Důchody v příštím roce vzrostou, ale na konkrétní výši se zatím neshodnou ani vládní strany. Na plošném růstu o 300 korun nad zákonnou valorizaci jsou sice ANO a ČSSD zajednoí, ale sociální demokraté si přejí navíc ještě zvýhodnit ty penzisty, kteří vychovávali děti. Zatím o tom nedokázali koaliční partnery přesvědčit, o čem svědčí hlasování sociálního výboru, který k pozměňovacímu návrhu ČSSD nepřijal stanovisko. Nedoporučil ani žádný jiný z pozměňovacích návrhů.
Poslanci by měli o konečné výši důchodů v roce 2022 rozhodnout na mimořádné schůzi v poslední červencový pracovní den, ale neméně rozhodující bude i předchozí koaliční rada. Na ní by si měli politici ANO a ČSSD vyjasnit, co vlastně chtějí. Podle návrhů, které zazněly ve sněmovně, je ANO pro vládou navržené zvýšení penzí o zákonnou valorizaci plus 300 korun měsíčně. ČSSD chce navíc zvýhodnit rodiče, kteří vychovávali dítě, pětistovkou.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prohlásila takový návrh – ostatně i vše ostatní, co poslanci při projednávání zákona ve sněmovně navrhli – za nesystémový a varovala před ním. „Je to otázka politické dohody, nicméně za sebe musím tyto varovné informace dát,“ uvedla.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) však tvrdí, že se sociální demokraté pouze snaží odstranit „dvě obrovské nespravedlnosti“. Věří, že se tak podaří zmenšit rozdíly mezi penzemi mužů a žen, které vychovávaly děti, a také – což souvisí s dalším pozměňovacím návrhem, který ČSSD předložila – lidí, kteří museli jít do důchodu předčasně kvůli náročné profesi.
Pozměňovacích návrhů přednesli poslanci přes dvě desítky a sociální výbor sněmovny nepodpořil žádný z nich. U tří nezaujal stanovisko – ty pocházely od poslanců vládních stran. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka podotkl, že „když výbor u tak důležitých věcí nezaujme žádné stanovisko, tak se ukazuje, že vládní většina nemá ujasněný názor“.
Předsedkyně sociálního výboru Jana Pastuchová z ANO ostatně obvinila ministryni Maláčovou, že se pokouší do právního pořádku propašovat část své důchodové reformy. „Mně připadá, že je to část důchodové reformy, kterou bohužel paní ministryně nepřipravila v dostatečném časovém předstihu, abychom ji schválili do konce volebního období,“ uvedla.
To v Událostech, komentářích odmítla poslankyně ČSSD Kateřina Valachová, podle které nepovažovali sociální demokraté témata, s nimiž přišli, za sporná. „Na výchovném a na tom, aby lidé měli šanci, když pracují několik desítek let v těžkých podmínkách, odejít o trochu dříve do důchodu, byla absolutní shoda napříč politickým spektrem,“ řekla. Věří, že se většina v Poslanecké sněmovně nakonec najde.
Pro dřívější odchody z náročných profesí možná budou i opoziční strany
Sociální demokraté by mohli i beze shody s ANO prosadit dřívější odchody do důchodu v náročných profesích, pro jsou i Piráti a komunisté. Avšak pro takzvané výchovné nebude ani jedno z těchto uskupení. KSČM vadí nastavené parametry – navíc její poslanci navrhli 500 korun navíc pro všechny penzisty. Podle poslankyně KSČM Hany Aulické Jírovcové se komunisté zdrží.
A Piráti chtějí důchodce, kteří mají nižší příjem kvůli tomu, že vychovávali děti, podpořit jinak. Podle místopředsedkyně strany Olgy Richterové by se jim za dobu, kdy se věnovali dětem, zkrátka nesnižoval průměr, ze kterého se důchod počítá.
Richterová uvedla, že Piráti mají s jakoukoli valorizací nad zákonnou úroveň dvojí problém. Jednak nejsou přesvědčeni, že vláda ví, kde peníze vezme – byť podle Kateřiny Valachové koalice má na 300 korun navíc „rozpočtové krytí“. Hlavně se jim ale nelíbí, že se znovu zasahuje do mechanismu, který by měl být automatický. „Vždy jsme opakovali, že chceme, aby zákonná valorizace byla upravena tak, abychom nemuseli do systému zasahovat,“ zdůraznila Richterová.
Valachová však považuje přidání 300 korun nad zákonnou mez za naprosté minimum. „Je to minimum pro zachování životní úrovně seniorů a seniorek,“ podotkla.
Stát i bez dalších úprav zaplatí za důchody 562 miliard
Pro kritiky jakýchkoli změn ve vyplácení penzí jsou zásadním argumentem rostoucí výdaje státu na ně. V posledních letech přibývala celková částka, kterou stát důchodcům proplatil, každoročně zhruba o třicet miliard korun. Pokud projde vládní návrh o zákonnou valorizaci plus 300 korun, bude muset stát napřesrok vydat dalších 25 miliard oproti tomu, s čím počítá letošní rozpočet – půjde o 561,8 miliardy.
Průměrný důchod by mohl vzrůst z 15 351 na 16 183 korun. Průměrné důchody rostou ovšem nejenom z rozhodnutí politiků, ale i automaticky díky tomu, že do penze odcházejí lidé s vyššími příjmy. Díky tomu se průměr zvyšuje až o 30 korun za čtvrt roku.
