Na vyšší rodičovskou pro všechny nemáme v resortu peníze, říká Maláčová. Proti kompromisu je ale opozice

5 minut
Události ČT: Spory o zvyšování rodičovského příspěvku
Zdroj: ČT24

Na zvýšení rodičovského příspěvku všem rodinám s malými dětmi, které vláda původně slibovala a plánovala, chybí osm z jedenácti miliard korun. Ministerstvo práce není schopno celou částku ve svém rozpočtu najít, uvedla jeho šéfka Jana Maláčová (ČSSD). Koaliční strany se v pondělí dohodly na tom, že by se rodičovská měla zvednout o 80 tisíc korun na 300 tisíc, ale jen rodičům dětí, které přijdou na svět od ledna příštího roku. Pondělní dohoda zatím nemá podporu ve sněmovně. Ministři podle opozice porušili to, co lidem doteď slibovali.

„Nemyslím si, že to byly rodiny s dětmi proti seniorům, byla to prostě snaha o průsečík priorit obou koaličních partnerů. Snažili jsme se balancovat a vzhledem k limitům rozpočtu najít možné východisko, a proto padla ta rozhodnutí,“ vysvětlovala výsledek koaliční rady Maláčová. V pondělí se totiž koalice shodla i na vyšší variantě průměrného růstu penzí.

Loni v listopadu Maláčová spolu s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) po jednání vládních stran oznámily, že se rodičovská zvedne všem příjemcům od roku 2020 o 80 tisíc korun. Přidání mělo ročně vyjít minimálně na devět až deset miliard, řekla tehdy Schillerová. Dodala, že když má kabinet zvyšování v programovém prohlášení, je potřeba peníze najít. 

Návrh ministryně práce, který nyní projednávala koalice, počítal s tím, že by nárok na vyšší příspěvek měly všechny rodiny, jejichž děti budou k 1. lednu 2020 mladší čtyř let. Ministryně financí pak chtěla připlatit těm, kdo budou rodičovskou na přelomu roku aktivně pobírat. Nakonec ale zvítězila třetí varianta, a to vyšší rodičovská jen pro nově narozené děti.

Plán změnily zpomalování ekonomiky a potřeba šetřit

Podle Maláčové se sice koalice původně dohodla na přidání všem, v lednu se ale situace změnila kvůli zpomalování ekonomiky a potřebě začít šetřit.

„Samozřejmě chápu, že některé matky to berou jako nespravedlnost, ale já musím jenom říct, že tenhle návrh odzněl jako kompromisní návrh pana předsedy Jana Hamáčka,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Šéf ČSSD Hamáček podotýká, že právě hnutí ANO odmítlo jejich představu, aby vyšší rodičovská byla pro všechny děti, jejichž rodiče jsou na rodičovské.

Maláčová míní, že bude dál záležet také na tom, jak se bude vyvíjet debata o novele zákona ve sněmovně. „Půjde to paralelně s vyjednáváním o státním rozpočtu. Myslím si, že se pohybujeme mezi minimalistickou variantou, na které jsme se dohodli (pro narozené od ledna 2020), a tou maximalistickou, kterou jsme slíbili (pro všechny rodiny). Někde mezi tím to bude,“ řekla ministryně.

Právě v Poslanecké sněmovně se proti koaličnímu kompromisu na zvýšení rodičovského příspěvku staví všechny opoziční strany. „Jde o okamžitý nahodilý nápad. Proboha, jak se mají lidi předvídatelně řídit politikou, když se děje tohle?“ poznamenala 1. místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Opozice se tak chystá vládní návrh změnit, protože chce, aby stát zvýšil rodičovský příspěvek všem, kteří ho budou 1. ledna pobírat. „Opravdu nevidím důvod, proč bychom to otevřeným rodičovským dovoleným neměli navyšovat,“ zmínila místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová.

Maláčová nicméně uvádí, že její resort osmimiliardovou sumu na přidání všem rodinám ve své pokladně nenajde. Ušetřit dokáže částku „v řádu sto milionů“. Většina jeho výdajů je totiž mandatorních, nařizuje je tedy zákon. Patří mezi ně vedle rodičovské třeba příspěvky na péči či důchody.

Právě penze by se měly od ledna zvednout naopak víc, než nařizuje zákon. K zákonné valorizaci v průměru asi o 700 korun by se měl ke všem starobním, invalidním a pozůstalostním důchodům přidat příspěvek 200 korun měsíčně. Příští rok by to stálo přes sedm miliard. Valorizační vzorec zůstane ale stejný, změnit se má znovu jen přerozdělení přidávané sumy. Posílila by se solidarita a oslabila zásluhovost. Přilepšili by si tak lidé s nízkým důchodem, ostatním by penze rostly pomaleji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 23 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...