Poslanci odhlasovali nový volební zákon, mírně zvýhodňuje úspěšnější strany

Sněmovna schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který mírně zvýhodňuje úspěšnější strany. Dvoučlenné volební koalice budou potřebovat ke vstupu do sněmovny aspoň osm procent hlasů, vícečetné koalice 11 procent. Změnu nyní posoudí Senát. Rozhodujícím hlasováním v Poslanecké sněmovně měla novela volebního zákona „zalepit díry“ vzniklé únorovým škrtáním Ústavního soudu v jeho dosavadním znění. Podpořilo ji 96 ze 101 přítomných poslanců, dolní komora jednala v polovičním počtu.

Pozměňovací návrh ústavně právního výboru vychází z verze připravené Markem Bendou (ODS), sporný bod týkající se druhého skrutinia upravil výbor na návrh Radka Vondráčka (ANO).

Zachováno bude 14 volebních krajů, úspěšnější subjekty budou při rozdělování mandátů mírně zvýhodněny. Poslanecké mandáty budou přidělovány automaticky podle výsledku bez možnosti povolebního zásahu stran či hnutí.  Proti tomu byla část sněmovních stran, ale hlavně s tím nesouhlasili senátoři, jejichž případné veto by bylo pro volební zákon osudné.

Ústavní soud ve volebním zákonu zrušil jednak formuli, podle které se přepočítávaly hlasy na mandáty, jednak klauzuli ztěžující vstup do sněmovny pro volební koalice. Kdyby na ni již poslanci nesáhli, stačilo by i koalicím ke vstupu pět procent stejně jako samostatně kandidujícím stranám. Návrh ústavně právního výboru počítá však s vyšší hranicí pro koalice, i když ne tak přísnou jako dosud – dosavadní koalice musely získat pět procent navíc za každého člena až do 20 procent za čtyři a více členů.

Nově budou koalice dvou stran potřebovat osm procent hlasů a koalice tří a více stran jedenáct procent.

Český statistický úřad má podle novely rozhodnout po volbách na základě počtu odevzdaných hlasů o tom, kolik každému kraji připadne poslanců. Mandáty se v každém regionu mají podle návrhu předsedy sněmovního ústavně-právního výboru Marka Bendy (ODS) přidělovat v prvním skrutiniu volebním stranám s použitím Imperialiho kvóty, která zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než podle původní d´Hondtovy metody. Součet hlasů pro úspěšné strany se má nově vydělit počtem krajských mandátů, zvýšeným o dva, přičemž strany mají obdržet poslance podle svého výsledku v kraji.

Mandáty, které by se takto nepovedlo rozdělit, mají být přiděleny ve druhém skrutiniu. Dělo by se tak úpravou Radka Vondráčka (ANO) a Vojtěcha Pikala (Piráti) podle zisku stran a přednostních hlasů pro kandidáty. Podle Pikala by tak mohlo být rozděleno až třicet mandátů. Pořadí volebních krajů by se určovalo podle nejvyšších zbytků dělení v prvním skrutiniu, v případě rovnosti by rozhodoval los.

Sněmovna nepřijala Bendův návrh, podle něhož by vedení stran mohla po volbách určit, ze kterých krajů budou zbývající poslanci vybráni.

Rozdělení mandátů ve sněmovně po volbách 2017, pokud by platil nový volební zákon
Zdroj: ČTK

Pokud by nový model platil už při minulých sněmovních volbách v roce 2017, hnutí ANO by podle propočtu ČTK i výpočtu Pirátů získalo 69 místo 78 poslanců. ODS by místo 25 měla 24 poslanců stejně jako Piráti, kteří by si o dva mandáty polepšili. SPD, KSČM a KDU-ČSL by měly jednoho poslance víc, tedy 23, 16 a 11. ČSSD by zůstalo 15 poslanců. TOP 09 a STAN by získaly po devíti poslancích, přičemž TOP 09 by měla o dva a Starostové o tři mandáty víc.

Většina pozměňovacích návrhů neprošla

Sněmovna neschválila žádnou z úprav, která by zavedla možnost korespondenčního hlasování ze zahraničí. Souhlas dolní komory nezískaly ani návrhy, které se týkaly vzniku poslaneckých klubů. Neuspěl ani šéf pirátských poslanců Jakub Michálek s návrhem, aby dobrovolnickou podporu nemusela kandidující uskupení započítávat do nákladů na kampaň.

Benda neprosadil zvýšení povolebních státních příspěvků úspěšným koalicím. Nyní mohou všechny druhy uskupení dostávat podle volebního zisku až deset milionů korun ročně. Bendův návrh předpokládal, že dvoukoalice by mohly mít až 16 milionů a vícečetné koalice až 22 milionů korun za rok.

Novela volebního zákona prošla sněmovnou
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Poslanci projednávali sociální předlohy

Třetí čtení volebního zákona bylo jediným bodem programu mimořádné 97. schůze Poslanecké sněmovny, ale poslanci zůstali v jednacím sále i poté, co o pravidlech pro volby rozhodli. Pokračovala přerušená 91. schůze k sociálním předlohám.

Na jejím programu byl návrh SPD na zpřísnění vyplácení dávek v hmotné nouzi a předloha ODS, podle níž by mohli přijít o část doplatku na bydlení a příspěvku na živobytí lidé, kteří nezaplatí pokuty za vybrané závažné přestupky. Úřady by jim z těchto dávek neuhrazené pokuty strhávaly. Novelu sněmovna poslala po středečním druhém čtení do závěrečného schvalování.

Úřady by podle návrhu výboru snížily dávky na úhradu nezaplacených pokut za přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku. Stejně by postupovaly v případě nepřihlášení dítěte k zápisu k povinné školní docházce a v případě zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka. O část dávek by přišli také lidé, kteří nezaplatili pokutu za porušení obecní vyhlášky, jež stanoví podmínky pro pořádání sportovních a kulturních akcí.

Piráti prosazovali zamítnutí předlohy s odkazem na záporné stanovisko veřejného ochránce práv. Pirátka Olga Richterová uvedla, že jí není jasný cíl navrhované změny. Vrácení předlohy výboru k novému projednání neprosadila. „Velmi se obávám, že úprava zvětší počet lidí, kteří jsou úplně na dně,“ řekl lidovecký poslanec Jan Čižinský. Novelu v debatě naopak podpořili vedle občanských demokratů také poslanci ANO a KSČM. „Dokud se nesáhne na dávky, ti lidé si budou dělat, co chtějí. A to je ta realita,“ uvedla komunistka Hana Aulická Jírovcová.

Odpoledne museli poslanci volat ministrům, aby přišli do sněmovny

Začátek odpoledního jednání musel místopředseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) kvůli nepřítomnosti členů vlády několikrát odložit. Nejprve vyhlásil desetiminutovou, následně dvě pětiminutové a dvě čtvrthodinové přestávky, během kterých poslanci čekali, zda se některý z ministrů dostaví. Na jednání Poslanecké sněmovny nakonec přišla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). 

Markéta Adamová Pekarová (TOP 09) označila tento postup jako nehorázné pohrdání sněmovnou. Sociálně demokratický poslanec Jan Chvojka v reakci uvedl, že ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se nedostavila kvůli nákaze covidem-19, ostatním ministrům z ČSSD v tom podle něj zabránil pracovní program.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 38 mminutami

Zemřel moderátor Patrik Hezucký

Zemřel moderátor Patrik Hezucký, oznámila v pátek na instagramu rozhlasová stanice Evropa 2, kde víc než čtvrtstoletí uváděl pořad Ranní show. Bylo mu 55 let. Zdravotní problémy měl od podzimu. Vedle práce v rozhlasu Hezucký také daboval, moderoval některé televizní pořady a příležitostně hrál.
před 1 hhodinou

V litoměřické nemocnici za den oživovali čtyři novorozence, případ šetří policie

Porodnice v Litoměřicích prošetřuje resuscitaci čtyř novorozenců v Centru porodní asistence (CPA) během 24 hodin. Dvě miminka zemřela. Lékařka je mimo službu. Případem se na základě informací v médiích zabývá policie.
15:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Decroix: Babišův vliv na Agrofert nesmí přetrvat skrytě. Smekám, vzkázal Štastný

Zástupci budoucí vládní koalice ocenili rozhodnutí šéfa ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert, aby se vyhnul střetu zájmů. Ministryně spravedlnosti v demisi Eva Decroix (ODS) Babišův krok rovněž vítá, upozorňuje však, že musí stanovené podmínky skutečně splnit a v holdingu neudržovat ani neformální vliv. Podle poslance Radka Kotena z hnutí SPD, jež s ANO a Motoristy zasedne ve vládě, by se Babišův krok neměl dále zpochybňovat. Boris Šťastný (Motoristé) Babišův krok označil za „bezprecedentní a státnický“.
11:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trust na správu Agrofertu bude snazší založit dle cizího práva, říká právnička

Strukturu pro správu Agrofertu, se kterou počítá kvůli řešení svého střetu zájmů předseda hnutí ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš, bude podle Marie Zámečníkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity jednodušší založit podle jiného než tuzemského práva.
11:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
před 6 hhodinami

Meteorologové varují před náledím

Převážně v Čechách a na Českomoravské vrchovině se může od pátečního večera do sobotního rána tvořit náledí. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který vydal výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí. Podle meteorologů hrozí na neošetřených komunikacích problémy v dopravě, opatrní by měli být i chodci.
před 8 hhodinami

Nová vláda by o důvěru sněmovny mohla žádat 13. ledna, uvedl Okamura

Hlasování Poslanecké sněmovny o důvěře vládě Andreje Babiše (ANO) by se dle koaliční rady ANO, SPD a Motoristů mohlo odehrát 13. ledna, uvedl šéf dolní komory Tomio Okamura (SPD). K samotnému jmenování vlády by dle něj mělo dojít pár dní poté, co prezident Petr Pavel jmenuje Babiše premiérem. K tomu má dojít v úterý 9. prosince.
11:35Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...