Lidé v karanténě dostanou tři možnosti, jak hlasovat u podzimních voleb

Schůzka zástupců parlamentních stran a ministerstva vnitra přinesla dohodu na třech způsobech, jak by lidé mohli hlasovat z karantény. Svůj lístek by mohli odevzdat z auta, ve speciálních volebních okrscích a u výjezdních komisí. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) očekává, že vláda schválí úpravu zákona 17. srpna, o dva dny později by ji měla odhlasovat sněmovna a den poté Senát.

V každém okresu v Česku by mělo být k dispozici jedno speciální stanoviště pro hlasování z auta, dohromady jich tedy bude 78. Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna upřesňuje, že lidé v karanténě budou moci odevzdat svůj hlas ve středu 30. září od sedmi do patnácti hodin, tedy dva dny před otevřením standardních volebních místností.

V případě front se podle něj otevírací doba speciálního stanoviště prodlouží, aby mohli odhlasovat všichni. „Voliči u sebe musí mít průkaz totožnosti a následně rozhodnutí hygieny o nařízené karanténě, případně vystavenou neschopenku od lékaře,“ doplňuje Mlsna. Pokud neschopenku volič mít nebude –⁠ například protože je živnostník –⁠, měl by mít podepsané potvrzení o karanténě od lékaře.

„Potvrzení od lékaře nebo od hygieniků bude zásadní pro to, aby mohli občané uplatnit své volební právo,“ upozorňuje také místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti).

Podle Hamáčka by drive-in stanoviště mohla vzniknout na velkých parkovištích nebo stadionech. Po identifikaci by měl volič dostat volební lístky, poodjet doprostřed stanu, kde bude mít soukromí, upravit volební lístek a vložit ho do obálky a na konci stanu obálku vhodit do urny. Speciální komise by měla lidi vyškrtnout ze stálého seznamu voličů, aby nemohli znovu volit standardním způsobem v pátek či sobotu.

Na drive-in stanovištích bude možné hlasovat pouze z motorových vozidel a zájemci o hlasování tam nemohou dorazit pěšky.

Pokud volič v karanténě takto odvolit nemůže, může požádat, aby za ním dorazila výjezdní komise. Měl by tak učinit do čtvrtka 1. řijna do 20 hodin. Přenosná urna by za ním dorazila ve standardní volební dny v pátek či v sobotu. Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek vyzývá voliče, aby se počátkem října nebáli k volebním urnám přijít, hlasování podle něj bude bezpečné. 

V zařízeních v karanténě se bude hlasovat ve čtvrtek a v pátek

Hlasování v pobytových zařízeních sociálních či zdravotních služeb, na něž byla uvalena karanténa, zajistí stejná skupina jako drive-in volby. „Hlasování bude od čtvrtka volebního týdne od sedmi hodin do pátku volebního týdne do 20 hodin,“ upřesňuje ministerstvo.

Mlsna doplnil, že volební lístky posbírané alternativními způsoby sečtou krajské úřady. Zástupci parlamentních stran se na středečním jednání také dohodli, že se odměny pro členy volebních komisí zvýší o 500 korun, protože práce bude tentokrát komplikovanější.

Možnost speciálního hlasování se bude týkat pouze lidí, kteří budou mít v době voleb nařízenou karanténu či izolaci hygienou nebo lékařem, zdůrazňuje ministerstvo. Ti, kteří budou v preventivním ochranném opatření, například po návratu z ciziny, na volebním právu omezeni nebudou, budou tedy moci přijít hlasovat ke komisi ve svém volebním okrsku.

Nahrávám video
Brífink ministra vnitra k podzimním volbám a mimořádné situaci v libanonském Bejrútu
Zdroj: ČT24

Hamáček dodává, že systém je navržen tak, aby zvládl několik desítek tisíc voličů z karantény. „S ministerstvem zdravotnictví si vyjasníme přesné počty. Bude naprosto klíčové mít je přesně stanovené,“ konstatuje vicepremiér. Podle poslance Dominika Feriho (TOP 09) parlamentní strany dosáhly řešení, které umožní volit každému, kdo bude mít zájem.

Návrh na tři alternativní způsoby hlasování hodlá Hamáček předložit na vládě 17. srpna, poslanci by o předloze měli rozhodovat o dva dny později. Kabinet podle něj požádá předsedu sněmovny o stav legislativní nouze, aby mohl upravený zákon začít platit co nejrychleji. „Dosáhli jsme kompromisu, který je dobrý a umožní těm, kteří by o volební právo přišli, odvolit. Když začnou školení jednotlivých komisí 3. září, chceme už pracovat s novým zákonem,“ vysvětluje předseda sociálních demokratů.

Nahrávám video
Události, komentáře: Petr Mlsna
Zdroj: ČT24

Náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy Petr Mlsna se domnívá, že z logistického hlediska nenastane problém s žádnou z možností hlasování.

V pořadu Události, komentáře ujistil, že klasická volba do přenosné urny zůstává nadále zachována. „Ta speciální komise, která bude vyjíždět za covidovými pacienty, pokud si to objednají, se bude skládat ze tří vojáků, kteří budou členy té komise,“ uvedl. Hlasování z auta bude probíhat podobně, jako probíhalo testování z aut.

Pro korespondenční volbu není politická vůle

Korespondenční volbu podle něj jeho resort nenabídl jako možné řešení proto, že pro ni není politická vůle v Poslanecké sněmovně. „Ve chvíli, kdy není politická vůle, jsme považovali za zbytečné ji nabízet,“ shrnuje Hamáček. Místopředseda ODS Martin Kupka potvrzuje, že strany se na takové variantě nedohodly. „Na korespondenčním hlasování nepanuje shoda. Pro tak rychlé zavedení pro tyto volby podpora není,“ říká.

„Korespondenční volbu bereme jako doplňkovou pro voliče v zahraničí. Pro krajské volby v říjnu to není aktuální a proběhne debata, jakým způsobem to přijmout pro rok 2021,“ předesílá poslanec vládního hnutí ANO Milan Feranec. Bartošek považuje korespondenční volbu za klíčovou a doufá, že zákon vejde v platnost do konce volebního období. Lidovci podle něj jsou připraveni hlasování poštou podpořit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...