Není vhodné, aby s platy politiků nakládala vláda, míní Pikal. Podle Nachera by měly být vázané na HDP

Nahrávám video
Nacher a Pikal hosty pořadu Události, komentáře
Zdroj: ČT24

Podle místopředsedy sněmovny Vojtěcha Pikala (Piráti) je chyba, že jsou nyní platy politiků navázané pouze na ukazatel veřejného sektoru. S požadavkem na jejich zmrazení přitom jeho strana přišla před volbami proto, že reagovala na návrh ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD), který by platy činitelů navázal na minimální mzdu. To by podle Pikala nebylo vhodné. Člen hospodářského výboru sněmovny Patrik Nacher (za ANO) zase navrhuje, aby se platy politiků navázaly na hrubý domácí produkt (HDP). Oba byli hosty středečních Událostí, komentářů.

Piráti navrhují, aby ministři, poslanci nebo senátoři měli stejný plat jako letos. S tím podle vyjádření premiéra Andreje Babiše souhlasí i hnutí ANO. Pokud návrh podpoří i komunisté, má šanci projít.

Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Pikala (Piráti) jeho strana navrhovala systematické řešení už v roce 2018, kdy se projednávalo skokové zvýšení platů politiků. „Chtěli jsme platy politiků navázat jak na soukromý, tak na veřejný sektor,“ uvedl Pikal s tím, že nyní jsou však navázané pouze na ukazatel veřejného sektoru.

„Když se přidá pracovníkům ve státních službách, když se jedná o lékaře nebo učitele, vede to ke zvýšení platů politiků. Není to přitom navázáno na to, jak se daří v soukromé sféře, to je podle mě problém,“ domnívá se Pikal.  

„V současné chvíli vlastně reagujeme na to, že paní ministryně Maláčová přišla s tím, že by to navázala na minimální mzdu. Podle nás jde o naprosto absurdní konstrukci, protože minimální mzdu určuje vláda. Znamená to, že by vláda mohla nakládat přímo s platy všech politiků, což není vhodná konstrukce,“ uvedl Pikal, který odmítl, že by jejich požadavek měl něco společného s nadcházejícími volbami. 

Podle něj by navrhovaný koncept vedl k tomu, že jakákoliv diskuse o změně minimální mzdy by současně nutně byla diskusí o změně platů politiků, a tím by se to velmi zkomplikovalo.

Navázání platů politiků na HDP

„Jak říkal onehdá Zdeněk Pohlreich. Když kuchaři nevědí, tak tam hodí sýr. Já mám pocit, že u politiků, když nevědí, a je to zejména před volbami, hodí tam zmrazení platů,“ podotkl k načasování návrhu člen hospodářského výboru sněmovny Patrik Nacher (za ANO).

„Já jsem přišel asi před třemi měsíci s návrhem, aby platy politiků byly navázány na hrubý domácí produkt (HDP)… to znamená, roste-li HDP, porostou platy, pokud HDP klesne, což se teď očividně meziročně stane, klesnou – nikoliv zmrazí – i platy politiků,“ uvedl Nacher s tím, že podle jeho návrhu by tak platy nebyly přímo v rukou politiků.

Návrh Pirátů však bude Nacher podle svých slov podporovat. „Proto nerozumím tomu, proč s tím Piráti přišli teď, protože já jsem se domlouval i s předsedou klubu Jakubem Michálkem, že to předložíme spolu. To znamená, že to bude navázáno na nějakou veličinu, kterou ten politik může ovlivnit tím, jaké zákony schvaluje, ale ne přímo,“ vysvětlil.

 Nacherův návrh jsou ochotni podpořit i Piráti, uvedl Pikal. „Ale je třeba si říct, kolik času zbývá do konce roku. Pokud to chceme zmrazit na příští rok, tak toho času není dostatek, čili já jsem samozřejmě pro komplexní řešení. Je otázka, jestli se stihne připravit do konce roku, pokud ne, tak potom máme celý následující rok na to, abychom to stihli,“ reagoval Pikal. 

„Jestli zmrazení platů bereme jako mezifázi k tomu, navázat to pevně na nějakou veličinu, aby politici každý rok se nepřeháněli s těmito náměty a návrhy, tak proč ne, ale je to mezifáze,“ dodal Nacher.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...