Vláda pověřila Koudelku dočasným vedením BIS. Jeho nástupce vybere nový kabinet

Nahrávám video
Události: Dočasné jmenování ředitele BIS Michala Koudelky
Zdroj: ČT24

Vláda v pondělí pověřila nynějšího šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku zastupováním na pozici ředitele civilní kontrarozvědky od 16. srpna do doby jmenování nového šéfa. Po krátkém mimořádném zasedání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Výběr nového ředitele BIS bude podle něj náležet vládě, která vzejde z říjnových sněmovních voleb. Koudelkovi končí funkční období v polovině srpna.

„Myslíme, že taková důležitá funkce má být rozhodnuta novou vládou, která získá důvěru občanů a sněmovny,“ uvedl Babiš. Na jednání kabinetu podle něj vystoupil pouze vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). „Informoval členy vlády, že jsem to s ním konzultoval, že s postupem souhlasí. Vláda hlasovala, nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel,“ dodal premiér.

Koudelka podle Babiše nebude mít omezený manévrovací prostor, když bude funkcí pověřený. V tom vidí rozdíl oproti nejvyššímu státnímu zástupci, kdy vláda nedávno schválila návrh na jmenování Igora Stříže. Premiér považuje za zvláštní, že u nejvyššího žalobce chtěla opozice se jmenováním nového šéfa počkat na novou vládu, zatímco u civilní kontrarozvědky jí to vadí.

„Kompetence pana Stříže zasáhnout do nějakého případu je kompetence té funkce. U BIS to je služba, která funguje a která přece nemůže záviset na jednom člověku. Tady je kontinuita, není v tom žádný rozdíl v těch kompetencích,“ poznamenal Babiš.

Nahrávám video
Brífink premiéra Babiše ohledně vedení BIS
Zdroj: ČT24

„Pokud pan premiér preferuje řešení nechat rozhodnutí na příští vládě, tak je to plně v jeho rukou,“ řekl v pondělí po jednání s Babišem vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). S fungováním BIS je spokojen.

„Můj názor je stále stejný, já jsem vůči fungování BIS neměl žádné výhrady. Ve chvíli, kdy se pan premiér rozhodl nechat to na příští vládu, je  to jeho kompetence a mně nezbývá než to respektovat,“ doplnil vicepremiér. Je také přesvědčen, že BIS funguje profesionálně a zcela jistě zvládne i případné přechodné období.

Reakce opozice

Pověření Koudelky dalším řízením BIS dává místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru za ODS Pavel Žáček do souvislosti s tlakem části opozice. „Premiér Babiš v reakci na tlak opozice změnil své rozhodnutí a pověřil současného ředitele BIS Michala Koudelku dalším řízením BIS. Není to sice stoprocentní řešení, na to odvahu neměl, ale aspoň tak,“ uvedl.

Žáček věří tomu, že příští vláda, kterou bude po volbách podle něho sestavovat „naše opozice“, opět jmenuje Koudelku zpět do funkce. „A nový prezident ho konečně jmenuje do hodnosti generála, kterou si za úspěchy BIS z poslední doby zaslouží,“ dodal.

Podle předsedy STAN a člena výboru Víta Rakušana (STAN) však stále platí, že Babiš ustupuje prezidentu Miloši Zemanovi, který je ke Koudelkovi dlouhodobě kritický. „Jinak by ředitele BIS podržel. Potřebuje prezidenta, protože ztratil a ztrácí důvěru lidí,“ uvedl. Podle šéfa Pirátů Ivana Bartoše svědčí „tanečky“ kolem jmenování ředitele BIS o tom, že kabinet je poplatný vůli Hradu. „Těším se, až tady zase budou platit zákony i pro vládu,“ napsal.

Místopředseda výboru Zdeněk Ondráček (KSČM) pokládá verdikt vlády o Koudelkovi za směšný. „Prostě ani pěšky, ani na kole, ani oblečená, ani nahá,“ prohlásil Ondráček. Babiš se podle něj snaží zalíbit všem a ukázal svoji slabost. „Stále více se potvrzují moje výhrady k této vládě a důvody, proč nedostala můj hlas při hlasování o důvěře,“ dodal Ondráček.

„Já to vidím jako poměrně alibistické rozhodnutí, pro mě osobně to je nešťastná záležitost, která by se měla vyřešit,“ říká předseda výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).

Podle poslance hnutí ANO a člena bezpečnostního výboru Roberta Králíčka situace s mezidobím jmenování šéfa BIS nenastala poprvé. „Někdy se to stává, že je tam prodleva při výběru nového kandidáta a tady se bavíme o dvou měsících, protože nedokážu predikovat, jak to dopadne, třeba bude vláda sestavena velmi rychle,“ říká Králíček.

Dočasné pověření ředitele je ale zcela nový fenomén. Zákon s ním nepočítá a je tedy otázkou, jak k němu přistoupí například Nejvyšší správní soud. Králíček věří, že vláda postupovala legislativně dobře. „Nemyslím si, že by to mělo nějaký zásadní vliv na rozklad té služby, ti lidé budou pracovat s ředitelem, kterého tam měli doteď,“ míní.

Nahrávám video
Robert Králíček o dočasném jmenování Michala Koudelky v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Kritika od prezidenta

Premiér minulý týden po schůzce s prezidentem Zemanem nastínil dvě možnosti. Podle jedné z nich by zpravodajskou službu dál vedl Koudelka. Druhá varianta předpokládá, že by Koudelkova nástupce vybral až následující kabinet. V takovém případě by měl BIS v mezidobí vést Koudelkův zástupce Jan Pavlíček.

Zeman nynějšího ředitele civilní kontrarozvědky dlouhodobě kritizuje. V květnu nevyhověl už pošesté návrhu vlády na jeho povýšení do generálské hodnosti. Loni koncem roku předal Babišovi kritický materiál ohledně Koudelky. Podle zákona o zpravodajských službách jmenuje ředitele BIS vláda po projednání ve sněmovním bezpečnostním výboru.

Babiš má strach, míní opozice

Někteří opoziční politici premiérův plán kritizovali ještě před dnešním vládním verdiktem. „Andrej Babiš se bojí Miloše Zemana jako čert kříže a neudělá nic, co by skutečně prezidentovi vadilo. Kdo si ještě vzpomene na hlavní argument proti hlasování o nedůvěře vládě? Prý je Babišova vláda lepší než hypotetická Zemanova,“ zmínil první místopředseda a šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Šéf ODS Petr Fiala ještě před jednáním Babiše s Hamáčkem uvedl, že situace ilustruje, o co půjde v říjnových volbách. „Zda zemi definitivně ovládnou populistické síly, které z Česka chtějí udělat ,filiálku Kremlu', nebo ubráníme prozápadní, svobodnou a demokratickou zemi,“ poznamenal.

Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové už se tedy ví, koho Zeman za ředitele BIS nechce. Teď by mohl Babiš říci, koho naopak ano. „Jedná jako královna Koloběžka. Jmenuji, nejmenuji, nechám na příští vládě. Strach premiéra z prezidenta ohrožuje bezpečnost země,“ napsala na Twitteru.

„Výběr nejvyššího státního zástupce na příští vládu počkat nemohl, ale když jde o vedení klíčové bezpečnostní služby v zemi, tak to klidně pár měsíců čekat může. Takto se vláda staví k bezpečnosti země a k spolupráci s našimi partnery v zahraničí. Raději strčí hlavu do písku!“ kritizoval lidovecký šéf Marian Jurečka.

Místopředseda a šéf poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek považuje odklad jmenování šéfa BIS za nebezpečný a nezodpovědný vůči bezpečnosti ČR. „Neúměrně tím posilují pozici prezidenta a ukazuje to na slabost premiéra, který se jej bojí. To se mu může vymstít při situaci po volbách,“ sdělil.

Kolářík: Koudelka by měl pokračovat

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje pravděpodobný Babišův krok za nedostatek politické odvahy, ustoupení tlaku prezidenta a v důsledku též ohrožení důvěryhodnosti BIS v očích spojenců. „Myslím, že ruská strana dnes bude mít důvod k oslavě. Opravdu už bych chtěl změnu poměrů, kdy premiér bude chlap a státník, ne poslušná figurka,“ uvedl.

O „premiérově handlu s Hradem“ a ohrožení bezpečnostních zájmů České republiky hovořil také místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru Lukáš Kolářík (Piráti). „Za panem Koudelkou je vidět dobře odvedená práce a měl by ve funkci pokračovat. Neexistuje důvod, proč by měl premiér kličkovat před zákonem a jmenování před volbami odkládat,“ uvedl.

„Nevím, proč nemají odvahu jmenovat někoho jiného,“ uvedl předseda komunistů Vojtěch Filip.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 59 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...