Dětské skupiny mají podle vlády skončit. Větší děti půjdou do školek, menší do jeslí

3 minuty
UDÁLOSTI: Dětské skupiny se mají od léta 2024 změnit na jesle
Zdroj: ČT24

Dětské skupiny v Česku se začátkem školního roku 2024/2025 nejspíše zaniknou. Místo nich by měli rodiče dávat menší děti do jeslí, jejichž provoz se rozšíří. V nich budou moci být děti do srpna následujícího po jejich třetích narozeninách. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) schválila vláda, nejde ale ještě o definitivní verdikt nad dětskými skupinami, protože příslušná novela musí ještě projít parlamentem. Opozice přitom hovoří o riziku likvidace zařízení pro péči o menší děti.

Dětské skupiny v současné podobě pečují o děti zhruba od jednoho do pěti let. Nepečují o kojence a neposkytují předškolní vzdělání, kterého by děti měly povinně absolvovat rok, než nastoupí do první třídy. V mezidobí ale představují alternativu k jeslím i mateřským školám – na rozdíl od školek, které spadají pod ministerstvo školství, spadají dětské skupiny pod MPSV.

MPSV se nyní chce péče o děti starší než tři roky zbavit. Změna souvisí s tím, že v polovině roku 2022 skončí čerpání peněz z Evropské unie, které stát používá na hrazení míst v dětských skupinách. Skupiny mají přestat fungovat se začátkem školního roku 2024/2025, o menší děti, které nebudou doma, budou poté pečovat především jesle a o tříleté a starší pouze mateřské školy. Nová zařízení již nebudou moci používat označení dětská skupina od roku 2021/2022.

Novela zákona, která prošla vládou, zavádí systém financování, na jehož základě budou zařízení příspěvek dostávat na každé obsazené místo v denní výši stanovené nařízením vlády, a to zálohově každé tři měsíce. Výši příspěvku i maximální úhradu rodičem bude každoročně stanovovat kabinet. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dala přitom najevo, že doufá, že nadále bude možné používat k placení provozu dětských skupin/jeslí i evropské peníze.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) si slibuje od změn vyšší kvalitu péče o nejmenší děti i lepší dostupnost zařízení pro ně. „Chceme, aby byly dostupné jesle nebo dětské skupiny úplně pro všechny,“ uvedla. Součástí změn budou požadavky na to, aby nynější dětské skupiny měly šatnu, oddělené místo na spaní nebo vlastní místnost na prádlo.

Podle ministerstva budou muset mít pečující osoby také zdravotnické minimum a profesní kvalifikaci chůvy pro děti v jeslích s důrazem na zdravotnické vzdělání.

Zda návrh MPSV uspěje v parlamentu, není zcela jisté, klíčovou podporu komunistů ale vláda zřejmě získá. Těm se současná podoba péče o malé děti nelíbí. „Péče o nejmenší děti by měla být kvalitní. To bohužel dětské skupiny nezaručují,“ míní jejich školská expertka Hana Aulická Jírovcová.

Opozice má však výhrady. Podle Jana Bauera ministři dětské skupiny „v podstatě likvidují“ a podobně se vyjádřila i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Já bych byla velmi nerada, abychom dospěli k tomu, že stovky takových uskupení budou mizet,“ poznamenala.

Ministryně Maláčová je ale přesvědčena, že to se nestane. „Velmi dobře si uvědomuji, že dětské skupiny jsou zajímavé pro školy, nemocnice, zařízení sociálních služeb. Ty si možná myslí, že přijdou o flexibilitu. Vyjdeme jim vstříc a pomůžeme jim, aby se současné dětské skupiny transformovaly do jeslí nebo aby si mohly zřídit mateřskou školu,“ ujistila.

Radost nemají ani v samotných dětských skupinách. „To, že se prostě vrací název jesle poté, co se léta budovaly dětské skupiny, vnímáme jako nesmyslný krok. Daleko důležitější než to, jestli je oddělené spaní a oddělená herna, je to, jaký je u dětí personál,“ zdůraznil ředitel Zdravotnického zařízení Prahy 4 Jan Schneider.

Podle analýzy ministerstva práce nyní v mateřských školách, dětských skupinách či mikrojeslích chybí zhruba 20 tisíc míst pro děti do tří let. Opatrování se tak nedaří zajistit třem z deseti děvčat a chlapců v tomto věku, pro něž by ho rodiče potřebovali. Od tří let je nárok na školku. V současnosti existuje podle MPSV téměř 1100 dětských skupin a 98 mikrojeslí s kapacitou zhruba 15 tisíc míst, na kterých se děti mohou střídat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát schválil nová pravidla pro kybernetickou bezpečnost

Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který ve středu schválil Senát. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Senátoři rovněž schválili novelu lesního zákona i úpravu zákona o policii, která jí usnadní přístup k některým informacím. Senátorský klub ANO se neúspěšně snažil na pořad schůze zařadit též projednání bitcoinové kauzy.
10:00Aktualizovánopřed 22 mminutami

Obvinění po razii NCOZ si zatím vyslechli čtyři lidé. Způsobili škodu 34 milionů

Obvinění z daňové trestné činnosti si po úterní razii Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Plzeňském, Karlovarském a Ústeckém kraji zatím vyslechli čtyři podnikatelé z Mostecka a Teplicka. Detektivové v úterý zadrželi osm lidí, zbývající čtyři by měli být v průběhu středečního odpoledne propuštěni na svobodu. Pro ČT to uvedla náměstkyně ústecké krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová. Škoda je zhruba 34 milionů korun.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do finále výběru šéfa ČT jdou Fridrich, Chudárek, Karas, Ponikelský a Šmuclerová

Do užšího výběru na místo generálního ředitele České televize postoupili ve středu ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová.
13:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovní debatu opět ovládla bitcoinová kauza. Poslanci nic neprojednali

Sněmovní jednání ve středu znovu vyplnila vystoupení opozičních politiků k aféře kolem daru ministerstvu spravedlnosti v bitcoinech. Návrhy zákonů tak sněmovna stejně jako v pátek neprojednávala. Mimořádnou schůzi svolanou zejména k závěrečnému schvalování předloh poslanci přerušili po necelých čtyřech hodinách do pátečního rána, aniž schválili program.
09:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lesní požáry a otrávené nápoje. Podezřelý z vraždy skončil ve vazbě

Sedmačtyřicetiletý muž, který podle policie letos v únoru a březnu na Bruntálsku a Olomoucku založil několik lesních požárů, je podezřelý i z vraždy, přípravy několika dalších a z týrání zvířat. Podle policie se pokusil otrávit deset lidí, z nichž jeden člověk zemřel, další má doživotní následky. Navíc nelegálně drží střelnou zbraň, a to opakovací kulovnici. Muž skončil ve vazbě, hrozí mu i výjimečný trest včetně doživotí.
před 4 hhodinami

Britská sbírka vynesla peníze na obnovu dvou třetin Lidic, připomněla historička

O obnovu Lidic se významně zasloužil britský lékař a politik Barnett Stross, připomněla v Událostech, komentářích historička Gabriela Havlůjová. Strossova sbírka pokryla dvě třetiny nákladů na stavbu nové obce. Nacisté, kteří Lidice vyhladili před 83 lety, sami svou propagandou činu paradoxně vyvolali po celém světě obrovskou vlnu solidarity, dodala historička v pořadu, který moderoval Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Na léto chybí dárci krve. Roli v tom mají klíšťata i dovolené

V létě očekávají nemocnice každoroční úbytek dárců krve. Důvodem jsou dovolené, ale také například klíšťata. Vyplývá to z vyjádření odborníků z fakultních nemocnic pro ČT. Celoročním problémem je také rostoucí věk dárců. Jejich průměrný věk se podle Petra Turka z Fakultní Thomayerovy nemocnice za posledních patnáct let zvýšil o pět let.
před 6 hhodinami

S chronickým onemocněním ledvin žije až milion Čechů

Až milion lidí v Česku žije s chronickým onemocněním ledvin v různých stádiích. Polovina o něm neví, orgán totiž až do poslední fáze, kdy už selhává, nebolí. Medicína má přitom k dispozici čím dál více léků, které významně pomáhají, pokud se nasadí včas. Praktici proto navrhli častější prevenci a ministerstvo dokončuje příslušnou vyhlášku. Platit by mohla od příštího roku.
před 10 hhodinami
Načítání...