Poslanci se v září sejdou naposledy. Návrhům, které se nedají stihnout, se již nebudou věnovat

Nahrávám video

Poslanci se na své poslední řádné schůzi nejspíše vůbec nebudou zabývat návrhy, které do voleb již nemohou stihnout projednat – tedy zákony, které jsou v prvním nebo druhém čtení ani mezinárodními smlouvami v prvním čtení. Ze stovek neprojednaných bodů by tedy měly zbýt jen desítky – zákony ve třetím čtení, smlouvy ve druhém čtení a také předpisy, které do sněmovny vrátil Senát.

Na návrhu programu zářijové řádné schůze Poslanecké sněmovny se ve čtvrtek dohodl její organizační výbor. „Rozhodl o tom, že vyřadíme ze schůze všechny návrhy zákonů v prvním a druhém čtení. Budeme se zabývat zákony, které vrátil nebo zamítl Senát, a potom některými zákony ve třetím čtení, prioritně těmi, které mají šanci projít bez problémů Senátem. Zbytek domluvíme potom na politickém grémiu před začátkem jednání sněmovny,“ upřesnil místopředseda dolní komory Petr Fiala (ODS).

Další místopředseda Tomio Okamura (SPD) dodal, že na programu už nebudou ani volby do orgánů, jako je Rada České televize. „Opět se ukázalo, že tam není politická shoda,“ poznamenal. Podle prvního místopředsedy sněmovny Vojtěcha Filipa (KSČM) se výbor naopak shodl na tom, že by poslanci měli projednat všech dvanáct zákonů vrácených nebo zamítnutých Senátem. „Je to priorita stejně jako třetí čtení zákonů, které pošleme do Senátu,“ podotkl.

Senát vrátil poslancům například novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Horní komoře se nelíbí, že by měla o přiměřenosti podpory rozhodovat vláda nařízením. Poslanci se musí vrátit i k novele silničního zákona, která stanoví přísnější pravidla pro předjíždění cyklistů. Znovu by měli poslanci hlasovat také o novele zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, která má rozšířit jeho kontrolní působnost. Její osud je však nejistý i proto, že Senát nesouhlasil kromě novely samotné ani se změnou ústavy, která má pro toto rozšíření vytvořit prostor.

Vojtěch Filip považuje za důležité, aby poslanci také projednali státní závěrečný účet za loňský rok, což je podmínka pro to, aby se sněmovna mohla zabývat návrhem rozpočtu na rok následující, byť již nyní je jasné, že rozpočet bude schvalovat až nová sněmovna. Projednávat by se měla také poslanecká novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, byť není v závěrečném čtení. Sněmovna by ji ale mohla schvalovat ve zrychleném režimu, tedy v jediném čtení.

Podklad pro jednání organizačního výboru počítal s více než 580 body. Po vyřazení prvních a druhých čtení se ale ze stovek staly desítky. Další ještě mohou přijít po jednání grémia nebo v úvodu samotné schůze. Například podle předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka je důležitá už zmíněná novela EIA, která se týká například dostavby D1 u Přerova. 

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) zase zmínil zákon, který řeší dřívější odchod do penze pro lidi v těžkých profesích. „Zatím jednáme. Některé politické strany vyhrožují vetem,“ zmínil.  

Někteří politici proto zvažují, že by k části zákonů svolali další schůzi. Například SPD má podpisy pro jednání o zpřísnění podmínek pro dávky v hmotné nouzi. Piráti zase chtějí hlavně jednat o střetu zájmů. „My určitě budeme usilovat, aby se úprava střetu zájmů projednala jakýmkoliv způsobem, ať už na řádné nebo mimořádné schůzi,“ uvedl předseda klubu Pirátů Jakub Michálek. 

Dvoutýdenní schůze

Plénum Poslanecké sněmovny se sejde v úterý 14. září, jeho 118. schůze by měla být dvoutýdenní. To, na čem se dohodl organizační výbor, není ještě konečná verze jejího programu, poslanci budou moci navrhovat doplnění nebo naopak vypuštění některých bodů. Místopředseda Okamura nicméně předpokládá, že hlavní bude „prohlasovat ty zákony, které se nezadrhnou v Senátu“. Kdyby horní komora některý ze schválených zákonů zamítla nebo vrátila, již by se k němu neměl kdo vrátit. Nynější Poslanecká sněmovna s volbami zanikne.

Kromě plánované zářijové schůze mají poslanci i řadu restů v podobě čtrnácti schůzí, které nedokončili. Přinejmenším budou muset oficiálně ukončit červencovou 111. schůzi, která skončila předčasně, protože v poslední jednací den se po obědě nesešlo dost poslanců, a sněmovna byla tedy neusnášeníschopná. Formálně je tato schůze přerušena do 14. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Analýza: Senátní volby dopadly katastrofou pro ANO a triumfem opozičních stran

„Hnutí ANO potvrdilo, že je vůdčí politickou silou v České republice, byť si uvědomujeme strasti kola druhého.“ To jsou slova 1. místopředsedy hnutí ANO a vicepremiéra Karla Havlíčka z minulého týdne po prvním kole senátních voleb. Strasti druhého kola dopadly na ANO plnou silou: nezískalo ani jedno senátorské křeslo. Je to vůbec poprvé, co vládní strany takto propadly. Naopak opozice se může radovat, píše analytik ČT Kamil Švec.
19:12Aktualizovánopřed 44 mminutami

Půta se vzdá funkce hejtmana a senátorské imunity

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), který byl zvolen senátorem v obvodu Česká Lípa, oznámil, že se vzdá postu v čele kraje, který zastává od roku 2012. Půta získal ve druhém kole senátních voleb 55,80 procenta hlasů, čímž porazil Jitku Volfovou (ANO). Oznámil také, že se vzdá senátorské imunity. Půta je nepravomocně odsouzen v korupční kauze, v níž ale vinu odmítá.
15:51Aktualizovánopřed 47 mminutami

Minutu po minutěNejvíc senátorů získalo ve volbách hnutí STAN, ANO žádného

Hnutí STAN po šesti letech opět vyhrálo senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich čtrnácti kandidátů. ODS získala sedm senátorů, přičemž obhajovala pět křesel. Její klub s TOP 09 tak zůstává nejsilnější frakcí. Miloš Vystrčil (ODS) tak pravděpodobně zůstane v čele horní komory. Naopak vládní ANO o jednoho senátora přišlo, když ze třinácti jeho finalistů neuspěl ani jeden. Lídr hnutí, premiér Andrej Babiš, označil výsledek za katastrofální.
13:59Aktualizovánopřed 54 mminutami

Výsledek ANO je katastrofální, prohlásil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil letošní výsledek senátních voleb pro hnutí ANO za katastrofální. Ze třinácti finalistů vládního hnutí neuspěl ani jeden, ANO tak přišlo o jednoho senátora. Výsledky voleb jsou podle Babiše jednoznačně chyba regionálních organizací. Vedení ANO situaci vyhodnotí. S ohledem na výsledky ale Babiš cítí silný mandát pro to, aby vedení vyslalo vzkaz jednotlivým místním organizacím. Konkrétní důsledky ale nechtěl předem zveřejňovat.
18:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Senát zůstává pojistkou demokracie, říká Kupka

Senát zůstává pojistkou demokracie a protiváhou vládní většiny, řekl po sečtení výsledků druhého kola senátních voleb předseda ODS Martin Kupka. Pro občanské demokraty byly volby úspěšné, když získali navíc dva mandáty k pěti obhajovaným a udrží si nejsilnější senátorský klub. Kupka předpokládá, že na základě toho zůstane Miloš Vystrčil (ODS) předsedou Senátu.
17:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Žďársku senátorské křeslo opět získal Klement (KDU-ČSL)

Senátorem ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou se znovu stal Josef Klement (KDU-ČSL), podporu mu ve druhém kole volby vyjádřilo 54,08 procenta voličů. Druhý Michal Šmarda (za SOM, Volt a HR) dostal 45,91 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,16 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 50,14 procenta.
15:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Přerovsku bude senátorem Navařík (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu Přerov bude Jakub Navařík (ODS), má 56,91 procenta hlasů. Druhý Petr Vrána (ANO) dostal 43,08 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,03 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 41,59 procenta. Dosavadní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) letos nekandidovala.
15:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V obvodu Cheb vyhrál senátní volby Plevný (za STAN)

Senátorem ve volebním obvodu Cheb bude opět Miroslav Plevný (za STAN). Ve druhém kole senátních voleb získal 71,35 procenta hlasů. Vyplývá to z konečného výsledku sčítání. Druhá Sandra Tsoukernik (za ANO) dostala 28,64 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 20,35 procenta voličů, v prvním kole před týdnem hlasovalo 36,75 procenta.
14:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.