Spojené státy jsou nejvýznamnějším dodavatelem vojenské pomoci na Ukrajinu, která se druhým rokem brání plnohodnotné ruské invazi. Zástupci napadené země před několika dny avizovali, že pokud do konce roku 2023 nezískají od Washingtonu další prostředky, hrozí jim riziko prohry konfliktu i škrty v rozpočtu. Podle listu Ukrajinska pravda přitom pomoc Kyjevu, přislíbená v období od začátku srpna do konce října, významně klesla a meziročně se ztenčila skoro o devadesát procent.
Americká podpora Ukrajině klesá. Zemi hrozí riziko prohry a škrty v rozpočtu
Americký Kongres pro účely ukrajinské obrany vůči Rusku uvolnil finance naposledy na konci loňského roku. Během letošního října šéf Bílého domu Joe Biden požádal zákonodárce o dodatečných 61 miliard dolarů (v přepočtu asi 1,38 bilionu korun) na vojenskou a ekonomickou pomoc.
Republikáni v americkém Senátu však během středy návrh o rozsáhlé finanční pomoci zablokovali. Výměnou za podporu balíčku požadovali zpřísnění americké imigrační politiky. Bílý dům přitom již dříve varoval, že americké prostředky na pomoc Ukrajině by brzy mohly být vyčerpány, uvedla BBC.
Někteří představitelé Pentagonu se podle listu The New York Times nicméně ohradili proti tvrzení Bílého domu a uvedli, že podle jejich očekávání Ukrajině do zimy vystačí zbývajících 4,8 miliardy amerických dolarů (zhruba 108,5 miliard korun). Ukrajinští zástupci však trvají na tom, že bez další pomoci jsou odsouzeni přinejlepším k patové situaci.
Jeden den bojů stojí 136 milionů dolarů
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak před dvěma dny avizoval, že odložení americké vojenské pomoci Kyjevu by byl problém. „Bylo by nemožné pokračovat v osvobozování a byli bychom vystaveni velkému riziku, že tuto válku prohrajeme,“ oznámil Jermak.
Předsedkyně rozpočtového výboru ukrajinského parlamentu Roksolana Pidlasová ve středu zase prohlásila, že americký Kongres do konce roku podporu neschválí, Kyjev bude muset v lednu uvažovat o seškrtání vládních výdajů. Škrty se budou týkat výdajů na podporu hospodářství, například programů podporujících podnikání.
Bránící se země podle listu The New York Times naléhavě potřebuje více munice a dalších zbraní, aby se mohla pokusit zvrátit vývoj na bojišti. Protiofenziva proti ruským invazním silám na jihu Ukrajiny dosud nesplnila své cíle a ruské jednotky na některých místech fronty přecházejí do útoku.
Podle agentury Reuters vynakládá Ukrajina na obranný sektor a armádu „veškeré své příjmy“. Ačkoliv jsou její náklady z velké části hrazeny prostředky ze západní pomoci, denní výdaje na válku se šplhají do výše desítek milionů dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko vyčíslil, že jeden den bojů stojí zemi přibližně 136 milionů dolarů.
Kyjev v roce 2024 zároveň očekává rozpočtový deficit ve výši přibližně 43 miliard dolarů. Podle Reuters jej plánuje pokrýt domácími půjčkami a finanční pomocí od svých západních partnerů. Představitelé ukrajinského ministerstva financí již dříve uvedli, že v příštím roce očekávají mezinárodní pomoc ve výši 41 miliard dolarů, napsal Reuters.
Spojené státy poskytují nejvíce vojenské pomoci
Kyjevu dosud pomáhaly v boji proti Rusku zejména finance od USA. Americký Kongres na pomoc Ukrajině v minulosti vyčlenil zhruba 111 miliard dolarů (asi 2,5 bilionu korun). Z toho 67 miliard šlo na vojenské zakázky, 27 miliard na hospodářskou pomoc a deset miliard bylo poskytnuto v rámci humanitární pomoci, napsala agentura AP.
Spojené státy od loňského února do země poslaly také vojenské vybavení s odhadovanou hodnotou přes čtyřicet miliard dolarů (asi 900 miliard korun). To z nich podle listu Ukrajinska pravda činí největšího poskytovatele vojenské pomoci Ukrajině na světě.
Podle informací amerického ministerstva zahraničí zahrnuje vojenské vybavení kromě velkého množství munice a výbušnin také obrněnou techniku, prostředky pro leteckou obranu nebo dělostřelectvo. Ukrajinská armáda podle dat od spojenců získala například 31 tanků Abrams, 45 tanků T-72B, 186 bojových vozidel Bradley, ale také 189 obrněných transportérů Stryker a přes tři tisíce dalších dopravních prostředků.
Ukrajinská armáda na letišti přebírá dodávky americké pomoci
Co se týče protivzdušné obrany, Ukrajina obdržela mimo jiné také protiletecký systém Patriot, systémy protivzdušné obrany Avenger, více než dva tisíce protiletadlových střel Stinger a 21 radarů pro sledování vzdušného prostoru. Na boj ve vzduchu bylo Ukrajině poskytnuto i dvacet vrtulníků Mi-17, bezpilotní vzdušné systémy a desetitisíce leteckých střel.
V rámci výstroje bylo Ukrajině spojenci zasláno také více než sto tisíc sad neprůstřelných vest nebo přileb, ale také komunikační systémy, vybavení pro elektronický boj, zařízení pro noční vidění, termovizní systémy nebo zdravotnické potřeby. Pomoc ukrajinské armádě obsahovala i polní vybavení, generátory a chemické či jaderné ochranné vybavení.
List Ukrajinska pravda s odkazem na studii Kielského institutu pro světovou ekonomiku napsal, že v období od srpna do října roku 2023 dosáhl objem nově přislíbené pomoci Ukrajině ze strany západních zemí „historického minima“. Hodnota nových dodávek tehdy činila 2,11 miliardy eur. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2022 se objem pomoci snížil téměř o devadesát procent, napsal deník.
Peníze na Ukrajinu proudí z EU i měnového fondu
Ukrajinska pravda informovala také o tom, že země Evropské unie v příslibech své vojenské pomoci dohánějí Spojené státy. Z hlediska částky 25 miliard eur, jež byla přislíbena na těžké zbraně, 43 procent sumy tvoří peníze od Spojených států a 47 procent finanční prostředky od všech zemí i institucí EU dohromady. Nejvýznamnějšími evropskými poskytovateli pomoci jsou Německo, Finsko, Irsko, ale také Chorvatsko, Litva a Lucembursko, podotkl list.
Evropský parlament během letošního léta oznámil podpůrný balíček na pomoc Ukrajině. Takzvaný nástroj pro Ukrajinu v celkové výši padesáti miliard eur (přibližně 1,2 bilionu korun) má být Kyjevu poskytován do roku 2027. Představitelé ukrajinské vlády doufají, že v roce 2024 obdrží z tohoto balíčku rozpočtovou podporu ve výši osmnácti miliard eur. Poskytnutí pomoci ovšem ještě musí schválit členské státy Unie.
Pro finanční stabilitu Ukrajiny je také důležitá její spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Ten letos schválil nový úvěrový program v hodnotě přibližně 15,6 miliardy dolarů (asi 352 miliard korun). Kyjev už obdržel 3,6 miliardy dolarů a v prosinci očekává dalších devět set milionů dolarů. Pro příští rok vláda přitom doufá, že od MMF dostane 5,4 miliardy dolarů, uvedla agentura Reuters.
Ukrajina také v příštím roce očekává přibližně 1,5 miliardy dolarů od dalších mezinárodních finančních institucí, jako je například Světová banka. Východoevropská země se na finanční podpoře dohodla také s Velkou Británií a Japonskem. O zajištění dalších prostředků jedná i s vládami Kanady, Norska, Jižní Koreje a dalších zemí.
Ruský rozpočet se přeorientoval na válku
Válka na Ukrajině ovlivňuje i rozpočet útočící strany. Ruský investigativní portál Važnyje istorii na začátku října spočítal, že Moskva plánuje v následujícím roce vyčlenit zhruba čtyřicet procent ze svého rozpočtu na výdaje spojené s válkou. Doplnil, že vinou tak vysokých výdajů nutně přijdou zkrátka oblasti, které s ní nesouvisejí.
Soudě podle zveřejněného návrhu autoři rozpočtu na příští rok počítají s příjmy 35 bilionů rublů (8,2 bilionu korun) a výdaji ve výši 36,6 bilionu rublů. Na armádu přitom má jít 10,8 bilionu rublů, k čemuž se přičítají ještě utajené výdaje dalších ministerstev ve výši 3,9 bilionu rublů.
Utajené výdaje podle investigativního portálu totiž rovněž poslouží k financování války. Dohromady podle jeho výpočtů tedy Rusko hodlá na válku vyčlenit 14,7 bilionu rublů. „Rozpočet se s konečnou platností přeorientoval na válku. Zaplatí za to lidé a ekonomika,“ okomentoval tyto plány portál.
