Navyšování porodného představuje neefektivní úplatek, který nemá na počet narozených dětí vliv. V předvolební debatě věnované sociální politice to prohlásil občanský demokrat Jan Skopeček. Reagoval tak na předvolební slib sociální demokracie, která chce zvýšit porodné na patnáct tisíc.
Skopeček z ODS kritizuje porodné: Úplatkem počty dětí nezvýšíme
V současnosti má na porodné nárok prvorodička nebo matka druhého dítěte a šance dosáhnout na tento státní příspěvek je zastropovaná výší příjmů. Ty v rodině nesmí přesáhnout 2,7 násobku životního minima.
U prvního dítěte stát vyplácí třináctitisícové a u druhého desetitisícové porodné, ČSSD by ale ráda podporu ještě navýšila. Jak v předvolební debatě České televize prohlásila dosluhující ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, nově by mělo činit patnáct tisíc: „Když jsme přišli do vlády, byla doba po krizi a porodné byla chudinská dávka. Rozšířili jsme ho na větší okruh lidí. A patnáct tisíc s ohledem na další náklady není žádná velká suma.“
Reakce od středu doprava: Místo porodného flexibilnější práce
Takový záměr ale odmítli zástupci pravicové opozice ve stávající sněmovně. „Výše porodného nerozhoduje o tom, kolik kdo bude mít dětí. Nedělejme si iluzi o tom, že porodnost dokážeme zvýšit úplatky,“ prohlásil Jan Skopeček z ODS. Stávající podpora rodinné politiky v podobě daňových úlev je podle něj dostatečná a cestu ke zvyšování natality vidí spíš ve flexibilnějším trhu práce, který rodičkám umožní částečné úvazky a snazší návrat do zaměstnání.
Stejně odmítavě se k záměru ČSSD postavila i kandidátka Starostů a nezávislých Michaela Matoušková. „Přidat dva tisíce na porodném nebude to pravé, protože děti si nepořizujeme proto, abychom je porodili,“ prohlásila. Zabezpečená dostupnost jeslí, mateřských škol a školních družin, stejně jako práce na částečné úvazky nebo práce z domova podle STAN „podpoří rodinu mnohem víc než jednorázové porodné“.
Obdobnou politickou linii drží také Piráti – jejich kandidát Martin Jiránek podobně jako Skopeček upozorňuje na situaci matek na trhu práce a na to, že mateřství představuje pro rodinu finanční výpadek. „Pomoct by mělo zefektivnění částečných úvazků. Když si matka bude moct postupně přivydělávat, bude to ideální.“
Předvolební debata o sociální politice a zaměstnanosti (zdroj: ČT24)
Místo dalších odvodů školky a byty
Kontroverze vzbudil i návrh Svobody a přímé demokracie, která navrhuje osvobození od daně z příjmu u rodin se třemi a více dětmi, kde aspoň jeden z páru pracuje a má čistý trestní rejstřík. „Nemyslím si, že to je utopická myšlenka, v České republice naprosto chybí podpora mladých rodin s dětmi a naopak se zde podporují nepřizpůsobiví občané,“ prohlásila kandidátka SPD Tereza Hyťhová.
„Přijde mi to trochu populistické. Zavádíte něco, co už prakticky funguje,“ kontrovala Kristýnka Zelienková, která kandiduje do sněmovny za TOP 09, a upozornila na to, že v mezinárodních žebříčcích si už Česko v této oblasti vede dobře už nyní. „Formou dávek a daňových odpočtů se dostáváme do situace, kdy lidé, kteří mají nízký příjem, daň prakticky neplatí.“
Limity podle ní má Česká republika jen v institucionální podpoře, kterou zmiňovala už Matoušková. Tu – v podobě školek a dostupnějšího bydlení – prosazuje Monika Horáková ze Zelených, Radka Maxová z ANO a Jan Bartošek z lidovců. KDU dokonce slibuje pomoc obcím, aby mohly postavit třicet tisíc nových bytů.
„V nákladech rodiny je největší náklad za nájem nebo hypotéku. V praxi se ukazuje, že rodiny, které za ně tolik neutratí, jsou do budoucna ochotny mít více dětí. Je to motivující faktor,“ prohlásil.
Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.