Shoda na volebním zákoně si žádá mnoho kompromisů, otázkou zůstává korespondenční hlasování

30 minut
Hosty Událostí, komentářů byli Radek Vondráček (ANO), Marek Benda (ODS) a Vojtěch Pikal (Piráti)
Zdroj: ČT24

Ve středu 7. dubna  by měli poslanci definitivně schválit novelu volebního zákona. Byly nutné kompromisy, aktuální podoba zákona ale pravděpodobně projde, shodli se ve středečních Událostech, komentářích předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) a Vojtěch Pikal (Piráti). Problematickou otázkou by ale mohlo být korespondenční hlasování.

„Musím ocenit, že po té energii, co jsme do toho vložili a na začátku po nějakých sporech, tak každý dokázal v něčem ustoupit,“ řekl Radek Vondráček s tím, že doufá v hladký průběh schvalování. „Jsem přesvědčený, že budeme mít od 1. července účinný nový zákon,“ dodal.

Optimistický je také Marek Benda. „Myslím, že jsme ve shodě, která bude sněmovnou vysoce podpořena, a pevně věřím tomu, že pak pokorně půjdu do Senátu a Senát také najde většinu pro schválení,“ uvedl.

Ústavně právní výbor sněmovny podpořil ustanovení, že Česko bude mít pro volby do sněmovny dál 14 obvodů kopírujících kraje. Doporučil i minimální hranice pro úspěch koalic: 8 procent pro sdružení dvou stran a 11 procent u tří. Rozhodl i o tom, jak rozdělit mandáty, které zbudou po přepočtu hlasů. V takzvaném druhém skrutiniu má nakonec rozhodnout automatický systém, do výběru tak nebude zasahovat vedení stran.

Právě o dělení ve druhém skrutiniu se vedly spory. „Dnes (ve středu – pozn. red.) jsem říkal na výboru, že si myslím, že můj návrh byl lepší. Ale podpořil jsem návrh pana poslance Vondráčka, který jako svorník mezi komorami přišel s tím, že raději uděláme automat, než abychom tady připustili, že nám to Senát v nějaké podobě vrátí,“ podotkl Benda.

Totožný návrh původně přišel od Pirátů. „Role politických stran je určitě důležitá, ale končí sestavením kandidátní listiny. Ve volbách mají rozhodnout voliči přímo a o těch kandidátech, které si zvolí, nemá následovat ještě nějaké nepřímé dohadování pár hodin po volbách na základě aktuálních pocitů a nálad,“ zdůvodnil postoj strany Vojtěch Pikal.

Piráti se také veřejně vyjádřili na zasedání sněmovny, že by jim nejvíce vyhovoval čistě poměrný návrh poslance Marka Výborného (KDU-ČSL). Nakonec se rozhodli pro variantu, která zvýhodňuje, byť méně než dosud, silnější stranu. „Každý musel z něčeho ustoupit, takže my jsme ustoupili z toho, že jsme chtěli nižší klauzule pro koalice,“ řekl Pikal. Dodal, že se jedná o kompromis, díky kterému vznikne dostatečně spravedlivý zákon.

Spor se vedl také o to, zda se vydat cestou jednoho nebo 14 volebních obvodů. První variantu chtělo ANO. „Pro nás to byl opravdu stěžejní bod, ze kterého jsme ustoupili,“ řekl Vondráček.

Mezi pozměňovacími návrhy je i korespondenční hlasování

Poslanci budou o novém volebním zákonu v závěrečném třetím čtení hlasovat ve středu 7. dubna dopoledne. Ve hře jsou nyní ale pozměňovací návrhy. Podle Pikala se tři z nich týkají korespondenčního hlasování ze zahraničí. Právě tato otázka by mohla způsobit problémy.

„Ve sněmovně podle dnešního (středečního – pozn. red.) výsledku jednání ústavně právního výboru spíše neprojde. Pak budu muset věřit tomu, že Senát, který většinově tento návrh podporuje, že udrží střídmost,“ upozornil Benda.

Korespondenční volbu nyní nechce ANO. Podle Vondráčka je nutné nejprve zacelit problémy, které našel Ústavní soud. „Myslím si, že by se tomu měla věnovat ta sněmovna, která bude sestavena na základě svobodných voleb. A není nic špatného na tom, když se tomu bude věnovat rok a když se to udělá pořádně, ale cpát to teď do našeho, jistě velmi kvalitního, ale narychlo dělaného zákona mi přijde nepatřičné,“ zdůvodnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...