Ve snaze srovnat v budoucnu penze žen a mužů bude důchodová komise rozpracovávat hned několik možných řešení. Mimo jiné zvažuje společný vyměřovací základ pro partnery nebo fiktivní vyměřovací základ pro ty, kteří pečují o děti. Projednávané změny se mají týkat až budoucích důchodců, na návrhy, které by se dotkly nynějších seniorů, teprve dojde.
Nižší důchody žen by mohl srovnat společný vyměřovací základ pro partnery
Novinkou by mohlo být prodloužení takzvané vyloučené doby zápočtu důchodu, tedy období, po které se rodič stará o dítě od jeho narození a které se započítává, jako by dotyčný normálně pracoval. V současnosti nárok na tuto vyloučenou dobu trvá do čtyř let věku dítěte. Návrh podle předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudové počítá s prodloužením až na devět let.
Zatímco z úvah o změnách důchodů podle členů komise vypadly například varianta jednorázového příspěvku 500 korun za vychované dítě či možnost dětí část svých odvodů nasměrovat do penzí rodičů, šanci má společný vyměřovací základ partnerů. „Je to jedna z věcí, kterou bychom rádi podpořili,“ podotkla členka důchodové komise Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Podle poslankyně vládního hnutí ANO Radky Maxové nyní komise propočítá dopady vybraných variant změn.
„Třeba na příštím jednání skupiny opět problém otevřu, aby se dopracoval, pokud ne, tak jsme připraveni s tím přijít sami,“ uvedl místopředseda sněmovního sociálního výboru, poslanec Jan Bauer (ODS). Vybraná opatření by se ale vztahovala na ty, kteří do důchodu teprve půjdou.
Nejvíc členů podle předsedkyně podpořilo takzvaný fiktivní vyměřovací základ. Tedy, že by se lidem v době péče o dítě místo nuly započítávala jiná hodnota. Jaká přesně už bude otázkou podrobnějšího zpracování. „Můžeme se bavit, jestli bude stanoven na minimální mzdě, průměrné, mediánové, je potřeba to propočítat,“ dodala Maxová.
„Většinově se komise shodla, že jediným kritériem důchodového systému nesmí být jeho finanční udržitelnost. Takhle se to u nás v debatě bohužel zobecňuje, ale všichni souhlasí s tím, že to musí být sociální a finanční udržitelnost,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Poslanec Jiří Dolejš (KSČM) upozornil, že komise se nezabývala řešeními pro současné důchodce. Podle Maláčové by ale ministerstvo práce mělo na příštím jednání komise předložit i první návrhy, které by se týkaly rozdílů v penzích mužů a žen, kteří už v důchodu jsou.
Ženy mají penze o pětinu nižší
Ženy mají v současnosti v průměru o pětinu nižší penzi než muži. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení senioři na konci loňska dostávali průměrně 13 683 korun, seniorky 11 281 korun.
Podle analýzy ministerstva práce za třetinu rozdílu může to, že ženy odcházejí podle počtu vychovaných dětí do důchodu dřív. Odpracují tak méně let a odvedou menší částku. Ze dvou třetin jsou pak na vině nižší výdělky žen. V průměru vydělávají o pětinu méně než muži.
„I když se vrátí po průměrně třech letech na trh práce, tak děti jsou hodně nemocné a je to žena, kdo si k nim bere dovolenou,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Právníci ministerstva práce nicméně upozornili už předem na to, že pokud by se opatření týkala jen žen, narušily by se zřejmě ústavní zásady rovnosti a úpravy by se pravděpodobně musely záhy zase zrušit. Na narušení rovného zacházení poukazovali i někteří členové komise. Na příštím zasedání se sejdou 3. května.