Do závěrečného čtení v Poslanecké sněmovně míří novela, která má v příštím roce přidat důchodcům. Diskuse poslanců se točila i kolem návrhu Mariana Jurečky (KDU-ČSL), aby se snížily důchody lidem exponovaným za minulého režimu. Celkem poslanci navrhli na dvě desítky pozměňovacích návrhů. Strany se s výjimkou poslanců Pirátů a STAN, kteří jsou pro jednorázový příspěvek, shodují nejméně na třísetkorunové valorizaci, většinou ale chtějí ještě vyšší alespoň pro část penzistů.
O tom, kolik nakonec bude stát v roce 2022 posílat každý měsíc důchodcům, rozhodnou poslanci ve třetím čtení zákona na mimořádné schůzi 30. července. Shoda na jejím konání je, ANO nyní shání podpisy, ostatní strany se shodují, že je potřeba, aby byla.
Základem toho, čím se nyní zákonodárci zabývají, je vládní návrh, aby se důchody zvedly o 300 korun měsíčně nad zákonnou valorizaci, což by znamenalo, že v součtu by vzrostly průměrně asi o 750 korun. Každá strana kromě vládního hnutí ANO však chce tuto výši dále upravit, vesměs ještě zvýšit.
Poslankyně levicových stran Alena Gajdůčková (ČSSD) a Hana Aulická Jírovcová (KSČM) se v 90' ČT24 shodly, že je to nutné kvůli růstu životních nákladů. Podle Aulické Jírovcové v době pandemie rostly více, než kolik mají důchodci dostat přidáno ze zákona. „Valorizace probíhá vždy zpětně. Započítáváte zvýšené náklady za předchozí období,“ zdůraznila Gajdůšková.
Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) však vzhledem k postoji ANO očekává, že nakonec zůstane u vládou navržených 300 korun.
Z pozměňovacích návrhů přednesli nejstřídmější návrh Piráti a STAN, podle jejich koalice by místo zvýšení každoměsíčního příjmu měli penzisté dostat jednorázový tisícikorunový příspěvek a stát by také měl zvýhodnit pracující seniory. SPD a KSČM se naopak shodují na tom, že by měly důchody stoupnout nikoli o 300, nýbrž o 500 korun. SPD by je však chtěla dát především lidem, kteří mají nyní nejnižší penzi.
Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a vládní ČSSD zase přišly s obdobnými návrhy, které by přidaly 500 korun navíc ženám, které vychovaly děti. „Návrh reaguje na situaci, kdy je průměrný důchod žen přibližně o 13 procent nižší než průměrný důchod mužů,“ ozřejmil sociálnědemokratický poslanec Roman Sklenák.
Ve třetím čtení také sněmovna rozhodne o případných změnách ve věku odchodu do důchodu – KDU-ČSL chce uzákonit snížení věku pro odchod žen do důchodu s ohledem na vychované děti a zkrátit nutnou dobu pojištění pro nárok na penzi na 30 nebo na 25 let z nynějších 35 let. Poslanci ČSSD prosazují dřívější odchod do důchodu pro lidi pracující v náročných profesích.
Jurečka chce nižší penze pro exponenty minulého režimu. Neofašistický návrh, reaguje KSČM
Nejbouřlivější diskusi ale vyvolal návrh předsedy lidovců Mariana Jurečky, aby lidé exponovaní za minulého režimu dostávali od příštího roku naopak méně. „Tito lidé tehdy pobírali nadstandardní, nadprůměrné platy. Byli to lidé, kteří perzekvovali statisíce nevinných lidí v České republice – často lidi, kteří byli velmi staří, rozbíjeli rodiny, nebrali žádné ohledy – lidské, sociální. (…) Myslím si, že je neférové, když tito prominenti dneska mají důchody přes 40 tisíc korun, a lidé, kteří nemohli studovat, nemohli si vybrat profesi, nemohli si tím pádem zvyšovat svůj základ pro výpočet budoucího důchodu, často berou podprůměrné důchody,“ poukázal.
Konkrétně by podle lidovců měli mít nižší důchody předrevoluční poslanci, členové vlády a aktivní příslušníci Státní bezpečnosti. Základ by se jim snížil o dobu, kdy v exponovaných pozicích působili.
Ostře na tento návrh reagovali poslanci KSČM. Místopředseda komunistů Stanislav Grospič uvedl, že Jurečkův návrh má „hluboký nádech neofašismu“. Zároveň připomněl, že se na vedení státu za komunismu podílela také lidová strana. Vít Kaňkovský ovšem ujistil, že i jich se návrh týká. „Pokud byl poslancem někdo z Československé strany lidové nebo Československé strany socialistické, tak by ho to postihlo také. Návrh není cílen jenom na exponenty KSČ,“ poukázal.
Komunistická poslankyně Hana Aulická Jírovcová prohlásila, že Jurečka „hraje předvolební kampaň“. Domnívá se, že v opačném případě by byli lidovci téma zvedli již v době, kdy byli ve vládě. Varovala také, že by se mohlo snížení důchodů dotknout i soudců, státních zástupců nebo učitelů. To však Jurečka odmítl. Kaňkovský připomněl, že v roce 2011 již poslanci podobný návrh probírali, ale neschválili.
Nad jeho návrhem se pozastavila i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), podle které máme 32 let po pádu komunismu „v zemi mnohem závažnější problémy“. Jurečkův návrh se nelíbí ani Jaroslavu Holíkovi (SPD). „Uplynulo 30 let a vymetáme ze skříní pavučiny, vymetáme třídní nepřátele,“ řekl. Naopak podle předsedy pirátského poslaneckého klubu Jakuba Michálka je logické, že v průběžném penzijním systému nebudou nynější generace platit podle něho vysoké důchody bývalých komunistických představitelů.
Jurečka navrhl ještě zvýšení penzí lidem, kteří byli za minulého režimu vězněni z politických důvodů. Michálek se k němu připojil s návrhem na vyšší penze pro středoškoláky, kteří byli za socialismu vyloučeni pro své názory ze studia, a pro oběti tehdejšího zneužívání ochranného dohledu.
