Podle prezidenta Miloše Zemana je stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu chybou, kterou je třeba napravit, než se vymstí. Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala na Pražském hradě, to uvedl v Zemanově zdravici ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyjádřil s názorem Zemana souhlas.
Prezident Zeman připomněl, že o Afghánistánu nedávno jednal summit Severoatlantické aliance. Spojenci se chtějí ze země stáhnout do poloviny září. „Já osobně to stále považuji za chybu, kterou musíme napravit dříve, než se nám vymstí,“ uvedl prezident. „Odchod vojsk ale rozhodně neznamená opuštění politického bojiště. Naše angažmá v zemi, včetně ztráty lidských životů, mělo smysl,“ poznamenal Zeman.
Premiér Babiš se s názorem Zemana shoduje. „Dlouhodobě a spolehlivě se angažujeme v zahraničních misích a operacích. Naši vojáci působí skoro dvacet let v Afghánistánu a musím říct, že souhlasím s panem prezidentem Zemanem, že asi to není dobře, že z Afghánistánu odcházíme. A jak jsem slyšel ze summitu NATO, vícero evropských politiků má stejný názor,“ řekl Babiš.
S koncem spojenců v Afghánistánu nesouhlasí ani další zástupci české vlády. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) by případná destabilizace Afghánistánu mohla znovu NATO, a tedy i Českou republiku, ohrozit. Proto je podle něj důležité, aby i nadále pokračovala nepřímá podpora Afghánistánu ve formě peněz nebo výcviku. Je podle něj potřeba v zemi udržet i českou diplomatickou přítomnost.
Vojáky z Afghánistánu by v současné době nestahoval ani ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), načasování je podle něj nešťastné. Uvědomuje si ale, že v zemi nemůže česká armáda zůstat bez spojenců napořád a že Afghánci musí vzít bezpečnost do vlastních rukou. Zároveň dodal, že se připravuje výcvik afghánských ozbrojených sil, který bude mimo afghánské území.
Čeští politici kritizovali stažení z Afghánistánu i minulý týden po summitu NATO. Již dříve ale zástupci obrany oznámili, že se čeští vojáci stáhnou společně se spojenci. Ti plánují odchod ze země do letošního 11. září. Česká armáda může mít v současné době v Afghánistánu podle schváleného mandátu až 205 vojáků. Od roku 2002 se jich v zemi vystřídalo několik tisíc. Na misi zemřelo 14 českých vojáků.
Česko má podle Zemana pokračovat v boji proti teroru
Spojenci by podle Zemana neměli dopustit, aby se z Afghánistánu opět stalo útočiště teroristických skupin. To podle Zemana reálně hrozí, když se uváží poslední vývoj v zemi. Jeho slova podpořil i Babiš. „I když se ze země nyní stahujeme, chtěli bychom dál pokračovat ve výcviku tamních ozbrojených sil. Proti terorismu ale bojujeme i jinde, pomáháme v Iráku a loni jsme úspěšně veleli výcvikové misi v Mali,“ prohlásil Babiš.
Odchod z Afghánistánu podle Zemana umožňuje ujasnit si priority českého vojenského angažmá ve světě. „Česká republika musí být připravena přispívat k boji proti teroru od Blízkého východu po Afriku,“ poznamenal. Čeští vojáci by podle něj měli působit v misích NATO, EU i účelově vzniklých koalic. Také Zeman připomněl české působení v Mali a ochotu navýšit počet vojáků například v Iráku.
Babiš zase zdůraznil pozici českých vojáků v mezinárodních strukturách. „Armáda České republiky je klíčovou součástí NATO. Díky našim vojákům je naše země vnímána jako důvěryhodný a spolehlivý partner. Severoatlantická aliance pomáhá ručit za naši bezpečnost a my zase ručíme za bezpečnost jiných zemí NATO. Naše členství v Severoatlantické alianci pokládám za naprosto zásadní,“ dodal Babiš.
„Měli bychom být předvídatelnými a aktivními partnery v rámci NATO,“ řekl zástupce opozice a předseda Pirátů Ivan Bartoš v odpoledním programu konference.
Politici napříč spektrem vyzvali k dodržování dvou procent HDP na obranu
Zeman také podpořil růst investic do obrany, a to jak objemově, tak i kvalitativně. „Armáda České republiky se musí připravit na konflikty budoucí, nikoli minulé, čemuž musí odpovídat její akvizice,“ prohlásil. Investice podle něj musí směřovat do moderní výzbroje.
Babiš řekl, že vláda udělala velký krok ke splnění závazku dávat dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Návrh ministerstva financí přitom počítá s tím, že v roce 2024 by Česko na obranu dávalo 1,47 procenta HDP. Rozpočet ministerstva by tak byl výrazně nižší, než jak Česko slibuje spojencům z NATO.
Před tím varovali představitelé opozice. „Rozpočet ministerstva obrany se nesmí stát obětí politických handlů. Je třeba plánovat, potřebujeme rozpočtový rámec na roky dopředu tak, aby zde bylo předvídatelné financování k obraně státu,“ prohlásil Bartoš. „Politická odolnost dodržet dvě procenta (HDP na obranu) do roku 2024, 2025 bude absolutně klíčová,“ dodal místostarosta ODS Alexandr Vondra.
„Buď dáme dvě procenta (HDP), nebo jsme schopni vyjednat v NATO, že budeme dávat míň. Prostě není možné nedodržovat smlouvy,“ poznamenal předseda KSČM Vojtěch Filip k aktuálnímu stavu rozpočtu obrany.
