Poslanci se kvůli osudu Koudelky v čele BIS sejdou v pátek

Nahrávám video
Poslanci se kvůli osudu Koudelky v čele BIS sejdou v pátek
Zdroj: ČT24

Poslanci budou o budoucnosti ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky jednat v rámci bezpečnostního výboru v pátek. Potvrdil to předseda výboru Radek Koten (SPD). Koudelkovi vyprší mandát v čele BIS v polovině srpna. O tom, jestli v čele kontrarozvědky setrvá, nebo BIS povede někdo jiný, jednal v pondělí premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Milošem Zemanem.

Koudelkův mandát vyprší v polovině srpna a podle Kotena chce část politické scény prosadit nového ředitele civilní kontrarozvědky. České televizi Koten potvrdil, že jednání poslaneckého bezpečnostního výboru svolal na pátek, začne o půl osmé. Babiš o to požádal v pondělí. „Doufám, že na výboru pro bezpečnost o kandidátech budeme hovořit a že některého z ředitelů potvrdíme,“ konstatoval Koten.

Podle předsedy vlády existují dvě varianty – nové jmenování Koudelky, nebo uplynutí jeho mandátu. V takovém případě by BIS mohl dočasně vést jeho zástupce Jan Pavlíček a o příštím řediteli by rozhodl nový kabinet po říjnových volbách.

Šéf SPD Tomio Okamura v úterý také jednal o šéfovi BIS s prezidentem. Požádal prezidentskou kancelář, aby své argumenty proti Koudelkovi poskytla členům bezpečnostního výboru.

České televizi jeho spolustraník Koten v Událostech potvrdil, že dokumenty od Hradu by měl mít k dispozici ve středu. „Ve chvíli, kdy budou, je poskytnu ostatním členům výboru pro bezpečnost, aby si je mohli nastudovat,“ uvedl. „Věřím tomu, že pokud má někdo nějaké výhrady, tak je potřeba, aby to zdůvodnil. A věřím, že dokumenty přispějí i k tomu, že se budeme moci v této věci posunout poněkud dál, než jsme dosud,“ dodal.

Na to, jestli si výbor na jednání pozve také Koudelku, aby se případně mohl vyjádřit, nedokázal Koten odpovědět. „Já dokumenty nemám zatím v ruce a nemohu říci ani tak, ani tak, protože nevím, co v těch dokumentech je,“ řekl s tím, že se na tom musí ještě domluvit s ostatními členy výboru a premiérem. 

Neshody na Babišově postupu

Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Birke (ČSSD) je přesvědčen, že Koudelka by měl ve funkci setrvat. „Bezpečnostní informační služba včetně pana ředitele se chová velmi profesionálně, a to i vůči vládě, vůči premiérovi a nakonec i vůči prezidentovi,“ míní další místopředseda výboru Pavel Žáček (ODS).

Někteří zákonodárci se nad Babišovou žádostí, aby probrali postup ve výběru ředitele BIS, pozastavili. Žáček se domnívá, že není jasné, zda předseda vlády Koudelku navrhne. „Z premiérova dopisu našemu výboru to spíše vypadá, že si s námi jde jen popovídat,“ uvažuje poslanec ODS. Z Babišova postupu je rozpačitý také lidovec Jan Bartošek. „Postup nerespektuje zákon v tom, jak má být vybrán šéf BIS,“ tvrdí a dodává, že Koudelka má jeho podporu.

Naopak za vstřícný a správný považuje Babišovy kroky místopředseda výboru Jiří Mašek (ANO), za legitimní pokládá schůzi výboru i jeho kolega z klubu Robert Králíček.

Nahrávám video
Devadesátka: Končící mandát ředitele BIS
Zdroj: ČT

Pirátský místopředseda výboru Lukáš Kolářík se pozastavuje nad tím, že schůze se uskuteční na poslední chvíli. „Vnímám to tedy jako hrací kartu pro vyjednávání s prezidentem, neboť nás čekají volby a premiéru Babišovi jde o to, aby byl pověřen sestavením vlády, i když jeho hnutí neskončí ve volbách na prvním místě,“ usuzuje. K výměně Koudelky důvod nevidí. Podporu šéfovi BIS vyjádřil také předseda STAN Vít Rakušan.

„Pan premiér se zase svoji nerozhodností sám zahnal do kouta, kde to nyní bude schytávat ze všech stran,“ domnívá se místopředseda výboru Zdeněk Ondráček (KSČM), podle nějž bezpečnost Česka nepadá s Koudelkovým odchodem. Babišovi vyčítá „kličkování“. „Silný premiér by si své rozhodnutí obhájil sám a nemusel by se snažit hodit to na někoho jiného, kdo to rozhodnout stejně ani nemůže,“ zdůraznil Ondráček.

Podle předsedy SPD Okamury by Koudelka pokračovat neměl, mimo jiné kvůli tomu, že BIS označuje program tohoto hnutí za extremistický. „Nesmysly BIS uráží půl milionu našich voličů. Takového ředitele BIS my opravdu nechceme,“ uvedl po úterním jednání s prezidentem Milošem Zemanem. Babiš podle něj zvolil jednání výboru zřejmě kvůli tomu, že je pod tlakem médií a opozice a výbor umožňuje najít určitý konsensus.

Babiš doporučil prezidentovi schůzku s Koudelkou

Politolog Petr Just považuje za přirozené, že Babiš chce věc projednat na poslaneckém výboru. „Je to zákonná podmínka, není to tedy svévolné rozhodnutí premiéra, on se tomuto kroku nemohl vyhnout. Co premiér ovlivnit mohl, je načasování, tedy řešit v součinnosti s výborem tuto problematiku mnohem dříve a nenechávat to na poslední chvíli,“ komentuje. Tím, že se záležitost řeší na poslední chvíli, podle Justa premiér znejišťuje BIS jako takovou, ale i její partnery v zahraničí.

Babiš v pondělí doporučil prezidentu Zemanovi, který je k současnému vedení BIS dlouhodobě kritický, aby se s Koudelkou sešel a vyslechl jeho stanoviska. Podle premiéra s tím šéf kontrarozvědky souhlasí.

Miloš Zeman v minulosti o Koudelkovi prohlásil, že není člověkem na svém místě a šestkrát ho odmítl povýšit na generála. Výroční zprávu BIS z prosince 2018, ve které tajná služba varovala před ruskými a čínskými agenty, označil prezident za „plácání“ a zpravodajce za „čučkaře“.

Rozdělený výbor

Podle zákona o zpravodajských službách ředitele BIS jmenuje vláda po projednání ve sněmovním bezpečnostním výboru. Kabinetu je následně šéf kontrarozvědky odpovědný.

Zatím není jasné, zda premiér konkrétní jméno poslancům navrhne. V osmnáctičlenném výboru patrně převažují spíše politici, kteří se staví za Koudelkovo setrvání. Rozhodující by mohl být postoj sedmi členů vládního hnutí ANO, jenž ale není jednotný. Koudelku podporují zástupci koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) se čtyřmi členy výboru, koalice Pirátů a STAN se třemi členy a koaliční sociální demokraté, který mají ve výboru jednoho poslance.

Naopak kritické je k nynějšímu řediteli civilní kontrarozvědky hnutí SPD se dvěma zástupci ve výboru a také KSČM, jež v něm má jednoho poslance. Výbor může jednat, pokud je přítomná aspoň třetina členů, tedy šest. V procesu jmenování ředitele BIS obecně nehraje roli, s jakým výsledkem debata o navrhovaném kandidátovi ve výboru skončí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Školy hledají kvůli drahým lyžařským kurzům alternativy

Náklady na lyžařské kurzy pro děti se zvyšují. Většina škol, které ČT oslovila, se je snaží ve vzdělávacích programech udržet. Dětem ze znevýhodněných rodin nabízejí úlevy. Část škol už ale tradiční aktivitu radši nahrazuje levnějšími pobyty. Někde vyměnili sjezdovky za běžky, jinde volí raději kola nebo turistiku.
před 1 hhodinou

Mužů na otcovské dovolené loni ubylo

Na placenou dvoutýdenní otcovskou dovolenou po narození dítěte loni nastoupilo méně mužů než v roce 2024. Tuto možnost loni podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) využilo 36 500 otců, o tři tisíce méně než předloni. Počet výplat otcovské klesá už od roku 2022, kdy jich bylo nejvíce – téměř padesát tisíc. Jednou z příčin je podle odborníků menší porodnost, důvodem ale můžou být i omezené rodinné finance během otcovské.
před 3 hhodinami

Rekvalifikační kurzy by si mohli řídit sami zaměstnavatelé, navrhuje ministerstvo

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvažuje o změně systému rekvalifikací. V souvislosti s koncem těžby černého uhlí na Karvinsku o tom mluvil ministr Aleš Juchelka (ANO). Zaměstnavatelé by nově nemuseli školit lidi přes Úřad práce, ale dělali by to se státní podporou sami.
před 5 hhodinami

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pavel bude vypovídat na policii kvůli Macinkovým zprávám

Prezident Petr Pavel by měl jít příští týden podat vysvětlení na policii kvůli textovým zprávám, které jeho poradci Petru Kolářovi poslal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), řekl Pavel v rozhovoru pro Radiožurnál. Ve zprávách, které Pavel zveřejnil koncem ledna, Macinka naléhal na to, aby prezident jmenoval poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident vidí v jejich obsahu znaky politického vydírání a jeho kancelář se kvůli tomu obrátila na policii. Macinka označil své zprávy za běžnou součást politického vyjednávání a odmítl, že by šlo o vydírání.
před 14 hhodinami

Lidské životy jsou důležitější než olympiáda s ruskou účastí, míní Hašek

„Samozřejmě, že ruské sportovce asi musí moc mrzet, že nemůžou nastupovat v takové soutěži, jako jsou olympijské hry,“ míní bývalý hokejový reprezentant a olympijský vítěz Dominik Hašek. V pořadu Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou dodal, že je mu líto těch, kteří nepodporují ruskou agresi proti Ukrajině, a přesto se nemůžou kvůli zákazu zúčastnit probíhající zimní olympiády v Miláně a Cortině. Dokud ale Rusko vede imperialistickou válku na Ukrajině, jsou podle něj ruští sportovci její nejlepší reklamou. Hašek míní, že lidský život stojí výše než kvalita her s případnou ruskou účastí. Zdůrazňuje, že mnoho Ukrajinců se také nemůže zúčastnit, protože už kvůli válce nežijí. Vyslovil se také pro co nejrychlejší ukončení války.
před 15 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Tři sta tisíc Ukrajinců zatím požádalo o prodloužení dočasné ochrany. Čas mají do půlky března

Zhruba měsíc a půl zbývá občanům Ukrajiny, aby opět zažádali o takzvanou dočasnou ochranu pro lidi prchající před válkou. Status má v současné chvíli téměř čtyři sta tisíc lidí, přibližně tři čtvrtiny z nich už se zaregistrovaly k jeho prodloužení. ČT to sdělili Ondřej Krátoška a Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra. Čas na podání každoroční žádosti mají lidé do 15. března.
před 16 hhodinami
Načítání...