Poslance čeká před volbami poslední řádná schůze, někteří nevylučují mimořádné zasedání

Nahrávám video
Události ČT: Sněmovna před poslední řádnou schůzí
Zdroj: ČT24

Téměř šest stovek neprojednaných bodů figuruje v podkladech pro poslední řádnou sněmovní schůzi před říjnovými volbami. Její pořad bude organizační výbor řešit tento týden, samotná schůze je pak plánovaná na polovinu září. Někteří poslanci včetně předsedy komory Radka Vondráčka (ANO) nevylučují svolání mimořádného zasedání pléna.

„Ve frontě“ nečekají jen zákony, ale třeba i zprávy nebo mezinárodní smlouvy. Přednost by nicméně měly dostat návrhy, které vrátil nebo zamítl Senát, a předlohy, které jsou před finálním hlasováním.

„V takovou průměrnou schůzi, která trvá i s variabilním týdnem tři týdny, přijmeme v normálním čase v průměru tak deset zákonů. A teď už máme jedenáct vratek a devatenáct třetích čtení,“ přiblížil předseda sněmovny Vondráček.

Záříjová schůze ale počítá jen se dvěma týdny jednání. Navíc Senát vrátil minulý týden sněmovně s přísnějšími úpravami další zákon, a to změny za účelem ochrany lidí před nekalými praktikami na trhu s energiemi.

Spor o pátý týden dovolené

Předseda sněmovny nevyloučil i další mimořádné zasedání pléna, stejně jako někteří poslanci. Tématem, kvůli kterému je nedlouho před volbami ve hře mimořádná schůze, je návrh na uzákonění pěti týdnů dovolené. 

„Buď bude zařazeno na tuto schůzi jako prioritní třetí čtení, anebo máme svolanou mimořádnou schůzi na zákoník práce a budu chtít potvrdit od kolegů, kdy by ta schůze pokračovala,“ uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana návrh předložila.

Novelu by mohla podpořit část hnutí ANO a také klub ČSSD. Právě sociální demokraté zákon se stejným záměrem předložili také. Mimo jiné s argumentem, že mnoho firem pátý týden dovolené stejně nabízí.

„Když to zvládá velké množství firem, zvládne to i zbytek. Ukazuje se, že to rozhodně není o malých nebo velkých firmách. Odpočatý zaměstnanec má mnohem vyšší výkonnost,“ tvrdí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Část opozice ale už dřív mluvila o tom, že chce návrh blokovat. Podle nich by změna znamenala komplikaci hlavně pro menší firmy. 

„Má to zůstat dobrovolné na té bázi jako doposud. Je určitě cesta co nejvíce blokovat a zkomplikovat tento návrh, protože je nebezpečný, jak pro zaměstnavatele, tak hlavně pro zaměstnance,“ míní předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

„Mnoho lidí by v České republice mohlo práci reálně ztratit, protože firmy by na to v této chvíli neměly a musely by třeba propouštět,“ dodal předseda STAN Vít Rakušan.

Mimořádných schůzí bylo víc než řádných

Kromě mimořádné schůze k zákoníku práce je na seznamu neukončených dalších třináct schůzí. V tomto volebním období je jejich celkový počet rekordní. Mimořádných schůzí bylo dokonce víc než těch pravidelných.

Ve druhé polovině července se poslanci kvůli rekonstrukci sálu museli scházet v náhradních prostorách. Zpět by podle současného harmonogramu měli usednout nejdřív 14. září, kdy má začít řádná schůze.

„Sněmovna může zasedat ještě v říjnu, ale to říkám jen teoreticky. Je tam strašně moc zákonů, které nejsou jednoduché nebo na které se spěchá,“ doplnil předseda komory Vondráček (ANO).

Senátní vratky: Dukovany či předjíždění cyklistů

Před finálním hlasováním je třeba poslanecká novela na možné zpřísnění podmínek pro dávky v hmotné nouzi; předloha, která má zavést pravidla pro lobbing, nebo zákon, který mimo jiné řeší lepší dohled nad dodržováním pracovní doby u strojvedoucích.

Přednost při projednávání mají dostat zákony vrácené Senátem. Poslanci budou řešit třeba podporované zdroje energie nebo takzvaný lex Dukovany, tedy zákon o opatřeních k přechodu k nízkouhlíkové energetice. Senátoři do něj vložili další bezpečnostní pojistky související s dostavbou jaderné elektrárny.

Zabývat by se měli i pravidly pro předjíždění cyklistů. Horní komora v předloze ponechala pravidlo dodržet vzdálenost nejméně 1,5 metru, navrhuje ale zmírnění postihu pro případ, kdy řidič cyklistu neohrozí.

Schillerová: Digitální daň pro internetové firmy se nejspíš nestihne

Tématem pro poslance by mohla být i změna zákona o pedagogických pracovnících, v níž je sporná především část o navázání platů učitelů na průměrnou mzdu. Před závěrečným hlasováním jsou třeba i novely zákonů o střetu zájmů nebo požární ochraně.

Na finální projednávání čeká také daň z digitálních služeb pro velké internetové firmy. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale připouští, že naděje, že se návrh stihne projednat, je „téměř nulová“.

Situaci kritizuje předseda opoziční SPD Tomio Okamura. „Už delší dobu se rozpadá vládní koalice hnutí ANO a ČSSD a nejsou schopni se vzájemně shodnout na vládních prioritách,“ domnívá se šéf hnutí.

Jak by mohla záříjová schůze vypadat, bude řešit organizační výbor, který se sejde ve čtvrtek. Ještě podrobněji se bude o programu mluvit na grémiu, které zasedne až těsně před začátkem pléna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoBabiš lavíruje ohledně závazku zvyšovat rozpočet na obranu

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek nepotvrdil, že jeho vláda chce do roku 2035 směřovat k naplnění závazku postupně zvyšovat obranné a související infrastrukturní výdaje až na pět procent HDP. Ve čtvrtek, po jednání s šéfem NATO Markem Ruttem, přitom řekl, že Česko udělá vše pro splnění závazku. Rutte upozornil, že růst těchto výdajů ze strany spojenců je klíčový. Poslanci už v dubnu 2023 schválili zákon, podle kterého má stát každý rok dávat na obranu aspoň dvě procenta HDP, vláda však letos plánuje poslat na čistě vojenské výdaje o téměř 0,3 procenta HDP méně. Dvou procent vláda dosáhne jen díky bezmála dvaceti miliardám investovaných do dopravních staveb. Podíl čistě vojenských výdajů na HDP proto letos mírně klesne, což kritizuje sněmovní opozice. Babiš už oznámil, že kabinet plánuje zvýšit výdaje na obranu v příštím roce. O přesné částce se má rozhodnout v září při jednání o státním rozpočtu.
před 7 hhodinami

VideoPřed pěti lety vyšla najevo ruská stopa ve Vrběticích

Před pěti lety došlo k vyostření diplomatických vztahů mezi Českem a Ruskem – odstartovalo ho oznámení o zapojení agentů GRU do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích. Protože Moskva při vyšetřování nespolupracovala, musela česká policie kauzu odložit. Důkazy ale podle ní jasně ukázaly na záškodnickou operaci vojenské rozvědky. Česko vyhostilo osmnáct pracovníků ruské ambasády, které označilo za agenty tajných služeb. Výzvu k náhradě škody Rusové odmítli.
před 7 hhodinami

Regulovaný prodej kratomu funguje, míní národní protidrogový koordinátor

Licencované obchody a e-shopy, které mohou regulovaně prodávat kratom, fungují v Česku dobře, prohlásil po pátečním jednání rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky národní protidrogový koordinátor Pavel Bém. Považuje to za argument proti případnému zákazu této psychomodulační látky. Podle Béma se vede diskuse také o návrhu, že by se prodejné látky s nízkým rizikem daly koupit ve specializovaných prodejnách až od 21 let. Debatuje se i o nastavení spotřební daně.
před 7 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V brněnském studiu ČT vznikl stávkový výbor v reakci na návrh zákona

V brněnském studiu České televize (ČT) vznikl v reakci na vládní návrh zákona o médiích veřejné služby stávkový výbor. Podle členů výboru návrh ohrožuje existenci televizních studií v Brně a v Ostravě, uvedl předseda výboru Jan Havlík. Návrh se totiž o nich vůbec nezmiňuje. Stávkový výbor má nyní jedenáct členů, podle Havlíka situaci sleduje a je připraven činit další kroky k obraně veřejnoprávního média.
před 11 hhodinami

Sněmovna zřejmě umožní důchodcům ukončit penzijní spoření bez sankce

Návrh skupiny koaličních poslanců, aby někteří důchodci mohli bez sankce ukončit penzijní spoření, prošel v pátek ve sněmovně druhým čtením a míří k závěrečnému schvalování. Schválit ho doporučil rozpočtový výbor a podporuje ho třeba i opoziční klub STAN. Sněmovna také v pátek poslala s desítkami úprav do závěrečného schvalování návrh zákona o státních zaměstnancích, který má podle tvůrců mimo jiné usnadnit výměnu státních úředníků.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Česko pro bezpečnost Hormuzského průlivu podle Babiše nabídne systém na rušení dronů a střel

Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil, že Česko pro zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu nabídne na páteční videokonferenci zástupců čtyřicítky zemí systém na rušení dronů a střel Starkom. Bude to ve chvíli, kdy se situace zklidní, dodal Babiš, který o české pomoci při zajištění průlivu hovořil ve čtvrtek po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...