Mandáty se budou rozdělovat automaticky, shodl se výbor na podobě volebního zákona

Poslanecké mandáty by se po volbách měly rozdělovat automaticky, bez zásahů stranických sekretariátů. Ústavně právní výbor schválil návrh, který vyřešil poslední sporný bod. Novela volebního zákona by tedy měla již bez nesnází projít dalším schvalováním v Poslanecké sněmovně i v Senátu.

Ústavně právní výbor schválil návrh, který předloží ve třetím čtení jako definitivní verzi volebního zákona, na které by měla být shoda mezi politickými stranami i mezi dolní a horní komorou parlamentu.

Přišel s ním předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), jehož varianta šla přímo proti té od Marka Bendy (ODS). Benda navhrhoval, aby ve druhém skrutiniu měly hlavní slovo při rozdělování mandátů mezi jednotlivé kraje politické strany. Vondráčkova verze počítá s automatickým systémem. Poslanec ODS zdůraznil, že stále zůstala netknutá většina jeho komplexního pozměňovacího návrhu, úprava se týká pouze jedné jeho části.

„Ústavně právní výbor naprostou většinou doporučil celý můj návrh s jednou drobnou změnou, takže samozřejmě nejsem zklamaný,“ poznamenal Marek Benda. Dodal, že svoji variantu druhého skrutinia považoval za lepší, připustil však, že s ohledem na postoje senátorů „je jednodušší to, co navrhl pan kolega Vondráček“. 

Podle místopředsedy STAN Jana Farského je shoda na volebním zákoně potřebná. Že nebudou o konkrétním rozdělení mandátů rozhodovat stranické sekretariáty, ocenil. „Myslím, že je politika stižena velkou nedůvěrou. Kdyby ještě politici, případně strany převzaly část výběru mandátů na sebe, tak bychom na to doplatili – snížením volební účasti a ještě sníženou důvěrou v politiku a Poslaneckou sněmovnu,“ uvedl.

I Helena Válková (ANO) považuje podobu doporučenou ústavně právním výborem za přijatelnou. „Ve světle toho, jaké nemilé překvapení jsme zažili od Ústavního soudu, jsem se přiklonila k tomu, že proti automatismu snad nikdo nebude nic mít. Že by to bylo stoprocentně spravedlivější, si nejsem jistá, ale rozhodně to nebude zpochybnitelné,“ řekla.

V předloze, která půjde po Velikonocích do třetího čtení, se vracejí i zvýšené vstupní klauzule pro koalice, ne však již tak přísné jako v dosavadním znění zákona, které zrušil Ústavní soud. Nově budou muset koalice dvou stran získat alespoň osm procent hlasů, koalice se třemi a více členy alespoň jedenáct procent.

Poslanci návrh novely volebního zákona projednají ve středu 7. dubna. Radek Vondráček na tento termín svolal mimořádnou schůzi, začne v 10 hodin.

Novelu by měl Parlament přijmout do měsíce, řekl Faltýnek

Předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek po středečním jednání s prezidentem Milošem Zemanem řekl, že volební novela by měla být během měsíce přijata sněmovnou i Senátem, na základních konturách je v dolní komoře shoda. „Informoval jsem pana prezidenta, že volební zákon by měl být v průběhu měsíce přijat jak sněmovnou, tak Senátem, a měl by se dostat panu prezidentovi na podpis,“ řekl Faltýnek. Zeman se podle něj k novele chce vyjadřovat až poté, co obdrží její konečnou podobu.

„V této souvislosti mě (Zeman) informoval, že existuje nějaké usnesení Evropského soudu pro lidská práva, které se týkalo situace v Bulharsku, kde Ústavní soud zrušil volební zákon v průběhu volební kampaně a bylo konstatováno evropským soudem, že to je protizákonné,“ dodal předseda klubu ANO.

Ústavní soud na začátku února zrušil část zákona o volbách do Poslanecké sněmovny kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Zrušil způsob, kterým se stanovil počet poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů. Ze zákona také soud odstranil hranice deseti procent hlasů pro dvojkoalice, 15 procent pro trojkoalice a 20 procent pro koalice čtyř a více stran.

Ústavní soud za verdikt kritizovali mimo jiné prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO). Zeman kvůli rozhodnutí zrušil udělení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka předsedovi soudu Rychetskému. Podle prezidenta zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně poškodil Českou republiku. Kampaň oficiálně začala již koncem prosince poté, co prezident proti zvyklostem vyhlásil termín voleb s výrazným předstihem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...