ANO ve sněmovně opět zabránilo schvalování novely o učitelských platech

Nahrávám video
Události: Poslanci interpelovali členy vlády
Zdroj: ČT24

Sněmovna ani třetí den své pravděpodobně poslední předvolební schůze neschválila vládní novelu, která se týká učitelských platů. Zabránilo tomu vládní ANO, které si stejně jako ve středu vyžádalo po poledni přestávku na jednání své poslanecké frakce. Předtím absence ministrů i poslanců poznamenaly zřejmě poslední písemné interpelace. Po polední pauze pokračovali zákonodárci interpelacemi ústními.

Přestávku na jednání klubu ANO si vyžádal jeho místopředseda Roman Kubíček. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ministr školství Robert Plaga (za ANO) se z rokování dolní komory omluvil ze zdravotních důvodů. Místopředseda lidoveckých poslanců Ondřej Benešík to označil za „účelovku“ vzhledem k tomu, že Plaga k novele již své závěrečné slovo přednesl dříve a zbývá o ní pouze hlasovat.

Novela, která má po zásahu poslanců uzákonit minimální výši učitelských platů a jejich automatickou valorizaci ve vazbě na průměrnou mzdu, čeká na opětovné schvalování sněmovnou už půl roku. Počítá s tím, že platy učitelů by se ze zákona zvýšily do roku 2023 minimálně na 130 procent průměrné mzdy, což sněmovna schválila v lednu.

Podle březnových senátních úprav by měl být nárůst postupný a zaručit učitelům do budoucna automatickou valorizaci platů.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dříve uvedla, že změna by znamenala zvýšení učitelských platů o 18,6 procenta a nárůst výdajů státu na tyto platy o 24 miliard korun, což by znamenalo škrty pro ostatní skupiny zaměstnanců placených z rozpočtu. Podle oponentů vláda v čele s ANO nechce přijít o vliv na výši učitelských platů.

Písemné interpelace bez ministrů i poslanců

V úvodu schůze předsedající Tomio Okamura (SPD) přečetl omluvenky šesti desítek poslanců a jedenácti členů vlády včetně premiéra Andreje Babiše (ANO). Ministerský předseda již řadu měsíců na projednávání písemných interpelací nechodí, několikrát je označil za nesmysl. Ústních interpelací se ve čtvrtek odpoledne zúčastnil. Dopoledne poslali omluvy i další poslanci.

Sněmovna se mohla zabývat celkem skoro sedmi desítkami písemných interpelací poslanců. Debatu o části z nich dolní komora přerušila již dříve, kvůli absencím ministrů se na ně nedostalo ani ve čtvrtek. Jen nedopatřením uvedla svůj dotaz k česko-německé smlouvě o zlepšování splavnosti Labe Dana Balcarová (Piráti). Odpovídat měl ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), jenž se rovněž z jednacího dne omluvil.

Dolní komora tak prakticky projednala jen několik interpelací občanských demokratů Vojtěcha Munzara a Petra Bendla. Týkaly se například kontrol realitních makléřů, dotací pro skupinu Agrofert z Babišova svěřenského fondu a lesů. Dotazovaní ministři financí Alena Schillerová (za ANO), zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) a Havlíček ovšem přítomni nebyli. „Je to smutný pohled tady za mě (do vládní lavice),“ konstatoval Bendl.

Následně propadlo projednávání čtyř desítek písemných interpelací nezařazeného poslance Lubomíra Volného (Volný blok) kvůli jeho absenci. Na jednání o svých několika dalších písemných dotazech Volný do jednacího sálu dorazil. Sněmovna zamítla jeho návrh, aby byla debata odročena do přítomnosti dotazovaného Babiše.

Ústní interpelace s Babišem

Premiér dorazil po polední pauze na ústní interpelace. Slíbil při nich například, že kabinet učiní maximum proti zvyšování cen energií. Reagoval tím na dotaz předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka, kroky ale blíže nekonkretizoval.

Premiér odmítl odpovědnost za nárůst inflace, tedy růst spotřebitelských cen. „Je to lež, že můžeme za inflaci, inflace je všude,“ řekl Babiš. Zdůrazňoval, že omezení inflace je záležitostí České národní banky, která by neměla navyšovat úrokové sazby, od nichž se odvíjí úročení komerčních úvěrů.

Michálek se dotazoval na to, jak chce vláda bránit zvyšování cen potravin, bytů, elektřiny a stavebního materiálu a znehodnocování úspor obyvatel. Podíl na tom mělo „nadměrné utrácení vlády na dluh“, uvedl poslanec s odkazem na ekonomické experty.

Babiš odpovídal také na řadu interpelací poslanců ANO - v bloku dotazování dostalo prostor deset zákonodárců, sedm z nich z klubu vládního hnutí. Například Josef Kott chtěl od předsedy vlády slyšet shrnutí vývoje vyšetřování otravy Bečvy, jelikož opozice má podle jeho slov o viníkovi jasno. Premiér se díky dotazům svých poslanců mohl opřít do balíčků klimatických zákonů a hovořil také o úspěších svého kabinetu v oblasti digitalizace státní správy.

Pirátští poslanci Jan Lipavský a Vojtěch Pikal poukazovali na obstrukce, respektive označili interpelace od vládních zákonodárců za frašku.

Mezinárodní smlouvy

Do obědové přestávky sněmovna schválila několik mezinárodních smluv, například o ukončení platnosti dvoustranných investičních dohod mezi členskými státy Evropské unie a o přistoupení k ujednání o označeních původu a zeměpisných označeních.

Projednala také armádní informativní materiály, třeba o účasti vojáků na cvičeních či na zahraničních misích za různá období a informace o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes české území.

V úvodu schůze poslanci minutou ticha uctili oběti středečního výbuchu v rodinném domě v Koryčanech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...