Devět politiků se střetlo v Událostech, komentářích nad změnami ve volebním zákoně, které ve středu oznámil Ústavní soud. Koalicím stran a hnutí nově stačí pro vstup do sněmovny pět procent hlasů. Soud škrtal i v paragrafech o určování počtu poslanců v krajích a průběhu skrutinia, tedy rozdělování mandátů za použití d'Hondtovy metody. Co to znamená pro Česko a podzimní volby, na něž má rozhodnutí dopadnout?
Změna pravidel během zápasu, jeden obvod není vhodný. Politici hodnotí rozhodnutí Ústavního soudu o volbách
UK: Vít Rakušan, Petr Fiala, Radek Vondráček (zdroj: ČT24)
Místopředseda hnutí ANO a předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček řekl k rozhodnutí Ústavního soudu, že běžný občan je nyní v nejistotě, co bude následovat. Přirovnal to ke změně pravidel uprostřed rozehraného zápasu.
Podle něho nález soudu zasáhl do politické soutěže, považuje to za nestandardní formu. Vondráček přitom nevyčítá navrhovatelům ze STAN, že se snažili o změnu, ale že soudu trvalo tak dlouho, než rozhodl. Považuje to za ohrožení stability a politického systému.
Vondráček uvedl, že nechce využít legislativní stav nouze pro řešení nové situace, ani využít formu nepravého přílepku k tiskům, které jsou již ve druhém čtení. To by neodpovídalo tomu, že jde o stěžejní volební zákon.
Podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jana Chvojky se předmětné pasáže volebního zákona zrušily oprávněně. „Cítím se dobře jako právník, ten systém výhodný není. Když si vzpomeneme na volby například v roce 2017, tak jsme v Libereckém kraji dostali osm procent, což bylo lehce nad republikový průměr, ale poslance jsme nezískali. Osm procent v Moravskoslezském kraji však znamenalo poslance dva,“ vzpomíná Chvojka.
Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče k volbám dojde, podle něj by ale Ústavní soud neměl zasahovat do politického dění. „Domnívám se, že přispěl do rozhoupání ústavní krize v České republice. Nastavil velice ostře mantinely Poslanecké sněmovně, dokdy musí přijmout nějaký zákon, a vytvořil nepřímý nátlak, což by Ústavní soud nesměl nikdy učinit,“ sdělil.
UK: Dominik Feri, Tomio Okamura, Stanislav Grospič (zdroj: ČT24)
Místopředseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) uvedl, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský dlouhodobě zasahuje do politického dění v Česku a neadekvátně straní některým stranám podle svých priorit.
„Teď nezbývá, než abychom pracovali na přijetí volebního zákona. My v SPD budeme konstruktivní, protože v první řadě myslíme na občany,“ sdělil. Občané by podle něj měli věřit systému. Otazníkem může být Senát, který podle něj může odmítnou spolupracovat, což by vedlo k „nevídané nestabilitě“.
Jeden volební obvod se politikům příliš nezdá
Předseda ODS Petr Fiala uznal, že je poměrně brzo před volbami, ale úkolem politiků je se domluvit. „A nemělo by to být dočasné, ale dlouhodobé, stabilní řešení, aby občané věděli, že podle toho budou volit několik dalších desetiletí.“
Fialovi nepřipadá vhodné jít cestou jednoho volebního obvodu pro celou republiku. Za vhodně považuje sepětí poslanců s regionem. Tedy zachovat v nějaké podobě regiony jako volební obvody a pak se bavit o přepočtu. Modelů je podle něho celá řada.
Také předseda STAN Vít Rakušan je příznivcem zachování volebních obvodů, které odpovídají územnímu uspořádání ČR. Ani on nechce jediný volební okrsek. V návaznosti na současnou koalici STAN s Piráty řekl, že změna daná rozhodnutím soudu pro ně není výhodná, ale jde o princip. Tedy, že se hlas každého voliče v Česku nepočítá stejně.
Místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda Pirátů Vojtěch Pikal považuje snahy o jeden volební obvod pro celou republiku za nebezpečné v tom, že se politický život ještě více zkoncentruje do Prahy. „A regiony by měly ve sněmovně ještě menší hlas.“
Pikal by zachoval volební kraje, jak jsou všichni zvyklí. Hlasy z voleb pak spočítat a na celostátní úrovní vypočítat, kolik na jakou stranu připadá mandátů a ty pak zpátky přidělit stranám. Existují různé modely, hlavně však musí být srozumitelné pro voliče, uvedl.
UK: Vojtěch Pikal, Marek Výborný, Jan Chvojka (zdroj: ČT24)
Varianta jednoho volebního obvodu by podle poslance Dominika Feriho (TOP 09) znamenala odpoutání poslance od svého kraje. „Na druhou stranu už nejsme v době, kdy poslanci dělali kampaň jen ve svém okrese, teď tady jsou sociální sítě. Na mě se obrací lidé z celé republiky, na kolegy taky, přesahujeme volební kraje,“ míní.
Obavy, že se volby konat zatím nemohou, jsou podle Feriho oprávněné. „Jsme na šikmé ploše, a čím víc se bude blížit termín voleb, tím ta plocha bude šikmější. Není čas až do října, pro sněmovnu je čas maximálně dva měsíce,“ sděluje politik s tím, že pravděpodobnost, že se volby konat nebudou, je minimální.
Poslance KDU-ČSL Marka Výborného rozhodnutí Ústavního soudu potěšilo, protože dosavadní stav byl k voličům nespravedlivý. Lidovci navrhují snížit kvórum pro koalice na 7, 9 a 11 procent (ve středu Ústavní soud zrušil 10, 15 a 20 procent). Pokud jde o přepočet, tak navrhují se vrátit do roku 1998 před opoziční smlouvu, tak aby poměrně odpovídal přepočtu hlasů pro jednotlivé voliče.
„Co je důležité, vůbec nesaháme do 14 volebních krajů.“ Zároveň varoval před ambicí přemalovat ČR a měnit volební kraje. Stejně tak před jedním volebním obvodem. To by podle něho nevedlo k dohodě politických stran.