Poslanci poslali lidovecký návrh volebního zákona do druhého čtení, zachovává 14 krajů

Prvním čtením v Poslanecké sněmovně prošel lidovecký návrh novely volebního zákona. Zpravodaji Marku Výbornému (KDU-ČSL) prošel i požadavek na zkrácené projednání ve výborech na dvacet dnů. Návrh počítá se zachováním čtrnácti krajů – k čemu se nově přihlásila i SPD, která dříve preferovala vytvoření jediného celorepublikového volebního obvodu. Na jediném volebním obvodu nyní trvá už pouze ANO. Během interpelací premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že k žádnému rozvolňování opatření po skončení současného lockdownu nedojde.

Ústavní soud rozhodl, že je nevyhovující kombinace různě velkých volebních krajů a D'Hondtovy metody přepočtu hlasů na mandáty. Politici tak dostali za úkol dohodnout se na novém způsobu přepočtu hlasů. Ústavní soud také zrušil uzavírací klauzule pro volební koalice, které potřebovaly za každého člena pět procent hlasů navíc až do počtu 20 procent u čtyřkoalic.

Od jedenácti hodin začala schůze Poslanecké sněmovny, na které poslanci v prvním čtení projednali návrh, který předložili lidovci již před rozhodnutím Ústavního soudu. „Náš návrh plně respektuje poměrný volební systém. Mandáty jsou přidělovány z celostátní úrovně na úroveň krajskou,“ řekl Marek Výborný v úvodním slově.

Prvním krokem má podle návrhu být přidělení mandátů stranám podle celostátního výsledku, a potom v rámci stran rozděleny mezi kandidáty z krajů. Počítá zároveň s přepočtem zbylých mandátů ve druhém skrutiniu. Volebním koalicím novela umožňuje vstoupit do sněmovny již při pětiprocentním zisku.

Jen ANO chce jeden obvod

Dosud se zdálo, že bude mezi zákonodárci spor hlavně o to, zda má zůstat čtrnáct volebních krajů, nebo se má stát celá republika jediným obvodem. Variantu jednoho obvodu preferovalo ANO a také SPD, která však od tohoto požadavku ustoupila. „Chceme přispět ke konsenzu. (…) Po diskusi v širokém politickém spektru ustupujeme z jednoho volebního obvodu a jsme ochotni přistoupit na variantu 14 volebních krajů, jak je to v zákoně dnes,“ uvedl místopředseda SPD Radim Fiala. Hnutí ale žádá, aby zůstala zvýšená uzavírací klauzule pro koalice.

ANO na vytvoření jediného celorepublikového obvodu trvá. Argumentovala pro něj například bývalá hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová, podle níž je to lepší než aby některé strany v malých regionech vůbec nebyly zastoupeny. I podle předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO) je jeden volební obvod nejspravedlivější, ale přiznal, že ostatní strany si to nemyslí. ANO nesouzní ani se svým koaličním partnerem. Podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jana Chvojky by neměla sněmovna ani teoreticky řešit možnost nahrazení 14 volebních krajů jedním obvodem. Zdůraznil, že to nemá podporu v Senátu.

Komunisté jsou podle předsedy strany Vojtěcha Filipa pro návrat k volebnímu modelu z 90. let, kdy mohly obsazení poslaneckých mandátů více ovlivnit kandidující strany.

Vládní návrh přijde na řadu v úterý

Sněmovní strany se sice na prvním jednání po rozhodnutí Ústavního soudu dohodly, že použijí lidovecký návrh jako základ pro změny volebního zákona, ale z dalších událostí vyplývá, že tomu tak nejspíše nebude. Lidovci prosazovali již na únorové schůzi zařazení a zrychlené projednání svého návrhu, což však neprošlo. Vláda naopak před koncem února schválila hned dvě své varianty volebního zákona. Liší se tím, zda zůstane čtrnáct volebních krajů, anebo bude celá republika jediným obvodem.

Radek Vondráček dal najevo, že by lidovecký návrh jako „legislativní nosič“ měl posloužit spíše jako záloha. O prvním z vládních návrhů totiž bude jednat sněmovna na další mimořádné schůzi příští úterý. I ČSSD podle předsedy klubu Jana Chvojky podporuje, aby opoziční verze volebního zákona prošla prvním čtením, a ústavně právní výbor ji potom posuzoval současně s vládním návrhem.

Objevit by se mohl ještě další návrh. Během čtvrteční rozpravy jeho přípravu avizoval předseda ústavně právního výboru sněmovny Marek Benda (ODS). Ve svém vystoupení podotkl, že jako poslanec, který hlasoval pro dosavadní znění volebního zákona nesouhlasí s rozhodnutími Ústavního soudu, který jeho části zrušil.

Poslanci ve svých vystoupeních opakovaně kritizovali, že Ústavní soud vyhlásil svůj nález až počátkem února, stížnost předtím posuzoval tři a půl roku. Marek Výborný ovšem upozornil, že lidovecký návrh byl ve sněmovně již od roku 2019, a tedy se mohli i sami poslanci změnami volebního systému zabývat s větším předstihem před volbami. Patrik Nacher (ANO) naopak kritizoval i to, že Ústavní soud v minulosti D'Hondtovu metodu nezrušil, ačkoli se volebním zákonem z roku 2001 zabýval, a nyní svůj postoj změnil, ačkoli v mezidobí proběhlo pět sněmovních voleb.

Mimořádná schůze k lidoveckému návrhu byla „vložena“ do pokračování řádné schůze, jejímž čtvrtečním tématem jsou interpelace. Dopoledne odpovídali členové vlády na písemné interpelace. Od 14:30 navázaly ústní interpelace.

Prémie pro vítěze jako problém?

Podle politologa z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Tomáše Lebedy je nejlepším řešením systém dvou skrutinií. „Myslím si, že kdyby se na to podívali skuteční odborníci na volební systémy, tak 90 procent jednoznačně řekne: ‚Ano, to, jak rozhodl váš Ústavní soud, je situace pro systém dvou skrutinií',“ uvedl v ČT. 

Prémie pro vítěze voleb je podle Lebedy extrémně neobvyklá. „Je to trochu něco jiného než poměrný systém, který víc zvýhodňuje silné strany. Prémie pro vítěze je, že z těch stran vybereme jednu, která získala nejvíce hlasů, ta získá nějaký objem mandátů jenom za to, že byla první. Ale to už není poměrný systém, protože toto je princip většinového systému,“ řekl s tím, že by to podle něj mohlo opět skončit u Ústavního soudu. 

Do 16 hodin poslanci interpelovali předsedu vlády Andreje Babiše (ANO). Ten na dotaz pirátského poslance Martina Jiránka, co vláda plánuje po ukončení nynějšího třítýdenního lockdownu, odpověděl, že by lidé neměli počítat s rozvolněním protiepidemických opatření.

Případné uvolnění bude podle Babiše záviset na dodržování restrikcí a na postupu očkování, situace to zatím neumožňuje. Žádný plán Babiš nesdělil.

„My určitě rozvolňovat nebudeme, není na to důvod,“ řekl premiér. Chtěl by, aby se život v Česku co nejdříve vrátil do normálu. Podle něj je nejprve třeba snížit nárůst nakažených a počet hospitalizovaných s koronavirem.

„Něco slibovat skutečně nechci, protože jsme slibovali už mockrát,“ uvedl Babiš. „Ani nechci dávat nějaké predikce. Nejsem schopen tady říkat nějaká konkrétní čísla. Zkrátka ta predikce není možná,“ řekl. Pokud Piráti vědí přesně, co se stane, měli by to sdělit, uvedl premiér. „Potřebujeme odlehčit českému zdravotnictví. A podle toho, jak se to vyvine, budeme reagovat,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...