Mandáty se budou rozdělovat automaticky, shodl se výbor na podobě volebního zákona

Poslanecké mandáty by se po volbách měly rozdělovat automaticky, bez zásahů stranických sekretariátů. Ústavně právní výbor schválil návrh, který vyřešil poslední sporný bod. Novela volebního zákona by tedy měla již bez nesnází projít dalším schvalováním v Poslanecké sněmovně i v Senátu.

Ústavně právní výbor schválil návrh, který předloží ve třetím čtení jako definitivní verzi volebního zákona, na které by měla být shoda mezi politickými stranami i mezi dolní a horní komorou parlamentu.

Přišel s ním předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), jehož varianta šla přímo proti té od Marka Bendy (ODS). Benda navhrhoval, aby ve druhém skrutiniu měly hlavní slovo při rozdělování mandátů mezi jednotlivé kraje politické strany. Vondráčkova verze počítá s automatickým systémem. Poslanec ODS zdůraznil, že stále zůstala netknutá většina jeho komplexního pozměňovacího návrhu, úprava se týká pouze jedné jeho části.

„Ústavně právní výbor naprostou většinou doporučil celý můj návrh s jednou drobnou změnou, takže samozřejmě nejsem zklamaný,“ poznamenal Marek Benda. Dodal, že svoji variantu druhého skrutinia považoval za lepší, připustil však, že s ohledem na postoje senátorů „je jednodušší to, co navrhl pan kolega Vondráček“. 

Podle místopředsedy STAN Jana Farského je shoda na volebním zákoně potřebná. Že nebudou o konkrétním rozdělení mandátů rozhodovat stranické sekretariáty, ocenil. „Myslím, že je politika stižena velkou nedůvěrou. Kdyby ještě politici, případně strany převzaly část výběru mandátů na sebe, tak bychom na to doplatili – snížením volební účasti a ještě sníženou důvěrou v politiku a Poslaneckou sněmovnu,“ uvedl.

I Helena Válková (ANO) považuje podobu doporučenou ústavně právním výborem za přijatelnou. „Ve světle toho, jaké nemilé překvapení jsme zažili od Ústavního soudu, jsem se přiklonila k tomu, že proti automatismu snad nikdo nebude nic mít. Že by to bylo stoprocentně spravedlivější, si nejsem jistá, ale rozhodně to nebude zpochybnitelné,“ řekla.

V předloze, která půjde po Velikonocích do třetího čtení, se vracejí i zvýšené vstupní klauzule pro koalice, ne však již tak přísné jako v dosavadním znění zákona, které zrušil Ústavní soud. Nově budou muset koalice dvou stran získat alespoň osm procent hlasů, koalice se třemi a více členy alespoň jedenáct procent.

Poslanci návrh novely volebního zákona projednají ve středu 7. dubna. Radek Vondráček na tento termín svolal mimořádnou schůzi, začne v 10 hodin.

Novelu by měl Parlament přijmout do měsíce, řekl Faltýnek

Předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek po středečním jednání s prezidentem Milošem Zemanem řekl, že volební novela by měla být během měsíce přijata sněmovnou i Senátem, na základních konturách je v dolní komoře shoda. „Informoval jsem pana prezidenta, že volební zákon by měl být v průběhu měsíce přijat jak sněmovnou, tak Senátem, a měl by se dostat panu prezidentovi na podpis,“ řekl Faltýnek. Zeman se podle něj k novele chce vyjadřovat až poté, co obdrží její konečnou podobu.

„V této souvislosti mě (Zeman) informoval, že existuje nějaké usnesení Evropského soudu pro lidská práva, které se týkalo situace v Bulharsku, kde Ústavní soud zrušil volební zákon v průběhu volební kampaně a bylo konstatováno evropským soudem, že to je protizákonné,“ dodal předseda klubu ANO.

Ústavní soud na začátku února zrušil část zákona o volbách do Poslanecké sněmovny kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Zrušil způsob, kterým se stanovil počet poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů. Ze zákona také soud odstranil hranice deseti procent hlasů pro dvojkoalice, 15 procent pro trojkoalice a 20 procent pro koalice čtyř a více stran.

Ústavní soud za verdikt kritizovali mimo jiné prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO). Zeman kvůli rozhodnutí zrušil udělení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka předsedovi soudu Rychetskému. Podle prezidenta zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně poškodil Českou republiku. Kampaň oficiálně začala již koncem prosince poté, co prezident proti zvyklostem vyhlásil termín voleb s výrazným předstihem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 1 hhodinou

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 6 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 8 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Babiš při interpelacích odpovídal na otázky o střetu zájmů či Turkovi

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...