Dětské skupiny v Česku se začátkem školního roku 2024/2025 nejspíše zaniknou. Místo nich by měli rodiče dávat menší děti do jeslí, jejichž provoz se rozšíří. V nich budou moci být děti do srpna následujícího po jejich třetích narozeninách. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) schválila vláda, nejde ale ještě o definitivní verdikt nad dětskými skupinami, protože příslušná novela musí ještě projít parlamentem. Opozice přitom hovoří o riziku likvidace zařízení pro péči o menší děti.
Dětské skupiny v současné podobě pečují o děti zhruba od jednoho do pěti let. Nepečují o kojence a neposkytují předškolní vzdělání, kterého by děti měly povinně absolvovat rok, než nastoupí do první třídy. V mezidobí ale představují alternativu k jeslím i mateřským školám – na rozdíl od školek, které spadají pod ministerstvo školství, spadají dětské skupiny pod MPSV.
MPSV se nyní chce péče o děti starší než tři roky zbavit. Změna souvisí s tím, že v polovině roku 2022 skončí čerpání peněz z Evropské unie, které stát používá na hrazení míst v dětských skupinách. Skupiny mají přestat fungovat se začátkem školního roku 2024/2025, o menší děti, které nebudou doma, budou poté pečovat především jesle a o tříleté a starší pouze mateřské školy. Nová zařízení již nebudou moci používat označení dětská skupina od roku 2021/2022.
Novela zákona, která prošla vládou, zavádí systém financování, na jehož základě budou zařízení příspěvek dostávat na každé obsazené místo v denní výši stanovené nařízením vlády, a to zálohově každé tři měsíce. Výši příspěvku i maximální úhradu rodičem bude každoročně stanovovat kabinet. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dala přitom najevo, že doufá, že nadále bude možné používat k placení provozu dětských skupin/jeslí i evropské peníze.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) si slibuje od změn vyšší kvalitu péče o nejmenší děti i lepší dostupnost zařízení pro ně. „Chceme, aby byly dostupné jesle nebo dětské skupiny úplně pro všechny,“ uvedla. Součástí změn budou požadavky na to, aby nynější dětské skupiny měly šatnu, oddělené místo na spaní nebo vlastní místnost na prádlo.
Podle ministerstva budou muset mít pečující osoby také zdravotnické minimum a profesní kvalifikaci chůvy pro děti v jeslích s důrazem na zdravotnické vzdělání.
Zda návrh MPSV uspěje v parlamentu, není zcela jisté, klíčovou podporu komunistů ale vláda zřejmě získá. Těm se současná podoba péče o malé děti nelíbí. „Péče o nejmenší děti by měla být kvalitní. To bohužel dětské skupiny nezaručují,“ míní jejich školská expertka Hana Aulická Jírovcová.
Opozice má však výhrady. Podle Jana Bauera ministři dětské skupiny „v podstatě likvidují“ a podobně se vyjádřila i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Já bych byla velmi nerada, abychom dospěli k tomu, že stovky takových uskupení budou mizet,“ poznamenala.
Ministryně Maláčová je ale přesvědčena, že to se nestane. „Velmi dobře si uvědomuji, že dětské skupiny jsou zajímavé pro školy, nemocnice, zařízení sociálních služeb. Ty si možná myslí, že přijdou o flexibilitu. Vyjdeme jim vstříc a pomůžeme jim, aby se současné dětské skupiny transformovaly do jeslí nebo aby si mohly zřídit mateřskou školu,“ ujistila.
Radost nemají ani v samotných dětských skupinách. „To, že se prostě vrací název jesle poté, co se léta budovaly dětské skupiny, vnímáme jako nesmyslný krok. Daleko důležitější než to, jestli je oddělené spaní a oddělená herna, je to, jaký je u dětí personál,“ zdůraznil ředitel Zdravotnického zařízení Prahy 4 Jan Schneider.
Podle analýzy ministerstva práce nyní v mateřských školách, dětských skupinách či mikrojeslích chybí zhruba 20 tisíc míst pro děti do tří let. Opatrování se tak nedaří zajistit třem z deseti děvčat a chlapců v tomto věku, pro něž by ho rodiče potřebovali. Od tří let je nárok na školku. V současnosti existuje podle MPSV téměř 1100 dětských skupin a 98 mikrojeslí s kapacitou zhruba 15 tisíc míst, na kterých se děti mohou střídat.
