Poslanci odhlasovali nový volební zákon, mírně zvýhodňuje úspěšnější strany

Sněmovna schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který mírně zvýhodňuje úspěšnější strany. Dvoučlenné volební koalice budou potřebovat ke vstupu do sněmovny aspoň osm procent hlasů, vícečetné koalice 11 procent. Změnu nyní posoudí Senát. Rozhodujícím hlasováním v Poslanecké sněmovně měla novela volebního zákona „zalepit díry“ vzniklé únorovým škrtáním Ústavního soudu v jeho dosavadním znění. Podpořilo ji 96 ze 101 přítomných poslanců, dolní komora jednala v polovičním počtu.

Pozměňovací návrh ústavně právního výboru vychází z verze připravené Markem Bendou (ODS), sporný bod týkající se druhého skrutinia upravil výbor na návrh Radka Vondráčka (ANO).

Zachováno bude 14 volebních krajů, úspěšnější subjekty budou při rozdělování mandátů mírně zvýhodněny. Poslanecké mandáty budou přidělovány automaticky podle výsledku bez možnosti povolebního zásahu stran či hnutí.  Proti tomu byla část sněmovních stran, ale hlavně s tím nesouhlasili senátoři, jejichž případné veto by bylo pro volební zákon osudné.

Ústavní soud ve volebním zákonu zrušil jednak formuli, podle které se přepočítávaly hlasy na mandáty, jednak klauzuli ztěžující vstup do sněmovny pro volební koalice. Kdyby na ni již poslanci nesáhli, stačilo by i koalicím ke vstupu pět procent stejně jako samostatně kandidujícím stranám. Návrh ústavně právního výboru počítá však s vyšší hranicí pro koalice, i když ne tak přísnou jako dosud – dosavadní koalice musely získat pět procent navíc za každého člena až do 20 procent za čtyři a více členů.

Nově budou koalice dvou stran potřebovat osm procent hlasů a koalice tří a více stran jedenáct procent.

Český statistický úřad má podle novely rozhodnout po volbách na základě počtu odevzdaných hlasů o tom, kolik každému kraji připadne poslanců. Mandáty se v každém regionu mají podle návrhu předsedy sněmovního ústavně-právního výboru Marka Bendy (ODS) přidělovat v prvním skrutiniu volebním stranám s použitím Imperialiho kvóty, která zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než podle původní d´Hondtovy metody. Součet hlasů pro úspěšné strany se má nově vydělit počtem krajských mandátů, zvýšeným o dva, přičemž strany mají obdržet poslance podle svého výsledku v kraji.

Mandáty, které by se takto nepovedlo rozdělit, mají být přiděleny ve druhém skrutiniu. Dělo by se tak úpravou Radka Vondráčka (ANO) a Vojtěcha Pikala (Piráti) podle zisku stran a přednostních hlasů pro kandidáty. Podle Pikala by tak mohlo být rozděleno až třicet mandátů. Pořadí volebních krajů by se určovalo podle nejvyšších zbytků dělení v prvním skrutiniu, v případě rovnosti by rozhodoval los.

Sněmovna nepřijala Bendův návrh, podle něhož by vedení stran mohla po volbách určit, ze kterých krajů budou zbývající poslanci vybráni.

Rozdělení mandátů ve sněmovně po volbách 2017, pokud by platil nový volební zákon
Zdroj: ČTK

Pokud by nový model platil už při minulých sněmovních volbách v roce 2017, hnutí ANO by podle propočtu ČTK i výpočtu Pirátů získalo 69 místo 78 poslanců. ODS by místo 25 měla 24 poslanců stejně jako Piráti, kteří by si o dva mandáty polepšili. SPD, KSČM a KDU-ČSL by měly jednoho poslance víc, tedy 23, 16 a 11. ČSSD by zůstalo 15 poslanců. TOP 09 a STAN by získaly po devíti poslancích, přičemž TOP 09 by měla o dva a Starostové o tři mandáty víc.

Většina pozměňovacích návrhů neprošla

Sněmovna neschválila žádnou z úprav, která by zavedla možnost korespondenčního hlasování ze zahraničí. Souhlas dolní komory nezískaly ani návrhy, které se týkaly vzniku poslaneckých klubů. Neuspěl ani šéf pirátských poslanců Jakub Michálek s návrhem, aby dobrovolnickou podporu nemusela kandidující uskupení započítávat do nákladů na kampaň.

Benda neprosadil zvýšení povolebních státních příspěvků úspěšným koalicím. Nyní mohou všechny druhy uskupení dostávat podle volebního zisku až deset milionů korun ročně. Bendův návrh předpokládal, že dvoukoalice by mohly mít až 16 milionů a vícečetné koalice až 22 milionů korun za rok.

Novela volebního zákona prošla sněmovnou
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Poslanci projednávali sociální předlohy

Třetí čtení volebního zákona bylo jediným bodem programu mimořádné 97. schůze Poslanecké sněmovny, ale poslanci zůstali v jednacím sále i poté, co o pravidlech pro volby rozhodli. Pokračovala přerušená 91. schůze k sociálním předlohám.

Na jejím programu byl návrh SPD na zpřísnění vyplácení dávek v hmotné nouzi a předloha ODS, podle níž by mohli přijít o část doplatku na bydlení a příspěvku na živobytí lidé, kteří nezaplatí pokuty za vybrané závažné přestupky. Úřady by jim z těchto dávek neuhrazené pokuty strhávaly. Novelu sněmovna poslala po středečním druhém čtení do závěrečného schvalování.

Úřady by podle návrhu výboru snížily dávky na úhradu nezaplacených pokut za přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku. Stejně by postupovaly v případě nepřihlášení dítěte k zápisu k povinné školní docházce a v případě zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka. O část dávek by přišli také lidé, kteří nezaplatili pokutu za porušení obecní vyhlášky, jež stanoví podmínky pro pořádání sportovních a kulturních akcí.

Piráti prosazovali zamítnutí předlohy s odkazem na záporné stanovisko veřejného ochránce práv. Pirátka Olga Richterová uvedla, že jí není jasný cíl navrhované změny. Vrácení předlohy výboru k novému projednání neprosadila. „Velmi se obávám, že úprava zvětší počet lidí, kteří jsou úplně na dně,“ řekl lidovecký poslanec Jan Čižinský. Novelu v debatě naopak podpořili vedle občanských demokratů také poslanci ANO a KSČM. „Dokud se nesáhne na dávky, ti lidé si budou dělat, co chtějí. A to je ta realita,“ uvedla komunistka Hana Aulická Jírovcová.

Odpoledne museli poslanci volat ministrům, aby přišli do sněmovny

Začátek odpoledního jednání musel místopředseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) kvůli nepřítomnosti členů vlády několikrát odložit. Nejprve vyhlásil desetiminutovou, následně dvě pětiminutové a dvě čtvrthodinové přestávky, během kterých poslanci čekali, zda se některý z ministrů dostaví. Na jednání Poslanecké sněmovny nakonec přišla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). 

Markéta Adamová Pekarová (TOP 09) označila tento postup jako nehorázné pohrdání sněmovnou. Sociálně demokratický poslanec Jan Chvojka v reakci uvedl, že ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se nedostavila kvůli nákaze covidem-19, ostatním ministrům z ČSSD v tom podle něj zabránil pracovní program.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé si připomínají památku obětí předloňské tragédie na filozofické fakultě

Lidé v Česku si v neděli připomínají památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Po poledni si památku obětí připomněl i premiér Andrej Babiš (ANO). Konají se ale i další akce, které pořádají spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
08:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven po 14:40, uvedla Správa železnic. Vlaky kvůli krádeži na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží nabíraly hodiny zpoždění. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout. Omezení provozu trvalo více než devět hodin.
10:15Aktualizovánopřed 57 mminutami

Na muniční iniciativu dali podle Lipavského dárci sto miliard

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).
před 3 hhodinami

Štědrovečernímu jídlu v restauraci dávají přednost lidé starší 40 let, místa už téměř nejsou

Na Štědrý den bude otevřená asi třetina gastronomických podniků v Česku, včetně restaurací. Vyplývá to z dat pokladního systému Dotykačka. V Praze bude v provozu dokonce až čtyřicet procent podniků. Restaurace, které ČT oslovila, hlásí prakticky plnou obsazenost. Popularitu návštěv 24. prosince potvrdil i prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Nejčastějšími hosty jsou lidé nad 40 let, většinou bez dětí.
před 7 hhodinami

V Krabici od bot lidé darovali rekordních 65 tisíc dárků pro děti v nouzi

V letošní vánoční sbírce Krabice od bot lidé darovali o čtyři tisíce krabic s dárky více než loni. ČT to sdělil Dalibor Hála, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické, která sbírku pořádá. Řada dárců také využila možnost poslat příspěvek do on-line sbírky, která potrvá až do 6. ledna. Zatím se vybralo přes 4,8 milionu korun.
před 9 hhodinami

Vláda plánuje změny u dálničních známek

Až pět procent řidičů jezdí po dálnicích načerno. Pokutu zaplatí jen v případě, že je zastaví celníci. Nová vláda to plánuje změnit. „Nebudeme čekat, že to policisté budou řešit na místě, a budeme to posílat obsílkami,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Loni celníci vybrali na pokutách za nezaplacené dálniční známky přes čtyřicet milionů. Letos bude částka podobná. Od Nového roku se také dálniční známky zdražují. Za roční ježdění po dálnicích zaplatí řidiči víc o 130 korun. Zdražují se i ostatní známky na méně dní, což je kvůli valorizaci a novým kilometrům dálnic. Nový kabinet plánuje zdražování zastavit, ale chystá i jiné změny. „Je tam také návrh na to, že přestaneme mít nulovou sazbu na elektromobily,“ dodal Bednárik.
před 10 hhodinami

České firmy už mají první smlouvy na Dukovany, další se čekají příští rok

Tuzemské firmy začínají sjednávat první kontrakty související s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany. Jihokorejská společnost KHNP, která je bude stavět, registruje zájem i dalších českých podniků. Korejci musejí počítat se zvýšeným očekáváním tuzemských politiků, kteří budou chtít svěřit významnou část projektu českému průmyslu.
před 11 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 19 hhodinami
Načítání...