Slovensko vzpomíná na Kuciaka a Kušnírovou, šest let od vraždy připomínají desítky akcí

Nahrávám video

Slovensko si připomíná šest let od vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. K výročí zločinu se v zemi koná řada akcí, v centru hlavního města se sešlo několik tisíc lidí. Soud se dvěma obžalovanými stále není u konce, státní zástupce se proti poslednímu květnovému verdiktu odvolal. Při letošním vzpomínkovém shromáždění řečníci upozornili na rostoucí počet slovních útoků na novináře na Slovensku.

Vraždu obou mladých lidí připomenou desítky akcí. Uskuteční se na téměř čtyřiceti místech Slovenska, ale i v zahraničí, například v Praze, Brně, Zlíně, Paříži, Bruselu, Kodani či Vancouveru.

Organizátoři akce nespojují se současnými protesty proti vládní novele trestního zákona, propojení s aktuálním děním se ale nevyhnou. „Organizace Za slušné Slovensko, která tyto akce každoročně pořádá, připustila, že půjde v jistém smyslu i o protestní akci, o vyjádření se k tomu, co se aktuálně na Slovensku děje,“ potvrdil zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan.

„Organizátoři mluví například o tom, že novináři opět zažívají ve větší míře minimálně verbální útoky ze strany politiků, tedy atmosféru, která v mnohém připomíná atmosféru předcházející vraždě novináře Jána Kuciaka, který ve svých článcích psal o propojení organizovaného zločinu na vysoká patra politiky. A rovněž mluví o tom, že ‚Slovensko opět po letech bojuje o právní stát i o demokracii‘, což lze chápat jako určitou kritiku současné vlády, která ale své kroky hájí,“ dodal Šilhan.

Nahrávám video

Útoků na novináře na Slovensku přibývá

V souvislosti s výročím tragické události kritizovali premiéra Roberta Fica ve společném prohlášení šéfredaktoři téměř dvou desítek médií. „Za šest let od vraždy se nepoučil. Naopak. Ještě přitvrzuje. Nepohodlné novináře označuje za nepřítele státu. Odmítá odpovídat na jejich dotazy a upřednostňuje dezinformátory,“ napsali zástupci tisku a dalších médií. Fico si podle nich sice Kuciakovu vraždu neobjednal, ale je politicky zodpovědný za prostředí, ve kterém si někdo myslel, že vražda novináře mu projde.

Kolegové Kuciaka po letech opět mluví o nepřátelském prostředí vůči médiím. „Nemyslíme si, že novináři nejsou kritizovatelní, ale měli by být kritizovatelní, pokud udělají nějakou chybu. Neměly by to být osobní útoky, které na novináře kreslí terče,“ poznamenal šéfredaktor Investigativního centra Jána Kuciaka Lukáš Diko.

Ve středu vpodvečer se v Bratislavě podle Šilhana sešlo několik tisíc lidí, ke kterým promluvili například rodiče zavražděného novináře. „Vystoupili i zástupci mezinárodních novinářských institucí jako jsou Reportéři bez hranic,“ popsal Šilhan.

„Arogance této státní moci nemá hranic. Už jsou to nejenom skryté vyhrůžky, už vyhrožují přímo,“ řekl Kuciakův otec na vzpomínkovém shromáždění, kam přišla i matka zastřelené Kušnírové. Dav je přivítal potleskem, lidé skandovali hesla proti Ficovi a znovu tleskali novinářům či hercům, kteří rovněž vystoupili na pódiu a kritizovali premiéra.

Nahrávám video

Vláda tvrdí, že vznášenými výhradami jen reaguje na údajnou zaujatost reportérů. Ministr spravedlnosti Boris Susko, který je členem Ficovy strany Smer–SD, před novináři řekl, že vražda byla zneužívána k politickým účelům.

U památníku zavražděné dvojice položila kytici a zapálila svíčku slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. „Navzdory tomu, že uplynulo šest let, stále slyšíme výhrůžky novinářům, útoky na občanskou společnost, slyšíme slova o vládě tvrdé ruky. Bezprostředně po vraždě společnost dala jasně najevo svou touhu, že chce žít na slušném a spravedlivém Slovensku, tato touha je aktuální i dnes,“ je přesvědčená.

Motivem vraždy byla zřejmě Kuciakova novinářská práce

Ján Kuciak a jeho snoubenka Martina Kušnírová byli zavražděni 21. února 2018 ve svém domě. Slovensko se o tom dozvědělo o pět dní později. Už první vyšetřovací verze počítala s tím, že motivem byla Kuciakova novinářská práce. „Na úvod chci potvrdit, že došlo pravděpodobně k dvojnásobné úkladné vraždě. Slovensko zatím nebylo dotčeno vraždou novináře, nasadíme maximální počet sil a prostředků,“ prohlásil koncem února 2018 tehdejší policejní prezident Tibor Gašpar.

Zpráva vyvolala vlnu demonstrací. Lidé protestovali proti propojení politiky a mafie a požadovali konec tehdejšího premiéra Roberta Fica i ministra vnitra Roberta Kaliňáka (oba Smer–SD). „K vyřešení politické krize jsem jako předseda vlády připravený podat demisi,“ oznámil Fico v polovině března 2018.

Prezident Andrej Kiska demisi přijal a Ficův kabinet tak v polovině svého funkčního období padl. „Atmosféra za poslední dva týdny se tak vyhrotila, že ani demise trojnásobného předsedy vlády nemusí být pro část veřejnosti dostatečným signálem, aby ukončili protesty,“ upozornil ale tehdy prezident Kiska.

Sedmadvacetiletý Kuciak psal pro server Aktuality.sk a rozkrýval korupční kauzy. Sledoval mimo jiné případy, které souvisely s podnikatelem Marianem Kočnerem. „Můžete si být jistý, že se vám začnu, vám osobně se začnu, pane Kuciaku, speciálně věnovat,“ říká Kočner na záznamu telefonického hovoru s Kuciakem.

„Nás to všechny zlomilo, včetně mě, včetně všech Janových kolegů a nadřízených. Je to strašně smutná událost, která nám velmi ublížila a vzpamatováváme se z toho a snažíme se nějak nakopnout, abychom mohli pokračovat v práci,“ popsal začátkem března 2018 šéfredaktor webu Peter Bárdy.

Případ není u konce

Projednávání případu začalo u soudu v Pezinku necelé dva roky po vraždě. Na straně vykonavatelů už je jasno. Bývalý voják Miroslav Marček, který se přiznal a popsal, jak mladý pár zabil, dostal 25 let vězení. Stejný trest si vyslechl i jeho bratranec Tomáš Szabó, který dělal řidiče. Jeho tvrzení, že měli Kuciaka pro výstrahu jen zbít, soud neuvěřil.

„Obstaral zbraň. Potom je logicky vyvratitelné, že by takovou činnost vykonávali jen proto, aby šli tuto oběť jen profackovat,“ uvedla v září 2020 předsedkyně senátu specializovaného trestního soudu Ružena Sabová.

Prostředník Zoltán Andruskó, který s policií spolupracoval, má za mřížemi strávit patnáct let. Na verdikt čeká Marian Kočner, který si podle vyšetřovatelů vraždu objednal, a také další údajná objednavatelka Alena Zsuzsová. Oba vinu popírají.

Rozsudek první instance z loňského května, který Kočnera už podruhé osvobodil, není pravomocný. Státní zástupce se odvolal, a kauzu tak projedná nejvyšší soud.

„Padl rozsudek, který mnohé velmi překvapil,“ uvedl komentátor listu Pravda Marián Repa. „Trojčlenný senát rozhodl v poměru hlasů 2:1, že neexistuje dostatek přímých důkazů v případě Mariana Kočnera,“ přiblížil. Jeden ze soudců argumentoval, že i řetěz nepřímých důkazů je dostatečný na prokázání viny, senát jej však přehlasoval.

„Uvidíme, kam se vyšetřování posune. Obávám se, že nějaký přímý důkaz v tomto případu asi objevený nebude,“ uvedl Repa k očekávanému jednání nejvyššího soudu.

„Ze zkušeností z minulých případů víme, že může trvat zhruba rok nebo něco přes rok, než se nejvyšší soud seznámí s novými skutky k případu a vydá nový rozsudek,“ doplnil zpravodaj ČT Šilhan. Zda nejvyšší soud definitivně zprostí Kočnera obžaloby, nebo zda případ naopak vrátí ke specializovanému trestnímu soudu, by podle něj mohlo být jasné na jaře či v polovině roku.

Nahrávám video

Ficův návrat

Po předčasných parlamentních volbách se přitom loni na podzim do čela slovenské vlády znovu, už počtvrté, dostal Robert Fico. Oznámil kontroverzní kroky, třeba zrušení elitního útvaru prokuratury. „Všechny případy, které dnes Úřad speciální prokuratury má, přejdou na příslušné útvary krajské nebo okresní prokuratury,“ řekl loni v prosinci.

Jde o instituci, která na Slovensku řešila největší trestní kauzy včetně právě vraždy Kuciaka a Kušnírové. Proti ohrožení nezávislé justice protestovala opozice i lidé na náměstích, mezi nimi i rodiče Jána Kuciaka.

Zatím bez úspěchu. Slovenská sněmovna změny trestního práva před dvěma týdny schválila. Prezidentka je podepsala, novelu ale nechá přezkoumat ústavním soudem. Na bratislavském náměstí Svobody se lidé ve středu sejdou znovu, aby si připomněli šestileté výročí vraždy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 3 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 6 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 9 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 9 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 10 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 10 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.