Evropa přestane platit za ruský plyn. Budeme pálit mazut či uhlí, myslí si Bartuška

Nahrávám video

Cena plynu pro evropský trh se od ruské invaze na Ukrajinu zvýšila o více než třetinu a je vysoko nad hranicí 100 eur za megawatthodinu (MWh). Německo v reakci pozastavilo proces schvalování plynovodu Nord Stream 2, který stál 230 miliard korun. O závislosti států Evropské unie na ruském plynu diskutovali v Otázkách Václava Moravce předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek a zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Myslím si, že Nord Stream 2 je v této chvíli v zásadě mrtev. Minimálně na mnoho let. V této chvíli je nasnadě spíše otázka, zdali bude v provozu Nord Stream 1. Vzhledem k bankovním sankcím, které v posledních dnech vstupují v platnost, se může zásadně změnit obrázek dodávek ropy a plynu do Evropy. Pokud se opravdu zastaví spojení ruských bank se světem, nebude možné platit za ropu a plyn,“ konstatoval Bartuška.

„Zatím teče plyn přes Ukrajinu a Baltské moře podle plánu, ale myslím si, že změna kvůli placení za něj přijde,“ doplnil. Vzhledem k zmíněnému faktu podle něj brzy nastane situace, že Evropa přestane platit za ruský plyn. 

Je Evropa na tento scénář připravena? „Bude to složité a bude to do jisté míry znamenat velkou modifikaci zeleného údělu, ale zvládneme to. Jsme nejbohatším kontinentem na této planetě,“ zdůraznil Bartuška. „V nouzových situacích budeme pálit mazut, uhlí, cokoli bude možné. Posílíme roli zkapalněného zemního plynu (LNG), posílíme roli dalších obnovitelných zdrojů.“

„Krátkodobě se bez ruského plynu Evropa obejde velmi složitě,“ doplnil Topolánek. Západní vlády podle něj v nakupování plynu zaspaly. „Loni poklesla o třetinu produkce plynu v Holandsku. LNG sice vzrostlo dvojnásobně, ale pokud by mělo být určitým alternativním nástrojem, musíme si uvědomit, že kapacity na jeho přepravu jsou limitované a že většina LNG terminálů je na západním pobřeží Evropy. Dostávat ho dál bude poměrně složitě,“ upozornil bývalý premiér ČR.

Topolánek: Putinovi financujeme válku

Závislost států Evropské unie na ruském plynu je enormní. V Česku, Slovensku, Maďarsku, Rakousku a Finsku je téměř stoprocentní, v Německu, Polsku či Švédsku se ruský plyn podílí na spotřebě plynu z 50 až 75 procent. A jeho cena se v posledním roce zvýšila o polovinu.

„Mezi lednem 2021 a lednem 2022 poklesla dodávka ruského plynu o 46 procent, což znamená, že to Putin dělal zcela vědomě a že si tím financuje válku,“ konstatoval Topolánek.

„Rusko nedodávalo plyn na spotový trh, protože by snižovalo jeho cenu v dlouhodobých kontraktech. A vzhledem k dlouhodobým kontraktům, které jsou na spotový trh vázané, nikoli podle ropy, mu čtyřnásobná cena plynu umožňuje financovat válku, kterou mu tím pádem platíme my,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
14:24Aktualizovánopřed 32 mminutami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 1 hhodinou

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 18 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
včera v 09:00‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.