Levice strana 3 z 4

Oceňujeme obětavost zdravotníků. Vláda i opozice upřednostnily zisky nad životy. Jsme pro strategii zero covid: očkovat, efektivní opatření a kompenzace příjmu.

Proti černobílému dělení podle mocenských bloků. Buď demokratickou reformu EU, nebo zvážení výstupu. Výstup z NATO, konec podílu na vojenských intervencích.

Přepišme pravidla: stát pro občany, ne pro maximalizaci zisku. Přesun od zdanění práce ke zdanění kapitálu, daňové progresi. Přechod k nefosilní ekonomice.

Chceme, aby stát soustředil úsilí do oblasti bytové výstavby a dopravní infrastruktury. Chceme, aby dotace EU byly směrovány k dlouhodobým projektům.

Přístup ke spravedlnosti a „právo chudých“ jako garantovaná veřejná služba. Konec exekučního byznysu. Trestní řízení není likvidace nepohodlných.

Zelená ekonomika výhodná pro všechny. Sociálně orientovaný program reakce na změnu klimatu. Zemědělství jako součást krajiny a životního prostředí.

Zdravotní péči dostupnou všem. Nejlepší podmínky pro práci zdravotníků. Nechceme doplatky na předepsanou zdravotní péči, zavírání malých nemocnic a pohotovostí.

Kultura nezávislá na ekonomických i politických tlacích. Veřejná média, služba veřejnosti, ne dílčím zájmům. Kultura, umění a veřejný prostor dostupné všem.

Demokracii je potřeba rozšířit a prohloubit. Veřejnoprávní media musí být nezávislá, ale pod přísnou kontrolou. Odpor proti všem formám útlaku je samozřejmostí.

Chceme využít postavení našeho průmyslu k emancipovanému zapojení do mezinárodní dělby práce. Nechceme, aby obchod byl cestou, kterou od nás odtéká bohatství.

Cílem je kvalitní veřejné školství, dostatečně ekonomicky zajištěné, rozvíjející kompetence, zdravě samostatné a vytvářející základ rozvoje vědy a společnosti.

Ne prekérní práci a švarcsystému. Kratší pracovní doba. Zaměstnanecké spoluvlastnictví a spoluúčast. ÚP a dávky bez šikany. Zkrácení doby důchodového pojištění.

Chceme společnost založenou na rovnosti, spolupráci ale i volnosti. Pravidla ať zajišťují prostor svobodnému rozhodování a nevnucují lidem životní styl.

Dopravní politika dle potřeb obyvatel – dostupná, kvalitní. Investice do veřejné dopravy, kapacitní železnice, dostupné alternativy ke spalovacím motorům.

Chceme ozbrojené síly udržované za výhradně obrannými účely. Nepřejeme si jejich účast na zahraničních intervencích.

Německou železnici potřetí za posledních třicet dní ochromila stávka části zaměstnanců německých drah Deutsche Bahn (DB) za vyšší mzdy. Strojvedoucí nákladní dopravy zahájili protest v 17:00. Od čtvrtka se ke stávce, která skončí příští týden v úterý nad ránem, přidají i jejich kolegové z osobní dopravy. Železniční společnost DB krátce po zahájení protestu oznámila, že odborům předložila vylepšenou nabídku včetně požadovaného bonusu a kratší doby nové platnosti kolektivní smlouvy.

Němečtí sociální demokraté (SPD) v posledním průzkumu společnosti Insa upevnili vedení nad konzervativní unií (CDU/CSU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové. Roste tak šance na vytvoření koaliční vlády levého středu po zářijových volbách do Spolkového sněmu.

K letošním volbám do sněmovny předložilo kandidátní listiny 22 volebních seskupení. Je jich zhruba o třetinu méně než při minulých volbách před čtyřmi roky. Lhůta pro nominace v úterý v 16:00 skončila. Podobně jako v minulých letech ne všechna seskupení přihlásila své adepty na poslance ve všech krajích.

Nedělní regionální volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko jasně vyhrála konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU), po sečtení většiny okrsků jí hlas dalo 36,8 procenta zúčastněných voličů. Druhá s velkým odstupem skončila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), dostala 21,5 procenta hlasů. Do zemského sněmu se dostali rovněž sociální demokraté (SPD), liberálové (FDP), Zelení a postkomunistická Levice. Volební účast byla 60,3 procenta, což je o něco méně než v roce 2016, kdy hlasovalo 61,1 procenta voličů.

Wikipedii se přezdívá otevřená encyklopedie. Otevřená proto, že do ní může přispívat každý, a také proto, že nemá žádný konec. Její zakladatel Jimmy Wales doufá, že se jeho dílo jednou dostane „do stavu popsání všeho nabytého poznání“. Za dvacet let existence se Wikipedii povedlo mnohé, k popsání veškerých fenoménů má však ještě hodně daleko.

Lipsko se v posledních týdnech potýká s násilnými protesty příslušníků krajní levice. Doprovázejí je tvrdé střety extremistů s policisty. Noc po poslední sobotní demonstraci se sice obešla bez násilností, především ve čtvrti Connewitz ale zůstává situace silně napjatá kvůli vzrůstajícím útokům radikálů na policisty.

Německá média oznámenou rezignaci šéfky vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampové-Karrenbauerové hodnotí jako její selhání i jako selhání kancléřky Angely Merkelové, jejíž éra se nezadržitelně blíží ke konci. Kořeny krize dlouhodobě nejsilnější německé strany je podle komentářů třeba hledat i jinde než jen v Durynsku, kde byl minulý týden poprvé ministerský předseda zvolen i hlasy pravicově populistické až radikální Alternativy pro Německo (AfD).

Německá média po nedělních zemských volbách ve východoněmeckém Durynsku píší o historických změnách ve stranickém spektru, o prvním vítězství Levice či propadech vládních stran CDU a SPD. Zamýšlejí se také nad tím, jak dlouho ještě bude fungovat koalice kancléřky Angely Merkelové. Některá média varují před vlivem protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která si v Durynsku výrazně polepšila.

Obyvatelé východoněmeckého spolkového státu Durynsko zvolili nový zemský parlament. Podle průzkumu televize ARD u volebních místností zvítězila Levice s 31 procenty. Za ní skončila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 23,5 a křesťanská demokracie (CDU) kancléřky Angely Merkelové s 21,8 procenty hlasů. CDU v předchozích volbách zvítězila, skončila však nakonec v opozici. Do sněmu se zřejmě dostaly s velkým odstupem ještě tři strany.