Mandáty se budou rozdělovat automaticky, shodl se výbor na podobě volebního zákona

Poslanecké mandáty by se po volbách měly rozdělovat automaticky, bez zásahů stranických sekretariátů. Ústavně právní výbor schválil návrh, který vyřešil poslední sporný bod. Novela volebního zákona by tedy měla již bez nesnází projít dalším schvalováním v Poslanecké sněmovně i v Senátu.

Ústavně právní výbor schválil návrh, který předloží ve třetím čtení jako definitivní verzi volebního zákona, na které by měla být shoda mezi politickými stranami i mezi dolní a horní komorou parlamentu.

Přišel s ním předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), jehož varianta šla přímo proti té od Marka Bendy (ODS). Benda navhrhoval, aby ve druhém skrutiniu měly hlavní slovo při rozdělování mandátů mezi jednotlivé kraje politické strany. Vondráčkova verze počítá s automatickým systémem. Poslanec ODS zdůraznil, že stále zůstala netknutá většina jeho komplexního pozměňovacího návrhu, úprava se týká pouze jedné jeho části.

„Ústavně právní výbor naprostou většinou doporučil celý můj návrh s jednou drobnou změnou, takže samozřejmě nejsem zklamaný,“ poznamenal Marek Benda. Dodal, že svoji variantu druhého skrutinia považoval za lepší, připustil však, že s ohledem na postoje senátorů „je jednodušší to, co navrhl pan kolega Vondráček“. 

Podle místopředsedy STAN Jana Farského je shoda na volebním zákoně potřebná. Že nebudou o konkrétním rozdělení mandátů rozhodovat stranické sekretariáty, ocenil. „Myslím, že je politika stižena velkou nedůvěrou. Kdyby ještě politici, případně strany převzaly část výběru mandátů na sebe, tak bychom na to doplatili – snížením volební účasti a ještě sníženou důvěrou v politiku a Poslaneckou sněmovnu,“ uvedl.

I Helena Válková (ANO) považuje podobu doporučenou ústavně právním výborem za přijatelnou. „Ve světle toho, jaké nemilé překvapení jsme zažili od Ústavního soudu, jsem se přiklonila k tomu, že proti automatismu snad nikdo nebude nic mít. Že by to bylo stoprocentně spravedlivější, si nejsem jistá, ale rozhodně to nebude zpochybnitelné,“ řekla.

V předloze, která půjde po Velikonocích do třetího čtení, se vracejí i zvýšené vstupní klauzule pro koalice, ne však již tak přísné jako v dosavadním znění zákona, které zrušil Ústavní soud. Nově budou muset koalice dvou stran získat alespoň osm procent hlasů, koalice se třemi a více členy alespoň jedenáct procent.

Poslanci návrh novely volebního zákona projednají ve středu 7. dubna. Radek Vondráček na tento termín svolal mimořádnou schůzi, začne v 10 hodin.

Novelu by měl Parlament přijmout do měsíce, řekl Faltýnek

Předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek po středečním jednání s prezidentem Milošem Zemanem řekl, že volební novela by měla být během měsíce přijata sněmovnou i Senátem, na základních konturách je v dolní komoře shoda. „Informoval jsem pana prezidenta, že volební zákon by měl být v průběhu měsíce přijat jak sněmovnou, tak Senátem, a měl by se dostat panu prezidentovi na podpis,“ řekl Faltýnek. Zeman se podle něj k novele chce vyjadřovat až poté, co obdrží její konečnou podobu.

„V této souvislosti mě (Zeman) informoval, že existuje nějaké usnesení Evropského soudu pro lidská práva, které se týkalo situace v Bulharsku, kde Ústavní soud zrušil volební zákon v průběhu volební kampaně a bylo konstatováno evropským soudem, že to je protizákonné,“ dodal předseda klubu ANO.

Ústavní soud na začátku února zrušil část zákona o volbách do Poslanecké sněmovny kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Zrušil způsob, kterým se stanovil počet poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů. Ze zákona také soud odstranil hranice deseti procent hlasů pro dvojkoalice, 15 procent pro trojkoalice a 20 procent pro koalice čtyř a více stran.

Ústavní soud za verdikt kritizovali mimo jiné prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO). Zeman kvůli rozhodnutí zrušil udělení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka předsedovi soudu Rychetskému. Podle prezidenta zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně poškodil Českou republiku. Kampaň oficiálně začala již koncem prosince poté, co prezident proti zvyklostem vyhlásil termín voleb s výrazným předstihem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
06:00Aktualizovánopřed 54 mminutami

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
před 58 mminutami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
před 1 hhodinou

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
10:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, Rusko je agresor, řekl Zůna

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.
09:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
před 2 hhodinami

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
před 2 hhodinami
Načítání...