Lídři zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Spojené státy a Evropská unie podniknou konkrétní společné kroky ke snížení evropské závislosti na ruských energiích, uvedl americký prezident Joe Biden ve společném prohlášení s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Biden po jednání v Bruselu také vyzval, aby Západ zůstal sjednocen v postupu proti ruské invazi.
NATO varovalo Rusko před použitím chemických zbraní. Posílí své jednotky na východě
Generální tajemník Stoltenberg k výsledkům mimořádného summitu NATO o válce na Ukrajině (zdroj: ČT24)
Český premiér Petr Fiala (ODS) považuje za jeden z hlavních závěrů summitu posílení přítomnosti NATO v zemích na východě Aliance, jde podle něj až o 40 tisíc vojáků. V zemích východní části jsou nyní čtyři bojové skupiny NATO v pobaltských státech a v Polsku, nově k nim přibudou další čtyři – na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku. Český parlament ve čtvrtek schválil vyslání až 650 vojáků na Slovensko, čeští vojáci mají velet mnohonárodní jednotce, v níž budou i vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a USA.
Státy NATO se rovněž shodly, že Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním. Summit pak kvůli ruské invazi na Ukrajinu také o rok, tedy do září 2023, prodloužil mandát stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga.
Ve stejný den pak summit Evropské unie zvolil Charlese Michela předsedou Evropské rady na další dva a půl roku.
Stálý zástupce ČR při NATO Jakub Landovský řekl, že pokud by Rusko použilo zbraně hromadného ničení, tak by Česko pomohlo Ukrajině s analýzou, detekcí a dekontaminací, protože s tím má už historicky zkušenosti. „Ale je jasné, že v tomto případě by Putin překročil další Rubikon a Západ by přitvrdil ve své reakci.“ Na otázku, zda má NATO informace o tom, že riziko použití těchto zbraní je reálné, řekl, že ano. Na summitu se podle něj mluvilo o tom, že pokud k tomu dojde, tak to nemusí být zřetelné. Může tedy jít o operaci pod falešnou vlajkou, o věc, kterou se budou Rusové snažit „hodit“ na Ukrajince. „(Naše) strategie zatím byla tyto věci, o kterých víme, ohlašovat, aby se nestaly.“
UK: NATO posiluje jednotky na východě (zdroj: ČT24)
USA a EU společně sníží evropskou závislost na ruských energiích
Spojené státy a Evropská unie podniknou konkrétní společné kroky ke snížení evropské závislosti na ruských energiích. Poskytnou také další humanitární pomoc napadené Ukrajině a budou dodávat více potravin oblastem světa, které jsou kvůli ruské invazi ohroženy jejich nedostatkem. Shodli se na tom americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve společném prohlášení po Bidenově jednání s evropskými lídry.
Obě strany se podle textu zasadí o to, aby Rusko nemohlo obcházet sankce, které proti režimu prezidenta Vladimira Putina od začátku války koordinovaně zavádějí.
Biden se svými evropskými partnery jednal „o koordinované a jednotné odpovědi EU a Spojených států na nevyprovokovanou a neospravedlnitelnou agresi Ruska na Ukrajině,“ uvedl mluvčí šéfa unijních summitů Charlese Michela Barend Leyts. Mluvili také o možnostech, jak se EU bude moci zbavit závislosti na dodávkách zemního plynu z Ruska.
List The Financial Times napsal, že Washington dokončuje plán ohledně dodávek dalších až 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do Evropy do konce letošního roku.
Biden: USA by odpověděly na použití chemických zbraní
Americký prezident zdůraznil, že pokud Rusko při invazi na Ukrajinu použije chemické zbraně, Spojené státy na takový krok odpovědí. „Povaha reakce by závisela na povaze použití,“ řekl Biden.
Rusko by podle jeho názoru mělo být vyloučeno ze skupiny zemí G20. Pokud s tím ale nebudou souhlasit ostatní členské státy, měla by mít naopak Ukrajina možnost zúčastnit se vrcholného setkání této skupiny, které je plánované na listopad.
Šéf Bílého domu rovněž oznámil, že Spojené státy jsou připravené vyčlenit více než jednu miliardu dolarů na humanitární pomoc pro Ukrajinu. Mohou podle něj také přijmout 100 tisíc ukrajinských uprchlíků.
Brífink prezidenta USA Bidena po summitu NATO (zdroj: ČT24)
Zelenskyj řekl, že Rusko chce postupovat dál
Ve videoprojevu na summitu NATO varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že Rusko má v plánu jít dál, zacílí podle něj na východní státy Aliance. Zelenskyj řekl, že jeho země, která měsíc čelí ruské agresi, potřebuje intenzivnější vojenskou pomoc ze Západu.
Rusko „chce jít dál - proti východním zemím NATO, s jistotou proti baltským zemím, proti Polsku“, varoval ukrajinský prezident v předtočeném projevu. Prezidentům a premiérům třiceti zemí Aliance řekl, že Ukrajina potřebuje bojové letouny, tanky, lepší protivzdušnou obranu a zbraně na obranu proti lodím.
„Ukrajinská armáda měsíc klade odpor v nerovných podmínkách. A já už měsíc opakuji totéž. Aby dokázala zachránit lidi a města, potřebuje vojenskou pomoc bez jakýchkoli omezení,“ prohlásil Zelenskyj s tím, že ruská strana svůj arzenál využívá bez omezení. Vzkázal Alianci, že pokud Ukrajině poskytne všechny potřebné zbraně, dokáže zabránit smrti Ukrajinců při ruských útocích, při ruské okupaci.
V přepisu projevu zveřejněném na stránkách ukrajinské prezidentské kanceláře Zelenskyj na Alianci rovněž opakovaně apeluje, aby „pomohla zavřít nebe“ nad Ukrajinou. Podle zdroje agentury Reuters ale v samotném proslovu o vytvoření bezletové zóny nepožádal.
NATO se nedomluvilo na zavedení bezletové zóny
NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o které Kyjev podle ukrajiského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí. Státy Aliance už Ukrajině dodávají například protitankové zbraně, další vojenskou techniku i jinou pomoc.
Stoltenberg po jednání zdůraznil, že aktivní zapojení NATO do dění na Ukrajině by mohlo Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky. Polský návrh na vyslání mírové mise pod alianční záštitou na Ukrajinu i proto souhlas summitu nezískal. Polský premiér Mateusz Morawiecki dal poté najevo nespokojenost.
„Podpora od Spojených států by měla být mnohem větší, protože Ukrajinci riskují své životy. Německo, Francie a mnoho dalších zemí nedělá dost,“ prohlásil Morawiecki podle Twitteru své kanceláře v rozhovoru poskytnutém listu The Washington Post. „Musíme jim (Ukrajincům) dát přinejmenším obranné zbraně, aby mohli bránit své domovy, svůj život a své rodiny,“ dodal.
Prezidenti a premiéři aliančních zemí se naproti tomu shodli, že by se podpora Ukrajiny měla týkat i boje proti kybernetickým hrozbám či ochrany před chemickým, biologickým či jaderným útokem. Rusko si v posledních dnech podle Stoltenberga může hledat záminku právě k chemickému útoku, který by zcela změnil povahu konfliktu. „Jakékoli ruské využití chemických či biologických zbraní je nepřijatelné a mělo by vážné následky,“ upozornil šéf NATO.
Alianční lídři také vyzvali Čínu, aby se „zdržela jakékoli podpory ruského válečného snažení“ a ani nepomáhala Moskvě obcházet přijaté sankce.
Diskuse o zpřísnění sankcí vůči Rusku
Premiér Petr Fiala před odletem do Bruselu podotkl, že účast amerického prezidenta na summitu EU ukazuje mimořádnost situace. Dále uvedl, že vláda spočítá dosavadní náklady Česka na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a jejich odhad na příští měsíce a bude hledat zdroje z EU na jejich pokrytí.
„My jsme se domluvili včera (ve středu) na vládě, že dáme dohromady – to bude úkol pro ministerstvo financí – veškeré náklady, které jsou s uprchlickou krizí na různých úrovních spojeny,“ řekl Fiala. Očekává, že unijní země na summitu jasně deklarují, že jsou připravené pomoc zemím zasaženým migrační vlnou poskytnout a dát do toho další peníze. Připomněl, že do Evropy z Ukrajiny přišly víc než tři miliony lidí během jednoho měsíce.
Evropská komise by podle Fialy měla ke zvládání uprchlické krize připravit nové programy a být flexibilní ve výkladu dosavadních pravidel, podle kterých mohou zasažené země peníze čerpat. „My jsme přesvědčení, že musíme v rámci EU diskutovat o tom, že prostředky je třeba navýšit,“ řekl.
Brífink premiéra Fialy po mimořádném summitu NATO (zdroj: ČT24)
Po mimořádném summitu NATO Fiala uvedl, že jeho cílem bylo vyslat signál Ukrajině, že se jí dostane pomoci v jejím boji s ruskou agresí. „Spojenci v rámci NATO budou Ukrajině nadále poskytovat politickou i praktickou podporu v jejím statečném boji,“ řekl Fiala. Dodal, že Česko se hodlá na posilování východního křídla Aliance aktivně podílet.
Posílení přítomnosti NATO v zemích na východě Aliance je podle Fialy jedním z hlavních závěrů čtvrtečního summitu, jde podle něho až o čtyřicet tisíc vojáků. Český parlament ve čtvrtek schválil vyslání až 650 vojáků na Slovensko, čeští vojáci mají velet mnohonárodní jednotce, v níž budou i vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a USA. České ministerstvo obrany počítá s tím, že na Slovensku bude působit asi čtyři sta vojáků.
Země Aliance také daly podle Fialy znovu najevo ochotu bránit jakýkoliv stát NATO v případě, že by byl napaden. „Nemůže být pochybnosti o síle závazků ke společné obraně aliančního území,“ uvedl. Ruský vpád na Ukrajinu podle něj posílil odhodlání NATO i západního světa „bránit světový řád, ve kterém je prostor pro sebeurčení národů, pro svobodný život“. Jednota Aliance a jasnost jejích postů pro Fialu znamená naději, ale připustil, že si dokáže představit, že by Západ mohl proti Moskvě zakročit ještě tvrději.
Na summitu EU se podle premiéra povede diskuse také o zpřísnění sankcí vůči Rusku a odstranění mezer, které v nich jsou. Je potřeba se bavit o tom, jestli jsou ruské banky dostatečně odříznuté od mezinárodních finančních trhů, řekl. Fiala spolu s premiéry Polska a Slovinska na summit přijdou s konkrétními podněty k sankcím, které získali při své návštěvě válkou zasaženého Kyjeva, dodal.
Na sankce na dovoz energetických surovin z Ruska podle Fialy Evropa není v tuto chvíli dostatečně připravená. „Nemáme dostatek alternativních zdrojů. Nejde jenom o ropu, ale jde taky o plyn,“ uvedl premiér. Rychlé řešení v této oblasti neočekává.
Dohoda EU na energetickém embargu je nepravděpodobná
Bidenova návštěva na navazujícím unijním summitu má podle diplomatů vedle ukázky jednoty Západu proti ruské hrozbě tlačit na evropské země, aby se odhodlaly k přijetí dalšího balíku sankcí, na něž zatím mají velmi rozdílné názory. Zatímco pobaltské země či Polsko tlačí na zákaz dovozu ruské ropy, případně plynu, země jako Německo, Nizozemsko či Maďarsko jej z ekonomických důvodů vylučují.
Předseda lotyšské vlády Krišjánis Kariňš prohlásil, že by se sedmadvacítka měla shodnout na embargu na dovoz energií z Ruska. Naproti tomu nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země odstřižení od ruské ropy či plynu odmítá, shodu na nových postizích neočekává. Podle belgického premiéra Alexandera De Crooa by členské země Unie neměly schvalovat takové protiruské sankce, které by zbytečně oslabily jejich ekonomiky.
„Energetické sankce jsou způsobem, jak přestat pumpovat peníze do Putinových válečných kufrů,“ řekl Kariňš novinářům. Jeho země patří spolu s dalšímu pobaltskými státy a Polskem k hlavním zastáncům ukončení dovozu ruské ropy či plynu. Podle estonské premiérky Kaji Kallasové by EU měla vůči Rusku přijmout „ty nejpřísnější sankce“.
„Všechno je na stole, bude se diskutovat o všech možnostech,“ řekl vysoce postavený unijní činitel. Lídři se podle něho mohou shodnout například na rozšíření sankcí proti ruským bankám či zavedení obchodních omezení, dohoda na energetickém embargu se však zatím jeví nepravděpodobná. Podle diplomatů však může do debaty promluvit i oznámení Kremlu, že Evropa bude za ruské energie platit jen v rublech.
„Sankce by měly mít vždy mnohem větší účinek na ruskou stranu než na naši. Není naším záměrem uvalovat sankce, které zbytečně oslabují naši ekonomiku,“ řekl šéf belgické vlády De Croo. Finská premiérka Sanna Marinová připustila, že unijní sankce uvalené na Rusko budou méně účinné, pokud Moskvě přijde na pomoc Peking. Postoj Číny bude podle ní klíčový a summit by o něm měl diskutovat.
Slovenský premiér Eduard Heger uvedl, že EU by měla připravit tým, který Ukrajině po válce pomůže s reformami. Nadcházející summit by podle něj měl řešit také problém hřiven, které ukrajinští běženci nejsou po příchodu do EU schopni měnit. Uvedl také, že Bratislava je připravená dál podporovat Kyjev vojensky, a zopakoval, že Slovensko poskytne systém protiletecké obrany S-300, pokud za něj bude mít adekvátní náhradu.
Ondřej Benešík (KDU-ČSL) a Ondřej Knotek (ANO) o summitech NATO a EU (zdroj: ČT24)
Lídři G7 varovali Rusko před použitím biologických zbraní
Na okraj summitu NATO se uskutečnila i vrcholná schůzka ekonomicky vyspělých zemí G7. Jejich lídři varovali Rusko před použitím biologických, chemických nebo jaderných zbraní na Ukrajině. Dodali, že v případě potřeby na Kreml uvalí další sankce. Ve společném prohlášení po schůzce konané na okraj summitu také uvedli, že všechny země skupiny jsou připravené přivítat ukrajinské uprchlíky.
S ohledem na narůstající ceny energií a energetickou závislost na Rusku vyzvali představitelé G7 země těžící ropu a zemní plyn, aby jednaly zodpovědně a zvýšily dodávky na mezinárodní trhy. Klíčovou roli v tom podle nich hraje Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Prohlásili také, že se vyhnou zákazu vývozu potravin, a naléhali na ostatní státy, aby učinily totéž.
Ukrajinský prezident prostřednictvím videa varoval zástupce zemí G7, tedy Spojených států, Británie, Německa, Francie, Itálie, Kanady a Japonska, před „reálnou hrozbou“, že Moskva použije na Ukrajině chemické zbraně. Lídři těchto zemí se proti takové možnosti ostře ohradili. Uvedli, že nebudou šetřit úsilím, aby Putina a jeho příznivce pohnali k odpovědnosti.
Japonsko oznámilo, že podnikne kroky k tomu, aby Rusku odebralo doložku nejvyšších výhod a zabrání mu v obcházení finančních sankcí pomocí digitálních aktiv. Po jednání G7 to oznámil japonský premiér Fumio Kišida.
Studio ČT24 - Lídři NATO odsoudili invazi na Ukrajinu (zdroj: ČT24)
„Pokud by Rusko připravovalo operaci pod falešnou vlajkou s cílem použít takové zbraně, bylo by to v rozporu se všemi pravidly, dohodami a úmluvami,“ řekl německý kancléř Olaf Scholz. „Naším zájmem je na to nejen upozorňovat, ale také varovat v rozhovorech, které vedeme. Nedělejte to,“ vzkázal Moskvě Scholz.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se jednání také zúčastnila, uvedla, že partneři ze skupiny G7 jsou připravení přijmout další sankce. „Abychom vysušili zdroje, které Putin využívá k financování své války, nedovolíme žádné obcházení. A v případě potřeby jsme připraveni přijmout další opatření,“ napsala na Twitteru.
Shodně se vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron, podle kterého se západní mocnosti snaží nadále Moskvu izolovat a vynutit si příměří na Ukrajině. „Tyto sankce mají dopad a jsou hmatatelné a musíme v nich pokračovat pro jejich odrazující účinek,“ řekl Macron.
Podporu Ukrajině vyjádřily i Spojené státy. „Byl jsem hrdý na to, že jsem se dnes mohl setkat se svými kolegy z G7. Jsme i nadále odhodláni stát na straně ukrajinského lidu a vlády, kteří hrdinně vzdorují vojenské agresi a vyvolané válce prezidenta Putina proti svému suverénnímu národu,“ uvedl americký prezident Joe Biden na Twitteru. Zástupci skupiny G7 také vzkázali běžným Rusům, že vůči nim nechovají žádnou zášť.
Dolanský neočekává jednotné stanovisko EU o kandidátském statutu Ukrajiny
Zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský uvedl, že slibované posílení východního křídla NATO bude znamenat tisíce vojáků a další techniku. „V tuto chvíli už je na východní části Aliance na sto tisíc amerických vojáků, je tam 40 tisíc vojáků pod přímým velením NATO. Severoatlantická aliance se chce připravit na případný konflikt, který by mohl nastat při případném rozšíření současné situace na území Evropské unie a spojenců NATO,“ řekl.
Dolanský míní, že složitá jednání se dají očekávat u témat, jako je například vstup Ukrajiny do Evropské unie. „Jestli EU udělí Ukrajině kandidátský status… Nedá se očekávat, že k tomu by bylo dnes jednotné stanovisko. Aby se země stala členskou nebo kandidátskou zemí, tak je potřeba dost složitý technický postup,“ uvedl zpravodaj.
Zpravodajové ČT Dolanský, Řezníček a europoslanec Vondra k summitu NATO (zdroj: ČT24)
Zpravodaj Martin Řezníček uvedl, že jde o mimořádný den. „Brusel se dnes stává nejenom evropským hlavním městem diplomacie, ale i světovým. Kromě začínajícího summitu NATO s americkým prezidentem proběhne odpoledne i summit G7 a zítra potom summit Evropské unie, opět s účastí amerického prezidenta. Je to mimořádné a je to dané tím, co se děje na Ukrajině tou ruskou agresí,“ komentoval.
Zpravodaj v živém vstupu hovořil také s místopředsedou ODS a europoslancem Alexandrem Vondrou. Ten na otázku, co by chtěl od NATO slyšet, odpověděl, že tím nejdůležitějším je udržení jednoty Severoatlantické aliance. „Jak pozoruji poslední dny, tak se nám to trochu začíná někde klížit, řekl bych, že více v EU než v NATO, ale i v Alianci jsou východoevropské země vedené Polskem, které se více cítí být na ráně. Tam trochu tlačíme, aby Aliance udělala o něco málo víc,“ sdělil.
Podle Vondry by se mohlo podařit alespoň to, že se země shodnou na dodání dalších zbraní, které by Ukrajině měly zajistit dostatečnou ochranu. Dodal také, že větší a silnější země NATO jsou v těchto krocích opatrnější, aby neeskalovaly konflikt. „A proto, že my nemůžeme, ale zároveň jsme rádi, že máme Alianci, tak ta jednota je nejcennější. Alianci musíme držet pohromadě, protože Evropa je prakticky bezbranná,“ míní Vondra.