Sněmovna schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který mírně zvýhodňuje úspěšnější strany. Dvoučlenné volební koalice budou potřebovat ke vstupu do sněmovny aspoň osm procent hlasů, vícečetné koalice 11 procent. Změnu nyní posoudí Senát. Rozhodujícím hlasováním v Poslanecké sněmovně měla novela volebního zákona „zalepit díry“ vzniklé únorovým škrtáním Ústavního soudu v jeho dosavadním znění. Podpořilo ji 96 ze 101 přítomných poslanců, dolní komora jednala v polovičním počtu.
Poslanci odhlasovali nový volební zákon, mírně zvýhodňuje úspěšnější strany
Pozměňovací návrh ústavně právního výboru vychází z verze připravené Markem Bendou (ODS), sporný bod týkající se druhého skrutinia upravil výbor na návrh Radka Vondráčka (ANO).
Zachováno bude 14 volebních krajů, úspěšnější subjekty budou při rozdělování mandátů mírně zvýhodněny. Poslanecké mandáty budou přidělovány automaticky podle výsledku bez možnosti povolebního zásahu stran či hnutí. Proti tomu byla část sněmovních stran, ale hlavně s tím nesouhlasili senátoři, jejichž případné veto by bylo pro volební zákon osudné.
Ústavní soud ve volebním zákonu zrušil jednak formuli, podle které se přepočítávaly hlasy na mandáty, jednak klauzuli ztěžující vstup do sněmovny pro volební koalice. Kdyby na ni již poslanci nesáhli, stačilo by i koalicím ke vstupu pět procent stejně jako samostatně kandidujícím stranám. Návrh ústavně právního výboru počítá však s vyšší hranicí pro koalice, i když ne tak přísnou jako dosud – dosavadní koalice musely získat pět procent navíc za každého člena až do 20 procent za čtyři a více členů.
Nově budou koalice dvou stran potřebovat osm procent hlasů a koalice tří a více stran jedenáct procent.
Český statistický úřad má podle novely rozhodnout po volbách na základě počtu odevzdaných hlasů o tom, kolik každému kraji připadne poslanců. Mandáty se v každém regionu mají podle návrhu předsedy sněmovního ústavně-právního výboru Marka Bendy (ODS) přidělovat v prvním skrutiniu volebním stranám s použitím Imperialiho kvóty, která zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než podle původní d´Hondtovy metody. Součet hlasů pro úspěšné strany se má nově vydělit počtem krajských mandátů, zvýšeným o dva, přičemž strany mají obdržet poslance podle svého výsledku v kraji.
Mandáty, které by se takto nepovedlo rozdělit, mají být přiděleny ve druhém skrutiniu. Dělo by se tak úpravou Radka Vondráčka (ANO) a Vojtěcha Pikala (Piráti) podle zisku stran a přednostních hlasů pro kandidáty. Podle Pikala by tak mohlo být rozděleno až třicet mandátů. Pořadí volebních krajů by se určovalo podle nejvyšších zbytků dělení v prvním skrutiniu, v případě rovnosti by rozhodoval los.
Sněmovna nepřijala Bendův návrh, podle něhož by vedení stran mohla po volbách určit, ze kterých krajů budou zbývající poslanci vybráni.
Rozdělení mandátů ve sněmovně po volbách 2017, pokud by platil nový volební zákon
Pokud by nový model platil už při minulých sněmovních volbách v roce 2017, hnutí ANO by podle propočtu ČTK i výpočtu Pirátů získalo 69 místo 78 poslanců. ODS by místo 25 měla 24 poslanců stejně jako Piráti, kteří by si o dva mandáty polepšili. SPD, KSČM a KDU-ČSL by měly jednoho poslance víc, tedy 23, 16 a 11. ČSSD by zůstalo 15 poslanců. TOP 09 a STAN by získaly po devíti poslancích, přičemž TOP 09 by měla o dva a Starostové o tři mandáty víc.
Většina pozměňovacích návrhů neprošla
Sněmovna neschválila žádnou z úprav, která by zavedla možnost korespondenčního hlasování ze zahraničí. Souhlas dolní komory nezískaly ani návrhy, které se týkaly vzniku poslaneckých klubů. Neuspěl ani šéf pirátských poslanců Jakub Michálek s návrhem, aby dobrovolnickou podporu nemusela kandidující uskupení započítávat do nákladů na kampaň.
Benda neprosadil zvýšení povolebních státních příspěvků úspěšným koalicím. Nyní mohou všechny druhy uskupení dostávat podle volebního zisku až deset milionů korun ročně. Bendův návrh předpokládal, že dvoukoalice by mohly mít až 16 milionů a vícečetné koalice až 22 milionů korun za rok.
Novela volebního zákona prošla sněmovnou
Poslanci projednávali sociální předlohy
Třetí čtení volebního zákona bylo jediným bodem programu mimořádné 97. schůze Poslanecké sněmovny, ale poslanci zůstali v jednacím sále i poté, co o pravidlech pro volby rozhodli. Pokračovala přerušená 91. schůze k sociálním předlohám.
Na jejím programu byl návrh SPD na zpřísnění vyplácení dávek v hmotné nouzi a předloha ODS, podle níž by mohli přijít o část doplatku na bydlení a příspěvku na živobytí lidé, kteří nezaplatí pokuty za vybrané závažné přestupky. Úřady by jim z těchto dávek neuhrazené pokuty strhávaly. Novelu sněmovna poslala po středečním druhém čtení do závěrečného schvalování.
Úřady by podle návrhu výboru snížily dávky na úhradu nezaplacených pokut za přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku. Stejně by postupovaly v případě nepřihlášení dítěte k zápisu k povinné školní docházce a v případě zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka. O část dávek by přišli také lidé, kteří nezaplatili pokutu za porušení obecní vyhlášky, jež stanoví podmínky pro pořádání sportovních a kulturních akcí.
Piráti prosazovali zamítnutí předlohy s odkazem na záporné stanovisko veřejného ochránce práv. Pirátka Olga Richterová uvedla, že jí není jasný cíl navrhované změny. Vrácení předlohy výboru k novému projednání neprosadila. „Velmi se obávám, že úprava zvětší počet lidí, kteří jsou úplně na dně,“ řekl lidovecký poslanec Jan Čižinský. Novelu v debatě naopak podpořili vedle občanských demokratů také poslanci ANO a KSČM. „Dokud se nesáhne na dávky, ti lidé si budou dělat, co chtějí. A to je ta realita,“ uvedla komunistka Hana Aulická Jírovcová.
Odpoledne museli poslanci volat ministrům, aby přišli do sněmovny
Začátek odpoledního jednání musel místopředseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) kvůli nepřítomnosti členů vlády několikrát odložit. Nejprve vyhlásil desetiminutovou, následně dvě pětiminutové a dvě čtvrthodinové přestávky, během kterých poslanci čekali, zda se některý z ministrů dostaví. Na jednání Poslanecké sněmovny nakonec přišla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Markéta Adamová Pekarová (TOP 09) označila tento postup jako nehorázné pohrdání sněmovnou. Sociálně demokratický poslanec Jan Chvojka v reakci uvedl, že ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se nedostavila kvůli nákaze covidem-19, ostatním ministrům z ČSSD v tom podle něj zabránil pracovní program.