Poslanci na středeční schůzi schválili novelu o působení v nestátních ozbrojených skupinách v cizině. Tento akt bude zřejmě klasifikován jako samostatný trestný čin se sazbou až pět let vězení. Dolní komora také zvolila Miroslava Kalu do čela Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V tajné volbě byl nakonec jediným uchazečem, poslanec ANO Roman Kubíček se nominace vzdal. Na jedno volné místo v Radě Českého rozhlasu poslanci zvolili historika Jaroslava Šebka, do Rady České televize zatím jen bývalého ředitele ostravského studia ČT Ilju Racka.
Nový trestný čin nazvaný „účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu“ podle návrhu nebude vyžadovat, aby byl pachatel formálně členem takové skupiny. Postačí, když do daného státu odcestuje s úmyslem zapojit se do bojové činnosti uskupení.
Sněmovna k novele zároveň odmítla připojit návrh změny v nutné obraně známé jako „můj dům, můj hrad“, jak je prosazuje opoziční hnutí SPD. Předloha, která přinese i další změny a reaguje na některé evropské směrnice, nyní zamíří k posouzení do Senátu. Stejné novely předkládala vláda už v minulém volebním období, ale sněmovna je nestihla projednat. S nynější ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu tak současná předloha bezprostředně nesouvisí.
Trestní zákoník zná aktuálně trestný čin služby v cizích ozbrojených silách. Týká se však pouze českých občanů a není možné jej použít na působení v nestátních skupinách, například v povstaleckých silách nebo v různých útvarech, které ve skutečnosti státem nejsou. Čin účasti na teroristické skupině lze zase použít jen v případě, že se prokáže teroristický charakter uskupení, stojí ve zdůvodnění.
Poslanci SPD neprosadili návrh, aby lidé mohli použít zbraň v případě, že by někdo neoprávněně vnikl do jejich obydlí za použití násilí či pohrůžky násilím a vyvolal by oprávněnou obavu, že ohrožuje život či zdraví bránící se a případně i jiné osoby. Nyní vymezuje trestní zákoník nutnou obranu jako čin, který by byl jinak trestný, ale protože odvrací hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestními předpisy, za trestný čin se nepovažuje. „Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku,“ dodává předpis.
V čele NKÚ bude pokračovat Kala
Prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu bude i nadále Miroslav Kala. Do sněmovní volby ho navrhly všechny strany vládní koalice, jež mají v dolní komoře většinu hlasů. Ke zvolení bylo nutných nejméně 92 poslaneckých hlasů, Kala jich získal 123.
Funkční období prezidenta NKÚ je devítileté. Kalovi (58) skončilo v úterý, do funkce nastoupil 22. března 2013. Předtím byl zhruba pět let viceprezidentem NKÚ, ještě dříve byl šest let poslancem ČSSD. Kala je také prezidentem evropských kontrolních institucí EUROSAI.
Nejvyšší kontrolní úřad se k volbě svého nejvyššího představitele vyjádří ve čtvrtek po oficiálním vyhlášení výsledků volby.
V patnáctičlenné Radě České televize měli poslanci obsadit hned šest volných míst, ale v prvním kole volby zvolili pouze Ilju Racka. Osm kandidátů (Petr Brozda, Zbigniew Czendlik, Ivana Chmel Denčevová, Monika MacDonagh Pajerová, Jan Novák, Jiří Padevět, Michal Schuster a Radek Žádník) postupuje do druhého kola. Na jedno volné místo v Radě ČT po odvolané radní Haně Lipovské nezvolili nikoho, do druhého kola postoupili bývalí radní Zdeněk Šarapatka a Daniel Váňa.
V devítičlenné rozhlasové radě se uvolnilo jedno místo poté, co na tuto funkci rezignoval před volbami lídr pražské kandidátky SPD Josef Nerušil. Historik Jaroslav Šebek ve středeční volbě obdržel 156 hlasů z celkových 181 odevzdaných hlasů. Neuspěli grafik Kamil Machart ani producent a někdejší dramaturg Českého rozhlasu Stanislav Zdílna.
Rady veřejnoprávního rozhlasu a televize představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomocí patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů.
Větší ochrana turistů při karetních transakcích
Sněmovna na středečním jednání schválila mimo jiné i novelu zákona o platebním styku. Klienti bank budou zřejmě více chráněni při platbách kartou v zahraničí na dovolené nebo při výběrech peněz z bankomatů stejně jako zahraniční turisté v tuzemsku, pokud tyto transakce doprovází směna měn, takzvaná dynamická konverze (DCC).
Na poskytování této služby prostřednictvím bankomatů bude dohlížet Česká národní banka a v případě obchodníků Česká obchodní inspekce. Takovéto transakce bývají v současné době pro klienty nevýhodné. Novela má proto klienty víc chránit.
V účinnost má vstoupit k letošnímu 1. červenci. Pro zákon hlasovali poslanci ze všech sněmovních klubů, nikdo z nich nebyl proti. Zpravodaj k předloze Patrik Nacher (ANO) vyjádřil naději, že jeho přijetím skončí dynamická směna jako cesta k okrádání klientů.
Dynamická konverze (DCC) spočívá v okamžitém převodu účtované částky na měnu, ve které je veden bankovní účet klienta. Nabízí tak úhradu transakce přímo v českých korunách, nikoliv v měně dané země.
SPD chce kvůli Polčákově odměně v kauze Vrbětice mimořádnou schůzi
Ve Sněmovně se také jednalo o europoslanci STAN Stanislavu Polčákovi. Opoziční hnutí ANO a SPD ani na druhý pokus Sněmovnu nepřiměla k tomu, aby se zabývala postupem Polčáka v kauze Vrbětice. Ten žádal jako advokát odměnu za právní pomoc, kterou poskytl obcím při získání odškodného za výbuch muničních skladů v roce 2014. Po zveřejnění případu se odměny vzdal.
Sněmovna odmítla už v úterý hlasy koalice záležitost řešit na nynější schůzi a středeční snahu o dodatečné zařazení na program schůze vládní kluby vetovaly. Předseda SPD Tomio Okamura poté oznámil, že se poslanci jeho hnutí pokusí ve věci svolat mimořádnou schůzi dolní komory.
V rámci kritiky vládních stran obvinil Okamura i premiéra Petra Fialu (ODS), že se k případu odmítl vyjádřit a seděl v jednacím sále „jako pecka“.
Premiéra se vzápětí zastal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj je nehorázné, aby se předseda SPD otíral o odvahu premiéra. „Vy ho tady nebudete školit, vy ho tady nebudete vyvolávat,“ vzkázal Okamurovi. Podle něj je možné premiérovi pokládat otázky během pravidelných čtvrtečních interpelací. Tento čtvrtek se jich ale Fiala nezúčastní kvůli jednání Evropské rady. „Pokud to někdo nepochopí, problém je na jeho straně, ne na straně premiéra,“ dodal.
Licencování autorských práv na internetu
Dolní komora rovněž podpořila vládní novelu autorského zákona v návaznosti na směrnice Evropské unie. Má zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu, stejně jako spravedlivou odměnu pro autory. Novela má zároveň usnadnit využívání obsahu chráněného autorskými právy ve výzkumu či vzdělávání a při zpřístupňování digitalizovaného kulturního dědictví.
K ostře sledovaným změnám novely patřila zejména úprava, která má přinutit internetové společnosti, aby médiím platily za využívání jejich obsahu. Firmy jako Google nebo Facebook musí podle předlohy získat od vydavatelů licence právo k využívání jejich článků.
Novela navrhuje, že by peníze za licence mohl od internetových společností rozdělovat v Česku kolektivní správce. Nevylučuje dobrovolnou kolektivní správu, kdy kolektivní správce disponuje oprávněním k výkonu práva na sdělování internetem a zastupuje ty nositele práv, kteří o to mají zájem a uzavřou s kolektivním správcem smlouvu o zastupování.
