Slovensko omezuje pohyb lidí bez negativního testu, v USA klesá počet nakažených

Na Slovensku od středy platí v souvislosti s koronavirovou krizí přísnější zákaz vycházení. Potvrzení o negativním výsledku testu na koronavirus je nově až na výjimky potřeba také pro cesty do práce či do přírody. Německo zvažuje drastické omezení letecké dopravy kvůli novým variantám koronaviru, Velká Británie ze stejného důvodu zpřísňuje vstup ze zemí, kde se tyto varianty šíří. Ve Spojených státech se i přes rekordní počty obětí zpomaluje růst nově nakažených a hospitalizovaných.

On-line přenos

Koronavirus - leden

  • 20:21

    Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové při nákupu vakcín proti covidu-19 podcenila komplikace, jaké mohou nastat při jejich výrobě ve velkém.

  • 18:16
    Česko

    Se změnami v tabulce protiepidemických opatření v systému PES chce ministerstvo zdravotnictví počkat. Důvodem je podle ministra Jana Blatného (za ANO) britská mutace viru a přetíženost nemocnic.

  • 18:15
    Česko

    Evropská agentura pro léčivé přípravky začala posuzovat lék americké firmy Regeneron, který má účinkovat proti koronaviru. Česko má o přípravek zájem.

Výrazné omezení volného pohybu osob bude podle dřívějšího rozhodnutí vlády platit na Slovensku prozatím do 7. února. Opatření se vztahuje i na cizince. Čeští turisté již od loňského září zpravidla potřebují při cestách na Slovensko test na koronavirus, pokud se chtějí po příjezdu vyhnout karanténě.

Zpřísnění zákazu vycházení souvisí s plošným testováním obyvatel na koronavirus, které po devíti dnech skončilo v úterý. Podle premiéra Igora Matoviče testy odhalily 36 547 infikovaných, tedy 1,24 procenta z téměř 2,95 milionu zúčastněných. Podíl odhalených nakažených byl vyšší než při podobné akci na přelomu loňského října a listopadu, kdy test podstoupilo 3,6 milionu lidí.

Negativní test na koronavirus je potřebný pro cesty do práce či do přírody, stejně jako na cesty k výdejnám zboží objednaného přes internet, dále k cestám do ciziny, při návštěvě úřadů, bank a pošt. Naopak i bez testu lze vyrazit na nákup potravin a dalšího nezbytného zboží.

Slovenská policie ohlásila, že se se zaměří na kontrolu dodržování nových pravidel zákazu vycházení. Úřad hlavního hygienika nařídil, aby potvrzení o testu na koronavirus u vstupu do svých objektů vyžadovali například zaměstnavatelé a úřady.

Nahrávám video


Denní přírůstky nakažených začaly na Slovensku klesat už v polovině ledna. V nemocnicích se to ale zatím neprojevilo. Aktuálně pečují o 3500 covidových pacientů, to je vůbec nejvíc od začátku pandemie. Očkování má podobné tempo jako v Česku, je pomalejší, než se čekalo. Z veřejnosti se zatím mohou objednávat jen lidé starší 75 let. Ti v některých regionech volná místa rychle rozebrali a přetížili call centrum.

Hromadné testování obyvatel Slovenska by se mělo zopakovat ve zhruba polovině okresů, ve kterých byl podíl zjištěných infikovaných nejvyšší. Podle platného nařízení vlády totiž od středy 3. února nebude už v těchto regionech platit potvrzení z předchozího kola.

Německo zvažuje zmrazení letecké dopravy

Zpřísnění pravidel zavádí i Belgie, jejíž hranice bude možné překročit jen v nutných případech. Na rekreaci do zahraničí nikdo nevyjede až do začátku března, oznámil premiér Alexander De Croo. Do nebo ze země se lidé dostanou jen ze zdravotních, pracovních či rodinných důvodů, výjimka platí i pro pendlery.

V sousední Francii se o dalším postupu v boji pro pandemii teprve rozhodne. Francouzský prezident Emmanuel Macron má oznámit, zda v zemi zavede už třetí celostátní karanténu. Po plošné uzávěře volají experti, které znepokojuje nárůst pacientů s covidem-19 v nemocnicích.

Německo má momentálně na sto tisíc lidí denně kolem 110 nově nakažených. Částečně kvůli obavám z britské varianty koronaviru německá vláda prodloužila uzavření škol a většiny obchodů nejméně do 14. února. Zostřil se režim na hranicích a Berlín uvažuje o drastickém omezení letecké dopravy. Nejhlasitějším zastáncem takových opatření je spolkový ministr vnitra Horst Seehofer.

„Možná opatření zahrnují mnohem přísnější hraniční kontroly, zejména s vysoce rizikovými oblastmi, ale také snížení leteckého provozu do Německa téměř na nulu, jak to dělá v současné době Izrael, aby zabránil zavlečení virové mutace,“ sdělil podle deníku Bild Seehofer. Podle listu Der Spiegel by rozhodnutí ohledně zákazu vstupu do země cizincům z oblastí s nakažlivějšími variantami koronaviru mohlo padnout v pátek.

Očkování v Německu kopíruje výpadky vakcín v celé Evropě. Spolková vláda i tak trvá na tom, že do konce března naočkuje všechny seniory, kteří projeví zájem. Ve středu padla hranice dvou milionů využitých dávek.

Rakousko se zaměří na lyžaře z ciziny

Rakousko od pondělí vyžaduje nošení respirátorů FFP2 v dopravě, obchodech a veřejných budovách. Jsou k mání všude za výrobní náklady, v přepočtu 15 korun. Senioři a nízkopříjmové rodiny už minulý týden dostaly zásobu zdarma. Nových případů je v Rakousku denně 130 na sto tisíc lidí a vláda proto povánoční lockdown prodloužila do 8. února. Využilo se přes 190 tisíc dávek vakcín.

Rakouské ministerstvo zdravotnictví se také chystá zpřísnit podmínky pro příjezd cizinců do skiareálů. K tomuto kroku se rozhodlo na základě upozornění, že stávající předpisy obcházejí „ilegální lyžařští rekreanti“.

Deník Kurier upozornil na to, že desítky Skandinávců a Britů v lyžařské oblasti St. Anton am Arlberg očividně obcházejí zákaz ubytování zneužíváním výjimky, která se týká příjezdu z „profesionálních důvodů“ a nahlášení místa pobytu. Tito mladí lyžaři tvrdí, že hledají práci.

Úřady ve střediscích zimních sportů poukazují na to, že proti nim nemohou nic podniknout, protože v zásadě existuje svoboda usazování a nově příchozí dodržují karanténu požadovanou při vstupu do země.

Nově tak budou muset přijíždějící prokázat, že v zemi hledají práci, například pozváním k pohovoru od příslušného zaměstnavatele. Pokud někdo přijíždí kvůli obchodu, musí to podle úřadu dokázat prostřednictvím dokladů, jako je například potvrzení objednávek. 

V Polsku je polovina covidových lůžek volná

V Polsku je epidemie stabilní – ze sto tisíc lidí denně nově onemocní jen kolem patnácti. Víc než polovina covidových lůžek a ventilátorů je volná. Polsko také ke středečnímu ránu využilo přes 900 tisíc dávek vakcíny.

„O zmírnění opatření ale vláda zatím nerozhodla. Ví, že jako první chce otevřít obchody v nákupních centrech. Naopak restaurace nebo hotely, které se stále víc proti zákazům bouří, si na klienty budou muset počkat. Stejně jako posilovny nebo bazény,“ sdělil zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Řady služeb včetně třeba kadeřnictví nebo obchodů se vstupem z ulice se zákaz v druhé vlně epidemie nedotkl. Do škol se po polovině ledna vrátily první tři ročníky základních škol.

V Portugalsku možná budou stavět polní nemocnici Němci

Portugalsko zvažuje, že kvůli přeplněným nemocnicím a problémy s distribucí kyslíku nemocným s covidem-19 požádá oficiálně o pomoc další členské země Evropské unie. Německo už do země vyslalo vojenské lékaře, kteří mají zjistit, zda by mohli pomoci. Ve hře je i vybudování německé polní nemocnice.

Portugalsko, které má zhruba deset milionů obyvatel, zaznamenalo za posledních 24 hodin 15 073 nových případů nákazy koronavirem a rekordní denní přírůstek 293 mrtvých s covidem-19. Dvě třetiny lůžek na jednotkách intenzivní péče jsou nyní obsazeny pacienty s covidem-19.

Podle portugalských médií vláda premiéra Antónia Costy už požádala o pomoc ostatní země Evropské unie. Náměstek ministryně zdravotnictví António Lacerda Sales to dnes sice popřel, uvedl ale, že „není vyloučeno, že (vláda) využije mechanismu evropské spolupráce“.

I Španělsko se potýká s nedostatkem vakcíny. Podle zástupců madridského regionu i Katalánska nebude za současných podmínek možné splnit cíl ústřední vlády a naočkovat do července 70 procent ze 47 milionů obyvatel Španělska. Kvůli zpoždění v dodávkách vakcíny se přestane v Madridu a jeho okolí přinejmenším do poloviny února očkovat první dávkou. 

Velká Británie otevře školy v březnu

Velká Británie ve středu zpřísnila pravidla pro vstup do země pro cestující z některých zemí, kde se šíří nové varianty koronaviru. Britský premiér Boris Johnson zároveň kvůli současné epidemické situaci nepočítá s otevřením škol následující měsíc; školáci se do tříd vrátí patrně v březnu.

„Budeme požadovat, aby se přijíždějící lidé, kterým nelze odepřít vstup, bez výjimek na deset dní izolovali v ubytování zřízeném vládou, jako jsou hotely,“ uvedl Johnson. „Setkáme se s nimi na letišti a budou převezeni přímo do karantény,“ dodal premiér.

Opatření platí pro všechny cestující ze 22 zemí, mezi kterými mají být státy Jižní Ameriky, jižní Afriky, ale i například Portugalsko. Jejich plný seznam britské úřady podle místních médií zveřejní ještě během středy. Země byly vybrány s ohledem na riziko šíření nových variant koronaviru SARS-CoV-2.

Pro cestující do Británie bez ohledu na negativní test předkládaný po příjezdu dosud platila povinná desetidenní karanténa, kterou ale lze za určitých podmínek přerušit dříve.

Návrat studentů je v zemi podmíněn dodržením vakcinačního plánu. „Doufáme, že bude v takovém případě bezpečné začít s otevíráním škol od pondělí 8. března,“ uvedl Johnson v parlamentu. 

Ve vakcinaci ve Spojených státech panuje zmatek

Spojené státy podle všeho procházejí dalším obratem ve vývoji epidemie covidu-19, s níž je v zemi spojováno přes 425 tisíc úmrtí. Zatímco hlášené oběti stále přibývají rekordním tempem, růst statistiky nakažených už více než dva týdny zpomaluje a ubývá i hospitalizací způsobených nákazou koronavirem. Zásadní otázkou je, zda se i za pomoci vakcín pozitivní trend podaří udržet, nebo jej zabrzdí šíření nakažlivějších mutací.

V USA podle statistik Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) a deníku The New York Times (NYT) stále pokračuje nejčernější fáze epidemie. Za úterý oba zdroje zaznamenaly přes čtyři tisíce úmrtí, přičemž podle NYT se průměrný přírůstek z posledního týdne vrátil těsně nad 3300. Loni na jaře se denní počty obětí držely pod 2800.

Přírůstky bilance známých infekcí ale poprvé od začátku podzimní vlny epidemie stabilně klesají. Pokles začal na konci prvního lednového týdne, kdy země registrovala přes 250 tisíc pozitivně testovaných denně, a sedmidenní průměr nových infekcí už klesl pod 170 tisíc. O tom, že nastává skutečný ústup nákazy, svědčí pokles statistiky hospitalizací. Platforma The COVID Tracking Project v úterý evidovala na 109 tisíc pacientů s koronavirem v nemocnicích, ještě před dvěma týdny to bylo přes 131 tisíc.


„V datech o covidu se dějí dvě věci. Zaprvé, ubývá infekcí napříč USA, pokles činí asi 33 procent za dva týdny. Zadruhé, úmrtí přibývají, protože mají zpoždění oproti infekcím. Pravděpodobně vyvrcholí za sedm nebo osm dní,“ napsal na Twitteru děkan fakulty veřejného zdraví na Brownově univerzitě Ashish Jha.

V USA podle něj nyní začíná „závod“ mezi vakcinací a nově odhalenými variantami viru SARS-CoV-2, které jsou nakažlivější než ty dřívější. Ve státech napříč USA už byla detekována takzvaná britská mutace, která se zřejmě šíří asi o 50 procent rychleji. Ve státě Minnesota pak tento týden místní ministerstvo zdravotnictví ohlásilo první americký výskyt takzvané brazilské varianty. Nakažené osobě, která předtím navštívila Brazílii, byl vzorek s mutací odebrán už 9. ledna.

Očkovací kampaň měla přitom oproti slibům předchozí administrativy poměrně slabý začátek. I v prvních dnech Bidenova mandátu pokračovaly logistické problémy. Očkovací centra kvůli nedostatku dávek rušila pacientům termíny a ve vládní operaci údajně panoval takový zmatek, že i nová šéfka Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) přiznala, že neví, kolik dávek vakcín měly USA v daný moment k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 39 mminutami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 1 hhodinou

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 1 hhodinou

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 3 hhodinami

Izrael se domnívá, že Írán přesunul jaderné centrifugy do hory u Natanzu

Izraelská rozvědka se domnívá, že Írán loni na podzim přemístil tisíce centrifug na obohacování uranu do tunelů hluboko uvnitř hory Ku Kolang Gáz Lá nedaleko Natanzu, píše The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že by to ještě více mohlo prohloubit obavy z obnovení íránského jaderného programu. Teherán ve středu existenci tajného podzemního jaderného komplexu v horském masivu znovu popřel.
před 3 hhodinami

Maďarský generální prokurátor podal demisi

Maďarský generální prokurátor Gábor Bálint Nagy oznámil, že podal demisi a že z funkce odejde k 25. srpnu, napsala agentura Reuters. Generální prokurátor byl jmenován za předchozího premiéra Viktora Orbána, nynější premiér Péter Magyar jej opakovaně označil za Orbánovu „loutku“, podotkla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Orbán obvinil maďarskou vládu z potlačování demokracie

Bývalý národně konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán obvinil novou vládu z potlačování demokracie v zemi a vyzval své stoupence k jejímu obnovení. Napsala to agentura Reuters, podle níž nyní Orbán učinil první důrazná politická prohlášení od drtivé porážky své strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách. Expremiér vystoupil poté, co jeho politické uskupení tvrdilo, že prokuratura provedla razie v centru, které provozuje počítačové servery Fidesz.
12:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.