Rusko ovládá část obrovského nerostného bohatství Ukrajiny. Ukradenými zdroji chce financovat válku

Po invazi na Ukrajinu získala Moskva kontrolu nad velkou částí dolů a nerostných surovin napadené země. Kyjev tak přišel o prostředky, kterými by mohl posílit svou obranu. Rusku doposud stačilo tyto zdroje blokovat. S prodlužujícím se konfliktem však i Kreml hledá peníze na financování drahé války. Zdroje z okupovaných území se proto zřejmě pokusí těžit a vyvážet.

Na Ukrajině se nachází jedny z největších světových zásob fosilních paliv – uhlí, ropy a zemního plynu. Země ale disponuje i nalezišti 117 ze 120 nejpoužívanějších nerostů a kovů. U města Dniprorudne například ruda obsahuje více než 60 procent železa.

Právě z dolů v Záporožské oblasti před ruskou invazí putovalo ročně čtyři a půl milionu tun železné rudy v hodnotě dvou set milionů eur do továren v České republice, Rakousku a na Slovensku. Z další rudy pak závody v Záporoží vyráběly ocel.

Velké nerostné bohatství Ukrajiny bývá často skloňováno jako jeden z hlavních důvodů ruské války. Potenciál zásob pod zemí si uvědomuje také Kyjev, který se jen několik měsíců před zahájením plnohodnotné ruské invaze snažil přitáhnout investice evropských a severoamerických firem – obdržel při tom více než stovku nabídek.

Také Evropská unie s Ukrajinou uzavřela v červenci 2021 strategické partnerství v oblasti zdrojů. Určila při tom třicet surovin potřebných k zelené transformaci ekonomiky – dvě třetiny jich měly pocházet právě z Ukrajiny. V roce 2021 vykázal tamní těžební sektor produkci v hodnotě 11,7 miliardy dolarů (více než 263 miliard korun).

Nad těmito zdroji se ale pokusilo získat kontrolu Rusko. Olivia Lazardová z bruselského think tanku Carnegie Europe řekla pro Deutsche Welle (DW), že použití síly k získání kontroly nad strategickými zdroji je opakujícím se tématem ruské zahraniční politiky.

„Již roky můžeme pozorovat snahu Kremlu v Africe – prostřednictvím wagnerovců – získat přístup k řadě přírodních zdrojů, jako je zlato a diamanty, ale také k řadě různých přechodných materiálů, jako je lithium, vzácné zeminy a kobalt,“ podotkla pro DW Lazardová.

Deklarovaný cíl Kremlu v dobytí východu a jihu Ukrajiny tak byl podle serveru Foreign Policy jen těžko náhodný. V těchto oblastech, včetně ukrajinské části Černého a Azovského moře, se nachází zhruba polovina ukrajinské ropy, přes 70 procent zemního plynu a téměř veškeré zásoby uhlí. Ve východní části země leží také většina důležitých nerostných surovin.

Okupace dolů

Značná část východní Ukrajiny je od února 2022 pod kontrolou ruských sil. Podle společnosti SevDev, která od začátku plnohodnotné invaze mapuje ukrajinské zdroje, se na okupovaných územích nachází 63 procent uhelných dolů. Rusko též kontroluje 27 procent ložisek železné rudy, polovinu ložisek manganové rudy, dvacet procent nalezišť drahých kovů a veškeré zásoby stroncia.

Podle odhadů společnosti dosahuje hodnota nerostného bohatství na okupovaných územích přibližně dvanácti miliard dolarů (270 miliard korun).

Podle serveru The Kyiv Independent Rusko využívalo zábor surovin doposud zejména pasivně – získáním kontroly nad doly a nalezišti připravila Moskva Kyjev o značné příjmy, které by země mohla investovat do obrany.

„Odepřít Ukrajině příjmy z těžby a ropy je jistě ruskou prioritou. Efektivně to snižuje (kyjevskou) vojenskou bojeschopnost,“ řekl spoluzakladatel společnosti SevDev Robert Muggah. „I kdyby Rusko nedělalo nic a sedělo na ukrajinských nerostných zdrojích a infrastruktuře, má prospěch z kontroly dodávek a rostoucích cen,“ doplnil.

Kyjev navíc nepřišel jen o zdroj finančních prostředků. Suroviny, které by jinak získal na svém území, musí nyní draze dovážet.

Změna strategie

The Kyiv Independent se však domnívá, že rozpočet Ruska na následující rok naznačuje obrat. Moskva v něm ukázala odhodlání pokračovat ve válečném konfliktu, když výdaje na obranu zvýšila z 3,9 procenta HDP na šest procent – a poprvé v novodobé historii Ruska tak vojenský rozpočet převýšil sociální výdaje.

„Válka je drahá – a zvýšené vojenské výdaje uvedené v rozpočtu na rok 2024 nutí Moskvu hledat další příjmy, tentokrát s využitím ukrajinských zdrojů,“ uvedl server.

Rusko je kvůli evropským sankcím více než kdy dříve závislé na příjmech z exportu ropy a zemního plynu. Kremlu se podařilo najít nové odběratele, kterým suroviny pomocí obcházení sankcí dodává.

Podle zjištění agentury Reuters navíc Moskva již na nerostném bohatství ukradením z Ukrajiny vydělává. Jak vyplývá z ruských celních dat, Rusko letos vyvezlo 160 400 tun uhlí z okupovaných oblastí Doněcké a Luhanské oblasti. Cílovou zemí bylo Turecko, člen NATO.

Moskvou dosazený šéf samozvané Doněcké lidové republiky Vitalij Chotšenko v listopadu uvedl, že region již vyváží uhlí do Turecka, odkud putuje dále na trhy na Blízkém východě a v Africe.

Další těžba ukrajinských zdrojů podle serveru The Kyiv Independent nebude pro ruské síly jednoduchá. Obtíže přináší už blízkost frontové linie. Kreml se navíc bude muset vypořádat i s vlastním stavem dolů, které po odstávce a následném chátrání potřebují investice, aby byly schopné provozu.

A podle zkušeností po roce 2014, kdy Moskva nezákonně anektovala Krymský poloostrov a odkdy okupuje některá východní území země, bude problém i samotná výkonnost dolů. V roce 2017 byla průmyslová výroba na okupovaných územích Doněcké oblasti třikrát nižší než v oblastech kontrolovaných vládou – přestože před válkou byla téměř stejná.