zvyšování rodičovského příspěvku
Zdroj: ČT24

Na zvýšení rodičovského příspěvku všem rodinám s malými dětmi, které vláda původně slibovala a plánovala, chybí osm z jedenácti miliard korun. Ministerstvo práce není schopno celou částku ve svém rozpočtu najít, uvedla jeho šéfka Jana Maláčová (ČSSD). Koaliční strany se v pondělí dohodly na tom, že by se rodičovská měla zvednout o 80 tisíc korun na 300 tisíc, ale jen rodičům dětí, které přijdou na svět od ledna příštího roku. Pondělní dohoda zatím nemá podporu ve sněmovně. Ministři podle opozice porušili to, co lidem doteď slibovali.

„Nemyslím si, že to byly rodiny s dětmi proti seniorům, byla to prostě snaha o průsečík priorit obou koaličních partnerů. Snažili jsme se balancovat a vzhledem k limitům rozpočtu najít možné východisko, a proto padla ta rozhodnutí,“ vysvětlovala výsledek koaliční rady Maláčová. V pondělí se totiž koalice shodla i na vyšší variantě průměrného růstu penzí.

Loni v listopadu Maláčová spolu s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) po jednání vládních stran oznámily, že se rodičovská zvedne všem příjemcům od roku 2020 o 80 tisíc korun. Přidání mělo ročně vyjít minimálně na devět až deset miliard, řekla tehdy Schillerová. Dodala, že když má kabinet zvyšování v programovém prohlášení, je potřeba peníze najít. 

Návrh ministryně práce, který nyní projednávala koalice, počítal s tím, že by nárok na vyšší příspěvek měly všechny rodiny, jejichž děti budou k 1. lednu 2020 mladší čtyř let. Ministryně financí pak chtěla připlatit těm, kdo budou rodičovskou na přelomu roku aktivně pobírat. Nakonec ale zvítězila třetí varianta, a to vyšší rodičovská jen pro nově narozené děti.

Plán změnily zpomalování ekonomiky a potřeba šetřit

Podle Maláčové se sice koalice původně dohodla na přidání všem, v lednu se ale situace změnila kvůli zpomalování ekonomiky a potřebě začít šetřit.

„Samozřejmě chápu, že některé matky to berou jako nespravedlnost, ale já musím jenom říct, že tenhle návrh odzněl jako kompromisní návrh pana předsedy Jana Hamáčka,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Šéf ČSSD Hamáček podotýká, že právě hnutí ANO odmítlo jejich představu, aby vyšší rodičovská byla pro všechny děti, jejichž rodiče jsou na rodičovské.

Maláčová míní, že bude dál záležet také na tom, jak se bude vyvíjet debata o novele zákona ve sněmovně. „Půjde to paralelně s vyjednáváním o státním rozpočtu. Myslím si, že se pohybujeme mezi minimalistickou variantou, na které jsme se dohodli (pro narozené od ledna 2020), a tou maximalistickou, kterou jsme slíbili (pro všechny rodiny). Někde mezi tím to bude,“ řekla ministryně.

Právě v Poslanecké sněmovně se proti koaličnímu kompromisu na zvýšení rodičovského příspěvku staví všechny opoziční strany. „Jde o okamžitý nahodilý nápad. Proboha, jak se mají lidi předvídatelně řídit politikou, když se děje tohle?“ poznamenala 1. místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Opozice se tak chystá vládní návrh změnit, protože chce, aby stát zvýšil rodičovský příspěvek všem, kteří ho budou 1. ledna pobírat. „Opravdu nevidím důvod, proč bychom to otevřeným rodičovským dovoleným neměli navyšovat,“ zmínila místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová.

Maláčová nicméně uvádí, že její resort osmimiliardovou sumu na přidání všem rodinám ve své pokladně nenajde. Ušetřit dokáže částku „v řádu sto milionů“. Většina jeho výdajů je totiž mandatorních, nařizuje je tedy zákon. Patří mezi ně vedle rodičovské třeba příspěvky na péči či důchody.

Právě penze by se měly od ledna zvednout naopak víc, než nařizuje zákon. K zákonné valorizaci v průměru asi o 700 korun by se měl ke všem starobním, invalidním a pozůstalostním důchodům přidat příspěvek 200 korun měsíčně. Příští rok by to stálo přes sedm miliard. Valorizační vzorec zůstane ale stejný, změnit se má znovu jen přerozdělení přidávané sumy. Posílila by se solidarita a oslabila zásluhovost. Přilepšili by si tak lidé s nízkým důchodem, ostatním by penze rostly pomaleji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Podle informací ČTK získal 187 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 6 mminutami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
před 57 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 22 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...