Poslanci se v září sejdou naposledy. Návrhům, které se nedají stihnout, se již nebudou věnovat

7 minut
Události ČT: V září se poslanci sejdou naposledy
Zdroj: ČT24

Poslanci se na své poslední řádné schůzi nejspíše vůbec nebudou zabývat návrhy, které do voleb již nemohou stihnout projednat – tedy zákony, které jsou v prvním nebo druhém čtení ani mezinárodními smlouvami v prvním čtení. Ze stovek neprojednaných bodů by tedy měly zbýt jen desítky – zákony ve třetím čtení, smlouvy ve druhém čtení a také předpisy, které do sněmovny vrátil Senát.

Na návrhu programu zářijové řádné schůze Poslanecké sněmovny se ve čtvrtek dohodl její organizační výbor. „Rozhodl o tom, že vyřadíme ze schůze všechny návrhy zákonů v prvním a druhém čtení. Budeme se zabývat zákony, které vrátil nebo zamítl Senát, a potom některými zákony ve třetím čtení, prioritně těmi, které mají šanci projít bez problémů Senátem. Zbytek domluvíme potom na politickém grémiu před začátkem jednání sněmovny,“ upřesnil místopředseda dolní komory Petr Fiala (ODS).

Další místopředseda Tomio Okamura (SPD) dodal, že na programu už nebudou ani volby do orgánů, jako je Rada České televize. „Opět se ukázalo, že tam není politická shoda,“ poznamenal. Podle prvního místopředsedy sněmovny Vojtěcha Filipa (KSČM) se výbor naopak shodl na tom, že by poslanci měli projednat všech dvanáct zákonů vrácených nebo zamítnutých Senátem. „Je to priorita stejně jako třetí čtení zákonů, které pošleme do Senátu,“ podotkl.

Senát vrátil poslancům například novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Horní komoře se nelíbí, že by měla o přiměřenosti podpory rozhodovat vláda nařízením. Poslanci se musí vrátit i k novele silničního zákona, která stanoví přísnější pravidla pro předjíždění cyklistů. Znovu by měli poslanci hlasovat také o novele zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, která má rozšířit jeho kontrolní působnost. Její osud je však nejistý i proto, že Senát nesouhlasil kromě novely samotné ani se změnou ústavy, která má pro toto rozšíření vytvořit prostor.

Vojtěch Filip považuje za důležité, aby poslanci také projednali státní závěrečný účet za loňský rok, což je podmínka pro to, aby se sněmovna mohla zabývat návrhem rozpočtu na rok následující, byť již nyní je jasné, že rozpočet bude schvalovat až nová sněmovna. Projednávat by se měla také poslanecká novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, byť není v závěrečném čtení. Sněmovna by ji ale mohla schvalovat ve zrychleném režimu, tedy v jediném čtení.

Podklad pro jednání organizačního výboru počítal s více než 580 body. Po vyřazení prvních a druhých čtení se ale ze stovek staly desítky. Další ještě mohou přijít po jednání grémia nebo v úvodu samotné schůze. Například podle předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka je důležitá už zmíněná novela EIA, která se týká například dostavby D1 u Přerova. 

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) zase zmínil zákon, který řeší dřívější odchod do penze pro lidi v těžkých profesích. „Zatím jednáme. Některé politické strany vyhrožují vetem,“ zmínil.  

Někteří politici proto zvažují, že by k části zákonů svolali další schůzi. Například SPD má podpisy pro jednání o zpřísnění podmínek pro dávky v hmotné nouzi. Piráti zase chtějí hlavně jednat o střetu zájmů. „My určitě budeme usilovat, aby se úprava střetu zájmů projednala jakýmkoliv způsobem, ať už na řádné nebo mimořádné schůzi,“ uvedl předseda klubu Pirátů Jakub Michálek. 

Dvoutýdenní schůze

Plénum Poslanecké sněmovny se sejde v úterý 14. září, jeho 118. schůze by měla být dvoutýdenní. To, na čem se dohodl organizační výbor, není ještě konečná verze jejího programu, poslanci budou moci navrhovat doplnění nebo naopak vypuštění některých bodů. Místopředseda Okamura nicméně předpokládá, že hlavní bude „prohlasovat ty zákony, které se nezadrhnou v Senátu“. Kdyby horní komora některý ze schválených zákonů zamítla nebo vrátila, již by se k němu neměl kdo vrátit. Nynější Poslanecká sněmovna s volbami zanikne.

Kromě plánované zářijové schůze mají poslanci i řadu restů v podobě čtrnácti schůzí, které nedokončili. Přinejmenším budou muset oficiálně ukončit červencovou 111. schůzi, která skončila předčasně, protože v poslední jednací den se po obědě nesešlo dost poslanců, a sněmovna byla tedy neusnášeníschopná. Formálně je tato schůze přerušena do 14. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...