Porážka komunismu a osamostatnění Česka a Slovenska, tak vidí hlavní klady revoluce v listopadu 1989 a pozdějšího vývoje bývalý disident a někdejší slovenský premiér Ján Čarnogurský. Naopak za problematické považuje, že příliš velký význam nabyly peníze. Uvedl to v Interview ČT24. Vyzdvihl i smysl Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), která podle něj pomohla zastavit návrh na automatické rozdělování migrantů podle kvót.
Komunismus padl, příliš velký význam ale nabyly peníze, hodnotí dobu po listopadu Ján Čarnogurský
Ján Čarnogurský v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
„Za klad považuji, že byl komunismus poražen, protože to byl špatný systém,“ vzpomněl Čarnogurský na listopad 1989 a dobu po něm. Za kladnou stránku považuje také osamostatnění obou republik, které dnes v Evropské unii vystupují jako spojenci a jejich vzájemné vztahy zůstaly dobré.
Za pozitivní považuje také začlenění do EU (od roku 2004), které bylo plusem už v době příslibu členství, protože znamenalo nutnost řídit se pravidly Unie.
Jako problematické vnímá, že příliš velký význam nabyly peníze, pro lidi i v mezistátních vztazích. Zmínil, že na Slovensku je milion či více exekucí. Jako další příklad uvedl, že k tomu, aby se někdo stal poslancem, potřebuje velké finanční dotace od sponzorů například na zaplacení billboardů. „Objem politické reklamy před každými volbami je tak velký, že jen z těch peněz, které dovolují zákony, by nebyl možný.“ Nově nastolený polistopadový režim považuje také za příliš komplikovaný pro prosté lidi.
Čarnogurský se rovněž vyjádřil k mezinárodním vztahům. „Řeknu to otevřeně, že nás NATO zatáhlo do svých válek, v Iráku či v Aghánistánu“. V této souvislosti připomněl, že on osobně byl proti vstupu Slovenska do NATO v roce 2004. Organizoval i petici za vypsání referenda, ale místo potřebných 350 tisíc podpisů získal jen 200 tisíc.
Vládnutí s podporu komunistů nevidí bývalý disident jako problém
To, že v Česku nyní vládne kabinet s podporou komunistů nepovažuje za odklon od toho, co lidé chtěli v roce 1989. „Lidé v roce 1989 přesně nevěděli, co chtějí. Chtěli jen obecně demokratický systém a ten (v Česku i na Slovensku) tu je“. Nevnímá to tedy jako problém, protože považuje za důležitější současné a budoucí problémy a ne bývalé problémy komunismu před rokem 1989.
Připomněl také, že na Slovensku nejméně do roku 2000 tvořili většinu zvolených poslanců bývalí komunisté. „Tedy od těchto bývalých komunistů bylo těžko možno očekávat nějaké radikálnější zákony, řekněme proti komunistům a nebo proti bývalým komunistům.“
Čarnogurský nepovažuje za správné, že na Slovensku padl v důsledku demonstrací na náměstích – po vraždě novináře Jána Kuciaka – premiér (Robert Fico). „Když jsme nastolili demokracii a chceme ji, tak ji máme dodržovat i v tom, že změna vlády, výměna vlády nastává v důsledku voleb. A když ne voleb, tak potom přerozdělením poslanců v parlamentu“.
V4 zastavila návrh na rozdělování migrantů. Krizi zavinily velmoce
„Ano, V4 má smysl, vždyť pomohla zastavit automatické rozdělování migrantů, jak to navrhovaly západní země,“ odpověděl bývalý slovenský premiér na otázku moderátora pořadu Daniela Takáče. Za další klady V4 považuje to, že se tyto státy, spojené společnými dějinami, dokážou dohodnout na finančních požadavcích vůči Bruselu. A v posledních dvou třech letech se V4 podle něj stala světově známou, protože začala hrát politickou roli v rámci EU.
„To je tedy dostatečný důvod k tomu, že existuje a že případně má nějakou budoucnost,“ míní Čarnogurský
Ne, odpověděl pak na otázku moderátora, zda V4 nepředstavuje spíše komplikace pro postavení v rámci EU, vzhledem k její pověsti kverulantů. „Některé západní státy mají tendenci nás takto obviňovat, ale přece když držíme spolu, tak představujeme větší sílu“. Vysvětlil to na příkladu migrace, kde západní státy, zejména ty s koloniální minulostí (Británie, Francie a další) vnímaly podle něj problém migrantů jen jako problém jejich rozdělování podle nějakého klíče mezi současné členy EU.
„Ale podle mého názoru je třeba se věnovat také tomu, proč se migranti stávají migranty. Tedy proč utíkají ze svých zemí a kdo zavinil, že utíkají. A to jsou hlavně války v Libyi, v Iráku, v Sýrii, a ty války zavinily z velké části západní velmoci,“ řekl Čarnogurský.
Vznesl také dotaz, proč EU zavedla sankce proti Asadovu režimu v Sýrii, když tento režim osvobodil 80 procent syrského území od islamistů. Na zmínku moderátora, že začal válčit proti vlastním spoluobčanům, odpověděl, že je to z velké části propaganda nevládních syrských organizací sídlících v Londýně.
S kým půjde Evropská unie?
Čarnogurský nesouhlasil také s prohlášením kandidáta na pozici vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Josepa Borrella. Ten řekl podle agentury ČTK před zahraničním výborem Evropského parlamentu, že členské země Evropské unie musejí dál společně vyvíjet ekonomický tlak na Rusko; sankce podle něj není možné zrušit, dokud Moskva nezmění přístup.
Podle Čarnogurského tento výrok visí geopolicky ve vzduchu. „S kým chce tedy EU jít? Sama už na udržení nějakého geopolitického postavení ve světě nestačí“. Zmínil například migraci. EU je podle něho bez nalezení nějakého strategického spojenectví, a to především s Ruskem, politickou jednotkou druhé třídy.
Čarnogurský také řekl, že maršál Ivan Koněv má morální nárok na to, aby někde v Československu byla jeho socha. Za hlavní důvody považuje jeho velitelskou roli při bojích na Dukle či při pomoci Praze za druhé světové války proti německým okupantům. Reagoval tak na snahu radnice Prahy 6 odstranit jeho dejvickou sochu.