Poslanci se v září sejdou naposledy. Návrhům, které se nedají stihnout, se již nebudou věnovat

Nahrávám video

Poslanci se na své poslední řádné schůzi nejspíše vůbec nebudou zabývat návrhy, které do voleb již nemohou stihnout projednat – tedy zákony, které jsou v prvním nebo druhém čtení ani mezinárodními smlouvami v prvním čtení. Ze stovek neprojednaných bodů by tedy měly zbýt jen desítky – zákony ve třetím čtení, smlouvy ve druhém čtení a také předpisy, které do sněmovny vrátil Senát.

Na návrhu programu zářijové řádné schůze Poslanecké sněmovny se ve čtvrtek dohodl její organizační výbor. „Rozhodl o tom, že vyřadíme ze schůze všechny návrhy zákonů v prvním a druhém čtení. Budeme se zabývat zákony, které vrátil nebo zamítl Senát, a potom některými zákony ve třetím čtení, prioritně těmi, které mají šanci projít bez problémů Senátem. Zbytek domluvíme potom na politickém grémiu před začátkem jednání sněmovny,“ upřesnil místopředseda dolní komory Petr Fiala (ODS).

Další místopředseda Tomio Okamura (SPD) dodal, že na programu už nebudou ani volby do orgánů, jako je Rada České televize. „Opět se ukázalo, že tam není politická shoda,“ poznamenal. Podle prvního místopředsedy sněmovny Vojtěcha Filipa (KSČM) se výbor naopak shodl na tom, že by poslanci měli projednat všech dvanáct zákonů vrácených nebo zamítnutých Senátem. „Je to priorita stejně jako třetí čtení zákonů, které pošleme do Senátu,“ podotkl.

Senát vrátil poslancům například novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Horní komoře se nelíbí, že by měla o přiměřenosti podpory rozhodovat vláda nařízením. Poslanci se musí vrátit i k novele silničního zákona, která stanoví přísnější pravidla pro předjíždění cyklistů. Znovu by měli poslanci hlasovat také o novele zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, která má rozšířit jeho kontrolní působnost. Její osud je však nejistý i proto, že Senát nesouhlasil kromě novely samotné ani se změnou ústavy, která má pro toto rozšíření vytvořit prostor.

Vojtěch Filip považuje za důležité, aby poslanci také projednali státní závěrečný účet za loňský rok, což je podmínka pro to, aby se sněmovna mohla zabývat návrhem rozpočtu na rok následující, byť již nyní je jasné, že rozpočet bude schvalovat až nová sněmovna. Projednávat by se měla také poslanecká novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, byť není v závěrečném čtení. Sněmovna by ji ale mohla schvalovat ve zrychleném režimu, tedy v jediném čtení.

Podklad pro jednání organizačního výboru počítal s více než 580 body. Po vyřazení prvních a druhých čtení se ale ze stovek staly desítky. Další ještě mohou přijít po jednání grémia nebo v úvodu samotné schůze. Například podle předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka je důležitá už zmíněná novela EIA, která se týká například dostavby D1 u Přerova. 

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) zase zmínil zákon, který řeší dřívější odchod do penze pro lidi v těžkých profesích. „Zatím jednáme. Některé politické strany vyhrožují vetem,“ zmínil.  

Někteří politici proto zvažují, že by k části zákonů svolali další schůzi. Například SPD má podpisy pro jednání o zpřísnění podmínek pro dávky v hmotné nouzi. Piráti zase chtějí hlavně jednat o střetu zájmů. „My určitě budeme usilovat, aby se úprava střetu zájmů projednala jakýmkoliv způsobem, ať už na řádné nebo mimořádné schůzi,“ uvedl předseda klubu Pirátů Jakub Michálek. 

Dvoutýdenní schůze

Plénum Poslanecké sněmovny se sejde v úterý 14. září, jeho 118. schůze by měla být dvoutýdenní. To, na čem se dohodl organizační výbor, není ještě konečná verze jejího programu, poslanci budou moci navrhovat doplnění nebo naopak vypuštění některých bodů. Místopředseda Okamura nicméně předpokládá, že hlavní bude „prohlasovat ty zákony, které se nezadrhnou v Senátu“. Kdyby horní komora některý ze schválených zákonů zamítla nebo vrátila, již by se k němu neměl kdo vrátit. Nynější Poslanecká sněmovna s volbami zanikne.

Kromě plánované zářijové schůze mají poslanci i řadu restů v podobě čtrnácti schůzí, které nedokončili. Přinejmenším budou muset oficiálně ukončit červencovou 111. schůzi, která skončila předčasně, protože v poslední jednací den se po obědě nesešlo dost poslanců, a sněmovna byla tedy neusnášeníschopná. Formálně je tato schůze přerušena do 14. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizovaly Syndikát novinářů i česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu.
14:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

V západní části Česka hrozí bouřky, riziko požárů platí pro většinu země

V západní polovině České republiky se v pátek k večeru a v noci mohou objevit silné bouřky doprovázené větrem s nárazy o rychlosti kolem 70 kilometrů za hodinu. Na panující sucho a vedro to nebude mít vliv, riziko vzniku a šíření požárů se naopak rozšířilo na další oblasti, nově tak platí pro celou republiku s výjimkou severních Čech. V Praze a Středočeském kraji byla vyhlášena smogová situace. Sdělil to Český hydrometeorologický ústav.
12:51Aktualizovánopřed 14 mminutami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
11:43Aktualizovánopřed 34 mminutami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
14:23Aktualizovánopřed 37 mminutami

Středoškoláci po absolvování dobrovolného vojenského cvičení složili přísahu

Stovky zletilých středoškoláků v pátek složily slavnostní přísahu absolventů dobrovolného vojenského cvičení. Po úspěšném dokončení intenzivního čtyřtýdenního výcviku se z nich stávají vojáci v záloze. Přísahu složili na deseti místech v Česku včetně nádvoří Pražského hradu či letecké základny v Náměšti nad Oslavou.
před 1 hhodinou

ŽivěPrvní teplotní rekord v pátek padl už před obědem. Čeká se horší horko než ve čtvrtek

Současná vlna veder přináší i v pátek do České republiky vysoké a mnohde rekordní teploty. Kolem poledne už přepsalo teplotní rekord pět stanic, další ho vyrovnala. Meteorologové očekávají, že se teploty budou blížit čtyřiceti stupňům.
před 3 hhodinami

Lesní požár na Opavsku už se nešíří

Hasičům se v pátek dopoledne zhruba po 22 hodinách podařilo lokalizovat požár lesa v Novém Vrbnu na Opavsku. Stupeň požárního poplachu byl snížen z třetího na druhý. Novinářům to sdělila mluvčí hasičů Kamila Langerová.
před 4 hhodinami

Úsek D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm už funguje

Řidiči mohou od pátku využívat část dálnice D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm na Českokrumlovsku. Stavbu úseku, který měří tři a půl kilometru a stál přes miliardu korun, se podařilo oproti původním plánům urychlit zhruba o měsíc, předeslal již na začátku července vedoucí projektu Pavel Fišar. O zprovoznění informovali zástupci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V letních měsících po dálnici projede denně na dvacet tisíc vozidel, jinak se jejich počet pohybuje kolem 13 500. Jde o první napojení dálnice z Česka do Rakouska.
03:40Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.