Bartoše vyzvou při sobotní volbě předsedy Pirátů tři protikandidáti

Potvrzeno. Kandidáty na předsedu Pirátů budou kromě obhajujícího šéfa Ivana Bartoše a senátora Lukáše Wagenknechta také někdejší místopředsedkyně strany Jana Michailidu a ostravský radní David Witosz. O místopředsednické posty se na on-line zasedání celostátního fóra budou ucházet necelé dvě desítky kandidátů. Dosavadní místopředseda Vojtěch Pikal v pondělí prohlásil, že pozastaví své členství ve straně, vadí mu aktualizace všeobecného kodexu zastupitele, který definuje kumulaci funkcí.

Michailidu byla v roce 2014 místopředsedkyní strany a po rezignaci většiny vedení před konáním mimořádného celostátního fóra v létě 2014 ji krátce vedla jako statutární zástupkyně. V kandidátské řeči na stranickém fóru uvedla, že Piráti jsou v krizi. „Je potřeba, aby v této nelehké chvíli měla strana ve svém čele někoho, kdo má jako prioritu dlouhodobou záchovu pirátského hnutí.“ Nabízí návrat transparentnosti do stranické diskuse i rozhodování, ale také „snahu o nalezení cest, jak mediálně komunikovat autentické pirátství“.

Witosz ve své stručné kandidátské řeči napsal, že budoucí předseda by měl splňovat dva základní politické axiomy. „Strana, která vyzvala na souboj hnutí jednoho muže, se nestane stranou jednoho muže. Strana, která chtěla porazit hnutí ANO, se naučí používat slovo ne.“ 

Bartoš kandidaturu oznámil v polovině prosince poté, co si při jednáních o vládě dával čas na rozmyšlenou. V kabinetu Petra Fialy (ODS) je vicepremiérem pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj. Za své priority označil stabilizaci strany ve vládní roli, ale také profesionálnější politickou i mediální strategii.

Senátor Wagenknecht ve svém kandidátském projevu uvedl, že se z Pirátů stává submisivní politický přívěsek se čtyřmi poslanci. Obává se, aby se celostátní politika a výsledky voleb neodrazily do výsledků letošních komunálních voleb. Za svá hlavní témata označil omezování cenzury a svobodu slova, transparentnost a omezování korupčních příležitostí ve veřejném sektoru či podporu drobných a středních podnikatelů.

Pikal pozastaví členství u Pirátů, nesouhlasil s diskuzí o kumulaci funkcí

V pondělí na stranickém fóru také avizoval dosavadní místopředseda strany Vojtěch Pikal, že k 10. lednu pozastaví členství u Pirátů. Reagoval na diskusi ohledně aktualizace všeobecného kodexu zastupitele. 

Aktualizovaný kodex měl mimo jiné obsahovat rozšířenou a přepracovanou sekci ohledně kumulace funkcí. „Je upřesněna definice uvolněné funkce, jasný závazek si na ni vyhradit dostatečný čas a možnost souběhu uvolněných a neuvolněných funkcí a ministerské a poslanecké role,“ uvedl Pikal v úvodním příspěvku ke kodexu.

„K 10.1. pozastavuji členství ve straně. Tohle nemám zapotřebí,“ napsal po diskusi bývalý místopředseda sněmovny. Na fóru vzniklo následně diskusní vlákno na jeho podporu, ve kterém Pikal mimo jiné napsal: „Vy tu všichni děláte, jako by se pozastavené členství nedalo jedním slovem obnovit. Předpisy jsou nástroj a politická strana nemá být životní styl.“

Funkci místopředsedy nebude obhajovat Richterová ani Holomčík

Koalice PirátiSTAN skončila v loňských sněmovních volbách na třetím místě za koalicí SPOLU a ANO – získala 37 mandátů. Piráti, kteří do uskupení vstupovali jako silnější strana, však vinou preferenčních hlasů obsadili v dolní komoře jen čtyři křesla. V předchozím volebním období měli 22 poslanců.

Vedení Pirátů se na on-line jednání všech členů strany 8. ledna jistě obmění z větší části. Funkce místopředsedů neobhajují Olga Richterová, Vojtěch Pikal a Radek Holomčík. Do vedení se chce naopak vrátit Martin Kučera, jenž na post místopředsedy rezignoval koncem listopadu. Mezi 18 kandidáty jsou například místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja či bývalí poslanci Martin Jiránek a Ondřej Profant.

Vedle volby předsedy a místopředsedů mají Piráti na programu celostátního fóra představení svých ministrů a jejich plánů, ale i představení pirátských kandidátů na primátory. Členové strany budou také rozhodovat o změně stanov, která by znamenala navýšení počtu místopředsedů ze čtyř na šest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
04:21Aktualizovánopřed 4 mminutami

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 19 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 23 mminutami

ŽivěSněmovna řeší odvody živnostníků

Poslanci projednávají zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Čeká je i novela ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Odpoledne by měli mít na programu volbu čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan. Opozice v pátek opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
před 30 mminutami

Lidé si připomínají památku Jana Palacha

Lidé si v pátek na několika místech v Česku připomínají památku Jana Palacha, který se před 57 lety polil hořlavinou a zapálil na pražském Václavském náměstí ve snaze vyburcovat společnost z letargie po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) si Palachův čin dopoledne připomněl u památníku v horní části Václavského náměstí. Stejně tak učinil předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD).
11:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů rozebrali sněmovní důvěru Babišově vládě

Čtvrteční vyslovení důvěry vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) a rekordně dlouhé jednání sněmovny o této věci rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zástupci opozice i vládní koalice. „Legitimita, kterou vláda získala, je třešnička na dortu,“ uvedl poslanec David Pražák (ANO). Podle Radka Kotena (SPD) se může vláda s důvěrou naplno pustit do naplňování předvolebního programu. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že se na její vládnutí netěší, zmínil mimo jiné obavy z nezodpovědného hospodaření. Barbora Pipášová (Piráti) a Jan Berki (STAN) komentovali i samotné jednání. Podle Pipášové rozprava nebyla dostatečná, Berki míní, že téměř žádná skutečná debata mezi opozičními poslanci a vládními zástupci neprobíhala. Pozván byl také zástupce Motoristů – ti do debaty ale nikoho nevyslali.
před 3 hhodinami

Premiér ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Šéf ODS uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kterou vede premiér Andrej Babiš (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 5 hhodinami
Načítání...