Vláda požádá o nouzový stav do konce května. Ukrajině pošle policejní výzbroj i hasičské vybavení

Ministři se shodli, že požádají Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu do konce května, tedy o necelé dva měsíce. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se však domnívá, že potom bude ještě třeba nouzový stav prodloužit znovu. Vláda také schválila příspěvky, které budou dostávat ti, kdo ubytují válečné uprchlíky z Ukrajiny. Dostanou od státu 3000 korun za osobu za měsíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) odsouhlasili ministři i další materiální pomoc pro Ukrajinu ze zásob policie i hasičů. Vláda také rozhodla o jmenování zmocněnce pro boj s dezinformacemi, bude jím Michal Klíma.

Nouzový stav vyhlásila vláda počátkem března. Bez dalšího jednání jej může kabinet vyhlásit na 30 dní, takže má-li platit i po 2. dubnu, musí s tím souhlasit Poslanecká sněmovna. V minulosti, kdy byl nouzový stav vyhlášen kvůli covidu-19, žádala vláda maximálně o třicetidenní prodloužení, ale tentokrát to bude více.

„Vláda se zabývala tím, na jak dlouhou dobu je nouzový stav potřeba na zvládnutí všech dopadů uprchlické krize. Nakonec jsme se dohodli na tom, že požádáme o prodloužení nouzového stavu do 31. května,“ řekl premiér Petr Fiala. Ministr vnitra Vít Rakušan navrhoval ještě delší dobu, před jednáním potvrdil ČT informaci, že předloží žádost o prodloužení nouzového stavu o 90 dní.

Po jednání Rakušan řekl, že ministři debatovali o různých variantách prodloužení nouzového stavu včetně třicetidenního, devadesátidenního nebo ještě delšího, výsledek prohlásil za kompromis. Připustil, že i tak bude nutné v budoucnu nouzový stav ještě prodlužovat. „Snažíme se ho nedávat na přehnaně dlouhou dobu, odhadem nikdo z nás ale nepředpokládá, že by se situace do konce května zlepšila,“ uvedl.

Prodloužit nouzový stav je podle ministra vnitra každopádně nezbytné, protože jinak by chyběla legislativní opora pro opatření a kroky, ke kterým v souvislosti s migrační vlnou stát přistupuje.

Podle Rakušana je nouzový stav bezesporu nutné prodloužit. Podotkl, že krizové scénáře pro uprchlické vlny s jeho zavedením počítaly, i když černý scénář předpokládal sotva desetinový počet uprchlíků, než jaký do dosud Česka dorazil. Nouzový stav umožňuje přispívat na ubytování soukromníkům, usnadňuje provoz asistenčních center nebo posílání materiálu do státních hmotných rezerv, řekl ministr. „Poskytování humanitární pomoci je také mnohem efektivnější při používání instrumentů nouzového stavu,“ poznamenal.

Opozice nechce tak dlouhý nouzový stav

Vláda má ve sněmovně většinu, opozice ale dala najevo, že se jí nelíbí myšlenka, že by měl trvat nouzový stav tak dlouho. Hnutí ANO sice avizovalo, že v dolní komoře jeho prodloužení podpoří, ale ne o dva měsíce. „Domnívám se, že třicet dnů je dostatečné. Pokud bude mít vláda pocit, že to potřebuje prodloužit, tak přijde znovu a bude pod kontrolou parlamentu. To si myslím, že je férová nabídka ze strany opozice,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Zcela proti bude SPD. „V nouzovém stavu nenese vláda za nic odpovědnost, škoda není vymahatelná. Pro nás je to naprosto nepřijatelné, jsme přesvědčeni, že vláda má dostatek prostředků, aby mohla řadu věcí řešit jinak než nouzovým stavem,“ uvedl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Předseda hnutí Tomio Okamura míní, že „nouzový stav umožňuje vládě přikázat ubytování uprchlíků a nákupy bez výběrových řízení“. Podle Radima Fialy SPD „nepodpoří žádnou variantu nouzového stavu“.

ČTK upozornila, že s tím, aby se nouzový stav jednorázově prodloužil více než o 30 dní, mají problém i někteří ústavní právníci. Vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela míní, že by měl kabinet žádat maximálně o třicetidenní prodloužení. Jan Wintr z téže fakulty nepovažuje žádost o víc než měsíc za evidentně nelegální, jde podle něj ale o odklon od dobré praxe.

Ukrajina dostane zásoby od policie i hasičů

Česko nekončí s materiální podporou Ukrajiny. Kabinet schválil poskytnutí výzbroje a dalšího vybavení ze zásob policie i hasičského sboru. Podle preméra konkrétně dostane Ukrajina od policie balistickou ochranu a další výzbroj, od hasičů šest hasičských vozů s žebříky i další vybavení. Rakušan se již dříve zmínil o plošinách, ochranných oblecích, přilbách a dýchacích přístrojích. O vybavení pro hasiče požádal ve čtvrtek kyjevský starosta Vitalij Klyčko.

O poslání hasičské techniky na Ukrajinu dříve na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost mluvil generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček. Hasiči podle něj mají k dispozici 266 kusů výškové techniky, z toho 110 je po životnosti, tedy starších než 20 či 25 let. „Snažíme se vybrat tu techniku, která je po životnosti, ale bude využitelná pro hasiče na Ukrajině, abychom alespoň nějak pomohli,“ řekl tehdy.

Podle ministerstva vnitra má policejní vybavení, které pošle Česko na Ukrajinu, hodnotu více než 53 milionů korun, hodnota hasičské techniky činí zhruba 33 milionů. Rakušan již dříve uvedl, že vyslání je otázkou dní.

Podle Petra Fialy schválila vláda i dodávku dalšího vojenského materiálu Ukrajině. Podrobnosti však nesdělil. 

Za ubytování Ukrajinců až 12 tisíc měsíčně

O schválení příspěvku za ubytování Ukrajinců informoval již v době, kdy vláda ještě jednala, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Žádosti o příspěvek bude podle něj možné podávat od 11. dubna, ale budou se vyplácet zpětně i za březen.

„Chceme takto podpořit domácnosti, které pomáhají v této těžké situaci,“ poznamenal Jurečka. Stát lidem, kteří ubytují Ukrajince, proplatí 3000 korun za osobu, maximálně však 12 tisíc korun měsíčně. Po jednání vlády Jurečka doplnil, že se podpora za ubytování Ukrajinců bude vyplácet minimálně do konce června.

Dávka je určena pro domácnosti, které utečence ubytovaly bezplatně. Ubytovaní musí mít prostor na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu, záchod a přístup k pitné vodě. Výši podpory a dobu jejího vyplácení upravuje vláda v nařízení.

Dalším krokem by mohlo být vyplácení podobné podpory, jakou začnou dostávat domácnosti, i firmám a organizacím. Podle Jurečky by mělo jít o „parametricky stejnou podporu“. „Jsou i firmy, které nabízejí jednotky a stovky bytů, které by chtěly takto využít,“ řekl Jurečka.

Dodal, že příští týden předloží návrhy na valorizaci různých dávek kvůli zdražování. Koalice pak rozhodne, které kroky se přijmou ještě letos.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ujistil, že se příspěvek nebude danit, i když se o tom nezmiňuje zákon o zajištění uprchlíků. „Nebude to příjem, který bude podléhat zdanění, popíralo by to smysl příspěvku. Příjemcem budou čeští občané, ne uprchlíci. Majitelé bytů,“ řekl Stanjura již dříve. 

Michal Klíma bude zmocněncem pro boj s dezinformacemi

Poté, co vláda počátkem března schválila statut zmocněnce pro média a dezinformace, rozhodla nyní i o jeho obsazení. Podle premiéra Fialy schválili ministři jmenování mediálního manažera Michala Klímy. Dezinformace jsou podle předsedy vlády součástí války, kterou vede Rusko se západními zeměmi. Věří tomu, že díky novému zmocněnci bude boj proti dezinformacím účinnější.

Klímu představil Fiala v polovině ledna jako součást svého týmu poradců, na starosti dostal média a dezinformace. V minulosti byl Klíma ředitelem vydavatelství Lidové noviny, Economia či Vltava Labe Media. Byl spoluzakladatelem a prvním předsedou Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu. Působil také jako místopředseda Světové asociace novin. 

O podpoře českých firem zasažených sankcemi bude vláda jednat později

Vláda se zatím nevěnovala detailům o podpoře českých firem, jejichž podnikání v Rusku narušily sankce vyhlášené západními zeměmi poté, co Rusko zahájilo válku s Ukrajinou. Evropská komise ve středu avizovala, že umožní členským státům vyplatit náhradu až 400 tisíc eur firmám zasaženým sankcemi.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo financí sledují dopady sankcí na české firmy. Je třeba u firem, kterých se to týká, zmapovat situaci. U některých firem bude dopad silný,“ uvedl po středeční schůzi kabinetu premiér Fiala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...