„Šmejdi“ se zaměřili na zprostředkování energií. Kancelář ombudsmanky dostává desítky stížností

Kancelář veřejné ochránkyně práv stále dostává ročně desítky stížností a žádostí o radu ohledně tzv. šmejdů. Zatímco v minulosti se pohybovali u různých předváděcích akcí, dnes se přesunuli do oblasti zprostředkování energií. Na tiskové konferenci před tím varoval zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.

„Po telefonu například nabídnou zprostředkování aukce na levnější energie, kdy je možné, že ji ani nezprostředkují. A většinou je to za účelem toho, že pokud ta osoba odstoupí od smlouvy, tak vymáhají smluvní pokutu,“ uvedla právnička kanceláře ombudsmanky Tereza Němcová Čáslavská.

Spotřebitele v těchto případech kancelář odkazuje na Českou obchodní inspekci, která je dohledovým orgánem. „Zprostředkovatelé nejsou osobou, která by byla licencovaná podle energetického zákona, a nedohlíží na ně Energetický regulační úřad. Tohle vidíme jako problém. Jsou zde dva dohledové orgány, které částečně postihují obdobné nekalé praktiky, a je otázkou, jestli není na místě sjednotit to pod jeden,“ uvedla právnička.

V květnu minulého roku přitom na společné tiskové konferenci zástupci Česká obchodní inspekce (ČOI), Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a ministerstva průmyslu a obchodu oznámili, že chtějí více spolupracovat, aby zabránili tzv. šmejdům působit v energetice, která je na hraně kompetencí obou státních organizací. Proto má být upraven energetický zákon a zaveden tzv. spotřebitelský kodex (nový zákon o ochraně spotřebitele).

Ten by měl zvýšit ochranu spotřebitelů, zejména co se týče uzavírání smluv po telefonu. Nově by měly být smlouvy pro spotřebitele závazné teprve, až je podepíše. Návrh zákona má být vládě předložen v průběhu letošního roku.

Teď může ERÚ spotřebitelům pomoci v případech, pokud řeší spor s dodavatelem. Typicky jde o smlouvy o sdružených službách dodávek energie. Kupní nebo zprostředkovatelskou smlouvu, která byla podepsána se zprostředkovatelem, zase zpravidla řeší ČOI

Kancelář ombudsmanky se ve spotřebitelské oblasti setkává například i se stížnostmi v souvislosti s podomním prodejem, telemarketingem nebo s klamavou reklamou. Podle Křečka je třeba neustálé osvěty. Občané by měli být více seznámeni se svými právy a jejich právní vědomí je třeba neustále prohlubovat.

„V oblasti ochrany spotřebitele se na nás lidé obracejí v neztenčené míře. V této souvislosti upozorňujeme na složitost českého právního řádu a na potřebu, seznamovat se změnami občany. Odpovědnost za znalost právního řádu leží na státu a na jeho orgánech. Složitost právního řádu přitom pro naše občany začíná být velkým problémem,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 30 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...