Koalice stále nemá dohodu na budoucí podobě penzí. Je sice shoda na navýšení o 300 korun nad rámec zákonné valorizace, na dřívějším odchodu do důchodu u náročných profesí nebo bonusu za vychované dítě ale ne. Obě úpravy dřív představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) jako součást změn důchodového systému. Poslanci ČSSD je ale navrhují jako pozměňovací návrhy a k tomu má výhrady premiér. Poslance toho ale na třech mimořádných schůzích čeká mnohem víc.
„Určitě to bude předmětem jednání klubu, ale navrhovat něco bez ohledu na to, jaký to má dopad na rozpočet, samozřejmě není úplně ideální,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle Maláčové je ale úprava klíčová. „Je to systémová změna, napravujeme nespravedlnosti, slíbili jsme to lidem. Udělám všechno pro to, aby se to prosadilo,“ řekla.
Podle ministryně práce se ještě povedou koaliční jednání. Jasno chce mít nejpozději do pátečního rána. To začne jedna z mimořádných schůzí sněmovny. A jako první bod bude právě možná úprava penzí. Do dvou jednacích dnů jsou tento týden naplánované tři mimořádné schůze. Řešit mají celkem devět bodů – většina z nich je před finálním hlasováním.
To se ale tentokrát nebude odehrávat v jednacím sále, ale v náhradních prostorách ve Sněmovní ulici, v místě, které obvykle slouží pro jednání klubů, konference nebo veřejná slyšení.
Pětitýdenní dovolená i platy učitelů
Jaké úpravy by mohly sněmovou projít, nenaznačilo ani hlasování sociálního výboru. Nedoporučil žádné a ke třem koaličním nezaujal stanovisko. Shodu na dřívějším odchodu do důchodu u náročných profesí nebo takzvaném výchovném tedy hledá především vláda. „I ty předčasné odchody do důchodu, to všechno měla paní ministryně splnit v rámci vlády, to nesplnila, a teď to předkládá na poslední chvíli,“ uvádí Babiš. Podle Maláčové jsou odchody do důchodu u náročných profesí prioritou z programového prohlášení vlády.
Poslance čeká hlasování i o dvou desítkách dalších návrhů. Třeba že by penze nad rámec valorizace měla růst víc. Některé opoziční strany ale za rozpočtově problematické považují i samotné navýšení nad rámec valorizace. „Přidávat navíc ve chvíli, kdy máme stamiliardové deficity a kdy tato vláda za čtyři roky bohužel nebyla schopna připravit jakoukoliv penzijní reformu, je cesta do pekel,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.
Pravicová opozice kritizuje i možné uzákonění pětitýdenní dovolené. Podle ní může poškodit hlavně malé firmy. Zákon teď sice na programu není – komunisté, kteří ho předkládají, se ale přes léto chtějí vrátit k mimořádné schůzi. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa je třeba se dohodnout na termínu. „Problém může být v tom, že kdyby to prošlo až v září, že nestihneme přehlasovat Senát, u kterého předpokládám, že nebude pro,“ míní Filip.
Na schválení už několik měsíců čeká také novela zákona o pedagogických pracovnících. Podle ní by měli učitelé brát o třicet procent vyšší plat, než je republikový průměr. „Důvod je odpor ministryně financí a náhlá změna postoje hnutí ANO. Učitelé prostě pro hnutí ANO nejsou prioritní kategorie,“ říká místopředseda hnutí STAN a člen sněmovního školského výboru Petr Gazdík.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s tím nesouhlasí. „My jsme pro učitele udělali, co jsme mohli, a jsme připraveni dělat dál. Ale nemůžeme takhle nezodpovědně navýšit jedné skupině na úkor těch ostatních,“ uvedla. Ve sněmovně novela leží už od března, kdy ji se změnami vrátil k projednání Senát.
Řešit se budou dětské skupiny i zpřísnění dávek v hmotné nouzi
Nedokončené projednávání je teď u víc než pětistovky bodů. Jsou mezi nimi mezinárodní smlouvy nebo zprávy. Nejvíc je ale zákonů, přes 371. Některé jsou už krátce před dokončením a chybí jim třeba jen podpis prezidenta. U řady z nich je ale jasné, že se do konce volebního období nestihnou.
Dokončit legislativní proces se během posledních čtyř let povedlo u bezmála tří stovek zákonů. Pokud se na některé návrhy nedostávalo, svolávala mnohdy opozice, ale i koalice mimořádnou schůzi. Těch už bylo v tomto volebním období dokonce víc, než těch řádných – totiž 71. Celkově jde o rekordní počet schůzí Poslanecké sněmovny vůbec. Ta s pořadovým číslem 113 začíná ve středu v devět ráno.
Řešit se budou dětské skupiny, podmínky ošetřovného a také možné změny v odměnách pěstounů. Hned v 11 hodin ale naváže další mimořádná schůze. Na programu je jediný bod – návrh SPD na zpřísnění podmínek pro dávky v hmotné nouzi. „Pakliže (rodiče - pozn. red.) neposílají své děti do školy, včetně posledního ročníku mateřské školy, nebo když například neumožní kontrolu úřadu na místě, jsou-li uváděné skutečnosti pravdivé, v takovém případě bude moci být dávka okamžitě odebrána,“ říká místopředseda sněmovny a předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
Piráti jsou stále proti. „Navíc sněmovna nedávno přijala jiný zákon k zpřísnění podmínek pro dávky v hmotné nouzi. Nepřijde mi rozumné zpřísňovat některé věci takhle rychle dvakrát po sobě, když ještě nemáme vyhodnocený ten předchozí zákon,“ míní místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti).
Návrh podle něj ohrožuje některé rizikové skupiny, například lidi s duševním onemocněním, kteří mohou mít problém pouštět cizí lidi domů na kontrolu. „To může vést k tomu, že tyto lidi buď dostaneme na ulici, nebo je institucionalizujeme do ústavů, což bude pro stát mnohem dražší než ten současný stav,“ uvedl Pikal v Událostech.
Poslanci ale budou jednat i v pátek. A to nejen o důchodech, ale třeba i odškodnění v souvislosti s výbuchy ve Vrběticích nebo zákonu o lobbingu. Ani tato schůze ale nemusí být poslední. V kuloárech se mluví o tom, že by se k dalším návrhům mohla schůze konat ještě v srpnu. V září pak čeká poslance ještě schůze řádná, na které se mají věnovat především normám vráceným Senátem.
