Levice strana 3 z 3

Ne prekérní práci a švarcsystému. Kratší pracovní doba. Zaměstnanecké spoluvlastnictví a spoluúčast. ÚP a dávky bez šikany. Zkrácení doby důchodového pojištění.

Chceme společnost založenou na rovnosti, spolupráci ale i volnosti. Pravidla ať zajišťují prostor svobodnému rozhodování a nevnucují lidem životní styl.

Dopravní politika dle potřeb obyvatel – dostupná, kvalitní. Investice do veřejné dopravy, kapacitní železnice, dostupné alternativy ke spalovacím motorům.

Chceme ozbrojené síly udržované za výhradně obrannými účely. Nepřejeme si jejich účast na zahraničních intervencích.

Německou železnici potřetí za posledních třicet dní ochromila stávka části zaměstnanců německých drah Deutsche Bahn (DB) za vyšší mzdy. Strojvedoucí nákladní dopravy zahájili protest v 17:00. Od čtvrtka se ke stávce, která skončí příští týden v úterý nad ránem, přidají i jejich kolegové z osobní dopravy. Železniční společnost DB krátce po zahájení protestu oznámila, že odborům předložila vylepšenou nabídku včetně požadovaného bonusu a kratší doby nové platnosti kolektivní smlouvy.

Němečtí sociální demokraté (SPD) v posledním průzkumu společnosti Insa upevnili vedení nad konzervativní unií (CDU/CSU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové. Roste tak šance na vytvoření koaliční vlády levého středu po zářijových volbách do Spolkového sněmu.

K letošním volbám do sněmovny předložilo kandidátní listiny 22 volebních seskupení. Je jich zhruba o třetinu méně než při minulých volbách před čtyřmi roky. Lhůta pro nominace v úterý v 16:00 skončila. Podobně jako v minulých letech ne všechna seskupení přihlásila své adepty na poslance ve všech krajích.

Nedělní regionální volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko jasně vyhrála konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU), po sečtení většiny okrsků jí hlas dalo 36,8 procenta zúčastněných voličů. Druhá s velkým odstupem skončila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), dostala 21,5 procenta hlasů. Do zemského sněmu se dostali rovněž sociální demokraté (SPD), liberálové (FDP), Zelení a postkomunistická Levice. Volební účast byla 60,3 procenta, což je o něco méně než v roce 2016, kdy hlasovalo 61,1 procenta voličů.

Wikipedii se přezdívá otevřená encyklopedie. Otevřená proto, že do ní může přispívat každý, a také proto, že nemá žádný konec. Její zakladatel Jimmy Wales doufá, že se jeho dílo jednou dostane „do stavu popsání všeho nabytého poznání“. Za dvacet let existence se Wikipedii povedlo mnohé, k popsání veškerých fenoménů má však ještě hodně daleko.

Lipsko se v posledních týdnech potýká s násilnými protesty příslušníků krajní levice. Doprovázejí je tvrdé střety extremistů s policisty. Noc po poslední sobotní demonstraci se sice obešla bez násilností, především ve čtvrti Connewitz ale zůstává situace silně napjatá kvůli vzrůstajícím útokům radikálů na policisty.

Německá média oznámenou rezignaci šéfky vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampové-Karrenbauerové hodnotí jako její selhání i jako selhání kancléřky Angely Merkelové, jejíž éra se nezadržitelně blíží ke konci. Kořeny krize dlouhodobě nejsilnější německé strany je podle komentářů třeba hledat i jinde než jen v Durynsku, kde byl minulý týden poprvé ministerský předseda zvolen i hlasy pravicově populistické až radikální Alternativy pro Německo (AfD).

Německá média po nedělních zemských volbách ve východoněmeckém Durynsku píší o historických změnách ve stranickém spektru, o prvním vítězství Levice či propadech vládních stran CDU a SPD. Zamýšlejí se také nad tím, jak dlouho ještě bude fungovat koalice kancléřky Angely Merkelové. Některá média varují před vlivem protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která si v Durynsku výrazně polepšila.

Obyvatelé východoněmeckého spolkového státu Durynsko zvolili nový zemský parlament. Podle průzkumu televize ARD u volebních místností zvítězila Levice s 31 procenty. Za ní skončila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 23,5 a křesťanská demokracie (CDU) kancléřky Angely Merkelové s 21,8 procenty hlasů. CDU v předchozích volbách zvítězila, skončila však nakonec v opozici. Do sněmu se zřejmě dostaly s velkým odstupem ještě tři strany.

Vedení Berlína schválilo strop nájmů pro půl druhého milionu bytů postavených před rokem 2014. Nájemné se v nich nezvýší dalších pět let, informovala agentura DPA. Vládnoucí koalice sociálních demokratů, strany Levice a strany Zelených reagovala na prudký růst nákladů na bydlení v německém hlavním městě v uplynulých letech. Rozhodnutí musí ještě potvrdit regionální parlament, kde ale mají koaliční strany zastoupené v zemské vládě většinu.

Vládní strana Právo a spravedlnost míří v nedělních parlamentních volbách v Polsku k jasnému vítězství. Těží především ze sociální politiky, která poprvé po pádu komunismu významněji pomohla chudší části společnosti. To vykrádá elektorát levicové opozice, která se v průzkumech potácí na třetím místě. Druzí liberálové zase podle mnohých jen kritizují a nenabízejí důvěryhodný pozitivní program. Opozici nepomáhá ani spojování sil. Lidé v neděli rozhodují o novém složení obou komor parlamentu.

Zemské volby v Braniborsku podle předběžných výsledků vyhrála sociální demokracie (SPD), která se ziskem 26,2 procenta hlasů porazila protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD) s 23,5 procenta. Křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové jsou s 15,6 procenta třetí. V Sasku podle dosavadních výsledků zvítězila CDU se ziskem 32,1 procenta hlasů, druhá skončila AfD s 27,5 procenta hlasů, která tak své dosavadní maximum překonala téměř trojnásobně. Výsledky v obou zemích jsou pro CDU i SPD historicky nejhorší a mohly by ovlivnit další pokračování velké koalice na spolkové úrovni.

Šéfka dánské sociální demokracie Mette Frederiksenová oznámila, že se dohodla s dalšími třemi stranami z levice a z levého středu na vytvoření vlády. Stalo se tak tři týdny po volbách. Sociální demokraté už letos zformovali nové vlády i ve Finsku a Švédsku, připomněla agentura Reuters.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude začátkem dubna v parlamentních volbách usilovat o pokoření rekordu v délce setrvání v premiérském křesle. Tento cíl by chtěl „Bibimu“ překazit bývalý šéf armády Benny Gantz. Charismatický generál hodlá usilovat o sjednocení izraelské společnosti a sází na únavu obyvatel z Netanjahua, který zápasí s korupčními aférami. Podle kritiků jsou však Gantzovy sliby nepřehledné. Někdy vystupuje jako umírněný kandidát usilující o mír, jindy ukazuje svaly.

Na internetu se objevily osobní údaje a dokumenty stovek německých politiků a známých osobností včetně adres, čísel kreditních karet či soukromé korespondence. Informaci rozhlasové stanice rbb potvrdila německá vláda, podle které ale zatím není jasné, zda data skutečně ukradli hackeři, jak se dosud předpokládalo. Podle televizní stanice n-tv byli obětí útoku poslanci všech parlamentních stran s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), ale také například kancléřka Angela Merkelová, prezident Frank-Walter Steinmeier a řada ministrů. Podle vládní mluvčí neunikly od kancléřky žádné citlivé údaje.