O obsazení poslaneckých křesel by po volbách mohla spolurozhodovat i stranická vedení

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Sněmovní výbor jednal o změně volebních pravidel
Zdroj: ČT24

Konkrétní personální obsazení svých poslaneckých klubů by po volbách mohla spoluovlivňovat přímo stranická vedení. Předpokládá to změna volebních pravidel, kterou příslušnému poslaneckému výboru předložil Marek Benda z ODS a kterou podpořili i zástupci SPD a ANO.

O úpravě volebního zákona poslanci jednají kvůli rozhodnutí Ústavního soudu. Ten jeho část před nedávnem zrušil a argumentoval, že současný systém není dostatečně poměrný a při přepočtu hlasů na mandáty znevýhodňuje menší strany. Politická reprezentace nyní hledá potřebné úpravy – a shoda už v zásadě panuje na tom, že nedojde ke zrušení volebních krajů a k vytvoření celorepublikových kandidátek, jak navrhovalo hnutí ANO.

„Zadání Ústavního soudu jasně směřovalo k tomu, že mandáty vznikají v regionech, nerušíme celostátní rozdělení na regiony,“ komentoval aktuální směr debaty právní expert občanských demokratů a poslanec Marek Benda.

„Čtrnáct krajů jsme pochopili jako jasný signál a podmínku,“ podotýká reprezentantka ANO Helena Válková. „Nikdo mimo pana (předsedy Poslanecké sněmovny Radka) Vondráčka nepřišel se změnou. Navrhoval, podle mě spíš takový bizarní návrh, že bychom měli dva volební obvody a to Čechy a Moravu a Slezsko,“ sdělil sociálnědemokratický místopředseda ústavněprávního výboru Jan Chvojka.

Bendův návrh, který ve středu podpořil i ústavněprávní výbor dolní komory, čtrnáct volebních krajů zachovává a předpokládá, že od výsledků v těchto regionech se bude odvíjet primární přepočet hlasů na mandáty.

V druhém kole počtů (druhém skrutiniu), se budou přerozdělovat mandáty znovu tak, aby Bendovými slovy „došlo k dorovnání do poměrnosti systému“. Podobně jako už v 90. letech by zde o konkrétním obsazení získaného křesla měly rozhodovat samy strany, kterým post připadl – a mohly by tak určit, jestli do sněmovny vyšlou (v prvním skrutiniu neúspěšného) zástupce z Karlovarska nebo třeba ze severní Moravy.

Křeslo pro věrné?

Kritici úpravy ale tvrdí, že stranická vedení mohou dávat přednost loajálním kandidátůmpirátský místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal nepovažuje přiřknutou sílu stranám za vhodnou ani proto, že by o obsazení svých klubů rozhodovaly ve zjitřených chvílích a během pár hodin po vyhlášení výsledků. „Složení sněmovny musí odpovídat vůli voličů, ne rozhodnutí stran,“ dal se slyšet předseda poslanců Starostů Jan Farský.

Pirátský poslanec Jakub Michálek neuspěl s návrhem nahradit spornou pasáž Bendovy úpravy rozdělováním zbylých mandátů automatickým modelem největších zbytků. V debatě padaly podle místopředsedy sněmovny i varianty losování, přidělení zbývajících mandátů podle zisku přednostních hlasů jednotlivých kandidátů nebo sestavení celostátní stranické kandidátní listiny k doplnění mandátů.

„Pravděpodobně předložíme několik různých pozměňovacích návrhů tak, aby si sněmovna mohla vybrat,“ uvedl Pikal.

Sám Benda zmíněnou kritiku odmítá. „Není to (rozdělování mandátů stranami) volné úvahy. Strana vybírá region, do kterého mandát spadne. Musí to být jeden ze čtrnácti regionů a musí to být ten (kandidát), který je první na pásce. Má to vést k tomu, aby strany měly plošné zastoupení po republice,“ prohlásil.

Bendův návrh předpokládá také vyšší hranice pro vstup do sněmovny pro koalice. Dvojkoalice by musely získat nejméně osm procent hlasů, vícečetné koalice 11 procent. Piráti budou podle Pikala prosazovat snížení této hranice na deset procent hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěProjev Zajíčka na sněmu Hospodářské komory

Celostátní sněm Hospodářské komory ČR ve středu zvolí nové vedení. Na funkci prezidenta je nominovaný pouze Zdeněk Zajíček (ODS), který pozici zastává od roku 2023. Kandidátů na šest viceprezidentských pozic je zatím devět, další mohou navrhnout delegáti přímo na sněmu. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
před 1 mminutou

Ústavní soud odmítl stížnost Kosteleckých uzenin. Neměly nárok na dotaci kvůli střetu zájmů Babiše

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Kostelecké uzeniny ze skupiny Agrofert. Potvrdil tak, že firma kvůli střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) neměla v roce 2018 nárok na dotaci z Programu rozvoje venkova. Česká televize to zjistila z webu soudu, kde nález dočasně zpřístupnil.
před 48 mminutami

VideoPřibývá požárů fotovoltaik a elektrických dopravních prostředků

Přibývá požárů objektů s instalovanou fotovoltaikou. Loni jich bylo o šedesát procent více. Například na rodinných domech je příčinou často neodborné zapojení. Roste také počet požárů elektrických dopravních prostředků – aut, kol či koloběžek. V těchto případech jde nejčastěji o důsledek poškození baterie.
před 2 hhodinami

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 14 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...