Mandáty se budou rozdělovat automaticky, shodl se výbor na podobě volebního zákona

Poslanecké mandáty by se po volbách měly rozdělovat automaticky, bez zásahů stranických sekretariátů. Ústavně právní výbor schválil návrh, který vyřešil poslední sporný bod. Novela volebního zákona by tedy měla již bez nesnází projít dalším schvalováním v Poslanecké sněmovně i v Senátu.

Ústavně právní výbor schválil návrh, který předloží ve třetím čtení jako definitivní verzi volebního zákona, na které by měla být shoda mezi politickými stranami i mezi dolní a horní komorou parlamentu.

Přišel s ním předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), jehož varianta šla přímo proti té od Marka Bendy (ODS). Benda navhrhoval, aby ve druhém skrutiniu měly hlavní slovo při rozdělování mandátů mezi jednotlivé kraje politické strany. Vondráčkova verze počítá s automatickým systémem. Poslanec ODS zdůraznil, že stále zůstala netknutá většina jeho komplexního pozměňovacího návrhu, úprava se týká pouze jedné jeho části.

„Ústavně právní výbor naprostou většinou doporučil celý můj návrh s jednou drobnou změnou, takže samozřejmě nejsem zklamaný,“ poznamenal Marek Benda. Dodal, že svoji variantu druhého skrutinia považoval za lepší, připustil však, že s ohledem na postoje senátorů „je jednodušší to, co navrhl pan kolega Vondráček“. 

Podle místopředsedy STAN Jana Farského je shoda na volebním zákoně potřebná. Že nebudou o konkrétním rozdělení mandátů rozhodovat stranické sekretariáty, ocenil. „Myslím, že je politika stižena velkou nedůvěrou. Kdyby ještě politici, případně strany převzaly část výběru mandátů na sebe, tak bychom na to doplatili – snížením volební účasti a ještě sníženou důvěrou v politiku a Poslaneckou sněmovnu,“ uvedl.

I Helena Válková (ANO) považuje podobu doporučenou ústavně právním výborem za přijatelnou. „Ve světle toho, jaké nemilé překvapení jsme zažili od Ústavního soudu, jsem se přiklonila k tomu, že proti automatismu snad nikdo nebude nic mít. Že by to bylo stoprocentně spravedlivější, si nejsem jistá, ale rozhodně to nebude zpochybnitelné,“ řekla.

V předloze, která půjde po Velikonocích do třetího čtení, se vracejí i zvýšené vstupní klauzule pro koalice, ne však již tak přísné jako v dosavadním znění zákona, které zrušil Ústavní soud. Nově budou muset koalice dvou stran získat alespoň osm procent hlasů, koalice se třemi a více členy alespoň jedenáct procent.

Poslanci návrh novely volebního zákona projednají ve středu 7. dubna. Radek Vondráček na tento termín svolal mimořádnou schůzi, začne v 10 hodin.

Novelu by měl Parlament přijmout do měsíce, řekl Faltýnek

Předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek po středečním jednání s prezidentem Milošem Zemanem řekl, že volební novela by měla být během měsíce přijata sněmovnou i Senátem, na základních konturách je v dolní komoře shoda. „Informoval jsem pana prezidenta, že volební zákon by měl být v průběhu měsíce přijat jak sněmovnou, tak Senátem, a měl by se dostat panu prezidentovi na podpis,“ řekl Faltýnek. Zeman se podle něj k novele chce vyjadřovat až poté, co obdrží její konečnou podobu.

„V této souvislosti mě (Zeman) informoval, že existuje nějaké usnesení Evropského soudu pro lidská práva, které se týkalo situace v Bulharsku, kde Ústavní soud zrušil volební zákon v průběhu volební kampaně a bylo konstatováno evropským soudem, že to je protizákonné,“ dodal předseda klubu ANO.

Ústavní soud na začátku února zrušil část zákona o volbách do Poslanecké sněmovny kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Zrušil způsob, kterým se stanovil počet poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů. Ze zákona také soud odstranil hranice deseti procent hlasů pro dvojkoalice, 15 procent pro trojkoalice a 20 procent pro koalice čtyř a více stran.

Ústavní soud za verdikt kritizovali mimo jiné prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO). Zeman kvůli rozhodnutí zrušil udělení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka předsedovi soudu Rychetskému. Podle prezidenta zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně poškodil Českou republiku. Kampaň oficiálně začala již koncem prosince poté, co prezident proti zvyklostem vyhlásil termín voleb s výrazným předstihem.