Ján Čarnogurský

Šéf poradců slovenského premiéra Roberta Fica a poslanec Erik Kaliňák (oba Smer–SD) podle svých slov pověřil náměstka Slovenské informační služby (SIS) Pavla Gašpara, aby prověřil osobní účty novinářů. Synovec ministra obrany Roberta Kaliňáka (Smer–SD) tak učinil v reakci na podezření, že je placen Rusy. Podle serveru Sme to vyplývá ze zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o odhalení informační sítě okolo portálu Voice of Europe. Kauza zasáhla i německého poslance Petra Bystroně, zjištění reflektuje i Evropský parlament.

Přesně před třiceti lety, 1. ledna 1993, vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika. Společný stát Čechů a Slováků přestal po 74 letech existovat úderem půlnoci 31. prosince 1992. Podle vrcholových politiků tehdejší doby i současnosti šlo o završení dlouhodobých tendencí, vztahy obou nových zemí to ale nijak nepoškodilo.

Přesně před třiceti lety, 1. ledna 1993, vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika. Společný stát Čechů a Slováků přestal po 74 letech existovat úderem půlnoci 31. prosince 1992. Podle vrcholových politiků tehdejší doby i současnosti šlo o završení dlouhodobých tendencí, vztahy obou nových zemí to ale nijak nepoškodilo.

Pochopil jsem, že Slovensko chce být prvně v dějinách samostatným státem, že chce nezávislost, řekl k situaci před třiceti lety bývalý český premiér a prezident Václav Klaus. Jako člověka, který se narodil ve státě společném, ho to netěšilo. Vědomí nevyhnutelnosti rozpadu u něj pramenilo ze tří momentů – pomlčkové války, dvouletého působení v roli federálního ministra financí, které provázely každodenní spory, a také neformální rozhovor s tehdejším slovenským premiérem Jánem Čarnogurským, který mu oznámil, že Slovensko chce samostatnost. „Bránit se tomu by vytvořilo neklid a nestabilitu a komplikace do budoucna,“ uvedl Klaus.

Proti rozdělení Československa se v Bratislavě před třiceti lety konal mítink tisíců lidí a tehdejších představitelů moci. Poslechněte si ukázky projevů členů české i slovenské vlády, kteří společně horovali za zachování federace.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Poněkud netradičně se premiéři obou částí ČSFR, Petr Pithart a Ján Čarnogurský, pokusili urovnat rozpory provázející česko-slovenské vztahy. Spolu s dalšími vládními kolegy společně vystoupali na nejvyšší horu Československa – Gerlachovský štít ve Vysokých Tatrách.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Dopřávali si představitelé první polistopadové vlády stejně jako jejich komunističtí předchůdci mimořádných požitků, jak se o tom v červnu 1990 psalo ve zprávě ČTK a následně v dalších novinových článcích? Jak se stravuje ministr Dienstbier, kde v Praze přebývá místopředseda vlády Čarnogurský a jakou zdravotní péči požívá ministr Klaus?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Velký ohlas vzbudil v dubnu 1990 dopis, ve kterém pražský prokurátor Jan Sokol napsal Komunistické straně Československa, že její činnost může být posuzována jako trestný čin podpory a propagace fašismu a podobných hnutí. Poslechněte si, jak se ke kauze a k postavení KSČ v československé společnosti vyjádřil tehdejší místopředseda federální vlády Ján Čarnogurský.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Z komunistických procesů, ať vedly k justičním vraždám, nebo nespravedlivému věznění oponentů režimů, jsou dobře známá jména obětí i těch, kdo k verdiktům přispěli – soudců a prokurátorů. Mnohem méně známá jsou jména těch, kteří se snažili obžalované hájit. Připomenout je chtějí autoři projektu Advokáti proti totalitě. Jeho součástí je nově vydaná kniha a také výstava, pro odbornou veřejnost je potom určena i konference uspořádaná nejen u příležitosti 30. výročí pádu totalitního režimu, ale také k připomínce 70 let od oběšení jednoho z advokátů - bojovníků proti komunismu Jaroslava Borkovce.

Porážka komunismu a osamostatnění Česka a Slovenska, tak vidí hlavní klady revoluce v listopadu 1989 a pozdějšího vývoje bývalý disident a někdejší slovenský premiér Ján Čarnogurský. Naopak za problematické považuje, že příliš velký význam nabyly peníze. Uvedl to v Interview ČT24. Vyzdvihl i smysl Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), která podle něj pomohla zastavit návrh na automatické rozdělování migrantů podle kvót.

První polovina roku 1989 v Československu se nesla ve znamení sílící aktivity opozice, která postupně pronikala i mimo oblast disentu. Jednou z klíčových událostí té doby byl vznik petice, pod kterou se masově podepisovali představitelé kultury i dělníci. Text Několika vět byl poprvé zveřejněn 22. června v tehdy ilegálních Lidových novinách. Přesně o týden později manifest zazněl na rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Petici pak postupně podepsalo na 40 tisíc lidí.