Vojenská i finanční pomoc západních zemí Ukrajině, která se už druhým rokem brání plnohodnotné ruské agresi, je na historickém minimu, oznámil tento týden Kielský institut pro světovou ekonomiku. Před únavou z konfliktu a s tím související neochotou napadené zemi pomáhat finančně i vojensky, v Otázkách Václava Moravce varoval předseda senátního výboru pro zahraniční věci Pavel Fischer (nestr.). Také bývalý slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer zdůraznil, že prohra Ukrajiny by byla katastrofou.
Snižování pomoci Ukrajině? Pokud tak budeme pokračovat, budeme se divit, varuje Fischer
Pavel Fischer a Rastislav Káčer v Otázkách Václava Moravce (zdroj: ČT24)
„Chceme tady v Česku, aby Ukrajina vyhrála? Pokud ano, musíme udělat víc. Pomoc bohatých států pro Ukrajinu je dnes na historických minimech. Pokud budeme takto pokračovat, tak se budeme divit. Případné vítězství Ruska by bylo zničující pro nás a bylo by mnohem nákladnější pro náš rozpočet,“ upozornil v debatě Pavel Fischer.
Podle Rastislava Káčera bude pro Západ velkou výzvou, aby v podpoře Ukrajiny vytrval do té míry, aby byl Kyjev schopen útokům Ruska odolat.
Zmínil, že z pohledu Ukrajiny budou komplikací zejména blížící se americké prezidentské volby, ale i volby do Evropského parlamentu. Vedle dlouhodobého odpůrce pomoci Ukrajině Viktora Orbána se také přidal hlas z Bratislavy, kde se vlády po zářijových volbách ujal Robert Fico (Smer–SD), jenž už během kampaně avizoval ukončení vojenské pomoci Ukrajině.
„Scénář prohry Ukrajiny by byl pro Slovensko katastrofou. Pro Česko by katastrofa nastala ,o den a půl později‘,“ varoval Káčer před snižováním pomoci. „Je v našem zájmu, aby (Ukrajina) odolávala co nejvíce. Ale nemá to lehké. Čekali jsme, že přijde únava, už se to ukázalo i v Česku,“ zmínil fakt, že v říjnu poprvé většina lidí v průzkumu veřejného mínění odmítla posílání další vojenské pomoci napadené zemi.
Summit ukáže další směřování EU
Ve čtvrtek začne v Bruselu summit Evropské unie, který bude jednat o možném zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a vyčlenění 50 miliard eur na pomoc zemi. Oba kroky musí jednohlasně schválit všech 27 členských zemí, což v současné situaci není jisté.
Přesto je Káčer ohledně schválení 50milardové pomoci Kyjevu optimistický. „Orbán má taktiku, že před jednáními vyhrožuje, vydírá, ale pak v pozadí na všechno kývne. Alespoň dosud. Nevím, kdy bude ta poslední stopka, ale chtěl bych být optimistou.“
Podobně to vidí i v případě Roberta Fica. „Na mezinárodních fórech si zatím dává pozor. Nechce vést boje na několika frontách,“ uvedl bývalý šéf slovenské diplomacie s tím, že se Robert Fico nyní soustředí na změny na Slovensku, kde využívá „absolutně Orbánův rukopis“.
Pavel Fischer nechtěl ohledně možného schválení další finanční pomoci Kyjevu předjímat. „Nevím, jak to dopadne. Jenom si přeji, aby to dopadlo ve prospěch větší pomoci Ukrajině,“ podotkl k nadcházející schůzce unijních špiček.
Připomněl, že se v Orbánově rétorice objevila výhrada, že Ukrajina je nejzkorumpovanější stát pod sluncem. „Přitom Maďarsko má nejvíce nesrovnalostí v nakládání s penězi z evropského rozpočtu. V roce 2015 až 2018 to byl rekordman a od té doby do roku 2022 je také rekordmanem. Jen za minulý rok – podle výroční zprávy OLAFu (Evropský úřad pro boj proti podvodům, pozn. red.) – bylo Maďarsko šetřeno v 15 případech. Peníze, které muselo vrátit, dosahují přes 400 milionů eur,“ zdůraznil senátor a zároveň připustil, že to, že je na Ukrajině korupce, „víme všichni“.
Přijetí reforem, včetně těch protikorupčních, bylo jedním z požadavků Bruselu pro zahájení přístupových rozhovorů.
Rusové boje vystupňují
Fischer a Káčer se v debatě shodli, že nadcházející zima bude pro ukrajinské obránce obzvlášť obtížná. V březnu totiž Rusko čekají prezidentské volby, ve kterých bude Vladimir Putin opět kandidovat a bude chtít voličům předložit hmatatelné úspěchy na bojišti.
„Putinovi to úplně nevyšlo, už chtěl mít vítězství. Bojová činnost ruských jednotek bude směřovat k tomu, aby navzdory špatnému terénu a špatným podmínkám prokázaly, že jsou schopny protiakce a třeba i ukrojit kus území, které dnes ovládá Ukrajina,“ očekává Fischer.
„Putin má zájem před prezidentskými volbami radikalizovat situaci. Diktátoři mají jenom jedinou možnost: nabízet ideologii, kterou mobilizují společnost, nebo zvyšovat diktátorský tlak. Tady zřejmě Putin nemá jinou cestu, do voleb se tak dá očekávat zvýšení ruského tlaku na Ukrajinu,“ dodal Káčer.