Putinův mluvčí připustil, že se Rusku na Ukrajině nedaří. Nevyloučil použití jaderných zbraní

Peskov v rozhovoru s Christiane Amanpourovou opakovaně odmítl vyloučit, že by Rusko mohlo zvažovat použití jaderných zbraní proti tomu, co Moskva vnímá jako „existenční ohrožení“, uvedla CNN. Na otázku, za jakých podmínek by ruský prezident Vladimir Putin nasadil jaderné síly, Peskov odpověděl, že jaderné zbraně lze použít, pokud je ohrožena existence země.

Na otázku, čeho Putin zatím na Ukrajině dosáhl, Peskov odpověděl, že zatím ještě svých cílů nedosáhl. Mluvčí zároveň tvrdil, že „zvláštní vojenská operace“, což je oficiální kremelský termín pro ruskou invazi na Ukrajinu, „probíhá přesně v souladu s předem stanovenými plány a cíli“, dodala CNN.

„Máme koncepci národní bezpečnosti. Můžete se tam dočíst vše o důvodech použití jaderných zbraní. Mohou být v souladu s koncepcí použity, pokud je ohrožena sama existence naší země. V textu je uvedena řada dalších důvodů,“ řekl Peskov podle ruské státní agentury TASS.

Rusko jaderné zbraně zmínilo vícekrát

Amanpourová naléhala na Peskova, zda si je jistý či přesvědčený, že Putin nepoužije jaderné zbraně na Ukrajině, kde ruská armáda po svém útoku z 24. února narazila na nečekaně silný odpor ukrajinských jednotek. Ukrajinská armáda, která stále brání velká městě, dokonce v posledních dnech byla s to vést dílčí protiútoky. Experti se domnívají, že se ruská armáda potýká také s logistickými problémy a komunikačními potížemi.

Moskva se o jaderných zbraních zmínila během války proti Ukrajině několikrát. Sám Putin 27. února nařídil uvést jaderné síly do „zvláštního režimu“ bojové pohotovosti, což odůvodnil „agresivními vyjádřeními“ představitelů členských zemí NATO a „nelegitimními“ sankcemi, které Západ uvalil na Rusko v reakci na invazi. Třetí světová válka by byla jaderná a zničující, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v interview, jehož části 2. března zveřejnila televize al-Džazíra.

Šéf ruské diplomacie přitom podle TASS poukázal na údajný výrok amerického prezidenta Joea Bidena, že alternativou k tvrdým sankcím, které Washington uvalil na Moskvu, by byla třetí světová válka. Biden ale ve zmíněném vyjádření dal najevo, že se snaží třetí světové válce zabránit. 

„Putin je přitlačený ke zdi. V současné době mluví o nových operacích pod falešnou vlajkou, které připravuje, včetně tvrzení, že má Amerika v Evropě biologické i chemické zbraně, což zkrátka není pravda,“ prohlásil dříve v úterý šéf Bílého domu.

Falešná obvinění Ruska, že Kyjev má biologické a chemické zbraně, podle Bidena ukazují, že ruský prezident Vladimir Putin zvažuje jejich použití na Ukrajině. Prohlásil to, aniž by pro svá tvrzení předložil důkazy. Ruské velvyslanectví ve Washingtonu na žádost o komentář bezprostředně nereagovalo.

Kreml si připravuje půdu

Výroky amerického prezidenta se shodují s dřívějšími komentáři představitelů Washingtonu. Kreml podle nich opakuje neprokázaná tvrzení, že Ukrajina má program biologických zbraní, a připravuje si tak půdu k tomu, aby je sám použil.

Bidenův bezpečnostní poradce Jake Sullivan v pondělí hovořil se svým ruským protějškem Nikolajem Patruševem. Podle Reuters ho varoval před důsledky „případného ruského rozhodnutí použít na Ukrajině chemické nebo biologické zbraně“. Bílý dům neupřesnil, o jaké důsledky by se mělo jednat.

Biden dále potvrdil, že Rusko v sobotu použilo hypersonické střely Kinžal ke zničení velkého podzemního skladu ukrajinských raket a munice v Ivano-Frankivské oblasti na jihozápadě země. Dopad útoku podle jednoho z členů Bidenovy administrativy zatím není znám.

Moskva: Vztahy s USA jsou na pokraji přerušení

Vztahy Ruska a Spojených států jsou na pokraji přerušení, řekl podle agentury Interfax náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, který vyzval USA k ukončení údajné eskalace. „Včera (v pondělí) byla americkému velvyslanci předána protestní nóta, v níž bylo poukázáno na to, že vztahy se ocitly na pokraj přerušení,“ řekl Rjabkov v Moskvě.

Zároveň uvedl ruské podmínky pro pokračování rozhovorů mezi Moskvou a Washingtonem. USA podle něj musí zastavit eskalaci – jak verbální, tak při dodávkách zbraní na Ukrajinu. „Musí přestat s vyhrožováním Rusku,“ prohlásil Rjabkov, jehož země téměř před měsícem zahájila invazi vůči svému sousedovi a je kvůli tomu pod mezinárodním tlakem. 

Protestní nótu v pondělí Moskva velvyslanci Johnu Sullivanovi předala v reakci na vyjádření šéfa Bílého domu Joea Bidena na adresu šéfa Kremlu Vladimira Putina, kterého americký prezident označil za válečného zločince a vražedného diktátora. Taková vyjádření amerického prezidenta, tak vysoce postaveného státníka, jsou podle Moskvy nedůstojná.

EU se chystá podpořit společné nákupy plynu

Evropská unie začne v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu urychleně pracovat na naplnění plynových zásobníků, aby měla odpovídající zásoby na příští zimu. Sedmadvacítka také ve snaze omezit další růst cen přichystá společné nákupy zemního plynu či vodíku.

Podle návrhu závěrů summitu se na tom ve čtvrtek v Bruselu chystají shodnout prezidenti a premiéři členských zemí, kteří rovněž chtějí potvrdit plán na co nejrychlejší odbourání závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí. Konkrétní časový horizont však patrně nestanoví.

Evropské země se kvůli válce způsobené ruskou agresí potýkají s novým růstem cen energií, který chce řada z nich řešit společnými kroky. Evropská komise proto ve středu představí plán, jak růst cen omezit. Podle informací zveřejněných dnes listem Financial Times chce Brusel vsadit především na společné nákupy plynu. S podobným krokem počítala již podzimní strategie Komise, která byla reakcí na první růst cen způsobený nedostatkem zásob a postpandemickým oživením ekonomiky.

V Evropské unii není jasný názor na případný zákaz dovozu ruské ropy. Členské země chtějí návrhy na takový zákaz projednat v nejbližších dnech a už jen představa, že návrh schválí, přispívá k dalšímu růstu cen ropy na světových trzích. Před unáhlenými zákazy ale v EU varuje například Německo nebo Nizozemsko. Austrálie, Velká Británie, Kanada a Spojené státy už nákup ruské ropy zakázaly.

Na čtvrtečním summitu chtějí lídři EU také schválit vytvoření fondu solidarity s Ukrajinou, který by měl pomoci s obnovou země po devastující ruské invazi. Podle návrhu závěrů vrcholné schůzky by šéfové států měli také vyzvat k uspořádání mezinárodní dárcovské konference. 

Předseda Evropské rady Charles Michel minulý týden o možnosti zřídit fond hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Peníze z něj by měly podpořit strádající zemi během války a zároveň se stát základem pro její poválečnou obnovu.

Lídři EU se podle navrženého prohlášení summitu hodlají zavázat k podpoře „okamžitých potřeb“ ukrajinské vlády stejně jako „rekonstrukce demokratické Ukrajiny“ po skončení války.

„Byli bychom rádi, kdyby donorská konference byla součástí programu našeho předsednictví,“ řekl po bruselském jednání s kolegy z unijních zemí ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Doplnil, že jeho úřad již od minulého týdne jedná o záležitosti s ministerstvem zahraničí. Podrobnosti jako termín či místo konání konference podle něj zatím nebyly určeny. Česko přebere vedení EU od Francie na půl roku v červenci.

Rusko v G20 a WTO

Německý kancléř Olaf Scholz nevylučuje vyřazení Ruska ze Světové obchodní organizace (WTO) a ze skupiny G20 sdružující největší ekonomiky světa, rozhodnutí ale musí společně učinit členské země. 

„Útok na Ukrajinu má následky i pro samotné Rusko. Uvalili jsme řadu sankcí, učinili jsme také řadu rozhodnutí s ohledem na spolupráci a členství v mezinárodních institucích,“ řekl Scholz. „Pokud jde o WTO a G20, tak tuto otázku projednáme se zeměmi, kterých se to týká, nebudeme rozhodovat individuálně,“ dodal. Kancléř tak reagoval na dotaz, zda podporuje návrh Polska vyloučit Rusko z jednání G20 a Světové obchodní organizace.

Scholz zopakoval, že nyní je klíčové vést přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. „Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že si přeje setkat se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem,“ řekl. „Potřebujeme zastavit boje a najít mírové řešení.“

Postoj Maďarska kritizován

Ani všechny ruské satelity z bývalého Sovětského svazu se nechovají tak, jak se nyní – během ruského vpádu na Ukrajinu – chová vedení Maďarska, napsala na Facebooku místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Zároveň položila otázku, zda Budapešti jde o laciný ruský plyn, anebo má zálusk na Zakarpatskou oblast, která svého času bývala součástí Uherska.

Počínání Budapešti je podle vicepremiérky nepříjemným překvapením zejména pro ukrajinské Maďary. „Nepodporuje sankce. Nejenže neposkytuje zbraně, ale ani zbraně z jiných zemí nesmí přes maďarské území. Vlastně na všechno říkají ‚ne‘. Ještě trochu a rétorika oficiální Budapešti bude otevřeně proruská. Co to je? Chcete levný ruský plyn? Anebo možná chcete naše Zakarpatí? Opravdu touží obyvatelé Maďarska po roli těch, kteří se nám snaží vrazit nůž do zad v těžké chvíli? Proč?“ napsala Vereščuková a varovala, že při nynějším „střetu civilizací“ je málo pravděpodobné, že by Maďarsko dokázalo přesvědčit Rusko a pomalu profitovat z problémů svého ukrajinského souseda.

„Musíme stát na straně civilizovaného světa! Neopakujte chyby z druhé světové války, kdy se Maďarsko rozhodlo špatně. Ano, správná volba je vždy zpočátku těžká, ale je také správná, protože je snadná později,“ apelovala na Maďarsko.

Ruský list Kommersant v souvislosti s výhradami Vereščukové k maďarskému postoji připomněl, že vztahy Kyjeva a Budapešti jsou napjaté od roku 2017, kdy Ukrajina přijala nový zákon o vzdělání, který podstatně omezil výuku v jazycích národnostních menšin.

Nynější Zakarpatská oblast Ukrajiny bývala v meziválečném období jako Podkarpatská Rus částí Československa. Ještě dříve bývala součástí Uherska a k Maďarsku byla připojena i za druhé světové války, kdy Budapešť patřila ke spojencům nacistického Německa. O veškeré územní zisky však Maďaři přišli s pádem nacistické Třetí říše. Ještě dříve tisíce maďarských vojáků zahynuly na východní frontě, u Stalingradu, v Karpatech a při bojích s Rudou armádou v samém Maďarsku.

Vyjednavač: Setkání Zelenského s Putinem je klíčové pro mír

Schůzka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem je klíčová pro nastolení míru na Ukrajině, řekl v rozhovoru s ukrajinskou službou BBC poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Odhadnout, kdy by se toto setkání mohlo uskutečnit, však tento ukrajinský vyjednavač nechtěl. Popsal, že v současnosti vedou nepřetržitá jednání v on-line režimu pracovní skupiny obou zemí, a zdůraznil, že Ukrajina nedělá ústupky ohledně své územní celistvosti.

K jednáním s ruskou stranou Zelenskyj v projevu v noci z úterka na středu řekl, že se konají prakticky každý den. „Je to velmi náročné, někdy konfrontační,“ přiblížil. „Ale krok za krokem postupujeme vpřed,“ dodal.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov k diplomatickým rozhovorům s Kyjevem řekl, že jsou méně věcné, než by si ruská strana přála. Moskva podle jeho dřívějšího sdělení žádá, aby Kyjev uznal, že poloostrov Krym patří Rusku, a aby přiznal také nezávislost Doněské a Luhanské oblasti na východě země. Kromě toho Rusko požaduje takzvaný neutrální status Ukrajiny, tedy zjednodušeně řečeno garanci, že země nebude usilovat o vstup do NATO.

Ukrajinský prezident Zelenskyj mezitím ve videoproslovu k italským zákonodárcům hovořil o utrpení svého lidu a žádal další sankce vůči Rusku, včetně bojkotu všech ruských bank. Ruskou armádu označil za nebezpečí pro Evropu a vyzval k zastavení jejího barbarství. Zelenskyj také hovořil po telefonu s papežem Františkem, jehož podle agentury ANSA pozval na Ukrajinu.

Podle agentury Reuters by Zelenskyj uvítal papeže jako prostředníka v mírových jednáních s Moskvou. Italský premiér Mario Draghi po projevu Zelenského k parlamentu ocenil odvahu ukrajinského prezidenta i jeho lidu a řekl, že si přeje Ukrajinu v EU.

Japonsko protestovalo proti vypovězení mírových rozhovorů

Japonsko rozhořčeně reagovalo na rozhodnutí Ruska pozastavit mírové rozhovory s Japonskem kvůli protiruským sankcím, k nimž se Tokio připojilo. Uzavření rusko-japonské mírové dohody dlouhodobě brání územní spor o část Kurilských ostrovů.

Rusko v pondělí oznámilo, že zastaví také program bezvízového styku, který dosud bývalým japonským rezidentům umožňoval návštěvy Ruskem kontrolovaných a Japonskem nárokovaných ostrovů. Podle agentury Kjódó se Rusko zřejmě také stáhne ze společných ekonomických aktivit na ostrovech. 

Japonský premiér Fumio Kišida řekl, že je zásadně proti ruskému rozhodnutí pozastavit rozhovory, a označil to za „nespravedlivé a zcela nepřijatelné“. „Tuto situaci vytvořilo Rusko invazí na Ukrajinu. Ruské rozhodnutí promítnout to do vztahů s Japonskem je krajně nespravedlivé a naprosto nepřijatelné,“ sdělil Kišida. Japonsko podle něj nepřestává usilovat o mírovou dohodu a proti ruskému kroku protestovalo.

„Japonsko musí rozhodně pokračovat v sankcích proti Rusku ve spolupráci se zbytkem světa,“ dodal Kišida. Šéf jeho kabinetu Hirokazu Macuno oznámil, že Japonsko protest zaslalo ruskému velvyslanci v Tokiu.

Ze zhoršení vztahů Moskva obvinila Tokio a jeho protiruské sankce. Japonsko se připojilo k zemím, jež uvalily na Rusko sankce za jeho invazi na Ukrajinu. Nejnověji v pátek byly japonské sankce rozšířeny na 76 jednotlivců, sedm bank a 12 dalších institucí v Rusku. Postih zahrnuje lidi z ruské obrany a státního vývozce zbraní Rosoboronexport.