Cena plynu pro evropský trh se od ruské invaze na Ukrajinu zvýšila o více než třetinu a je vysoko nad hranicí 100 eur za megawatthodinu (MWh). Německo v reakci pozastavilo proces schvalování plynovodu Nord Stream 2, který stál 230 miliard korun. O závislosti států Evropské unie na ruském plynu diskutovali v Otázkách Václava Moravce předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek a zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Evropa přestane platit za ruský plyn. Budeme pálit mazut či uhlí, myslí si Bartuška
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
„Myslím si, že Nord Stream 2 je v této chvíli v zásadě mrtev. Minimálně na mnoho let. V této chvíli je nasnadě spíše otázka, zdali bude v provozu Nord Stream 1. Vzhledem k bankovním sankcím, které v posledních dnech vstupují v platnost, se může zásadně změnit obrázek dodávek ropy a plynu do Evropy. Pokud se opravdu zastaví spojení ruských bank se světem, nebude možné platit za ropu a plyn,“ konstatoval Bartuška.
„Zatím teče plyn přes Ukrajinu a Baltské moře podle plánu, ale myslím si, že změna kvůli placení za něj přijde,“ doplnil. Vzhledem k zmíněnému faktu podle něj brzy nastane situace, že Evropa přestane platit za ruský plyn.
Je Evropa na tento scénář připravena? „Bude to složité a bude to do jisté míry znamenat velkou modifikaci zeleného údělu, ale zvládneme to. Jsme nejbohatším kontinentem na této planetě,“ zdůraznil Bartuška. „V nouzových situacích budeme pálit mazut, uhlí, cokoli bude možné. Posílíme roli zkapalněného zemního plynu (LNG), posílíme roli dalších obnovitelných zdrojů.“
„Krátkodobě se bez ruského plynu Evropa obejde velmi složitě,“ doplnil Topolánek. Západní vlády podle něj v nakupování plynu zaspaly. „Loni poklesla o třetinu produkce plynu v Holandsku. LNG sice vzrostlo dvojnásobně, ale pokud by mělo být určitým alternativním nástrojem, musíme si uvědomit, že kapacity na jeho přepravu jsou limitované a že většina LNG terminálů je na západním pobřeží Evropy. Dostávat ho dál bude poměrně složitě,“ upozornil bývalý premiér ČR.
Topolánek: Putinovi financujeme válku
Závislost států Evropské unie na ruském plynu je enormní. V Česku, Slovensku, Maďarsku, Rakousku a Finsku je téměř stoprocentní, v Německu, Polsku či Švédsku se ruský plyn podílí na spotřebě plynu z 50 až 75 procent. A jeho cena se v posledním roce zvýšila o polovinu.
„Mezi lednem 2021 a lednem 2022 poklesla dodávka ruského plynu o 46 procent, což znamená, že to Putin dělal zcela vědomě a že si tím financuje válku,“ konstatoval Topolánek.
„Rusko nedodávalo plyn na spotový trh, protože by snižovalo jeho cenu v dlouhodobých kontraktech. A vzhledem k dlouhodobým kontraktům, které jsou na spotový trh vázané, nikoli podle ropy, mu čtyřnásobná cena plynu umožňuje financovat válku, kterou mu tím pádem platíme my,“ dodal.