Koalice přidusila bezplatné obědy. Plošně je zavádět nebude

Sociální demokracie a hnutí ANO se nakonec dohodly, že pro příští rok nebude koalice prosazovat obědy zdarma pro všechny děti. Místo toho se má ztrojnásobit částka ve stávajícím dotačním programu ministerstva školství na obědy zdarma pro děti z chudých rodin. V něm by mělo být k dispozici až 100 milionů, což by mělo stačit na bezplatné obědy pro asi 25 tisíc dětí. Po jednání koaliční rady to řekla první místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřina Valachová.

Sociální demokracie původně navrhovala bezplatné obědy pro všechny děti ze školek a z prvního stupně základních škol, což by vyšlo ročně zhruba na 5,4 miliardy korun. Ministr školství Robert Plaga (ANO) navrhoval kompromis, podle kterého by na bezplatné obědy dosáhly jen děti z těch rodin, které pobírají přídavky na děti. To by vyšlo státní rozpočet na 1,7 miliardy.

Ústup od plošného zavádění bezplatných obědů do škol naznačoval před týdnem i premiér Babiš, podle něj by se koalice mohla přiklonit spíše k rozšíření dosavadních projektů.

Dotační program ministerstva školství funguje od roku 2015. „Neznamená byrokracii pro školy, nežene školy ani rodiče na úřad práce pro nějaké potvrzení,“ vysvětlovala na brífinku Valachová. Podle ní je posouzení životních poměrů u konkrétních rodin a dětí na řediteli školy, který může flexibilně reagovat. „Nedochází ke stigmatizaci dětí. Nedochází k tomu, že bychom se dívali na děti skrze peněženky rodičů nebo skrze sociální systém,“ doplnila.

Také podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je posílení programu nejlepší cestou, která nepředstavuje vyšší administrativní náročnost.

Vyjednaná evropská podpora příští rok končí

Valachová zároveň upozorňovala, že zmíněný program necílí na mateřské školy. Nadále však pro ně pokračuje podpora z evropských peněz z programu ministerstva práce a sociálních věcí.

„Tu máme zajištěnou do roku 2020. Potom se z hlediska hospodárnosti budeme dívat na to, co vyjednáme z evropských peněz v roce 2021, co bude pokračovat z národních zdrojů, jestli například u mateřských škol přece jen školní stravování nezahrneme do něčeho, na co se mohou rodiče spolehnout, že stát jako službu zajistí. Ale to je otázka až na rok 2021 a dále,“ řekla Valachová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
08:36Aktualizovánopřed 13 mminutami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 17 mminutami

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
15:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
16:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie při zásahu v příbramské nemocnici a na středočeském krajském úřadě zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Vyžádala si dokumenty. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mezi nimi i členy vedení nemocnice včetně ředitele Stanislava Holobrady. Podezřívá je ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
12:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 2 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Vyjádření provozovatele Počerad zatím není známé. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
před 3 hhodinami

V kauze pokusu o zapálení synagogy v Brně dostal mladík celkem devět let vězení

V kauze pokusu o zapálení brněnské synagogy z ledna 2024 uložil tamní krajský soud obžalovanému mladíkovi dohromady devět let vězení. Potrestal ho za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Další dva roky vězení soud muži následně uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest v hlavní věci byl deset let. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý. Mladík se k větší části skutků doznal. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i státní zástupkyně si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.
13:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...