Poslance čeká před volbami poslední řádná schůze, někteří nevylučují mimořádné zasedání

Nahrávám video
Události ČT: Sněmovna před poslední řádnou schůzí
Zdroj: ČT24

Téměř šest stovek neprojednaných bodů figuruje v podkladech pro poslední řádnou sněmovní schůzi před říjnovými volbami. Její pořad bude organizační výbor řešit tento týden, samotná schůze je pak plánovaná na polovinu září. Někteří poslanci včetně předsedy komory Radka Vondráčka (ANO) nevylučují svolání mimořádného zasedání pléna.

„Ve frontě“ nečekají jen zákony, ale třeba i zprávy nebo mezinárodní smlouvy. Přednost by nicméně měly dostat návrhy, které vrátil nebo zamítl Senát, a předlohy, které jsou před finálním hlasováním.

„V takovou průměrnou schůzi, která trvá i s variabilním týdnem tři týdny, přijmeme v normálním čase v průměru tak deset zákonů. A teď už máme jedenáct vratek a devatenáct třetích čtení,“ přiblížil předseda sněmovny Vondráček.

Záříjová schůze ale počítá jen se dvěma týdny jednání. Navíc Senát vrátil minulý týden sněmovně s přísnějšími úpravami další zákon, a to změny za účelem ochrany lidí před nekalými praktikami na trhu s energiemi.

Spor o pátý týden dovolené

Předseda sněmovny nevyloučil i další mimořádné zasedání pléna, stejně jako někteří poslanci. Tématem, kvůli kterému je nedlouho před volbami ve hře mimořádná schůze, je návrh na uzákonění pěti týdnů dovolené. 

„Buď bude zařazeno na tuto schůzi jako prioritní třetí čtení, anebo máme svolanou mimořádnou schůzi na zákoník práce a budu chtít potvrdit od kolegů, kdy by ta schůze pokračovala,“ uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana návrh předložila.

Novelu by mohla podpořit část hnutí ANO a také klub ČSSD. Právě sociální demokraté zákon se stejným záměrem předložili také. Mimo jiné s argumentem, že mnoho firem pátý týden dovolené stejně nabízí.

„Když to zvládá velké množství firem, zvládne to i zbytek. Ukazuje se, že to rozhodně není o malých nebo velkých firmách. Odpočatý zaměstnanec má mnohem vyšší výkonnost,“ tvrdí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Část opozice ale už dřív mluvila o tom, že chce návrh blokovat. Podle nich by změna znamenala komplikaci hlavně pro menší firmy. 

„Má to zůstat dobrovolné na té bázi jako doposud. Je určitě cesta co nejvíce blokovat a zkomplikovat tento návrh, protože je nebezpečný, jak pro zaměstnavatele, tak hlavně pro zaměstnance,“ míní předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

„Mnoho lidí by v České republice mohlo práci reálně ztratit, protože firmy by na to v této chvíli neměly a musely by třeba propouštět,“ dodal předseda STAN Vít Rakušan.

Mimořádných schůzí bylo víc než řádných

Kromě mimořádné schůze k zákoníku práce je na seznamu neukončených dalších třináct schůzí. V tomto volebním období je jejich celkový počet rekordní. Mimořádných schůzí bylo dokonce víc než těch pravidelných.

Ve druhé polovině července se poslanci kvůli rekonstrukci sálu museli scházet v náhradních prostorách. Zpět by podle současného harmonogramu měli usednout nejdřív 14. září, kdy má začít řádná schůze.

„Sněmovna může zasedat ještě v říjnu, ale to říkám jen teoreticky. Je tam strašně moc zákonů, které nejsou jednoduché nebo na které se spěchá,“ doplnil předseda komory Vondráček (ANO).

Senátní vratky: Dukovany či předjíždění cyklistů

Před finálním hlasováním je třeba poslanecká novela na možné zpřísnění podmínek pro dávky v hmotné nouzi; předloha, která má zavést pravidla pro lobbing, nebo zákon, který mimo jiné řeší lepší dohled nad dodržováním pracovní doby u strojvedoucích.

Přednost při projednávání mají dostat zákony vrácené Senátem. Poslanci budou řešit třeba podporované zdroje energie nebo takzvaný lex Dukovany, tedy zákon o opatřeních k přechodu k nízkouhlíkové energetice. Senátoři do něj vložili další bezpečnostní pojistky související s dostavbou jaderné elektrárny.

Zabývat by se měli i pravidly pro předjíždění cyklistů. Horní komora v předloze ponechala pravidlo dodržet vzdálenost nejméně 1,5 metru, navrhuje ale zmírnění postihu pro případ, kdy řidič cyklistu neohrozí.

Schillerová: Digitální daň pro internetové firmy se nejspíš nestihne

Tématem pro poslance by mohla být i změna zákona o pedagogických pracovnících, v níž je sporná především část o navázání platů učitelů na průměrnou mzdu. Před závěrečným hlasováním jsou třeba i novely zákonů o střetu zájmů nebo požární ochraně.

Na finální projednávání čeká také daň z digitálních služeb pro velké internetové firmy. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale připouští, že naděje, že se návrh stihne projednat, je „téměř nulová“.

Situaci kritizuje předseda opoziční SPD Tomio Okamura. „Už delší dobu se rozpadá vládní koalice hnutí ANO a ČSSD a nejsou schopni se vzájemně shodnout na vládních prioritách,“ domnívá se šéf hnutí.

Jak by mohla záříjová schůze vypadat, bude řešit organizační výbor, který se sejde ve čtvrtek. Ještě podrobněji se bude o programu mluvit na grémiu, které zasedne až těsně před začátkem pléna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...