O obsazení poslaneckých křesel by po volbách mohla spolurozhodovat i stranická vedení

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Sněmovní výbor jednal o změně volebních pravidel
Zdroj: ČT24

Konkrétní personální obsazení svých poslaneckých klubů by po volbách mohla spoluovlivňovat přímo stranická vedení. Předpokládá to změna volebních pravidel, kterou příslušnému poslaneckému výboru předložil Marek Benda z ODS a kterou podpořili i zástupci SPD a ANO.

O úpravě volebního zákona poslanci jednají kvůli rozhodnutí Ústavního soudu. Ten jeho část před nedávnem zrušil a argumentoval, že současný systém není dostatečně poměrný a při přepočtu hlasů na mandáty znevýhodňuje menší strany. Politická reprezentace nyní hledá potřebné úpravy – a shoda už v zásadě panuje na tom, že nedojde ke zrušení volebních krajů a k vytvoření celorepublikových kandidátek, jak navrhovalo hnutí ANO.

„Zadání Ústavního soudu jasně směřovalo k tomu, že mandáty vznikají v regionech, nerušíme celostátní rozdělení na regiony,“ komentoval aktuální směr debaty právní expert občanských demokratů a poslanec Marek Benda.

„Čtrnáct krajů jsme pochopili jako jasný signál a podmínku,“ podotýká reprezentantka ANO Helena Válková. „Nikdo mimo pana (předsedy Poslanecké sněmovny Radka) Vondráčka nepřišel se změnou. Navrhoval, podle mě spíš takový bizarní návrh, že bychom měli dva volební obvody a to Čechy a Moravu a Slezsko,“ sdělil sociálnědemokratický místopředseda ústavněprávního výboru Jan Chvojka.

Bendův návrh, který ve středu podpořil i ústavněprávní výbor dolní komory, čtrnáct volebních krajů zachovává a předpokládá, že od výsledků v těchto regionech se bude odvíjet primární přepočet hlasů na mandáty.

V druhém kole počtů (druhém skrutiniu), se budou přerozdělovat mandáty znovu tak, aby Bendovými slovy „došlo k dorovnání do poměrnosti systému“. Podobně jako už v 90. letech by zde o konkrétním obsazení získaného křesla měly rozhodovat samy strany, kterým post připadl – a mohly by tak určit, jestli do sněmovny vyšlou (v prvním skrutiniu neúspěšného) zástupce z Karlovarska nebo třeba ze severní Moravy.

Křeslo pro věrné?

Kritici úpravy ale tvrdí, že stranická vedení mohou dávat přednost loajálním kandidátůmpirátský místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal nepovažuje přiřknutou sílu stranám za vhodnou ani proto, že by o obsazení svých klubů rozhodovaly ve zjitřených chvílích a během pár hodin po vyhlášení výsledků. „Složení sněmovny musí odpovídat vůli voličů, ne rozhodnutí stran,“ dal se slyšet předseda poslanců Starostů Jan Farský.

Pirátský poslanec Jakub Michálek neuspěl s návrhem nahradit spornou pasáž Bendovy úpravy rozdělováním zbylých mandátů automatickým modelem největších zbytků. V debatě padaly podle místopředsedy sněmovny i varianty losování, přidělení zbývajících mandátů podle zisku přednostních hlasů jednotlivých kandidátů nebo sestavení celostátní stranické kandidátní listiny k doplnění mandátů.

„Pravděpodobně předložíme několik různých pozměňovacích návrhů tak, aby si sněmovna mohla vybrat,“ uvedl Pikal.

Sám Benda zmíněnou kritiku odmítá. „Není to (rozdělování mandátů stranami) volné úvahy. Strana vybírá region, do kterého mandát spadne. Musí to být jeden ze čtrnácti regionů a musí to být ten (kandidát), který je první na pásce. Má to vést k tomu, aby strany měly plošné zastoupení po republice,“ prohlásil.

Bendův návrh předpokládá také vyšší hranice pro vstup do sněmovny pro koalice. Dvojkoalice by musely získat nejméně osm procent hlasů, vícečetné koalice 11 procent. Piráti budou podle Pikala prosazovat snížení této hranice na deset procent hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...