Sněmovna se mimořádně sešla kvůli dvěma předlohám, které souvisejí s koronavirem. Obě předlohy pak také schválila. Jednou z nich je zavedení distanční výuky do školského zákona, druhou je speciální zákon, který umožní lidem v karanténě hlasovat v senátních a krajských volbách. Nad rámec navrženého programu se sněmovna také zabývala situací v Bělorusku. V této souvislosti odsoudila násilné zásahy běloruského režimu proti jeho odpůrcům a podpořila postoj vlády.
Povinná školní docházka je i ta s distanční výukou, rozhodli poslanci
Novela školského zákona zavádí pro děti povinnost účastnit se distanční výuky jako součásti povinné školní docházky. Formu výuky na dálku nestanoví, škola ji má přizpůsobit podmínkám žáka. Rovněž tato úprava měla podporu opozice, dolní komorou tudíž prošla bez komplikací.
Místopředsedkyně školského výboru Kateřina Valachová (ČSSD) vytkla, že se o něm neuskutečnila debata mezi politickými stranami a odborníky. Věří také, že ministerstvo školství připraví podporu i pro mateřské školy a distanční výuku v nich. Rovněž se domnívá, že by právní úprava měla být přijata pouze pro nadcházející školní rok, což navrhují Piráti.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) ale namítá, že legislativa nevznikla pouze kvůli koronaviru. Jeho resort následkem pandemie zjistil, že tuto záležitost zákon neupravuje, novela proto slouží pro všechny situace, které mohou v budoucnu nastat. Kromě pandemií může jít například o živelní pohromy.
Lidovci vítají, že se distanční výuka na základních školách dostane do zákona, i když podle nich vláda mohla situaci řešit dřív. Chtějí do něj ale zapracovat zmíněný pozměňovací návrh ODS. Ten z předlohy vyjímá pravomoci ministerstva školství k tomu, aby mohlo libovolně měnit způsob maturit, přijímacích i závěrečných zkoušek. „Chceme, aby to vždy muselo jít přes parlament. V tomto ministerstvu nedůvěřujeme a nechceme, aby tuto pravomoc mělo,“ vysvětluje místopředseda školského výboru Lukáš Bartoň (Piráti).
Zavedení distanční výuky podpořil i poslanecký klub SPD. „Vzhledem k vládou připravovaným opatřením je to asi jediná možnost, jak to právně zarámovat,“ řekl o návrhu předseda hnutí Tomio Okamura.
Stav legislativní nouze vyhlásil na návrh vlády v pondělí předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), a to až do úterý 25. srpna. Zrychlený režim umožňuje poslancům projednat a schválit zákon třeba během jediného dne.
Poslanci se zabývali i Běloruskem
Nad rámec plánovaného programu středeční schůze zákonodárci diskutovali také o situaci v Bělorusku. Po vzoru Senátu odsoudili násilné a nepřiměřené zásahy režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka proti jeho odpůrcům, kteří protestovali proti nedemokratickému a neférovému průběhu prezidentských voleb. Zároveň na návrh ANO podpořili postoj české vlády k situaci v Bělorusku.
Pirátům, Starostům, lidovcům a TOP 09 se nepovedlo prosadit, aby sněmovna vyzvala Rusko ke zdrženlivosti a k nevměšování do vnitřních záležitostí Běloruska. Rusko o případnou pomoc požádal Lukašenko.
Nová poslankyně složila slib
V úvodu středeční schůze složila poslanecký slib nová poslankyně ANO Irena Blažková. Ve funkci nahradila svého stranického kolegu Petra Vránu, který složil mandát kvůli tomu, že kandiduje v letošních podzimních senátních volbách v přerovském volebním obvodu. Ještě před složením slibu projednal vznik jejího mandátu mandátový a imunitní výbor. Osvědčení Blažková převzala minulý týden.
Blažková je dlouholetá starostka Vranovic-Kelčic na Prostějovsku. Již dříve řekla, že barvy hnutí ANO bude ve sněmovně reprezentovat do konce volebního období, tedy zhruba rok. Starostkou po tu dobu zůstane.