Kdo zaplatí dětské skupiny, až skončí evropské dotace? Rodiče zřejmě podpoří stát

Nahrávám video

Za dva roky pravděpodobně skončí evropské dotace pro dětské skupiny. Právě z evropských peněz a z příspěvků rodičů jsou dětské skupiny v současnosti financovány. Ministerstvo práce a sociálních věci proto připravilo návrh, podle kterého by se po ukončení dotací měl na provozu skupin podílet kromě rodičů i stát. Jedno místo v dětské skupině nyní stojí osm tisíc korun měsíčně, rodiče by podle návrhu měli platit maximálně polovinu.

Výše příspěvku, který nyní rodiče platí provozovatelům dětských skupin, se liší. Někteří poskytovatelé vyžadují plnou úhradu nákladů, jiní pouze částečnou, někteří poskytují službu bez úhrady.

Záleží to na tom, jestli provozovatel hradí náklady za službu místo rodičů (výdaje na provoz vlastního zařízení dětské skupiny jsou pro něj daňově uznatelnými náklady), a také právě na tom, zda získal evropskou dotaci.

V roce 2020 ale dotace pravděpodobně skončí, a ministerstvo práce a sociálních věcí proto připravilo novelu zákona, podle které by měli rodiče platit část nákladů a zbytek pak stát z rozpočtu.

„Zřizovatelé by měli mít kombinací těchto dvou příspěvků místo plně zafinancované. Zároveň chceme, aby to bylo dostupné pro rodiče – a pracujeme s částkou ve výši maximálně třetiny minimální mzdy (čtyři tisíce korun),“ uvedla ministryně Jana Maláčová (ČSSD).

„Stále pracujeme i s verzí, že by dětské skupiny mohly být financované nadále z evropského sociálního fondu,“ dodala.

Provozovatel by měl mít jistotu na rok

  • Z Evropského sociálního fondu bylo dětským skupinám postupně rozděleno přes tři miliardy sedm set milionů korun.
  • Dětských skupin vzniklo téměř osm set, hlídání tak získalo třináct a půl tisíce dětí. Zaměstnání našlo v dětských skupinách přibližně sedmnáct set vychovatelek.
  • Do dětských skupin mohou docházet děti už od jednoho roku a zůstat v nich až do zahájení povinné školní docházky. V jeden okamžik může být ve skupině maximálně 24 dětí, ale místa je možné sídlet.
  • Zřizovatelem může být územní samosprávný celek, nestátní nezisková organizace, církev, vysoká škola anebo zaměstnavatel.

Dětská skupina rodičům nabízí podobnou službu, jakou je mateřská školka nebo bývalé jesle. Děti ale nemusí chodit pravidelně. V každé skupině je maximálně 24 dětí, přičemž jedna chůva či učitelka pečuje o šest dětí.  

„Aby se mohly dětské skupiny rozvinout plošně, aby mohly fungovat opravdu systémově, tak potřebujeme financování ze státního rozpočtu, nějakou možnost plánovat pro zřizovatele,“ podotýká ministryně Maláčová. Pokud splní provozovatel podmínky, bude mít podle návrhu zajištěno financování na dvanáct  měsíců.

„Mělo by to být pod ministerstvem školství a mělo by to být spolufinancováno jak z veřejného sektoru, tak také těmi institucemi a provozovateli,“ myslí si předseda SPD Tomio Okamura. 

„MPSV jako garanční resort dětských skupin musí předložit nějaký rozumný kvantifikovaný podklad, jaké budou dopady financování, když ho bude zajišťovat právě ministerstvo práce,“ uvedla místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Olga Richterová (Piráti). 

Zátěž pro rozpočet: jedna až sedm miliard

Propočty ministerstva počítají s několika variantami. Současný stav by znamenal zátěž pro rozpočet ve výši jedné miliardy korun. Kdyby narostl počet dětí ve skupinách na osmdesát tisíc, bylo by to bezmála sedm miliard.

Třeba komunisté s tím mají problém. Kritizují, že v dětských skupinách nemusí pracovat jen lidé s pedagogickým vzděláním.

„Brali jsme to tak, že se sem dostává péče o děti, která nedosahuje té kvalitní péče tak, jak je to v mateřských školách v rámci předškolního vzdělávání. Ale chápeme, že dětské skupiny cílí i na ty nejmenší, kde teď vznikla v sytému rodičovské dovolené díra,“ řekla místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM).

Financování dětských skupin
Zdroj: MPSV/ČT24

Návrh zřizuje kontrolní orgán, řeší i stravování

Novela zákona také počítá s tím, že vznikne nový kontrolní orgán, který by měl na kvalitu a poskytované služby dohlížet.

„Pokud zřizovatel nebude plnit kritéria daná zákonem, tak bude přerušeno financování ze státního rozpočtu, dokud to nebude napraveno. Měl by vzniknout po vzoru mateřských škol podobný inspekční orgán,“ vysvětlila ministryně Maláčová (ČSSD)

Změnit se má i stravování. Provozovatel dětské skupiny si bude moct vybrat, zda obědy bude vařit sám, nakupovat jinde, nebo to nechá na rodičích, jak je to dosud.

Nově by také mělo být povinné označení názvem dětská skupina. Podle ministerstva se teď často skupiny označují jinak, třeba jako miniškolka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 1 hhodinou

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 7 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.