Při výslechu je svlékali do naha, popsala disidentka Šustrová chování StB při akci Asanace

Bývalí příslušníci StB donutili Martina Hyblera při výsleších svléknout se do naha, křičeli na něj a vyhrožovali mu. I to byl jeden z důvodů, proč s rodinou v roce 1982 souhlasil s nucenou emigrací. V procesu se třemi příslušníky StB u Obvodního soudu pro Prahu 1 to v úterý uvedla bývalá disidentka a mluvčí Charty 77 Petruška Šustrová, která se s Hyblerovými přátelila.

„Vyprávěl, jak ho při výslechu nechali stát, jak na něj křičeli, vyhrožovali mu a svlékli ho do naha,“ vypověděla o Hyblerovi Šustrová. „Přes to se nedokázal přenést,“ dodala. Ivanka Hyblerová podle ní chtěla odcestovat z Československa ještě dříve, protože se bála. Členové StB jí podle její výpovědi vyhrožovali i únosem dětí.

Bývalá disidentka však nedokázala určit, zda se něčeho dopustili i obžalovaní. Příslušníci StB se při výsleších nepředstavovali nebo používali krycí jména. 

Vykypěl mluví o kolektivní vině

Z toho, že vytrvalou šikanou donutili rodinu Hyblerových při akci Asanace k emigraci, se u soudu zpovídají tehdejší šéf odboru a následně poslední náčelník kontrarozvědky StB Karel Vykypěl a jeho podřízení Milan Kopinec a Vladimír Novotný. Trojice obžalobu odmítá s tím, že rodinu nešikanovala.

Vykypěl prohlásil, že Hyblerovy nikdy neviděl a svým podřízeným nikdy nenařídil nic, co by bylo v rozporu s tehdejšími zákony. Státní zastupitelství podle něj nemá pro svá tvrzení důkazy a uplatňuje „princip kolektivní viny“.

Podobně se při minulém jednání vyjádřili Kopic s Novotným. Řekli, že manžele na služebnu nepředváděli, jejich ponižování nezažili a nebyli ani u domovních prohlídek. Na případ si ale podle svých výpovědí s odstupem téměř 40 let příliš nepamatují.

  • Po vzniku Charty 77 přemýšleli vedoucí komunističtí představitelé v Československu, jak se jejím signatářům pomstít a umlčet ty, kteří proti režimu vystupují. 21. prosince 1977 byl proto vydán rozkaz, na jehož základě se mělo: „Docílit úplného rozložení a izolace hlavních organizátorů akce Charta 77 od ostatních signatářů, u vytipovaných organizátorů této akce dosáhnout vystěhování z ČSSR.“ 
  • Pracovníci StB po celé republice začali předem vytipované odpůrce režimu šikanovat, ale i fyzicky týrat. Mezi postiženými byli například hudebníci Jaroslav Hutka, Milan Hlavsa a Vlastimil Třešňák, duchovní Svatopluk Karásek, Václav Malý a Karol Sidon, spisovatelka Petruška Šustrová nebo herec Pavel Landovský.

Dotlačit k emigraci

Obžaloba naopak uvádí, že někdejší členové Státní bezpečnosti měli za úkol dotlačit Hyblerovy k emigraci, což se jim povedlo. Hyblera údajně předváděli k opakovaným výslechům, při nichž ho ponižovali a vyhrožovali mu vězením či nehodou, která by se mu v ČSSR mohla stát.

V domově manželů prováděli několikahodinové domovní prohlídky, manželku sledovali a znemožnili jí pracovat na pozici, pro kterou měla jako vysokoškolačka kvalifikaci. Rodina se třemi malými dětmi nakonec nátlak nevydržela a v roce 1982 souhlasila s vycestováním.

Hyblerová-Lefeuvre dodnes žije ve Francii, k českému soudu však chce podle dřívějšího vyjádření jejího zmocněnce, historika Petra Blažka, přijet svědčit. Soudkyně ji předvolala na duben.

Vykypěl už byl za zneužití pravomoci odsouzen počátkem 90. let, a to společně s bývalým ministrem vnitra Františkem Kinclem a posledním náčelníkem StB Alojzem Lorencem. Soud je uznal vinnými, že od října 1988 do listopadu 1989 organizovali na celém území republiky izolaci velkého počtu osob, zejména v době očekávaných protestních akcí občanů. Vykypěl dostal trest 3,5 roku.

Akci Asanace vymyslela StB na přelomu 70. a 80. let. Jejím cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit občany nepohodlné režimu k trvalému opuštění republiky. Pracovníci StB po celé zemi začali předem vytipované odpůrce režimu šikanovat i fyzicky týrat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...