Na trhu s energiemi mají být spotřebitelé lépe chráněni, změny přinese vládní novela energetického zákona, kterou schválila s některými úpravami sněmovna. Předloha zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií. Novelu ještě posoudí Senát. V pátek byla poslední sněmovní schůze před prázdninami, po nich bude do voleb už jen jedna řádná schůze. Na třetí čtení přitom čekají dvě desítky zákonů.
Jednací řád Poslanecké sněmovny umožňuje schvalovat zákony ve třetím čtení pouze ve středu a v pátek od 9 do 14 hodin, ledaže si poslanci schválí i jiný termín. Poslancům po pátku zbude ke schvalování zákonů už jenom zářijová řádná schůze, případně se mohou dohodnout na mimořádných. Času tedy nemají mnoho, zákonů, kterým hrozí, že s koncem funkčního období „spadnou pod stůl“, však mnoho je.
Rozhodli však o vládní novele energetického zákona. Novelu schválila s některými úpravami sněmovna hlasy 147 ze 151 přítomných členů. Pro hlasovali zástupci všech stran. „Jsem přesvědčen, že to zabrání z devadesáti procent kupčení s energií a poškozování občanů v obcích,“ okomentoval předseda sněmovního hospodářského výboru Radim Fiala (SPD).
Registr zprostředkovatelů
Vládní novela zavádí zprostředkovatelskou činnost v energetice na základě oprávnění Energetického regulačního úřadu (ERÚ) jako nový druh podnikání. Registr zprostředkovatelů povede rovněž regulační úřad. „Kdo nebude dodržovat pravidla, bude mu odebrána živnost. Úplně se změnily smlouvy a formáty smluv, které se uzavírají s potencionálními spotřebiteli. Nemůžou se už zneužívat různé plné moci,“ přiblížil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Dosud platí, že dodavatelé energie musí mít pro svou činnost licenci a podléhají dozoru ERÚ, zprostředkovatelům ale stačí živnostenský list, smlouva nebo dohoda, ale dohled mají pouze obecný. Oprávnění bude ERÚ vydávat na pět let.
Spotřebitel bude mít podle vládní předlohy možnost v případě uzavření smlouvy distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy ve lhůtě do patnáctého dne po zahájení dodávek elektřiny nebo plynu. Stejné právo bude mít i při uzavření smlouvy prostřednictvím zprostředkovatele. Smlouva o dodávce elektřiny nebo plynu na dobu určitou s dobou dodávky přesahující 36 měsíců se po uplynutí této doby bude považovat za smlouvu na dobu neurčitou.
Sněmovna některá opatření ještě zpřísnila. Zprostředkovatel bude muset provozovat svou činnost poctivě a s odbornou péčí. Bude muset také zohledňovat při své činnosti účinně práva a oprávněné zájmy spotřebitele a dávat jim přednost před zájmy vlastními, zejména včas respektovat projevenou vůli spotřebitele a bez zbytečného odkladu jej pravdivě informovat o všech podstatných skutečnostech včetně hrozící škody. Obce budou moci zakázat svým nařízením podomní prodej energií. „Dosud jsme měli možnost tak učinit na lokální úrovni třeba v případě hrnců a jiných komodit,“ sdělil předseda STAN Vít Rakušan.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka do novely neprosadil zákonné zakotvení akumulace energie. Havlíček již dříve vyjádřil obavu z toho, aby pod vlivem dobrých myšlenek nenastal bateriový boom, který by se mohl vymknout kontrole ve smyslu podpory. V pátek se k úpravě postavil neutrálně. Poslanci Jiří Kohoutek (SPD) a Petr Pávek (STAN) neuspěli s úpravami trhu s propanbutanovými lahvemi.
Česká obchodní inspekce radí se zprostředkovatelům energií vyhnout úplně a nepodepisovat jim plnou moc. Nejvýhodnějšího dodavatele si pak může zákazník najít sám pomocí kalkulátorů například na webu Energetického regulačního úřadu.
Mezi dalšími zákony, které čekají na třetí čtení, je například uzákonění pěti týdnů dovolené, zavedení digitální daně, zrušení kojeneckých ústavů a zpřísnění podmínek pro vyplácení dávek v hmotné nouzi nebo zákon o dětských skupinách.
O dětské skupiny se poslanci dlouhodobě přou. Nyní jde hlavně o jejich financování. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chtěla jejich přeměnu na jesle v souvislosti s ukončením jejich evropského financování, což se jí však nepodařilo. Poslanci v červnu rozhodli o vrácení návrhu do druhého čtení.
Sněmovna v pátek také vybrala člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Bude jím kandidát hnutí ANO Daniel Köppl. V tajné volbě získal 83 ze 156 odevzdaných hlasů a zvítězil nad Jiřím Koubkem, kterého navrhla TOP 09. Do funkce nebyl přímo zvolen, musí ho do ní jmenovat předseda vlády. Výsledky voleb ve sněmovně oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).
Nový člen rady nahradí dosavadní členku a někdejší senátorku ČSSD Dagmar Zvěřinovou, které skončí mandát 27. července. Sociální demokracie ji opět navrhovala, ve volbě ale neuspěla.
Možný střet zájmů
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání má třináct členů. Na návrh sněmovny je jmenuje a odvolává premiér. Rada mimo jiné uděluje, mění a odnímá licence k provozování vysílání, dohlíží na pluralitu programové nabídky a informací a dbá na obsahovou nezávislost vysílání. Sleduje také obsah rozhlasového a televizního vysílání, za porušení vysílacích zákonů ukládá sankce.
Kolovratník dnes upozornil na Köpplův možný střet zájmů. Köppl je od loňského roku šéfredaktorem odborářského časopisu Sondy. Podle Kolovratníka by tato funkce byla neslučitelná s funkcí člena RRTV. Jak ale uvedl, střet zájmů by nastal až v okamžiku jmenování. Předpokládá proto, že Köppl do svého jmenování tento problém vyřeší.
