Česko už vyčerpalo většinu evropských peněz, žadatelé dostali přes 430 miliard

Nahrávám video

Česko se posunulo v čerpání evropských dotací. Jednotlivé programy už většinu peněz aktuálního sedmiletého období rozdělily. Příjemci zatím získali víc než 430 miliard, což jsou dvě třetiny celkové sumy.

Radnice v Kamýku nad Vltavou využila evropských dotací například k nákupu solárních panelů, aby ušetřila za elektřinu. Od června jsou na střeše mateřské školy a pečovatelského domu. A také nechala do objektu zavést novou vzduchotechniku.

„Získali jsme sedmdesát procent z celkového objemu finančních prostředků, které byly vysoutěženy, a ta fotovoltaická elektrárna stála skoro milion korun, vzduchotechnika šest set padesát tisíc korun,“ uvedl starosta Kamýku nad Vltavou Petr Halada (nestr.).

Další dotace v letošním roce použila obec na komunitní centrum. Šlo o částku sedm a půl milionu korun. Finance radnice potřebuje i na místní komunikace, řada z nich je zatím nezpevněná. Kdy bude výzva otevřená, zjistí přes speciální aplikaci, kterou teď spolu s resortem pro místní rozvoj spustilo Sdružení místních samospráv.

„Je dostupných čtyři sta osmnáct dotačních titulů, a z toho tedy budeme eliminovat ty dotační tituly, které jsou vhodné pro naši obec, čili zadáme obec, počet obyvatel, zadáme příslušný kraj, typ dotace,“ vysvětlil starosta, jak se aplikace používá.

Dotace už jsou téměř rozdělené

Česko zatím ze současného programovacího období vyčerpalo 65 procent, tedy 431 a půl miliardy korun. Nejvíc peněz šlo do programů výzkum, vývoj a vzdělávání, zaměstnanost nebo technická podpora.

„Resorty už rozdělily skoro všechny peníze, takzvané pravidlo N plus tři. To znamená ty zdroje, které nám z Evropské unie plynou, které musíme spotřebovat do tří let, tak většina resortů nebo operačních programů splnila už v červenci, takže já vidím čísla sto třicet procent, sto pět procent,“ vysvětlila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

„Zejména je to z toho důvodu, že se podařilo nachystat projekty historicky a že právě teď se zhodnocuje úsilí na začátku, kdy vznikaly projekty na straně krajů, měst a obcí i na straně státu,“ dodal místopředseda ODS Martin Kupka.

Podle předsedy hnutí SPD Tomia Okamury jsou evropské dotace ale velký problém. „Vláda hodnotí jenom celkovou částku a nehodnotí efektivitu a na co je to vynakládáno, protože velmi často se dotace vynakládají na projekty, které nejsou v daných městech priority,“ řekl.

Šéf komunistů Vojtěch Filip si myslí, že v čerpání dotací se Česko posunolo. „Byly doby, kdy jsme nebyli schopní čerpat dotace ani ze třiceti procent, já myslím, že se jednotlivá ministerstva zlepšují,“ podotkl.

Nové výzvy letos už nebudou

S vyhlašováním nových výzev resort v letošním roce už téměř nepočítá. „Pravděpodobně něco málo, třeba ještě v operačním programu životní prostředí, teď samozřejmě se ještě debatuje a jsou vyhlášeny takzvané programy nemovitosti kvůli tornádu v operačním programu podnikání, ale to je opravdu už jen pár výzev,“ upřesnila Dostálová.

Ministerstvo chce, aby se do konce letošního roku podařilo proplatit 470 až 500 miliard korun. Pod smlouvou mají žadatelé do října roku 2023 k dispozici zhruba 600 miliard korun. Nové programovací období pak odstartuje příští rok. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoliv omezení.
08:22Aktualizovánopřed 7 mminutami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 3 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 14 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.