Prvním čtením v Poslanecké sněmovně prošel lidovecký návrh novely volebního zákona. Zpravodaji Marku Výbornému (KDU-ČSL) prošel i požadavek na zkrácené projednání ve výborech na dvacet dnů. Návrh počítá se zachováním čtrnácti krajů – k čemu se nově přihlásila i SPD, která dříve preferovala vytvoření jediného celorepublikového volebního obvodu. Na jediném volebním obvodu nyní trvá už pouze ANO. Během interpelací premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že k žádnému rozvolňování opatření po skončení současného lockdownu nedojde.
Poslanci poslali lidovecký návrh volebního zákona do druhého čtení, zachovává 14 krajů
Ústavní soud rozhodl, že je nevyhovující kombinace různě velkých volebních krajů a D'Hondtovy metody přepočtu hlasů na mandáty. Politici tak dostali za úkol dohodnout se na novém způsobu přepočtu hlasů. Ústavní soud také zrušil uzavírací klauzule pro volební koalice, které potřebovaly za každého člena pět procent hlasů navíc až do počtu 20 procent u čtyřkoalic.
Od jedenácti hodin začala schůze Poslanecké sněmovny, na které poslanci v prvním čtení projednali návrh, který předložili lidovci již před rozhodnutím Ústavního soudu. „Náš návrh plně respektuje poměrný volební systém. Mandáty jsou přidělovány z celostátní úrovně na úroveň krajskou,“ řekl Marek Výborný v úvodním slově.
Prvním krokem má podle návrhu být přidělení mandátů stranám podle celostátního výsledku, a potom v rámci stran rozděleny mezi kandidáty z krajů. Počítá zároveň s přepočtem zbylých mandátů ve druhém skrutiniu. Volebním koalicím novela umožňuje vstoupit do sněmovny již při pětiprocentním zisku.
Jen ANO chce jeden obvod
Dosud se zdálo, že bude mezi zákonodárci spor hlavně o to, zda má zůstat čtrnáct volebních krajů, nebo se má stát celá republika jediným obvodem. Variantu jednoho obvodu preferovalo ANO a také SPD, která však od tohoto požadavku ustoupila. „Chceme přispět ke konsenzu. (…) Po diskusi v širokém politickém spektru ustupujeme z jednoho volebního obvodu a jsme ochotni přistoupit na variantu 14 volebních krajů, jak je to v zákoně dnes,“ uvedl místopředseda SPD Radim Fiala. Hnutí ale žádá, aby zůstala zvýšená uzavírací klauzule pro koalice.
ANO na vytvoření jediného celorepublikového obvodu trvá. Argumentovala pro něj například bývalá hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová, podle níž je to lepší než aby některé strany v malých regionech vůbec nebyly zastoupeny. I podle předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO) je jeden volební obvod nejspravedlivější, ale přiznal, že ostatní strany si to nemyslí. ANO nesouzní ani se svým koaličním partnerem. Podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jana Chvojky by neměla sněmovna ani teoreticky řešit možnost nahrazení 14 volebních krajů jedním obvodem. Zdůraznil, že to nemá podporu v Senátu.
Komunisté jsou podle předsedy strany Vojtěcha Filipa pro návrat k volebnímu modelu z 90. let, kdy mohly obsazení poslaneckých mandátů více ovlivnit kandidující strany.
Vládní návrh přijde na řadu v úterý
Sněmovní strany se sice na prvním jednání po rozhodnutí Ústavního soudu dohodly, že použijí lidovecký návrh jako základ pro změny volebního zákona, ale z dalších událostí vyplývá, že tomu tak nejspíše nebude. Lidovci prosazovali již na únorové schůzi zařazení a zrychlené projednání svého návrhu, což však neprošlo. Vláda naopak před koncem února schválila hned dvě své varianty volebního zákona. Liší se tím, zda zůstane čtrnáct volebních krajů, anebo bude celá republika jediným obvodem.
Radek Vondráček dal najevo, že by lidovecký návrh jako „legislativní nosič“ měl posloužit spíše jako záloha. O prvním z vládních návrhů totiž bude jednat sněmovna na další mimořádné schůzi příští úterý. I ČSSD podle předsedy klubu Jana Chvojky podporuje, aby opoziční verze volebního zákona prošla prvním čtením, a ústavně právní výbor ji potom posuzoval současně s vládním návrhem.
Objevit by se mohl ještě další návrh. Během čtvrteční rozpravy jeho přípravu avizoval předseda ústavně právního výboru sněmovny Marek Benda (ODS). Ve svém vystoupení podotkl, že jako poslanec, který hlasoval pro dosavadní znění volebního zákona nesouhlasí s rozhodnutími Ústavního soudu, který jeho části zrušil.
Poslanci ve svých vystoupeních opakovaně kritizovali, že Ústavní soud vyhlásil svůj nález až počátkem února, stížnost předtím posuzoval tři a půl roku. Marek Výborný ovšem upozornil, že lidovecký návrh byl ve sněmovně již od roku 2019, a tedy se mohli i sami poslanci změnami volebního systému zabývat s větším předstihem před volbami. Patrik Nacher (ANO) naopak kritizoval i to, že Ústavní soud v minulosti D'Hondtovu metodu nezrušil, ačkoli se volebním zákonem z roku 2001 zabýval, a nyní svůj postoj změnil, ačkoli v mezidobí proběhlo pět sněmovních voleb.
Mimořádná schůze k lidoveckému návrhu byla „vložena“ do pokračování řádné schůze, jejímž čtvrtečním tématem jsou interpelace. Dopoledne odpovídali členové vlády na písemné interpelace. Od 14:30 navázaly ústní interpelace.
Prémie pro vítěze jako problém?
Podle politologa z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Tomáše Lebedy je nejlepším řešením systém dvou skrutinií. „Myslím si, že kdyby se na to podívali skuteční odborníci na volební systémy, tak 90 procent jednoznačně řekne: ‚Ano, to, jak rozhodl váš Ústavní soud, je situace pro systém dvou skrutinií',“ uvedl v ČT.
Prémie pro vítěze voleb je podle Lebedy extrémně neobvyklá. „Je to trochu něco jiného než poměrný systém, který víc zvýhodňuje silné strany. Prémie pro vítěze je, že z těch stran vybereme jednu, která získala nejvíce hlasů, ta získá nějaký objem mandátů jenom za to, že byla první. Ale to už není poměrný systém, protože toto je princip většinového systému,“ řekl s tím, že by to podle něj mohlo opět skončit u Ústavního soudu.
Do 16 hodin poslanci interpelovali předsedu vlády Andreje Babiše (ANO). Ten na dotaz pirátského poslance Martina Jiránka, co vláda plánuje po ukončení nynějšího třítýdenního lockdownu, odpověděl, že by lidé neměli počítat s rozvolněním protiepidemických opatření.
Případné uvolnění bude podle Babiše záviset na dodržování restrikcí a na postupu očkování, situace to zatím neumožňuje. Žádný plán Babiš nesdělil.
„My určitě rozvolňovat nebudeme, není na to důvod,“ řekl premiér. Chtěl by, aby se život v Česku co nejdříve vrátil do normálu. Podle něj je nejprve třeba snížit nárůst nakažených a počet hospitalizovaných s koronavirem.
„Něco slibovat skutečně nechci, protože jsme slibovali už mockrát,“ uvedl Babiš. „Ani nechci dávat nějaké predikce. Nejsem schopen tady říkat nějaká konkrétní čísla. Zkrátka ta predikce není možná,“ řekl. Pokud Piráti vědí přesně, co se stane, měli by to sdělit, uvedl premiér. „Potřebujeme odlehčit českému zdravotnictví. A podle toho, jak se to vyvine, budeme reagovat,“ dodal.