Vojtěch Pikal

Potvrzeno. Kandidáty na předsedu Pirátů budou kromě obhajujícího šéfa Ivana Bartoše a senátora Lukáše Wagenknechta také někdejší místopředsedkyně strany Jana Michailidu a ostravský radní David Witosz. O místopředsednické posty se na on-line zasedání celostátního fóra budou ucházet necelé dvě desítky kandidátů. Dosavadní místopředseda Vojtěch Pikal v pondělí prohlásil, že pozastaví své členství ve straně, vadí mu aktualizace všeobecného kodexu zastupitele, který definuje kumulaci funkcí.

Současný předseda Pirátů Ivan Bartoš bude na lednovém celostátním fóru obhajovat svou funkci v čele strany, informoval na stranickém diskusním fóru. Za své priority označil stabilizaci strany ve vládní roli, ale také profesionálnější politickou i mediální strategii. Výsledek říjnových voleb označil v příspěvku za neúspěch, ke kterému se staví čelem. Kandidaturu na předsedu už oznámil i senátor Lukáš Wagenknecht.

Ve středu budou poslanci od 10:00 pokračovat v ustavující schůzi nové dolní komory. Zákonodárci by měli volit hlavně svého předsedu a místopředsedy. Na předsednické místo jsou dva kandidáti, a to šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a místopředseda dosluhující vlády, ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO).

Někteří poslanci se po víkendových volbách do lavic ve Sněmovní ulici už nevrátí. Jedná se v mnoha případech o politiky, kteří byli s dolní komorou spojeni po několik funkčních období a patřili k výrazným osobnostem domácí politiky. Končí ale i poslanci, kteří se ve sněmovně zdrželi jen na jedno volební období.

Sněmovna ani třetí den své pravděpodobně poslední předvolební schůze neschválila vládní novelu, která se týká učitelských platů. Zabránilo tomu vládní ANO, které si stejně jako ve středu vyžádalo po poledni přestávku na jednání své poslanecké frakce. Předtím absence ministrů i poslanců poznamenaly zřejmě poslední písemné interpelace. Po polední pauze pokračovali zákonodárci interpelacemi ústními.

Končící Poslanecká sněmovna měla nejvíce schůzí, ale dosáhla nejméně schválených zákonů. Její předseda Radek Vondráček (ANO) v pořadu Události, komentáře podotkl, že poslanci se museli věnovat covidové agendě, jinak by byla statistika odlišná. Domnívá se také, že by se měly změnit interpelace. S tím souhlasili i místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti) a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09), který byl v minulosti rovněž sněmovním místopředsedou.

Koalice stále nemá dohodu na budoucí podobě penzí. Je sice shoda na navýšení o 300 korun nad rámec zákonné valorizace, na dřívějším odchodu do důchodu u náročných profesí nebo bonusu za vychované dítě ale ne. Obě úpravy dřív představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) jako součást změn důchodového systému. Poslanci ČSSD je ale navrhují jako pozměňovací návrhy a k tomu má výhrady premiér. Poslance toho ale na třech mimořádných schůzích čeká mnohem víc.

Poslanci hledají způsob, jak zefektivnit interpelace, tedy pravidelné dotazy na premiéra a ministry. Zástupci sněmovny si dlouhodobě stěžují na špatnou docházku členů vlády. Ti zase argumentují jiným pracovním vytížením.

Památku obětí komunistického režimu uctili na hřbitově v pražských Ďáblicích zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Poslanecké sněmovny a Senátu. U pomníku položili věnce také představitelé církve či diplomaté. Památka se připomíná každoročně v den, který předchází výročí vraždy političky a právničky Milady Horákové. Na hřbitově leží kolem dvou set obětí komunistického režimu včetně více než čtyřiceti dětí.

Úřady připravují další volby v mimořádné situaci. Po loňských krajských se bude v době pandemie na podzim hlasovat také o novém složení sněmovny. Ministerstvo vnitra plánuje letos takzvané drive-in hlasování. Návrh zákona, který by měl usnadnit hlasování lidem v karanténě či izolaci, je nyní v připomínkovém řízení.

Senát schválil beze změn volební novelu, která mimo jiné zavádí potřebný nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty. Nepřijal však možnost korespondenční volby pro české občany v zahraničí s ohledem na to, že to sněmovna v současném složení odmítá. Hlasování poštou chce nabídnout až dolní komoře, která vzejde z říjnových voleb. Senátoři ve čtvrtek také rozhodli, že požádají o odložení automatického zavedení datových schránek pro občany po použití jejich elektronické identity na rok 2023.

Na programu sněmovny byly pravidelné písemné interpelace na členy vlády, na plénum však žádný z členů kabinetu nepřišel. Kvůli opakující se situaci chtějí poslanci poslat premiérovi Andreji Babišovi (ANO) stížnost. Na odpolední ústní interpelace dorazil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Na programu Poslanecké sněmovny bylo i projednání výročních zpráv České televize, poslanci o nich však nakonec nehlasovali. Dolní komora se věnovala také otázce úředních maturit.

Sněmovna schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který mírně zvýhodňuje úspěšnější strany. Dvoučlenné volební koalice budou potřebovat ke vstupu do sněmovny aspoň osm procent hlasů, vícečetné koalice 11 procent. Změnu nyní posoudí Senát. Rozhodujícím hlasováním v Poslanecké sněmovně měla novela volebního zákona „zalepit díry“ vzniklé únorovým škrtáním Ústavního soudu v jeho dosavadním znění. Podpořilo ji 96 ze 101 přítomných poslanců, dolní komora jednala v polovičním počtu.

Ve středu 7. dubna  by měli poslanci definitivně schválit novelu volebního zákona. Byly nutné kompromisy, aktuální podoba zákona ale pravděpodobně projde, shodli se ve středečních Událostech, komentářích předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) a Vojtěch Pikal (Piráti). Problematickou otázkou by ale mohlo být korespondenční hlasování.

Návrh sněmovního ústavně-právního výboru, aby o obsazení části poslaneckých křesel po volbách rozhodovala stranická vedení, možná dolní komora nepřijme. Plně automatické přidělování mandátů ve čtvrtek ve sněmovně navrhli nejen představitelé Pirátů, ale také vládního hnutí ANO. Jejich kolegové ve výboru přitom podpořili zásah stran do rozdělování mandátů. Sněmovna se zabývala také plánem na obnovení prezenční výuky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) řekl, že návrat dětí posledních ročníků do škol by měl být dobrovolný.

Konkrétní personální obsazení svých poslaneckých klubů by po volbách mohla spoluovlivňovat přímo stranická vedení. Předpokládá to změna volebních pravidel, kterou příslušnému poslaneckému výboru předložil Marek Benda z ODS a kterou podpořili i zástupci SPD a ANO.

Devět politiků se střetlo v Událostech, komentářích nad změnami ve volebním zákoně, které ve středu oznámil Ústavní soud. Koalicím stran a hnutí nově stačí pro vstup do sněmovny pět procent hlasů. Soud škrtal i v paragrafech o určování počtu poslanců v krajích a průběhu skrutinia, tedy rozdělování mandátů za použití d'Hondtovy metody. Co to znamená pro Česko a podzimní volby, na něž má rozhodnutí dopadnout?

Vláda zřejmě nestihne zavést korespondenční hlasování pro české občany v zahraničí. Zákon je sice napsaný, kabinet se k němu ale ještě nedostal. Usnadnit volby Čechům v cizině chce i část opozice a připravila proto vlastní úpravu. Opoziční návrh čeká už rok a půl v Poslanecké sněmovně na projednání.

Korespondenční hlasování ve volbách je téma, které si současná vláda napsala do svého programového prohlášení, s jeho prosazením však nespěchá. Po prezidentských volbách v USA mají z této formy někteří čeští politici obavy. Nedávno vzniklá koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL ale chce korespondenční hlasování zařadit na program lednové schůze sněmovny. Podporu má i od vládní ČSSD. Pro Reportéry ČT natáčel David Vondráček.

Případné přebytky státního rozpočtu bude možné využít jen na snížení státního dluhu, novelu rozpočtových pravidel schválila sněmovna. Projednala také novelu zákona proti praní špinavých peněz a rozhodla, že se bude týkat i správců svěřenských fondů. Žadatelé o dotace také mají uvádět skutečného majitele.

Mimořádné jednání Poslanecké sněmovny svolal její předseda Radek Vondráček (ANO) na příští čtvrtek. Zatím není jisté, jestli se poslanci sejdou v rouškách, nebo bez nich. Někteří z nich tím chtějí vyjádřit svůj nesouhlas s vládními opatřeními. Řádná schůze, na které budou poslanci řešit i jednorázový pětitisícový příspěvek všem důchodcům, začne až za dva týdny v úterý 15. září.

Podle místopředsedy sněmovny Vojtěcha Pikala (Piráti) je chyba, že jsou nyní platy politiků navázané pouze na ukazatel veřejného sektoru. S požadavkem na jejich zmrazení přitom jeho strana přišla před volbami proto, že reagovala na návrh ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD), který by platy činitelů navázal na minimální mzdu. To by podle Pikala nebylo vhodné. Člen hospodářského výboru sněmovny Patrik Nacher (za ANO) zase navrhuje, aby se platy politiků navázaly na hrubý domácí produkt (HDP). Oba byli hosty středečních Událostí, komentářů.

Sněmovna se mimořádně sešla kvůli dvěma předlohám, které souvisejí s koronavirem. Obě předlohy pak také schválila. Jednou z nich je zavedení distanční výuky do školského zákona, druhou je speciální zákon, který umožní lidem v karanténě hlasovat v senátních a krajských volbách. Nad rámec navrženého programu se sněmovna také zabývala situací v Bělorusku. V této souvislosti odsoudila násilné zásahy běloruského režimu proti jeho odpůrcům a podpořila postoj vlády.

Schůzka zástupců parlamentních stran a ministerstva vnitra přinesla dohodu na třech způsobech, jak by lidé mohli hlasovat z karantény. Svůj lístek by mohli odevzdat z auta, ve speciálních volebních okrscích a u výjezdních komisí. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) očekává, že vláda schválí úpravu zákona 17. srpna, o dva dny později by ji měla odhlasovat sněmovna a den poté Senát.