Kdo zaplatí dětské skupiny, až skončí evropské dotace? Rodiče zřejmě podpoří stát

Nahrávám video

Za dva roky pravděpodobně skončí evropské dotace pro dětské skupiny. Právě z evropských peněz a z příspěvků rodičů jsou dětské skupiny v současnosti financovány. Ministerstvo práce a sociálních věci proto připravilo návrh, podle kterého by se po ukončení dotací měl na provozu skupin podílet kromě rodičů i stát. Jedno místo v dětské skupině nyní stojí osm tisíc korun měsíčně, rodiče by podle návrhu měli platit maximálně polovinu.

Výše příspěvku, který nyní rodiče platí provozovatelům dětských skupin, se liší. Někteří poskytovatelé vyžadují plnou úhradu nákladů, jiní pouze částečnou, někteří poskytují službu bez úhrady.

Záleží to na tom, jestli provozovatel hradí náklady za službu místo rodičů (výdaje na provoz vlastního zařízení dětské skupiny jsou pro něj daňově uznatelnými náklady), a také právě na tom, zda získal evropskou dotaci.

V roce 2020 ale dotace pravděpodobně skončí, a ministerstvo práce a sociálních věcí proto připravilo novelu zákona, podle které by měli rodiče platit část nákladů a zbytek pak stát z rozpočtu.

„Zřizovatelé by měli mít kombinací těchto dvou příspěvků místo plně zafinancované. Zároveň chceme, aby to bylo dostupné pro rodiče – a pracujeme s částkou ve výši maximálně třetiny minimální mzdy (čtyři tisíce korun),“ uvedla ministryně Jana Maláčová (ČSSD).

„Stále pracujeme i s verzí, že by dětské skupiny mohly být financované nadále z evropského sociálního fondu,“ dodala.

Provozovatel by měl mít jistotu na rok

  • Z Evropského sociálního fondu bylo dětským skupinám postupně rozděleno přes tři miliardy sedm set milionů korun.
  • Dětských skupin vzniklo téměř osm set, hlídání tak získalo třináct a půl tisíce dětí. Zaměstnání našlo v dětských skupinách přibližně sedmnáct set vychovatelek.
  • Do dětských skupin mohou docházet děti už od jednoho roku a zůstat v nich až do zahájení povinné školní docházky. V jeden okamžik může být ve skupině maximálně 24 dětí, ale místa je možné sídlet.
  • Zřizovatelem může být územní samosprávný celek, nestátní nezisková organizace, církev, vysoká škola anebo zaměstnavatel.

Dětská skupina rodičům nabízí podobnou službu, jakou je mateřská školka nebo bývalé jesle. Děti ale nemusí chodit pravidelně. V každé skupině je maximálně 24 dětí, přičemž jedna chůva či učitelka pečuje o šest dětí.  

„Aby se mohly dětské skupiny rozvinout plošně, aby mohly fungovat opravdu systémově, tak potřebujeme financování ze státního rozpočtu, nějakou možnost plánovat pro zřizovatele,“ podotýká ministryně Maláčová. Pokud splní provozovatel podmínky, bude mít podle návrhu zajištěno financování na dvanáct  měsíců.

„Mělo by to být pod ministerstvem školství a mělo by to být spolufinancováno jak z veřejného sektoru, tak také těmi institucemi a provozovateli,“ myslí si předseda SPD Tomio Okamura. 

„MPSV jako garanční resort dětských skupin musí předložit nějaký rozumný kvantifikovaný podklad, jaké budou dopady financování, když ho bude zajišťovat právě ministerstvo práce,“ uvedla místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Olga Richterová (Piráti). 

Zátěž pro rozpočet: jedna až sedm miliard

Propočty ministerstva počítají s několika variantami. Současný stav by znamenal zátěž pro rozpočet ve výši jedné miliardy korun. Kdyby narostl počet dětí ve skupinách na osmdesát tisíc, bylo by to bezmála sedm miliard.

Třeba komunisté s tím mají problém. Kritizují, že v dětských skupinách nemusí pracovat jen lidé s pedagogickým vzděláním.

„Brali jsme to tak, že se sem dostává péče o děti, která nedosahuje té kvalitní péče tak, jak je to v mateřských školách v rámci předškolního vzdělávání. Ale chápeme, že dětské skupiny cílí i na ty nejmenší, kde teď vznikla v sytému rodičovské dovolené díra,“ řekla místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM).

Financování dětských skupin
Zdroj: MPSV/ČT24

Návrh zřizuje kontrolní orgán, řeší i stravování

Novela zákona také počítá s tím, že vznikne nový kontrolní orgán, který by měl na kvalitu a poskytované služby dohlížet.

„Pokud zřizovatel nebude plnit kritéria daná zákonem, tak bude přerušeno financování ze státního rozpočtu, dokud to nebude napraveno. Měl by vzniknout po vzoru mateřských škol podobný inspekční orgán,“ vysvětlila ministryně Maláčová (ČSSD)

Změnit se má i stravování. Provozovatel dětské skupiny si bude moct vybrat, zda obědy bude vařit sám, nakupovat jinde, nebo to nechá na rodičích, jak je to dosud.

Nově by také mělo být povinné označení názvem dětská skupina. Podle ministerstva se teď často skupiny označují jinak, třeba jako miniškolka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze 5 se v druhém kole senátních voleb utkají Láska (SEN 21) a Sáblík (ODS)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Praha 5 podle propočtů ČTK postoupil obhajující senátor Václav Láska (SEN 21) a za týden se utká s Radkem Sáblíkem (ODS). Láska má po sečtení více než 90 procent okrsků 31,97 procenta hlasů, druhý Sáblík má 27,08 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo přibližně 44,66 procenta voličů, o hlasy usilovalo sedm kandidátů.
před 2 mminutami

V obvodu 60 Brno-město se o Senát střetnou Papoušek (za ODS) a Zitterbart (za STAN)

Senátor Zdeněk Papoušek (za ODS), který obhajuje mandát v senátním obvodu Brno-město, se ve druhém kole voleb za týden utká s Karlem Zitterbartem (za STAN). Zitterbart byl senátorem v obvodu Vyškov, v nynějších volbách se ale snaží získat mandát v obvodu Brno-město. Papoušek má 42,02 procenta hlasů, Zitterbart 24,41 procenta. Voleb se zúčastnilo přibližně 49,08 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Papoušek řekl, že je s postupem do druhého kola spokojený, Zitterbart je rád, že dokázal voliče přesvědčit a do druhého kola postoupit.
00:49Aktualizovánopřed 7 mminutami

Minutu po minutěV prvním kole senátních voleb uspělo nejméně pět kandidátů

Občané ve 27 volebních obvodech napříč Českem rozhodovali o obměně třetiny horní parlamentní komory. Zbývá dopočítat hlasy už jen v několika z nich. Senátorem se stává kandidát, který v obvodě získá nadpoloviční většinu platných hlasů. Pokud takový není, první dva kandidáti s nejvyšším ziskem postupují do druhého kola, které bude v pátek a sobotu 16. a 17. října.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Obhajující senátor Třetina (TOP 09) se na Znojemsku v druhém kole utká s Kyněrou (za ANO)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Znojmo postoupil obhajující senátor Tomáš Třetina (TOP 09). Za týden se utká s Jiřím Kyněrou (za ANO). Třetina získal 35,55 procenta hlasů, druhý Kyněra má 22,28 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 45,03 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Třetina, řekl, že je to pro něj čest a potvrzení toho, že jím nabídnutý program funguje.
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

Ve Strakonicích obhájil Tomáš Fiala za Naše Česko už v 1. kole

Senátorem ve volebním obvodu Strakonice bude opět Tomáš Fiala (Naše Česko). Hned v prvním kole získal 55,41 procenta hlasů, tedy nadpoloviční počet. Druhý Miroslav Ušatý (Svobodní) získal přes pětinu hlasů. Voleb se zúčastnilo přes čtyřicet procent voličů, o hlasy usilovali tři kandidáti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Přerově se o Senát střetnou Navařík (ODS) a Vrána (ANO)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Přerov postoupili Jakub Navařík (ODS) a Petr Vrána (ANO). Navařík získal 38,54 procenta hlasů, druhý Vrána má 37,62 procenta. Dosavadní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) letos nekandidovala. Hlasování se zúčastnilo 41,59 procenta voličů, o hlasy usilovali čtyři kandidáti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

O Senát se v Kladně střetnou Sucharda Šípová (za Piráty) a Paták (ODS)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Kladno postoupila obhajující senátorka Adéla Sucharda Šípová zvolená za Piráty, která tentokrát jde do voleb s podporou Pirátů, STAN, TOP 09, Zelených a SEN 21. Za týden se utká s Petrem Patákem (ODS). Sucharda Šípová má 30,80 procenta hlasů, druhý Paták 29,44 procenta. Voleb se zúčastnilo přes 42 procent voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Sucharda Šípová i Paták jsou s výsledkem spokojení a jsou odhodlaní uspět ve druhém kole, řekli.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Uherskohradišťsku se v druhém kole voleb utkají obhajující Bazala (KDU-ČSL) s Vašicou (za ANO)

V druhém kole senátních voleb na Uherskohradišťsku se utká obhajující Josef Bazala (KDU-ČSL) s Jiřím Vašicou (za ANO). Bazala získal 47,81 procenta hlasů, druhý Vašica má 28,34 procenta hlasů. Hlasování se zúčastnilo 46,75 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.