O obsazení poslaneckých křesel by po volbách mohla spolurozhodovat i stranická vedení

3 minuty
UDÁLOSTI: Sněmovní výbor jednal o změně volebních pravidel
Zdroj: ČT24

Konkrétní personální obsazení svých poslaneckých klubů by po volbách mohla spoluovlivňovat přímo stranická vedení. Předpokládá to změna volebních pravidel, kterou příslušnému poslaneckému výboru předložil Marek Benda z ODS a kterou podpořili i zástupci SPD a ANO.

O úpravě volebního zákona poslanci jednají kvůli rozhodnutí Ústavního soudu. Ten jeho část před nedávnem zrušil a argumentoval, že současný systém není dostatečně poměrný a při přepočtu hlasů na mandáty znevýhodňuje menší strany. Politická reprezentace nyní hledá potřebné úpravy – a shoda už v zásadě panuje na tom, že nedojde ke zrušení volebních krajů a k vytvoření celorepublikových kandidátek, jak navrhovalo hnutí ANO.

„Zadání Ústavního soudu jasně směřovalo k tomu, že mandáty vznikají v regionech, nerušíme celostátní rozdělení na regiony,“ komentoval aktuální směr debaty právní expert občanských demokratů a poslanec Marek Benda.

„Čtrnáct krajů jsme pochopili jako jasný signál a podmínku,“ podotýká reprezentantka ANO Helena Válková. „Nikdo mimo pana (předsedy Poslanecké sněmovny Radka) Vondráčka nepřišel se změnou. Navrhoval, podle mě spíš takový bizarní návrh, že bychom měli dva volební obvody a to Čechy a Moravu a Slezsko,“ sdělil sociálnědemokratický místopředseda ústavněprávního výboru Jan Chvojka.

Bendův návrh, který ve středu podpořil i ústavněprávní výbor dolní komory, čtrnáct volebních krajů zachovává a předpokládá, že od výsledků v těchto regionech se bude odvíjet primární přepočet hlasů na mandáty.

V druhém kole počtů (druhém skrutiniu), se budou přerozdělovat mandáty znovu tak, aby Bendovými slovy „došlo k dorovnání do poměrnosti systému“. Podobně jako už v 90. letech by zde o konkrétním obsazení získaného křesla měly rozhodovat samy strany, kterým post připadl – a mohly by tak určit, jestli do sněmovny vyšlou (v prvním skrutiniu neúspěšného) zástupce z Karlovarska nebo třeba ze severní Moravy.

Křeslo pro věrné?

Kritici úpravy ale tvrdí, že stranická vedení mohou dávat přednost loajálním kandidátůmpirátský místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal nepovažuje přiřknutou sílu stranám za vhodnou ani proto, že by o obsazení svých klubů rozhodovaly ve zjitřených chvílích a během pár hodin po vyhlášení výsledků. „Složení sněmovny musí odpovídat vůli voličů, ne rozhodnutí stran,“ dal se slyšet předseda poslanců Starostů Jan Farský.

Pirátský poslanec Jakub Michálek neuspěl s návrhem nahradit spornou pasáž Bendovy úpravy rozdělováním zbylých mandátů automatickým modelem největších zbytků. V debatě padaly podle místopředsedy sněmovny i varianty losování, přidělení zbývajících mandátů podle zisku přednostních hlasů jednotlivých kandidátů nebo sestavení celostátní stranické kandidátní listiny k doplnění mandátů.

„Pravděpodobně předložíme několik různých pozměňovacích návrhů tak, aby si sněmovna mohla vybrat,“ uvedl Pikal.

Sám Benda zmíněnou kritiku odmítá. „Není to (rozdělování mandátů stranami) volné úvahy. Strana vybírá region, do kterého mandát spadne. Musí to být jeden ze čtrnácti regionů a musí to být ten (kandidát), který je první na pásce. Má to vést k tomu, aby strany měly plošné zastoupení po republice,“ prohlásil.

Bendův návrh předpokládá také vyšší hranice pro vstup do sněmovny pro koalice. Dvojkoalice by musely získat nejméně osm procent hlasů, vícečetné koalice 11 procent. Piráti budou podle Pikala prosazovat snížení této hranice na deset procent hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...