Čeští úředníci se bojí rozhodnout. Věci oddalují, protahují, posouvají někam, říká šéf NKÚ

Nahrávám video

V poslední výroční zprávě Nejvyšší kontrolní úřad vytknul státu mimo jiné to, že není schopen správně reagovat na dynamické změny ve společnosti. Vláda kritiku odmítla a zprávu dokonce mimořádně projednávala s šéfem NKÚ Miloslavem Kalou. V Interview ČT24 Kala přitom upozornil, že se jejich zpráva věnovala i silný stránkám. Jako společného jmenovatele problémů však označil způsob aplikace práva.

„Neustále hovoříme o jedné věci, že nemáme dobré zákony, že zákony potřebujeme měnit a pořád věříme tomu, že zákony se změní v nějaký dokonalý systém, který začne fungovat. Ale regulujeme lidskou společnost a jednotliví občané reagují na zákony. Nedávno o tom napsal ústavní soudce velmi hezký článek o právu podle Felixe Holzmanna, kde upozorňuje na to, jakým nesmyslným způsobem lze interpretovat jednotlivé ustanovení,“ přiblížil.

Další příčina se pak nachází v postavení úředníků. V Česku sice vznikl služební zákon, ale úředníci jsou podle Kaly pod obrovským tlakem a v zásadě se bojí rozhodovat. „Místo toho, aby jim služební zákon zabezpečil možnost použít právo a rozhodnout, tak na ně vytváří takový tlak, že oni raději, než by rozhodli, tak věc někam posunou, oddálí a protahují,“ nastínil.

Zatímco třeba v Polsku jsou schopní připravit výstavbu dálnice do pěti let, v tuzemsku se proces táhne třináct let, podotkl šéf NKÚ.

Je důležité, aby úřady rozhodly v reálném čase, míní Kala

„Čím to je? Úředníci velmi extenzivně vykládají jednotlivá pravidla. Proto se vždycky dotknou nějakých zájmů. Když rozhodují o dálnici, že vám povede za zahradou, tak vy se budete bránit. Ale proč trvá rozhodování tak dlouho, to je klíčový problém,“ poznamenal. „Podle mého názoru se dělá celá řada legislativních úprav, některé z nich se třeba ukážou, že jsou prospěšné, ale klíčové je, aby úřady rozhodly v reálném čase,“ dodal.

V Polsku to podle něj vyřešili státní odvolací komisí, která má rozhodnout nějakou věc během týdne nebo čtrnácti dnů a během dalšího týdne musí být rozhodnutí zveřejněno. „Je třeba tlačit na správnou aplikaci práva, nikoli na to, aby se bránilo lidem, aby svá práva hájili,“ doplnil.

V Česku teď podle něj funguje spíš takzvaný lineární způsob rozhodování. „Jeden úředník něco rozhodne, potom druhý, potom třetí, pak se ukáže, že to dál nejde a vrátí se to na začátek. Třeba stavební povolení a na konci to soud zruší a vrátí na začátek a začíná se zase znovu,“ popsal.

Narušit by tento systém podle něj mohla elektronizace státní správy. „V zemích, kde zavádějí elektronizaci, tak to dělají proto, že úřady mohou začít pracovat paralelně a v průběhu si vyjasňují stanoviska,“ přiblížil.

Babiš prý bude po ministrech chtít, aby pracovali se zjištěními úřadu

Ve výroční zprávě, která vyvolala kritiku od členů vlády, NKÚ také napsala, že Česko významně zaostává v rozvoji on-line služeb státu. Nedaří se napravit situaci v oblasti informačních technologií, což digitalizaci státu nejen prodlužuje, ale také prodražuje. Mezi dalšími problematickými oblastmi ale uvedl úřad i zjednodušení daňových povinností, úspory energií, sociální bydlení či dopravu. Kabinet se proti zprávě ohradil dopisem a pozvala si Kalu na zasedání vlády.

Po pondělním jednání Kala řekl, že polemika se týkala především toho, kdy vznikly některé problémy, které NKÚ zmiňuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) bude podle Kaly od ministrů žádat, aby s poznatky úřadu pracovali. Úřad zase předseda vlády požádal o to, aby nedocházelo k případné nesprávné interpretaci některých závěrů. Kala zdůraznil, že zpráva je otiskem k určitému datu, ale nevztahuje se k současnému menšinovému kabinetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
11:02Aktualizovánopřed 44 mminutami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 52 mminutami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 5 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 6 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 6 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 6 hhodinami

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.